Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@jkattn59 píše: Více
@MartinL45 Nechci se do toho motat, jen mě zajímá, jak to mají jiní z vlastních zkušeností. Toto rozhodnutí o oznámení není ani na přítelovi, jako na jeho ex (ta je rodičem dítěte).
@jkattn59 píše: Více
Za mě tě bod 1) nemusí vůbec trápit, vůbec ani nepomysli na to, jestli nebo kdy mu to mají říct. Proč to řešíš?? to se tě vůbec netýká a zjistit, že chlapova nová na netu řeší, jak říct mému dítěti, kdo je či není jeho otec, no potěš…Pokud ho tam tvůj chlap a jeho syn chce, tak s tím máš problém? tedy budeš naléhat, ať to omezí? Pokud ano, vykašlala bych se na vztah s někým, kdo už dítě má a chtěli by jste společné…to nebude nikdy dělat dobrotu. Máš ještě na výběr, tak si raději najdi bezdětného…
Jestli ti můžu radit a jsi svobodná, bezdětná v ideálním věku bez závazků, tak si dítě pořiď s normálním chlapem, ne s týpkem ze sekáče, který má dvě děti, jak v emoční, tak hlavně ve finanční péči. Na jaké koleji myslíš, že bude Vaše společné dítě? Zatímco u tebe na první, tak u něj na třetí a ty někde na čtvrté, možná se budeš na paté koleji střídat s jeho ex, dle toho jak budeš prudit a upřednostňovat svoje dítě na jeho dětmi
@Keyllah přítel ho tam bere spíš ze zvyku. Je i na jeho chování občas vidět, že mezi kluky dělá rozdíly. Často si bere domů jen toho svého a je na něj v chování mírnější. Sám mluví přede mnou o tom, že si myslí, že by bylo vhodné mu to říct co nejdřív. Proto mě zajímají názory a zkušenosti ostatních, čistě jen ze zvědavosti a proto, že je to u nás doma časté téma.
@Heduš Homolková Finančně se podílí jen na péči o svého syna. S ex jsou jen v nutném kontaktu, nerozešli se úplně za dobře, ex nám dělá často a ráda problémy, nejde se s ní na ničem domluvit.
Kolik je dětem a jak dlouho vy jste spolu? Obávám se, že to nedáš a s vlastnim dítětem to bude ještě horší
To je výjimečná situace, takže pochybuju, že tu někdo bude mít zkušenost.. Je třeba si zvážit plusy a minusy vztahu, jestli za to stojí, protože ten kluk ze světa nezmizí, bude tu pořád. Bude potřebovat tátu, nemůže za to, za jakých okolností se narodil.
Ne, nedělej si s ním dítě když ti to vadí už teď. Najdi si chlapa bez závazků.
@jkattn59 píše: Více
To bude pro kluka otřes. Jestli bude celé dětství cítit, že o něj taťka nestojí, udělá pak jeho psychika kolotoč. Vy dospělí mu zničíte život dříve, než si ho stačí zničit on sám. Za chvíli bude pozdě.
Proč si chceš pořídit dítě s člověkem, který se pořádně není schopen postarat ani o své již stávající dítě a dítě, které od miminka vychovává? Myslíš, že když není dobrým otcem těmto dětem (viz. bere si je ze zvyku, dělá mezi nimi rozdíly atd.), bude dobrým otcem tvému dítěti?! Vzpamatuj se.
edit: a o tom, kdy nebo jak mu sdělí, kdo je jeho otec, ani nepřemýšlej. Nic ti po tom není ani v teoretické rovině.
@jkattn59 píše: Více
a nezarazilo tě, že dělá mezi dětmi rozdíly už teď? a až budete mít děti vy, tak vzniknou další rozdíly?
Že by byly tři děti a každému by se choval jinak
to ti přijde ok? a takového otce pro své dítko chceš?
@jkattn59 píše: Více
Není nic snazšího, než si o tom promluvit s partnerem, aspoň si ověříte jestli bude brát vaše námitky v potaz a jestli to s vámi myslí vážně, nebo jestli se časem stanete další ex a on bude mít ve střídavě péči další děti navíc ![]()
Tak oznámení bych neřešila, to je věc jejich. Ale že ti to vadí, se nedivím a ani nechápu tvého přítele. Dlouhodobě si to neumím představit, mít doma pravidelně úplně cizí dítě a do vašeho společného bych se tedy rozhodně nehnala.
Můj přítel má z minulého vztahu malého syna, ale při střídavé péči k nám chodí kromě něj i jeho nevlastní bráška, kterého měla přítelova ex z minulého vztahu. Vzhledem k tomu, že přítel začal s jeho ex chodit v době, kdy bylo to její dítě miminko, to ho přijalo za svého tátu a doteď neví, že přítel není jeho pravý táta a v rodném listě nemá uvedeného nikoho. Je mu sedm let a to je první věc, kterou řeším - máte s tímto oznámením někdo zkušenost? Za mě se zdá lepší mu to říct co nejdříve, zjištění v pubertě přece musí být mnohem větší zásah… nemůžu do toho mluvit, ale ráda bych získala nějaké jiné zkušenosti (a nemám si o tom s kým popovídat).
Další věc je můj osobní problém - já vím, je to čistě můj problém, snažím se s tím vypořádat, ale zatím mi to moc nejde… já v tom starším dítěti, které je tedy té jeho ex, vidím vzhledem i chováním jen tu jeho ex. Je jí strašně podobný v obličeji a je stejně cholerický, rychlý a netrpělivý jako ona. Je pro mě strašně těžké ho přijímat u nás doma a dávat mu tu samou lásku a pozornost, jako přítelovo dítěti, protože pro mě je to cizí dítě.
Chtěli bychom mít společné dítě, ale mám strach, jak to bude celé probíhat. Občas mám i myšlenky, že prostě nechápu, proč je u nás doma dítě někoho cizího (ale ano, cizího jen pro mě, on se svojí ex nějakou chvíli žil). Asi bych potřebovala jen slyšet, že si někdo odžívá to samé…