Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
NE. Nikdy to nebude lepší. Udělej mezi vámi tlustou čáru, a drž se od té čáry hodně daleko. Ty jsi nic špatně neudělala. Žij si svůj život. Je to TVŮJ život. Nenech se špatnými lidmi tlačit do nepříjemných situací ![]()
@Anča93 píše:
Děkuji všem za radu… Úplně jsem jí odstřihla 5 let jsme spolu nemluvily až teď se ozvala nebo občas otravovala opitá..No mám z toho strach že závistí ublíží..
Jestli se bojis, ze si na malou nekde pocka a ublizi ji, tak se odstehuj daleko od ni.
Ne. Odrizla bych ji, ikdyz chapu, ze je to tezke. Ja ted konecne odrizla bratra alkoholika. Dluzi mi plno penez a jedine jeho reakce jsou nadavky a urazky. Mam ho zablokovaneho a meho syna take nikdy nevidel. Je mi lip.
Budu zřejmě jedna z mála, ale ano, já bych jí dítě představila - na neutrální půdě a v doprovodu partnera, tj. pozvala bych ji na společnou procházku s kočárkem.
Kdybych to neudělala, neměla bych sama za sebe pocit „čistého stolu“… a co víc, chtěla bych splnit přání babičky, pro kterou to zřejmě je důležité.
@Anča93 píše:
No mám z toho strach že závistí ublíží..
To ale nevyřešíš tím, že ji budeš ignorovat a dítě neukážeš - právě naopak. Když se totiž k závisti přidá vztek a lítost z toho, že ho v životě nesmí ani spatřit, pravděpodobnost nějaké nepředložené akce to jen zvýší. To by ses musela odstěhovat mimo její dosah i vědomí, tj. kontakty utnout úplně a navždy.
@Anča93 píše:
Ahojky,
Moc prosím o radu…
Od dětství mám rodiče na nic, pořád byly jen opilí, rozvedli se zůstali jsme s mamčou.. Neměla vůbec na nic a jen pila do práce chodila a tak nějak vše zvládala ale nebýt babičky tak jsme skončili v dětském domově…
S otcem jsem se nikdy moc nevídala, po tom co jsem odešla s přítelem do bytu přestala jsem komunikovat i s matkou.. Neustále mi nadávala, otravovala, vymýšlela si prostě alkoholik..
Otěhotněla jsem a nikomu nic neřekla, malé je 7 měsíců a až teď se to provalilo…
Jak jinak vyslechla jsem si na to tisíc urážek ale teď bych potřebovala poradit… Mám jim malou představit?Otec mi řekl ať zapomenu, že jsem měla někdy otce ( což mě tak neomrzí opravdu jsme se moc nevídali) ale u té mámy si nejsem jistá, vím jak mi vždy vše záviděla, neměla mě ráda a vymýšlela různé pomluvy aby mi ublížila, také vím čeho je schopná co se týče napadení…Jsem do toho trošku nucená svou babičkou ale sama si nejsem jistá…
Děkuji všem za názor
Nechápu, proč tě do toho babička nutí. Za mě taky jasné ne.
Holky děkuji, vážím si toho!!!
![]()
Babička jí pořád lituje
Proto to po mě chce..
Nevidím v tom smysl, že přijede ukážu malou a co z toho jsko
si myslím že se nám akorát nasere do života…
DĚKUJI VŠEM! ![]()
@BohunkaP píše:
Budu zřejmě jedna z mála, ale ano, já bych jí dítě představila - na neutrální půdě a v doprovodu partnera, tj. pozvala bych ji na společnou procházku s kočárkem.Kdybych to neudělala, neměla bych sama za sebe pocit „čistého stolu“… a co víc, chtěla bych splnit přání babičky, pro kterou to zřejmě je důležité.
To ale nevyřešíš tím, že ji budeš ignorovat a dítě neukážeš - právě naopak. Když se totiž k závisti přidá vztek a lítost z toho, že ho v životě nesmí ani spatřit, pravděpodobnost nějaké nepředložené akce to jen zvýší. To by ses musela odstěhovat mimo její dosah i vědomí, tj. kontakty utnout úplně a navždy.
Mas osobni zkusenot s takovym clovekem v rodine? Ja ano. A odstrihnout, 5 let nevidet a neukazat deti, to bylo to nejlepsi, co jsem mohla udelat. I kdyz je mi toho cloveka lito. Ale sam se dostal do takovych sr.cek, pomoct si nenecha. A ja kvuli te osobe nenecham deti trpet.
@Janča6 píše:
Mas osobni zkusenot s takovym clovekem v rodine? Ja ano. A odstrihnout, 5 let nevidet a neukazat deti, to bylo to nejlepsi, co jsem mohla udelat. I kdyz je mi toho cloveka lito. Ale sam se dostal do takovych sr.cek, pomoct si nenecha. A ja kvuli te osobe nenecham deti trpet.
Zakladatelka chtěla názor na SVOU situaci - ona/maminka/babička - tedy jsem jí ho napsala.
Tvou situaci neznám, tedy se k ní ani nevyjadřuji - protože žádné univerzální a obecně platné řešení neexistuje.
Kdyby matka slušně napsala, že je vyléčená nebo se léčí a že je jí líto minulých chyb…a ráda by viděla tebe a malou, tak bych to zvážila a vyhověla. Ale ona kope kolem sebe, je zlá a vlastně stejná nebo horší jako kdysi. Takže ne, nešla bych s ní do kontaktu v žádném případě. Měla by jen pocit vítězství a nic dobrého by vám do života nepřinesla, jen by z vás tahala peníze a ničila ti nervy. Babička asi doufá, že když se matka s malou pozná, tak to pro ni bude důvod si dát život do pořádku, všechno se zlepší… Babičce se nedivím, zkouší asi všechno možné a doufá i v nemožné. Ale ani kvůli ní bych matce nevyhověla.
@BohunkaP píše:
Kdybych to neudělala, neměla bych sama za sebe pocit „čistého stolu“… a co víc, chtěla bych splnit přání babičky, pro kterou to zřejmě je důležité.
Babička taky nejspíš nebude úplně milující a laskavá „babička“… Když vychovala takovou trosku, jako je zakladatelčina matka. A na zakladatelce jí zřejmě ani tolik nezáleží, když jí chce dál působit trauma setkáním s matkou.
Ted jsi matka, v prve rade musis chranit svoje dite. Nikdo nema pravo ti rikat, s kym se tva dcera ma nebo nema stykat.
Takze v zadnem pripade ne.
A babicce rekni, ze matce rozhodne nedovolis, aby tve holcicce ublizila tak, jako ublizovala tobe, a ze s ni zadny slitovani mit nebudes. Pokud to bude porad omilat, rekni „o tom jsme uz mluvily“ a dal se k tomu proste nevyjadruj.
Chran svou dceru. Nikdo jiny to neudela.
@AnastazieB píše:
Babička taky nejspíš nebude úplně milující a laskavá „babička“… Když vychovala takovou trosku, jako je zakladatelčina matka. A na zakladatelce jí zřejmě ani tolik nezáleží, když jí chce dál působit trauma setkáním s matkou.
Zakladatelka píše, že se o ně babička starala a díky ní nemuseli do dětského domova.
V tomto kontextu je hláška „nebude milující a laskavá, když vychovala takovou trosku“ obyčejná (a neuvěřitelně hnusná) podpásovka
. Muset se dívat na svou dospělou dceru, jak se z ní taková troska stává, je noční děs každé normální mámy… a opravdu nepochopím, jak můžeš takové svinstvo vypustit z úst.
@BohunkaP píše:
Zakladatelka chtěla názor na SVOU situaci - ona/maminka/babička - tedy jsem jí ho napsala.Tvou situaci neznám, tedy se k ní ani nevyjadřuji - protože žádné univerzální a obecně platné řešení neexistuje.
Jo, beru. Mas pravdu.
Babička to vidí jinak, asi nevěří, že je tvoje máma tak hrozná, chtěla by mít rodinu pohromadě… ale ty víš své.
Holky, děkuji za názory jen jsem se chtěla utvrdit jak se k tomu postavit.. Hlavně se mi tu nehadejte
.. Mám babičku skvělou! Strala se o nás, pak jsem u ní mohla být, když jsem šla na střední a pořád mi nějak pomáhá…Ano věří že by dcera situaci u mé mámy změnila ale já tomu nevěřím..Pije xx let a nic jí v tom nezabránilo! A nechci tomu vystavit malou jen že možná ona přestane pít… Naučila jsem se bez ní žít a nedovedu si představit že to zase bude to samé otravování a její nadávky… Každý kdo má doma alkoholika ví, že je to otřes tohle snášet..