Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Uz si nerozumime
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.1.23 06:55
No na to jak jste rozdílní, jste spolu vydrželi dlouho…ale co ty děti? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.23 06:58
@Anonymní píše:
Ahoj,
jsem v koncich, dosli jsme do nejakeho divneho stadia v manzelstvi, kdy si nerozumime. Vzdy jsme fungovali dle situace a najednou jsme tak odcizeni, nema rad moje vlastnosti a ja to nechapu.
Manzele 12 roku, 3 děti. Nejstarsi 10, nejmensi 3. Zili jsme par let v zahranici do 3roku te prostřední. Co prislo, jsme zvladli, vzdy spolu, uzivali jsme si, par krizi bylo, i deti, svatba, stavba. Nalozili jsme si. Manzel se dostal casto do situace, kdy potreboval zmenu, prestehovali jsme se nekolikrat v zahranici, bud male nebo tmave nebo spatne misto, za lepsim.. vzdy jsne si sedli a domluvili se, ze tak to bude lepsi a udelali to. Dostal se do situace vyhoreni, odesel z prace, prestehovali jsme se a 2 mesice byl bez práce, ja na materske. Rok jsme byli v jine zemi, tam zacal pracovat, po roce presel zpet k puvodni, pro jinou firmu. Hodne zmen, ve me mel podporu, prizpusobila jsem se. Zacali jsme stavet pocas deti v CR, ja se nakonec vrátila, on makal a jezdil na vikendy, ja se starala z mista a stavbu tak nejak a o deti. Celou dobu jsem delala na zivnost abychom si prilepsili.
Dostaveli jsme, hypoteka vysoka, trvalo to dlouho, hodne penez, snahy, jeste neni hotovo, ale bydlime, vsak to znate, konecne bychom si mohli uzivat. Manzel byl posledni 2 roky vice doma, covid home office to bylo super, ale i tak jsme se desne odcizili.
Nevyznam se v nem, vycita mi, ze porad vse ridim, ze jsem materialista a ze jine hodnoty neznam. Ano chci se mit dobre, delat veci lepe, ale myslim, ze jsem v rovnovaze, na prvnim miste mam tak nejak vse soucasne, deti, rodinu, partnera, spokojenost, prace penize. Nosim domu tez výdělek a bavi me to. Manzel zas dosel k vyhoreni, dal vypoved a 2 mesice je doma, tesili jsme se. Uzavrel se, je necitelny, nic mi nerekne, zadny plan. To ale nikdy nedelal, nema potrebu mi sdělovat. Ze moc organizuju. Jenze za tu dobu, co jezdil jen vikendy a ja se 3mi dětmi jsem se naucila mit řád. Proste mi prijde, ze jen kmitam kolem všeho a vse je tak tak, vic nedávám, pro sebe minimum. On plati hypoteku, ja veskere ucty a vubec mu to neni blbe. Jasny nakoupi jidlo, natankuje obcas. Ale ok, nemam s tim problem, beru ho, takovy jaky je, myslim, ze casto ma kramy - asi stitna zlaza, nic s tim nedela, hodne kouri, pivar ted zkousi prestat asi po 20ty a vse snasim s vykyvama. Ja uz mam taky dost a bude mi hazet na hlavu, ze jsem moc akcni a moc se staram, vsak musim vse resit, skola, skolka, tam to, krouzky, auto, rodina.. Totalne si nerozumime. Uplne jsme dosli k zaveru ze jsme rozdilny. Ja extrovert, tez potrrbuju nekdy klid a on nevim, introvert, obcas tak, obcas jinak. Otec je uzasnej, s klidem resi, ja jsem ta napjata a netrpeliva, akcni, obcas na deti vyjedu.
On jde s detmi na prochazku 20× dokola, ja potrebuju vetsi rozlet, akci, kdyz je snih, tak lyzovani a staci mi mistni kopec, brusleni, prochazky, nejake dění, ale umim tez nic nedelat a fung9vat doma.
Kazdopadne jsme v situaci, kdy resime co s tim. Ja nechapu, ze neumi byt v souladu, rozciluje ho tolik veci na me, urazi se a nemluvi, urazim se pak ja a nemluvime treba 14 dnu.
Rika, ze me zajima jen materialno a plany a ze moje priority jsou uplne mimo. Vcera vypustil, ze pro nej penize jsou az na 40miste. Prece spolu zijeme, ja mu rikam co dnes, ze ve skole maji tam to, pak dcera ma krouzek, ve skole se deje tam to a v práci neco jineho. On mi nic takoveho nerekne, takze ja denni rozvrh delam svuj a obstaravam deti. Do kalendare jsem terminy zapsala a zas nekomunikujeme. Praci delam z domu, 2× tydne jezdim do kanclu. On vratil firemni auto a je doma 2hy mesic a netusim co bude. Uspory dochazi a myslim, ze na hypo mame uz jen tento mesic. Jako ja toto vsechno nepotrebuju, klidne pujdu do bytu nez zit v psycho stavech. Jenze jsou děti, zavazky, mrzi me, ze nam to nefunguje. Premyslim nad tim, jestli fakt jsem tak orezana, cilevedoma nebo co se mnou je, ze spoli neumime fungovat.
Fakt me to mrzi..Pardon je to dlouhé.
Manžel by měl navštívit psychiatra.
Může to být i nějaká psych. nemoc, nebo porucha osobnosti… každou chvíli vyhoření, nefunguje, pořád potřeba změn, nestálost.
Sklony k závislostem…kouří a po několikáté zkoušel přestat s chlastem.
Poslat ho k dr., poradna a začít počítat se situací, že na všechno budeš sama, jestli se nevzpamatuje, promyslet si tedy finance atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.23 06:59
Spíš on neví co chce a frustrace si vybíjí doma normálně se člověk nepotřebuje každou chvíli stěhovat, měnit práci atd. Udělá zázemí a z toho žije nedivím se, že máš sama plány, když jsi v podstatě spoustu času fungovala sama s dětmi. Stavba je vesměs obrovský zásah do vztahu, není čas, atd… Hodně lidí tohle období nedá, ale vy jste evidentně měli problém už předtím. Co mu navrhnout poradnu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.23 07:14
Manželská poradna, pro manžela možná i psycholog…jste spolu fakt dlouho, hodně jste toho spolu zvládli, přijde mi škoda to ukončit a nepokusit se to ještě napravit. Držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.1.23 07:33
Ja sama jsem uz z toho tak v haji, jsem objednana k psycholozce, aspon to probrat, zatim to udychavam, ale nedobre se mi funguje.
Kdyz je ok, funguje uplne normalne, umi navarit, uklidit, ale jednorazove, a pak je schopny rict, ze neudrzim poradek.
Mame vetsi dum, chodila mi pani na uklid 1× za 14 dnu na 3h. Kde bych vzala 3 h cisteho casu. Prvne o tom vedel, pak kdyz mel reci, ze ma ruce a nebude nikoho platit, jezdila tajne, kdyz byl ja i on v praci. Me to dodavalo tak super pocit, vrarit se do cisteho, pradlo slozene.. 3 hodiny tez neudela vse, ale aspon zaklad. Stejne jsem ji platila ze sveho, uz asi 3mesice nejezdi. Dru se tu jak magor, fakt padam, vse co je treba obstaram, asi se az moc staram a mela bych nechat veci plynout az do problemu? To prece nejde. 3 deti, kazde chce neco delat, maji krouzky, jsme na vesnici, pres 10km do mesta, jsem taxikar, manzelka, uklizecka, praxujici zena. Sice nemam uplne moc, ale myslim, ze bych bez hypo vysla.
Rika mi, ze potrebuju jen informace a jak je dostanu, tak uz dal neposloucham, no jasny potrebuju to zlracovat a zaradit do vsedniho deni. Nerekne, nerekne, funfovat musim dal. Mrzi me to! Fakt moc, ale urazi me, zesmesnuje. Vcera jsme si toho dost rekli a ja to, ho nechapu. Nejsem extrovert takovej, ze musim byt viditelna, vubec, drzim se pri zemi. Staci mi 2 kamosky, ty si klepaji na hlavu, ze to neni normalni, tez mi rikaji ze je to spojitost se stitnou, hormonama, nevyrovnanost, ale je dospely..
Na fb jsem dala fotku me a deti ze sauny, konecne ji mame v provozu, ja z toho mela radost, chtela jsem ji sdilet, pochlubit se troxhu, foto kde jsem od ramen vys, deti taky a on se tsk neskutecne vytocil, ze takove fotky neoatri na fb, ze vubec proc neco sdilim, ze 95 procent populace to co ja povazuju za normalni, za normalni nepovazuji. A mlel to porad kokola, ze to je pro me normalni je pro istarni abnormalni. Jako nechapu takovy utok, takovou frazi. Ja co dam na fb fotku jednou za nejakiu dobu, kraviny nesdilim, no jako dostava me cim dal vic.
Zakladatelka
- Citovat
- Upravit
25.1.23 07:51
Vypadá to, že si naložil víc než zvládá a teď neví kudy kam.
Ono tři děti, věčné stěhování, změny práce, stavba, hypotéka na krku, do toho skončí v práci, takže za rokem existenční potíže, se nedivím, že se z toho „hroutí“. Jeho tělo i psychika už si holt řekli dost.
Co s tím? No když už ste si to takhle nastavili, tak se kousnout a zvládnout to. Ne se frustrovaně vybíjet na manželce.
Návštěva psychologa by pro manžela asi nebyla úplně marná. A on by se měl zmobilizovat, aby vám za tři měsíce nezaklepal na dveře exekutor.
Řekla bych mu, že tě mrzí, že má pocit, že vidíš jen materiálno, ale že ty jen potřebuješ nějaký základ, na kterém se dá stavět - což základní zaměstnání, aby bylo na hypotéku, je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.1.23 07:53
@Perníček22 tez si myslim, ze lepsi s tim pracovat, minuly mesic byla krize, nejhorsi je, ze uz nevim kvuli cemu, proste jedne druheho jsme urazili a pak uz jsme rezignovali, nebavili jsme se asi mesic. Fungujeme co se deti tyka, byl doma, misto aby jsme si uzivali, tak jsme se zabunkrovali kazdy ve svem. KZdyz jsem chtela intimnosti, rekl mi ze jsem vypocitava a ze se nechytne na hacek, protpze ja chci. 
predchoziho roku jsem mela voucher na 1 noc wellnes, od nej k narozeninam, jela jsem s tim, ze on neodmitnul a jeli jsme jako 2 rozhadani, vratili se jako milenci. Rikala jsem si, ale ze problem je hlubsi a nebudu litat na oblacku. V tydnu idylka, dodelal konecne saunu a zkusili jsme ji a strasne ho vytocila fotka na fb, fakt od ramen nahoru a ja mela takovou radost, ze muzu tu moji radost sdilet. A zas pruser, problem vsech problemu, uzavrenost. Ja uz se ani nemuzu jemu sverit, sdilet s nim radosti, strasti, protote je zavreny, nepristupny, nesdilny. Uolne mi to drti srdce.
K psycholozce jsem objednana uz mesic, orvbi tyden v unoru.
Zakladatelka.
- Citovat
- Upravit
25.1.23 08:33
@Anonymní píše:
@Perníček22 tez si myslim, ze lepsi s tim pracovat, minuly mesic byla krize, nejhorsi je, ze uz nevim kvuli cemu, proste jedne druheho jsme urazili a pak uz jsme rezignovali, nebavili jsme se asi mesic. Fungujeme co se deti tyka, byl doma, misto aby jsme si uzivali, tak jsme se zabunkrovali kazdy ve svem. KZdyz jsem chtela intimnosti, rekl mi ze jsem vypocitava a ze se nechytne na hacek, protpze ja chci.
K psycholozce jsem objednana uz mesic, orvbi tyden v unoru.
Zakladatelka.
A co kdybys za ním smířlivě přišla a řekla mu, že tě mrzí že jsi ho naštvala tou fotkou na FB, ale že jsi měla hroznou radost, že ji pro vás dodělal. Úplně chápu, že toho máš až nad hlavu, ale on je prostě v čudu, že bys ho pochválila a trochu mu zlepšila náladu? Možná to je mimo, ale takový smířlivý krok…a od toho se nějak odpichnout, hodně ho pochválit za to co dělá/dělal a že ho máš ráda a vážíš si ho, ale vidíš, že teď není v pohodě, co s tím budete dělat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Svetluska55
25.1.23 08:48
Vypadá to, že manžel nevi, co se životem..jak to je, ho nenaplňuje a je z toho frustrovaný. Současně to zatím řešil jen různými stěhováním a změnou práce. a teď už se stěhovat nemůžete a práci nemá a frustraci si vybíjí na tobě. Že by on se sebou měl něco dělat, je jasné. Ale ty ho změnit nemůžeš, když on nechce.
Musíš změnit svůj přístup. Je nutné, abys všechno řešila ty? Já bych ho víc zapřáhla, je doma, děti i dům jsou jeho.
Co se doma prostridat? Ty půjdeš pracovat na plný úvazek a on na zkrácený +péče o děti?
Současně už na sebe máte vzájemnou alergii, přijde mi to z tvého popisu trochu jako kdo s koho.
Každopádně, že se půjdeš vypovídat a ujasnit si myšlenky, je určitě dobrý začátek.
- Citovat
- Upravit
25.1.23 09:03
Kdo chtěl ten velký barák na konci světa? Kdo chtěl 3 děti? Příští měsíc možná nebudete mít na hypotéku ale kupujete saunu? 
manželovi se nelíbí uklízečka, řekne že bude uklízet on, ale ty to na něm stejně nenecháš?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.1.23 09:06
@Svetluska55
Delam na plny uvazek, z domu home office, mam praci daleko, vysli mi vstric. Mam 33tis + provize treba 10t + jak kdy.
Nejsme z mesta, myslim, ze vic bych nikde nedostala. Manzel mi kolikrst rikal, ze nama problem byt doma a ja muzu do zahranici, treba na sezoni prace. Prej poznas pomerance, sady, jahody, muzes jet, v zahranixi si urcite vydelas. Vzdy jsem to brala s humorem, ale je to spis vysmech a mysli to vazne. Potrebovala bych aspon 75tis aby jsme fungovali z 1 platu. 25 hypo, 25 vydaje a to nemame ani rohlik.. mame latku asi vysoko a on to nedava. Pritom vzdy byl akcni, uzivali jsme si, planovali, vyolatu mel slusnou, takove penize ja nikdy neudelam. Stejne jsme ale od vyplaty k vyplate.
On slovak, vyrustal v Nemecku, cesky ucet mam ja a tak vse bylo na me, tady pod lesem chtel zit on, me to nevadilo, ale klidne bych zustala i v zahranici.
@jita22
Chvalit se ho snazim, ale asi prevysuji ty negativa. Je to jak kdyz po nem chxi aby mi obcas rekl, ze me ma rad, vsak to rekl jednou a to plati, nemusi se vickrat vyjadrovat 
. To je strasny, asi na sebe zapominame. Ja zapominam vic chvalit, rikam mu, ze je sikovny, trpelivy, mam ho rada, ale asi je to malo a prehlednutelne. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.1.23 09:19
@Sisika9
1.manzel, asi oba
2.my
3 saunu mame v dome a chteli jsme ji oba, slo o to, dodelat si ji, vse uz mame, jen sesroubovat.
4. uklid? Vsak jsme na to dva.
- Citovat
- Upravit
25.1.23 09:26
@Anonymní píše:
@Svetluska55
Delam na plny uvazek, z domu home office, mam praci daleko, vysli mi vstric. Mam 33tis + provize treba 10t + jak kdy.
Nejsme z mesta, myslim, ze vic bych nikde nedostala. Manzel mi kolikrst rikal, ze nama problem byt doma a ja muzu do zahranici, treba na sezoni prace. Prej poznas pomerance, sady, jahody, muzes jet, v zahranixi si urcite vydelas. Vzdy jsem to brala s humorem, ale je to spis vysmech a mysli to vazne. Potrebovala bych aspon 75tis aby jsme fungovali z 1 platu. 25 hypo, 25 vydaje a to nemame ani rohlik.. mame latku asi vysoko a on to nedava. Pritom vzdy byl akcni, uzivali jsme si, planovali, vyolatu mel slusnou, takove penize ja nikdy neudelam. Stejne jsme ale od vyplaty k vyplate.
On slovak, vyrustal v Nemecku, cesky ucet mam ja a tak vse bylo na me, tady pod lesem chtel zit on, me to nevadilo, ale klidne bych zustala i v zahranici.
@jita22
Chvalit se ho snazim, ale asi prevysuji ty negativa. Je to jak kdyz po nem chxi aby mi obcas rekl, ze me ma rad, vsak to rekl jednou a to plati, nemusi se vickrat vyjadrovat
Přestaň uvažovat o tom, že budeš vše živit z jednoho platu když se manželovi nechce pracovat, ať jde do Lidlu za kasu nějaké peníze vydělá a nenadře se. V zahraničí si na sběru ovoce fakt víc než v ČR nevyděláš, to se vyplatí lidem ze 3. zemí 
jestli o tom vážně uvažuješ, přečti si článek hrdinové kapitalistické práce 2. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.23 18:47
Odcizili jste se díky nevhodnému životnímu stylu.
Jinak člověk, co se každých pár let potřebuje realizovat jinde, protože stále není spokojený, bude mít asi problémy sám se sebou celý život, pokud s tím něco u psychologa neudělá. Přehlíželas varovné signály.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj,
jsem v koncich, dosli jsme do nejakeho divneho stadia v manzelstvi, kdy si nerozumime. Vzdy jsme fungovali dle situace a najednou jsme tak odcizeni, nema rad moje vlastnosti a ja to nechapu.
Manzele 12 roku, 3 děti. Nejstarsi 10, nejmensi 3. Zili jsme par let v zahranici do 3roku te prostřední. Co prislo, jsme zvladli, vzdy spolu, uzivali jsme si, par krizi bylo, i deti, svatba, stavba. Nalozili jsme si. Manzel se dostal casto do situace, kdy potreboval zmenu, prestehovali jsme se nekolikrat v zahranici, bud male nebo tmave nebo spatne misto, za lepsim.. vzdy jsne si sedli a domluvili se, ze tak to bude lepsi a udelali to. Dostal se do situace vyhoreni, odesel z prace, prestehovali jsme se a 2 mesice byl bez práce, ja na materske. Rok jsme byli v jine zemi, tam zacal pracovat, po roce presel zpet k puvodni, pro jinou firmu. Hodne zmen, ve me mel podporu, prizpusobila jsem se. Zacali jsme stavet pocas deti v CR, ja se nakonec vrátila, on makal a jezdil na vikendy, ja se starala z mista a stavbu tak nejak a o deti. Celou dobu jsem delala na zivnost abychom si prilepsili.
Dostaveli jsme, hypoteka vysoka, trvalo to dlouho, hodne penez, snahy, jeste neni hotovo, ale bydlime, vsak to znate, konecne bychom si mohli uzivat. Manzel byl posledni 2 roky vice doma, covid home office to bylo super, ale i tak jsme se desne odcizili.
Nevyznam se v nem, vycita mi, ze porad vse ridim, ze jsem materialista a ze jine hodnoty neznam. Ano chci se mit dobre, delat veci lepe, ale myslim, ze jsem v rovnovaze, na prvnim miste mam tak nejak vse soucasne, deti, rodinu, partnera, spokojenost, prace penize. Nosim domu tez výdělek a bavi me to. Manzel zas dosel k vyhoreni, dal vypoved a 2 mesice je doma, tesili jsme se. Uzavrel se, je necitelny, nic mi nerekne, zadny plan. To ale nikdy nedelal, nema potrebu mi sdělovat. Ze moc organizuju. Jenze za tu dobu, co jezdil jen vikendy a ja se 3mi dětmi jsem se naucila mit řád. Proste mi prijde, ze jen kmitam kolem všeho a vse je tak tak, vic nedávám, pro sebe minimum. On plati hypoteku, ja veskere ucty a vubec mu to neni blbe. Jasny nakoupi jidlo, natankuje obcas. Ale ok, nemam s tim problem, beru ho, takovy jaky je, myslim, ze casto ma kramy - asi stitna zlaza, nic s tim nedela, hodne kouri, pivar ted zkousi prestat asi po 20ty a vse snasim s vykyvama. Ja uz mam taky dost a bude mi hazet na hlavu, ze jsem moc akcni a moc se staram, vsak musim vse resit, skola, skolka, tam to, krouzky, auto, rodina.. Totalne si nerozumime. Uplne jsme dosli k zaveru ze jsme rozdilny. Ja extrovert, tez potrrbuju nekdy klid a on nevim, introvert, obcas tak, obcas jinak. Otec je uzasnej, s klidem resi, ja jsem ta napjata a netrpeliva, akcni, obcas na deti vyjedu.
On jde s detmi na prochazku 20× dokola, ja potrebuju vetsi rozlet, akci, kdyz je snih, tak lyzovani a staci mi mistni kopec, brusleni, prochazky, nejake dění, ale umim tez nic nedelat a fung9vat doma.
Kazdopadne jsme v situaci, kdy resime co s tim. Ja nechapu, ze neumi byt v souladu, rozciluje ho tolik veci na me, urazi se a nemluvi, urazim se pak ja a nemluvime treba 14 dnu.
Rika, ze me zajima jen materialno a plany a ze moje priority jsou uplne mimo. Vcera vypustil, ze pro nej penize jsou az na 40miste. Prece spolu zijeme, ja mu rikam co dnes, ze ve skole maji tam to, pak dcera ma krouzek, ve skole se deje tam to a v práci neco jineho. On mi nic takoveho nerekne, takze ja denni rozvrh delam svuj a obstaravam deti. Do kalendare jsem terminy zapsala a zas nekomunikujeme. Praci delam z domu, 2× tydne jezdim do kanclu. On vratil firemni auto a je doma 2hy mesic a netusim co bude. Uspory dochazi a myslim, ze na hypo mame uz jen tento mesic. Jako ja toto vsechno nepotrebuju, klidne pujdu do bytu nez zit v psycho stavech. Jenze jsou děti, zavazky, mrzi me, ze nam to nefunguje. Premyslim nad tim, jestli fakt jsem tak orezana, cilevedoma nebo co se mnou je, ze spoli neumime fungovat.
Fakt me to mrzi..
Pardon je to dlouhé.