Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@stinga Ne, proto píšu tady…
![]()
Když jsem se zeptala, co se děje, že je najednou u něj taková změna, tak prvně mlčel a po chvíli mi odsekl, že žádná změna u něj není a všechno zbytečně řeším.
@Anonymní píše: Více
tak ho prostě musíš přimět k debatě, znovu a znovu,
ale obávám se, že to dobré nebude, asi to dítě zas až tak nechtěl nebo tebe, jste spolu také docela krátce,
máš kam jít?
@stinga Jsme spolu krátce, ale mám za sebou 2 nepovedené dlouhodobé vztahy. V tom prvním partner děti odkládal skoro 9 let, poté mi řekl, že se prostě na děti necítí a chce něco jiného než já. Ten druhý děti chtěl, ale já to odkládala, protože mi to přišlo „rychlé“ a stejně jsem po nějaké době zjistila, že mě podvádí kde může. Tady u toho už samozřejmě roli hrál i věk, nejsem nejmladší, tak jsem si říkala, na co budu pořád čekat…tak tady to mám. Je to velké zklamání.
Mám svůj byt, takže mám kam jít.
@Anonymní píše: Více
No, co chceš slyšet.. Riskla jsi to, tak jako řada před Tebou, kterým tlučou hodiny. Za mne po roce plodit je sakra brzo, v podstatě se neznáte, nic jste spolu neprožili. Někomu to vyjde, ale většině ne.
Za změnou chování může být cokoliv od „vystřízlivění“ po jinou ženskou. Ta neochota komunikovat, to je blbý. Navíc byste měli být ještě zamilovaní, umocněno těhotenstvím.. by kolem Tebe měl skákat a na rukou Tě nosit. Zřejmě z Tebe bude samoživitelka.
@Anonymní píše: Více
Ani nevíš, jak moc ti rozumím… ![]()
Já, kdybych pořád čekala na toho „prince na bílém koni“, tak jsem dneska bezdětná.
A mít své vlastní vytoužené dítě bylo a je, pro mě tím nejkrásnějším co mě mohlo kdy potkat. ![]()
Příspěvek upraven 23.08.24 v 01:19
Jsou chlapi do pohody a jsou chlapi do nepohody.
Partnerka vydělává, maká doma, pohoda, vše funguje.
Partnerka nemůže fungovat, jak je protějšek zvyklý, a je problém. Není pohoda.
Protějšek čeká, až to zase bude fungovat k jeho spokojenosti. On se zapojit nechce nebo neumí a má k tomu svoje důvody. Partnerka ani důvody nepotřebuje, protože dokud je v pořádku, funguje a je v pořádku i vztah.
Vím, o čem mluvím. Teď máš jedinečnou příležitost, buď on udělá, co je potřeba, aby to fungovalo, nebo máš dobrý důvod k rozchodu. Nic mezi tím. Protože jestli on tě teď v tom nechá, nepočítej, že to bude jiné, až se dítě narodí. A nedej bože přijde další. Budeš sama na všechno. Je mnohem lepší žít sama s dítětem, než se s partnerem věčně dohadovat, že nic nedělá. Protože ty to zvládneš. Řeknu to ošklivé, bez něj budeš mít i min práce. Žil on někdy sám? Nebo se o něj vždycky nějaká starala?
Je možné, že tvůj partner cítí stres a tlak z nastalé situace, a proto se jeho chování změnilo. Někdy se lidé v těžkých chvílích stáhnou a mohou se chovat jinak, než bychom čekali. Bylo by dobré si s ním otevřeně promluvit o tvých pocitech a zjistit, co ho trápí nebo co ho vede k tomuto chování.
A těhotenství bylo plánované? Řešili jste spolu, jestli to chcete oba? Nebo jen selhala antikoncepce?
Každopádně myslím, že partner nečekal tu změnu. Byl zvyklý, že jsi spoustu věcí dělala. I po finanční stránce to asi bylo jiné. Ty teď jsi doma a nic nemůžeš, on musí všechno a zřejmě na to nebyl připraven.
Tak alespoň si můžeš být 100 % jistá, že dát dítěti tvé příjmení je správná volba ![]()
Spousta chlapů si neumí představit těhotenství. Takže to může brát, jakože tys přestala doma něco dělat a vše je na něm. Ty jenom ležíš, ani neuklidíš a neuvaříš a on chodí do práce a musí dělat ještě věci doma.
Může to brát tak, že když jsi ty přestala pečovat o domácnost, on taky.
Nebo mu mohlo přes nos přelétnout něco úplně jiného…
Každopádně to, že ti odsekává je znamení toho, že ho něco vnitřně sere.
Komunikuj s ním. V klidu a bez výčitek. Komunikace je základ vztahu. Bez ní vám to fungovat nebude.
V klidu bych si s ním sedla a promluvila si, že teď je situace prostě taková že musíš ležet aby jsi nepřišla o vaše dítě. A pokud je pro něho problém dělat něco aspoň trochu v domácnosti, tak ať zaplatí někoho na úklid, rozvoz obědů atd. Pokud by nezačal nefungoval ani po porodu tak bych se na něj vykašlala.
@Lojzísek Nemyslím si, že délka vztahu vypovídá něco o tom, zda spolu lidé zůstanou nebo se znají. Mám také svou vlastní zkušenost kdy po x letech partner změnil názor ![]()
@Pe.M.1 Také si myslím, že je lepší žít sama než se s někým dohadovat. Právě že sám žil docela dlouho, tak mě to překvapuje. Protože byl zvyklý, se starat. Musel se starat, nikdo jiný to za něj neudělal.
Hodně mě mrzí změna chování mého partnera. Jsme spolu něco málo přes rok. Povedlo se mi otěhotnět, partner měl na začátku velkou radost, možná větší než já. Ale postupně se to začalo obracet a najednou mám vedle sebe muže, který jakoby měl najednou pocit, že už mě má jistou a nemusí nic. Mám rizikové těhotenství a PN. V podstatě už pár týdnů mohu „jen“ ležet a doma se zastavil čas. Partner neuklidí, nevypere, občas nakoupí. Když už není zbytí, objednám nákup pres rohlík, jinak bych občas ani nejedla. Nemluvě o vaření, toho se za celé ty týdny chytil asi 3×.
Dokud jsem pracovala, tak jsme fungovali v domácnosti oba. Vaření bylo spíše na mě, ale byl schopný uklidit, vyprat, nakoupit.
Nerozumím tomu, zda se tedy celý ten rok přetvařoval nebo jak je možné, že tak během pár dní otočil.