Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Úzkost a stres ze školy
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
27.12.23 21:44
Jsi ve druháku, takže ti je tak 16 nebo 17? Zkus si najít u vás psychologa a zjistit, zda tam nemůžeš přijít i bez rodičů. Je velká škoda, že v nich nemáš oporu. A co někdo jiný z příbuzných? Babička, teta? Tyto tvoje stavy jsou dost závažné, ale s terapií se s tím dá pracovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.12.23 22:00
@nozu je mi 17. Žiju s mamkou a babičkou (počítám je jako rodiče). Jiný příbuzný už nemám. Vyhledala jsem si že do 18 musím mít souhlas zákonného zástupce, aby jsem mohla k psychologovi
- Citovat
- Upravit
27.12.23 22:01
Mas uzkosti a podle me potrebujes minimalne psychologa, pripadne i psychiatra. Je zbytecne se takhle trapit 
Myslis, ze by ti tvoji rodice lecbu nejak vymlouvali nebo zakazali? A mate ve skole nejakeho poradce nebo skolniho psychologa? Vazne si myslis, ze tvoji rodice by chteli, aby ses trapila? Nejspis jim nedochazi vaznost situace.
Kazdopadne, pokud si to neprejes, psycholog nebude sdelovat zadne podrobnosti o tom, co mu na sezenich reknes. K tomu ani neni duvod. Co by tvym rodicum rekl si muzete domluvit uz na prvnim sezeni. Kdyz bys mela krizi nebo dokonce premyslela o sebevrazde, urcite kontaktuj odbornika a pro okamzitou pomoc muzes i zavolat na krizovou linku nebo napsat na chat-pomoc.cz
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.12.23 22:02
@Anonymní píše:
@nozu je mi 17. Žiju s mamkou a babičkou (počítám je jako rodiče). Jiný příbuzný už nemám. Vyhledala jsem si že do 18 musím mít souhlas zákonného zástupce, aby jsem mohla k psychologovi
To urcite nemusis.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.12.23 22:07
@Anonymní píše:
Zdravím všechny.
Vím že to sem nepatří a předem se omlouvám, ale vím že je tady spoustu zkušených dívek/žen a potřebuji se vypsat. Jsem ve druháku na obchodce. Když mám rano jít do školy, je mi špatně od žaludku, nemůžu se pořádně nadechnout. Noci nespím, usínám třeba až v jednu. Jednou při testu jsem měla break Down, kdyby jsem se nemluvila na WC, asi by jsem omdlela. Před každým testem se nervuju, dlouho přemýšlím jak to dopadne. Učím se na každý test, někdy mám slzy V očích. Na základce jsem nic z toho neměla. K psychologovi jít nemůžu, ještě mi nebylo 18 a nechci, aby se to rodiče dozvěděli. S nima o tom mluvit nemůžu, nemám v nich podporu, jednou jsem chtěla a oni ať si přestanu vymýšlet. Nedělám to schválně. Když myslím na školu, chce se mi brečet a běhá mi mráz po celém těle. Mám vysokou absenci, právě kvůli psychickým potížím. Nejde, aby jsem před každým testem/zkoušením byla na dně. Nevím jak dál. Jsem na všechno sama a je mi s toho na nicZažil jste někdo něco podobného. Popřípadě co jste udělali? Děkuji za každou odpověď.
Co se zkusit poradit s psychologem na anonymní lince x chatu? Jsou různé linky důvěry i pro studenty..
Jinak ve škole psycholožku nemáte?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.12.23 22:33
Mas dobrou praktickou lekarku/lekare? Ty vetsinou od 15 osetri bez rodice, muzes se sverit, poradi ti kam dal, rovnou ti muze dat zadanku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.12.23 22:37
@Anonymní píše:
Zdravím všechny.
Vím že to sem nepatří a předem se omlouvám, ale vím že je tady spoustu zkušených dívek/žen a potřebuji se vypsat. Jsem ve druháku na obchodce. Když mám rano jít do školy, je mi špatně od žaludku, nemůžu se pořádně nadechnout. Noci nespím, usínám třeba až v jednu. Jednou při testu jsem měla break Down, kdyby jsem se nemluvila na WC, asi by jsem omdlela. Před každým testem se nervuju, dlouho přemýšlím jak to dopadne. Učím se na každý test, někdy mám slzy V očích. Na základce jsem nic z toho neměla. K psychologovi jít nemůžu, ještě mi nebylo 18 a nechci, aby se to rodiče dozvěděli. S nima o tom mluvit nemůžu, nemám v nich podporu, jednou jsem chtěla a oni ať si přestanu vymýšlet. Nedělám to schválně. Když myslím na školu, chce se mi brečet a běhá mi mráz po celém těle. Mám vysokou absenci, právě kvůli psychickým potížím. Nejde, aby jsem před každým testem/zkoušením byla na dně. Nevím jak dál. Jsem na všechno sama a je mi s toho na nic
Kdo ti píše omluvenky 
? Rodiče tvrdí, že si vymyslíš ale máš absence.
Takže ti je podepsat, omluvit, někdo musí.:nevim:.
No a jde ti ten obor? Rozumíš učivu?
- Citovat
- Upravit
27.12.23 23:17
@Zmatka píše:
To urcite nemusis.
To samozřejmě musí (!) - zjistila si to sama zcela správně, tak jí nepleť hlavu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Planet003
28.12.23 20:38
„@smile_xxx“ to jsem nenašla. Našla jsem že musí zakladatelka mít písemně povolení od zákonného zástupce
- Citovat
- Upravit
29.12.23 18:07
A co školní psycholog? Vím, že na základních školách bývají, nevím, jak na střední. Asi to budou opravdu úzkosti a je potřeba o tom mluvit.
Zkus si v životě dělat víc věci, které tě baví a které ti přinášejí radost. Máš aspoň nějakou kamarádku, které sem můžeš svěřit a vypovídat? I to by mohlo pomoci.
Držím moc palce!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.23 21:09
Milá zakladatelko, psycholog, nebo alespoň někdo, komu by ses mohla svěřit, je určitě dobrý nápad.
Každopádně než se k odbornikovi dostaneš, nějakou dobu to potrvá, tak ti napíšu pro akutní řešení to, co pomohlo mě:
Byla jsem v podobné situaci jako Ty. Výchovou jsem se dostala do stádia, kdy jsem uvěřila, že bez VŠ si nenajdu dobrou práci. 3× jsem se na VŠ dostala a 3× ji nedokončila. Měla jsem prostě šílený strach a obavy, že na to nemám, že jsem se dostala do podobných stavů jako ty. Teď po 10ti letech a odžitych zkušenostech vím, že jsem na VŠ měla a zároveň zjistila, že dobrou práci seženu i bez titulu.
Ne, určitě Ti neradim, aby ses na školu vykašlala, tak to nemyslím. Spíš si každý den opakuj, že Tvoje zdraví je důležitější než písemka, škola nebo maturita, kterou si můžeš udělat i o rok, dva, tři později. Podle toho co píšeš se mi zdáš jako zodpovědná studentka.
Řešením může být třeba i přerušení studia např na rok, než se dáš „dokupy“ a pak vše půjde líp. Ale to by bylo potřeba, aby mamka s babi staly na Tvé straně a podpořily Tě.
A vím, jaké to je, když bolí duše a pak i tělo. Na druhém stupni ZŠ jsem cca 2,5 roku žila s každodenními panickymi atakami, že mohu každou chvíli umřít a přestat existovat, měla jsem utkvělou představu, že mám nemocné srdíčko a prostě mi najednou vypoví sluzbu. Ne, nebyl to život, spíš taková smrt zaživa. Rodiče to bagatelizovali, mladší bratr se mi posmíval. Přešlo to tak nějak samo, prostě jsem pořád žila a neumirala, tak mi začalo docházet, že asi budu v pořádku a atak, prešly…
Myslím na Tebe, zakladatelko, ať Ti je brzo líp a nakonec úplně dobře.🍀
PS: všem zúčastněným se omlouvám za překlepy. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
olivovyolej
3.1.24 00:10
@Anonymní píše:
@nozu je mi 17. Žiju s mamkou a babičkou (počítám je jako rodiče). Jiný příbuzný už nemám. Vyhledala jsem si že do 18 musím mít souhlas zákonného zástupce, aby jsem mohla k psychologovi
Hodne skol ma skolniho psychoga, tam nemusis s povolenim rodicu. Jinak je to tak ze prvni navsteva muze byt bez rodicu a od druhe uz to psycholog hlasi. Muzes zkusot take linku duvery, treba ti tam poradi.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.1.24 00:44
Nemáte ve škole školního psychologa? Moje dcera také není plnoletá a sama ho vyhledala, řešila také školní stres. On byl teda dobrej, sice poslal papír k podpisu pro rodiče, ale domluvili se spolu, že kdyby to doma říct nemohla, ať si to podepíše sama… Dcera se nám tedy svěřila a problém řeší (řešíme) asi 3 měsíce a je jí mnohem lépe.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Zdravím všechny.
Zažil jste někdo něco podobného. Popřípadě co jste udělali? Děkuji za každou odpověď.
Vím že to sem nepatří a předem se omlouvám, ale vím že je tady spoustu zkušených dívek/žen a potřebuji se vypsat. Jsem ve druháku na obchodce. Když mám rano jít do školy, je mi špatně od žaludku, nemůžu se pořádně nadechnout. Noci nespím, usínám třeba až v jednu. Jednou při testu jsem měla break Down, kdyby jsem se nemluvila na WC, asi by jsem omdlela. Před každým testem se nervuju, dlouho přemýšlím jak to dopadne. Učím se na každý test, někdy mám slzy V očích. Na základce jsem nic z toho neměla. K psychologovi jít nemůžu, ještě mi nebylo 18 a nechci, aby se to rodiče dozvěděli. S nima o tom mluvit nemůžu, nemám v nich podporu, jednou jsem chtěla a oni ať si přestanu vymýšlet. Nedělám to schválně. Když myslím na školu, chce se mi brečet a běhá mi mráz po celém těle. Mám vysokou absenci, právě kvůli psychickým potížím. Nejde, aby jsem před každým testem/zkoušením byla na dně. Nevím jak dál. Jsem na všechno sama a je mi s toho na nic