Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Uřvané mimino
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
6.5.17 16:01
Uřvané mimino
Maminky.. máte někdo nebo mel uřvané miminko? mam8 týdenního chlapecká, který neustále řve když se napapa pořád..nic se mu nelíbí..byli jsme i v poradně pro nadměrné plačící miminka nic nám vpodstate neřekli, že prý miminka nektery více placou..jenomže moje dítě ani nespí..přes den, tak na 10min. a zase jede v noci pořád vzhůru a mele sebou..už jsem vyrizenà psychicky a fyzicky.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.5.17 16:06
To musi byt strasny napor na nervy i telo, myslim ted Tvoje 
A place i v satku a v naruci nebo u prsa?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.17 16:06
Precti di knizku „Nejstastnejsi miminko v okoli“.
Strucne:
- pevne zavinout
- bily sum
- dudlik
- chovat
- houpat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.17 16:07
To je mi líto. Pokud ale tam neí jasný nález, já nevím alá prdíky, špatné trávení, pak máš zřejmě doma akčního prcka, kterému zřejmě vadí, že se třeba nemůže hýbat, že prostě není pánem svého pohybu a života. To ale seznáš časem zpětně. Chýápu, že je to nemsírně náročné, ale asi s ním prostě chodit, ať má výhled, mluvit na něj, atd. Musíš zjistit sama, co mu vyhovuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.17 16:07
( chudáku, to je zničující. Nechce chovat? prostě se jen nosit a houpat? Nebo co ho uklidní? Kojí?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.17 16:11
To zavinuti a bily sum nam taky pomohly. Ta zminena kniha ma rozhodne neco do sebe. Ale u nas byla vyhra satek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.17 16:11
Nejlepší je zajistit si co nejvíc pomocníků a dávat dítě na hlídání a v tom mezičase se alespoň trošku vyspat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.17 16:12
Musis nam napsat co se mu nelibi a co naopam zabere.
Mala miminka jsou neszabilni v poloze na zadech, kdyz pises ze sebou mele, tak zkusit dat do hnizdecka do klubicka.
Samozrejme nosit, houpat, nejlepe zabira velky mic.
Kojit na pozadani.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.17 16:13
@Emilie píše:
To je mi líto. Pokud ale tam neí jasný nález, já nevím alá prdíky, špatné trávení, pak máš zřejmě doma akčního prcka, kterému zřejmě vadí, že se třeba nemůže hýbat, že prostě není pánem svého pohybu a života. To ale seznáš časem zpětně. Chýápu, že je to nemsírně náročné, ale asi s ním prostě chodit, ať má výhled, mluvit na něj, atd. Musíš zjistit sama, co mu vyhovuje.
Naprosto souhlasím. Měli jsme s dcerou to samo. Jak začla lézt a chodit, byla pohoda. Prostě nervozita z toho, že se nemůže hýbat. 
Zavinovačku by rozervala na 100 kusů, dudlík, chování,… Prostě nic jen řev. 15 min spánku a nanovo. Jsou to nervy. Já kolikrát i volala manželovi do práce, že už to nevydržím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.17 16:14
Je to strasne, take jsem takove miminko doma mela a bylo to to nejtezsi, co jsem v zivote zazila.
Chci te jen uklidnit, ze to prejde. U nas se to zacalo vyrazne lepsit po 3. mesici veku, kolem 6. mesice uz v pohode a ted v 15. mesicich mame uzasneho smiska, ktereho neuveritelne miluji.
Co pomohlo? Vysadit mlecne vyrobky (kojola jsem) a hlavne SATKOVANI. Kdyz jsem objevila satkovani, rikala jsem tomu, ze jsem nasla vypinac. Nositko nepomahalo, jen ten satek.
Drzim palce, hlavne si nic nevycitej a vydrz to, uz to bude trvat jen par tydnu (i kdyz sama vim, jak dlouhe se mi ty tydny tehdy zdaly).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.17 16:15
@Sany80s píše:
Nejlepší je zajistit si co nejvíc pomocníků a dávat dítě na hlídání a v tom mezičase se alespoň trošku vyspat.
Ano, to take 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.17 16:47
@diginiga Můj chlapeček byl to samé a také jsem zde psala o radu, co s ním. Pravdou je, že to chtělo jen čas a jak psaly ostatní maminky, jakmile se dokázal sám pohybovat, uklidnil se a dnes v 7m je hodné usmevave miminko. Co pomáhalo byl kočárek, ve kterém dokázal přes den usnout, rád se nosil a vždycky chtěl mít výhled, potom hrazdička, pod kterou si ve 3m vydržel chvíli hrát a zabavit se boucháním do hraček.. Tehdy jsem počítala každý den, co jsem měla za sebou a těšila se na to, až to období bude za mnou. Přesně vím, jak se cítíte. Vydržte, v určité chvíli pláč ustane a začnete si to užívat, i když mě taky mrzí, že jsem dříve chtěla, ať to uteče, a už to nevrátím. Nic si hlavně nevycitejte. Vaše vina to není. Ničí. Já se pak vztekala na manžela a záviděla mu i to, že může ráno odejít do práce..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.17 16:50
Ještě s evrátím ke svému příspěvku, starší syn nevydržel minutu beze mne. Stačilo mu, když jsem ho chovala, když mi mohl spát na ruce, nebo když jsem aspoň byla poblíž. Např. úplně v pohodě jsem si položila vedle sebe na gauč, pustila telku a do toho pletla fusekle. On mne viděl, kdykoli se mne mohl dotknout, naprosto spokojené pro sebe si něco žvatlající miminko. Jakmile jsem se zvedla na záchod - řev. Později jako batole vyžadoval prakticky neustále asisetnci, ale nedalo se s ním moc hrát, u ničeho pořádně nevydržel. O nervy. Samostataná jednotka jsem byla až když mu bylo tak pět - když jsem ho prostě opravdu mohl aněkde nechat bez dozoru, resp. že neřval, proč tam nejsem s ním. Uklidit dům, pověsit venku práídlo, to bylo ho neustále brát s sebou a přemlouvat, proč tam se mnou musí jít. Je mu dneska skoro deset a neudělá si sám snad ani domácí úkol. Respektive je nerad sám. Když jsme doma sami dva, prootže je třeba nemocný - mami podívej se, mami pojď sem, mami řekni mi, mami… A současně i trošku nesebevědomý, dlouho mu trvá, než si uvěří, že něco opravdu umí. (Umí. Manuálně zdatný, technické myšlení, chodí do hudebky - o Vánocích hrál tady ve vsi na koncertu a měl obrovský úspěch.) Naopak když se nedaří, to se hroutí svět, jak ho to rozhodí. Malinká chyba, a už pláč.
Druhorozený (sedm) jako miminko naopak „za odměnu“ - dokázal si vyhrát sám hodiny a ozval se akorát když měl hlad. Mazlivka, ale všeho moc škodí. Jako batole totální pohodář, dlouho nechodil, takové ty rádoby didaktické superhry ho vůbec nebavily, dával dlouho přednost jednoduchým autíčkům, kostkám, kolejím, ale až tolik, že neuroložka řešila, jestli není mentálně zaostalý. Dneska to samé - vyhraje si s bráchou, nicméně najednou začne být uunavený a vysloveně vyhledává samotu. Pod stolem, dá si tam autíčka, kostky a staví si. Své město aut a jejich příběh. Přijde se pomazlit jako kočička, a už zase mizí. Je neskutečně šikovný, chytrý, hudebně talentovaný (chodí do hudebky). Jde po zahradě, vezme si nějaký šikovný klacek, najde věci, které vydávají zajímavý zvuk - a bubnuje si. A dobře. Když zjistí, že ho někdo pozoruje - zčervená a uteče. I před náma. Po mamince teda paličák a právě kdybych to neznala, vidím, jak ty emoce, co nedává najevo, řeší hluboko v sobě. Dokáže se na smrt urazit a pak hledá ten svůj svět a potřebuje si to prožít sám.
Zpětně to v těch dětech vidím. Už tehdy to tam prostě bylo. Ta jejich osobnost. Akorát že si to člově vykládal tak nějak jak to viděl jen z části - jeden „zlobil“ a druhý byl „hodný“. Nesmysl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.17 17:06
Holky moc děkuji za prispevky..já už ztoho denně brečím..má reflux to taky mu asi vadi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
