Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Potrebuju se nekomu sverit a z meho okoli to nechci nikomu rict..
Jsem tehotna, asi ve 4a pul mesice. Vubec to neprozivam jako radostny obdobi, spis naopak.
Kazdej den myslim na to, ze jsem udelala chybu, ze jsem nesla na preruseni. Ja to dite nechci - ale prosim nemyslete si, ze se snazim nejak se toho zbavit (neskacu ze schodu apod..)
Mam podporujici rodinu, hodnyho pritele, kterej se na mimino moc tesi a porad me hlida, abych dobre jedla abych tohle delala a tamto nedelala.. takze v mym okoli chyba neni, je ve me.
Proste driv jsem mela dobrej zivot, zivila jsem se jako fotomodelka, hodne jsem cestovala, koupila jsem si, co jsem chtela, na nikoho se nemusela ohlizet.. pochybuju, ze se k tomu budu moct jeste nekdy vratit. A muj styl zivota mi chybi uz ted, co teprv az budu doma zavrena rok..
Proste vubec nevim, jak to budu zvladat. Nechci tomu diteti ublizit, nevim, jestli ma na vyvoj plodu moje nalada vliv (pritel mi casto vycita, ze jestli nebude dite v poradku, je to kvuli my nalade)
Prosim neodsuzujte me, spis by mi pomohlo, kdyby mi nektera rekla, ze na tom byla podobne, abych se necitila jako takova zla svine.
Nevim, prejde me to casem? Pritel me porad ujistuje, ze budu dobra mama, ze jsem hodna a tak.. ale ja nevim..
Když to tak cítíš, tak co se dohodnout s přítelem aby šel po šestinedělí na mateřskou a rodičák on? Vzhledem k tomu, co píšeš, jsi měla asi vyšší výdělky, takže bys živila rodinu ty
@Marlynka proč by ses k tomu nemohla vrátit? všechno jde, když se chce.. teď řeš nejdřív sebe - můžeš to zkusit přes psychologa a pod. Dej se psychicky dokupy. Jasný, že mimču tohle zrovna neprospívá, mamka v pohodě je mnohem lepší. Takže na sobě zapracuj. Nechápu, kde bereš ty názory, že život dítětem končí? to je velký omyl ![]()
Vubec neboj, to ze o tom premejslis z tebe dela cloveka, hodne z nas pochybovalo, pokud se nejedna opravdu o vysnene miminko, tak se tyhle pocity mohou objevovat casteji..Cejtila jsem se sem tam stejne, prace taky dobra, hezky penizky, moznost jit kamkoliv, kdykoliv, ale ono se to tim porodem ceky nejak prevrati, hormony se o to postaraj, mimco ti da uplne jinej rozmer a pak ti prijde, ze k tobe patri odjakziva, az se na tebe zarehni, zacatky jsou tezky, ja v sestinedeli myslela, ze se picnu, ale je to lepsi a lepsi..radsi ted kupuju maly nez sobe, ale nastesti mam udelany zasoby;)
Ty budeš ještě hodně mladá, viď? Hele, já se taky nechtěla vzdát svého pohodlného života a to už jsem byla hodně přes třicet…ale dítě jsem tedy chtěla, i když jsem si to nějak nedovedla představit…ale dítě tě změní, budeš se cítit důležitá, dospělá, budeš mít o něj strach…zkrátka tě mateřství polapí, uvidíš..ano, nebudeš moct jít kam chceš a kdy chceš /alespoň zpočátku), ale to dítě ti to vynahradí, vím, že to zní jako klišé, ale u mě to fakt tak bylo. Neměnila bych za nic na světě, přísahám…a buď ráda, že máš manžela, který se na dítě těší, vše pak půjde snadněji…pomůže ti a uvidíš že časem si najdeš čas i na sebe, a to třeba dřív než se ti teď zdá…
@Marlynka no tovoje nálada má na prcka určitě velký vliv… A to jak to bude po porodu záleží na tobě, proč by jsi se nemohla i dál živit jako modelka? To že budeš mít mimčo, přece neznamená že musíš zůstat zavřená doma a tvůj středobod budou pleny. Já jsem nikdy nepatřila k těm maminám co vysedávají na písku a řeší jen prcka, mám i svůj život chci pořád vypadat hezky bavit se atd. není na tom nic špatnýho… Mám dvě holky a u té druhé jsem měla taky spoustu pochybností, hlavně kvůli partnerovi taky jsem si říkala že by bylo lepší jít na potrat, malá je na světě a neměnila bych. Zkus si najít něco co tě bude bavit, běž cvičit zaplavat si a co výbavička dneska už mají tolik krásnejch věcí…
Uz jsem mu to rikala, ze bych se chtela vratit k normalnimu zivotu, ze nevydrzim bejt doma. a on ze jo, slibuje, jak se o dite bude starat..pritel je sportovec, krome 2-3hodin denne muze byt porad doma. ale znam ho, ted slibuje, pak ho to prestane bavit a vykvajzne se na to.
ja vim, ze jsem si tohle vsechno mela rozmyslet driv, ale tyhle pocity mam az tak posledni mesic, kdy se mi zaclo menit telo..
@Marlynka Ahoj, promin, ze anonymně, ale nechci šby to tu zase nekdo,,vycmuchal" o koho jde! Ja to mela stejne ve 14cti jsem zacala obletavat Pariz, Anglii, Tokio měsíční výdělky jsem mela okolo 60 000,– ale našla jsem si chlapa s kterym jsem zacala zit, byl a je o generaci a pul starší nez ja. Chtel rodinu. Ja o 27 let mladší nez on, vysoka blondynka pro nej idealni stav a jeste jsem ke všemu svolna. Jeho výdělky oproti mým byly směšné, přemluvil me at s tim prestanu. Udělala jsem to a již 3 tim rokem sedim jen doma a flakam se. Nakupy me nebaví, kosnetika, kadeřník a to je protoze to mohu mit porad, tak se nudim. Ale na rovinu zmenit bych to nechtěla, protoze jsem zhyckana kráva, ktera so neumí predstav, ze by hnula prstem. Jsem regulerne psychicky nemocna. Coz manzelovi vyhovuje, vi ze me ma jistou. U tebe jsou dve moznosti bud půjde na materskou chlap a nebo se tvuj vztah jeste zmeni k decku.
@Marlynka Snad to u tebe bude jine! Preji ti, aby te mateřství chytlo! ![]()
Neboj, změní se to. A to, že si se o sebe starala a záleží Ti na vzhledu, tak to je jen dobře. Budeš krásná upravená maminka, žádná umolousaná domácenka. Miminko budeš mít ráda. Jsi jen rozcitlivělá a bilancuješ co bylo, je a bude, to je normální.
Jó, mám taky občas „depku“ z toho, že jsem pozbyla ten svůj bezstarostný život, ale v těhotenství mi to naštěstí nedocházelo.
Ne že bych teď nikam nemohla, ale to je zařizování okolo, kdo pohlídá děti, musím vypravit i je, na nic nezapomenout.. ![]()
Ale tak což, z každého období člověk prostě musí jednou vyrůst. Nevím, kolik je tobě, ale já už byla dost stará na takový „nezodpovědný život“. ![]()
A nic si z toho nedělej, ono to není tak hrozné, jak tady všechny matky včetně mě strašej. A co by ses k fotomodelingu nevrátila? Podívej se třeba na Heidi Klum nebo jiný, spoustu modelek se i po dětech k práci vrátilo. Na druhou stranu stejně bys tu práci asi opustila kvůli věku, ať bys měla děti nebo ne. V dnešním kultu mládí se těch starých modelek stejně moc neuživí ![]()
No netuším, co by ti tak pomohlo. Vůbec se nestyď vyhledat odbornou pomoc psychologa, fakt lepší, než se v těhotenství trápit depkama. A s tím, že tvý nálady v těhotenství ovlivňují plod, tak to je pravda, bohužel. Já bych nespoléhala na to, že to samo přejde, ale něco s tím udělala. ![]()
@petulagabi dekuju, tvuj prispevek mi pomohl ![]()
@Mama11 zas tak mlada uz nejsem, je mi 27.. jinak toho se prave bojim, ze me to zmeni, a mym stredobodem vesmiru bude dite.
Moje kamaradky co maji deti jsou skvely mamy, ale vidim na nich, jak se zmenily a jak maji ted spousta starosti a povinnosti.. vim, ze to nejak zvladnu, jenom se mi do toho nechce
Ja tě chápu. Já otěhotněla v 17 letech s naprostým debilem. Moji postavu mi všechny kamarádky záviděli a žila jsem si uplně perfekní život. Naráz jsem otěhotněla a přišla o moc kamarádů a můj život. Přítel uplně neschopný všechno dělali naši. On si jen jezdil po světě a kur*** se. Celé těhotenství jsem byla v nervech a pořád jsem brečela. Malá je uplně perfektní s bývalým už nejsem. Já si myslím žebpokud si zajištěná a přítel se stará tak buď ráda. Už nikdy to nebude jak dřív, ale zas budeš mít co ženské co nemají děti nikdy mít nebudou a teď jich je tolik že chtějí a nemůžou mít děti že jsem i ráda že jsem v 17 letech otěhotněla
@Anonymní píše:
@Marlynka Ahoj, promin, ze anonymně, ale nechci šby to tu zase nekdo,,vycmuchal" o koho jde! Ja to mela stejne ve 14cti jsem zacala obletavat Pariz, Anglii, Tokio měsíční výdělky jsem mela okolo 60 000,– ale našla jsem si chlapa s kterym jsem zacala zit, byl a je o generaci a pul starší nez ja. Chtel rodinu. Ja o 27 let mladší nez on, vysoka blondynka pro nej idealni stav a jeste jsem ke všemu svolna. Jeho výdělky oproti mým byly směšné, přemluvil me at s tim prestanu. Udělala jsem to a již 3 tim rokem sedim jen doma a flakam se. Nakupy me nebaví, kosnetika, kadeřník a to je protoze to mohu mit porad, tak se nudim. Ale na rovinu zmenit bych to nechtěla, protoze jsem zhyckana kráva, ktera so neumí predstav, ze by hnula prstem. Jsem regulerne psychicky nemocna. Coz manzelovi vyhovuje, vi ze me ma jistou. U tebe jsou dve moznosti bud půjde na materskou chlap a nebo se tvuj vztah jeste zmeni k decku.
No a mas dite nebo se jenom valis doma? Jinak teda tvuj styl zivota mi prijde fajn, ktera z nas o necem podobnym nekdy nesni, ne?
ale tak jasne, vsechno ma rub a lic.. zase lepsi nez bejt sedrena zenska s okousanejma nehtama ne? takova je taky psychicky labilni a ma to tezsi nez ty ![]()
@Marlynka ne tvoje nálada nebude mít na miminko vliv. Já probulela půlku těhotenství a měla jsme nervy na dranc a mám vysmátého a pohodového synka ![]()