V noci neslyším dceru
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Tak si kupte chůvičku nebo dceru přesuňte zpátky do ložnice, popř.
Budík. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@barboramerk
Budík není možný. Dcera se nebudí pravidelně. Chůvičky máme, ale
manželovi přijdou „zbytečné,” když on ji slyší…
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Já mám i na tříetou zapnuté chůvičky. Neslyšela bych ji. Máme to přes dva pokoje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
A manžel Ti to vyčítá? Pokud ne, dál bych to neřešila. On je taky
rodič, tak ať vstává chvíli on. Nevidím na tom nic špatné…
Matka jseš dobrá i když k ní nevstávaš v noci… proč si ženská hned
myslí, že je naprd máma když nefrčí na 150%??? Co to je za trend?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
@barboramerk
Budík není možný. Dcera se nebudí pravidelně. Chůvičky máme, ale manželovi přijdou „zbytečné,” když on ji slyší…
Tak ho popros, ať tě vzbudí, že ty ji prostě neslyšíš. Já jsem slyšela každé jeho vzdychnutí a moc dobře se mi nespalo. Jak dostal vlastní pokoj, bylo to lepší. Stěhuje se k nám k ránu. Vždycky mě to vzbudí, lépe se mi spí bez něj, ale zatím to snáším.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
U nás si 3,5letá dojde za námi. Má pootevřené dveře, my taky…
A když nedojde a brečí ze spaní tak ji buď slyším a jdu za ní nebo se
uklidní sama.
Minule mě tahala za nohu asi dlouho, ale já byla tak KO + mi to zapadalo do
snu, že my trvalo dlouho kým jsem pochopila, že mě to tahá v reálu.
Odvedla jsem ji do pokojíčku, uložila a spala v pohodě dál…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Ahoj holky, jdu si pro radu, nebo možná pro slova útěchy. Jsem necelý týden po operaci ruky a mám sádru. A za nic na světě v noci nemám páru, co se děje. Přibližně před deseti dny jsme přesunuli dceru do jiného pokoje, což asi taky dělá své.Jenže když v noci dcera brečí, tak já o tom vůbec nevím. Manžel je teď s námi doma, protože bych po operaci péči o dceru sama nedala a nejenže se stará o ni, o domácnost, ale ještě k ní musí vstávat v noci i ráno. Já jsem úplně vypnutá. Trošku mám pocit, že když je muž doma, tak si moje tělo myslí, že prostě nemusí. Já to ale takhle nechci, nedokážu ji přebalit, vykoupat, skoro ani vyndat z postýlky a už takhle se cítím jako matka na h***, do toho ještě ta noc a ráno bych si vyrvala vlasy, když se vzbudím a zjistím, že je třeba 9, takže dcera už dávno vstávala. Navíc manžel má dost tvrdé spaní, takže vždycky trvá dlouho, než se vzbudí, když dcera brečí a mě to nevzbudí vůbec, jsem fakt nešťastná…
Děkuju, že jste to dočetly, a kdybyste k tomu měly cokoliv co říct, budu ráda
Nevidím věk dcery a celkově nechápu. Štve mě, že seš ten typ
ženský, která se hroutí, že otec jejího dítěte vstává k dceři, koupe
ji a uvaří jídlo v případě nemoci vlastní ženy. Děláš ženským
pěknou medvědí službu. Tak hlavně předčasně sundat sádru a šup zpátky
se smékat 
jo a absolutně nechápu, proč
měsíc nepočká přesun do vlastního pokoje, to bys opět nebyla paní
dokonalá, že dítě spí s vámi, vid
Příspěvek upraven 14.11.19 v 11:37
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Dceru bych přesunula zpět k vám, pokud ti to takhle nevyhovuje.
A manžel na to říká co? Bereš nějaké léky na bolest?
Já vždy řešila spíš opačný problém, vzbudilo mě i silnější
prdnutí z vedlejšího pokoje 
Začalo se to lepšit až tak ve 4 letech
mladší, kdy už jsem si byla jistá, že sama bezpečně potmě sleze
z postele a dojde si na záchod nebo za námi, když potřebuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@iwa83 manžel nejspíš nic nevyčítá- na zavalení nesmyslnou obrovskou vinou si zakladatelka vystačí sama.
Hele - tvoje tělo je jasně říká, potřebuju se především vyspat a dělá dobře. Pro tvoji dceru to znamená troška nepohodlí, ale nic tragického.
Až dočerpáš síly, tak neboj, zase se nevyspíš…
Samozřejmě že jsi dobrá matka a až se ti podaří odignorovat ty lži, co ti úzkost tlačí do hlavy - jako že jsi špatná matka, a že to nezvládáš, tak to bude celé v daleko větší pohodě.
Příspěvek upraven 14.11.19 v 11:40
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@iwa83
Nevyčítá mi vůbec nic 
. Ale sama z toho jsem naštvaná, protože
přes den toho moc neudělám s pravou rukou v sádře, max. vyluxuju, dceru
nakrmím a uspím, ale jinak nic moc, a když ho pak vidím, že je v 10 ráno
tuhej, tak je mi to líto a jsem naštvaná. Beru prášky na bolest, tak se
uklidňuju, že po vysazení to třeba bude lepší, ale jsem každý ráno
akorát zpruzelá, že jsem to zase nedala.
@Russet
To jsem mu říkala, jenže já mluvím že spaní a prý jsem ho už
několikrát prosila, ať „to vyřeší on.”
@iwa83
Právě, taky když už ji slyším, tak mi to zapadne do snu.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Anonymní píše:
@barboramerk
Budík není možný. Dcera se nebudí pravidelně. Chůvičky máme, ale manželovi přijdou „zbytečné,” když on ji slyší…
Jak přijdou zbytečné, já bych se ho neptala, prostě si zapnu chůvičku
a je…Sama píšete, že manželovi trvá, než ji uslyší…Anebo ji
přesuňte zpátky do pokoje…
Kolik je dceři?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
@iwa83
Nevyčítá mi vůbec nic
@Russet
To jsem mu říkala, jenže já mluvím že spaní a prý jsem ho už několikrát prosila, ať „to vyřeší on.”@iwa83
Právě, taky když už ji slyším, tak mi to zapadne do snu.
Jsi po operaci. Potřebuješ regeneraci. Spánek. Nech muže, ať to vyřeší. Však se ještě nastaráš dost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Russet píše:
Jsi po operaci. Potřebuješ regeneraci. Spánek. Nech muže, ať to vyřeší. Však se ještě nastaráš dost.
Taky myslím.
Jestli manželovi taky trvá déle, než k ní vstane, tak jí přesuňte zpět k vám, nebo to vyřeš těmi chůvičkami, ale určitě si nic nevyčítej!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Ve 2 letech dítě v noci nevydrží v posteli a přechází k rodičům
- Může se miminko zadusit zvratkami v noci?
- Dcera 3 roky- mám krizi
- Rok a půl staré dítě v noci neklidně spí a fňuká
- Vulgární otec mé dcery - nemožná komunikace
- 6 měsíců a v noci špatně spí
- Výtok nebo odtok plodové vody v noci?
- Nechci, aby dcera odešla. Pohled ostatních rodičů?
Ahoj holky, jdu si pro radu, nebo možná pro slova útěchy. Jsem necelý týden po operaci ruky a mám sádru. A za nic na světě v noci nemám páru, co se děje. Přibližně před deseti dny jsme přesunuli dceru do jiného pokoje, což asi taky dělá své.
Jenže když v noci dcera brečí, tak já o tom vůbec nevím. Manžel je teď s námi doma, protože bych po operaci péči o dceru sama nedala a nejenže se stará o ni, o domácnost, ale ještě k ní musí vstávat v noci i ráno. Já jsem úplně vypnutá. Trošku mám pocit, že když je muž doma, tak si moje tělo myslí, že prostě nemusí. Já to ale takhle nechci, nedokážu ji přebalit, vykoupat, skoro ani vyndat z postýlky a už takhle se cítím jako matka na h***, do toho ještě ta noc a ráno bych si vyrvala vlasy, když se vzbudím a zjistím, že je třeba 9, takže dcera už dávno vstávala. Navíc manžel má dost tvrdé spaní, takže vždycky trvá dlouho, než se vzbudí, když dcera brečí a mě to nevzbudí vůbec, jsem fakt nešťastná…
Děkuju, že jste to dočetly, a kdybyste k tomu měly cokoliv co říct, budu ráda