Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Večerní řev
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2.2.17 19:45
@kyticka86 No tak to dělají přesně to samé co dělávaly naše holky, v tomhle věku usnuly jen v náručí při houpání na balónu. Akorát, že my jsme na ně večer byli dva…
To mě napadá akorát vzít si je k sobě do velké postele, přitulit si každou z jedné strany a naučit je usínat takto. Nějakou dobu to trvá, prvních pár dní budou samozřejmě řvát, že se nehoupe, ale pak si zvyknou. My jsme na tohle přešli, až bylo holkám tak 10m, protože na náruč už byly těžké, ale jestli jste sama, zkusila bych to už teď…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.17 19:59
@kyticka86 moje dvojčata(17m)to dělají celou dobu. Rozhodně neprožíváme příjemné rodinné večery 
mají pevný režim co jim vyhovuje a nemůžeme vykolejit, jinak mi to dají vyžrat. Takže do postýlek se chodí v 17:30 a do hodiny usnou sami. Já chodím okolo po bytě, uklízím tu spoušť, denně vytírám, vysávám…atd. Přes den se od mala nezastaví, jsou jak na motorek a přes den spí málo, takže proto chtějí spát tak brzo a vstáváme v 5:30.
Probíhá to od mala stejně, ten co se nekoupe tak hystericky řvě u koupelny.Cca od 8m.jen oplachujeme, přehodím je přes ruku a pod kohoutkem opláchnu vše nutné-je to rychlejší tudíž méně řevu. Do koupelny ten druhý nesmí, protože zatím co se věnuju jednomu, druhý tahá hadici od wc nebo okusovali sprcháč. Ovšem než jej obleču, nandám plínku, tak druhý řve a řve. Potom dostane mlíko a hodím jej do postýlky a beru druhého a jdem dělat stejný proces.
Teď to někdy řeším že jednoho dám do postýlky i s mlíkem(kašlu na to, že není převlečený i na to, že jsem nechtěla aby pili mlíko v postýlce)a druhého rychle oplachuju a převlíkám. Zatím to takhle přes"žrádlo"funguje, že tolik neřvou.
Držím palce i do budoucna, protože cca od 14m mi denně dělají to, že příjdeme z odpolední vycházky a chybí hodina do postýlek a celou tu hodinu řvou a chtějí držet…a oba chtějí stejné rameno a nesnesou když držím i druhého.
Nikdy jsem je neuspávala, nehoupala, jedině když byli nemocní, tak měli více lásky, ale jinak nikdy. Teď to na mě začli zkoušet(hlavně jeden),řve a natahuje ručky, ale nemůžeme povolit.Jsou dva a bohužel musí umět tolerovat i druhého.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.17 20:17
@axlpol nechci být ošklivá a prosím neberte to zle, ale já jsem tak ráda, že nejsme jediní, co to takto s dvojčaty mají. Mě ten Váš příspěvek tak povzbudil, že nejsem neschopná, že jsou prostě dvojčata záhul… klukům je 15 měs. a mám pocit, že jen přežívám. Jsou hodně akční, přes den skoro nespí, o nocích ani nemluvě. Pořád na mě visí, řvou… nějaké hraní si spolu fakt nehrozí. Připadám si jako zombík, 4-5 hod spánku za noc (a po kouskách) je luxus. A to mám ještě staršího těžce postiženého chlapečka (naštěstí moc hodného a trpělivého). Jinak jsou kluci šikulové, kouzelní a je sranda, ale je to tak vyčerpávajipcí.. ale oni napm to jednou vrátí, vlastně už vracejí 
takže pro zakladatelku (obnovitelku) radu nemám, jen v tom nejste sama 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.17 20:50
@Perei jo,jo všude stejné taky musím říct, že jsou zlatí, pořád se předhánějí v dovednostech, chytří a fyzicky šikovní jak opice, ale má to i tu stinnou stránku, že zdemolovali v bytě co šlo, pořád něco kradou, někde lezou, co neumí jeden pomůže mu hned druhý.
Strašně rádi chodí(tak 1-2km si denně dají vždycky),ale nemůžu jak maminky s jedním dítětem jen tak vyjít z domu a jít kamkoli. Každý běží jinde a i když máme vodítka, nejsou psi, nechodí oba kam chci já. Vodítka jsou jen na to, ať je mám za co chytit. Takže denně dopo i odpo je naložím do kočárku a utíkám někde k lesu, zahrádkám apod.kde je můžu vypustit ať se vyběhají.
Co je máme tak jsem ještě nešla ven normálně civilně oblečená jako jiné maminky. Pořád ve sportovním ,protože se nezastavím celý den a ještě se nestalo, že by spali celou noc. Nejméně 3krát, cca co 3-4hod.za noc musím vyskočit, dát napít čaje, zarazit dudlík a spíme dál. Někdy si myslím, že to už nemůžu zvládnout 
ale chodím s kočárkem běhat a vždycky si někde za městem u lesa, na splavu dám kafe co si beru v termosce, děti si daj mlíko a tak nějak zase ožiju a jedeme dál.
Tatínek je hodný a miluje je, ale nemá trpělivost a kolikrát na ně vypění. Taky je skoro pořád v práci, takže pomoc v podstatě nemám. Vždycky jak začlo nějaké období(lezení, běhání, házení s věcma o zem…)tak jsem si říkala,„to nedám, co si počnu, jak na ně vyzraju“ale vždycky to nakonec nějak jde.
Nejvíce mě štve rodina, jak mají připomínky, že mám děti jen pro sebe apod. u každého přebalování se se mnou perou, po venku za nima jen běhám, snad ještě nikdy si nehráli, že by jen seděli, pořád někde lezou…a třeba moje matka(76let)by je chtěla hlídat a vyčítá mi to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.17 21:03
@axlpol No potěš 
. A já myslela, že po roce to bude dobré.
Jinak ony jsou vážně moc hodné a pláčou minimálně. Zabaví se i přes den spolu (většinou se pozorují, kradou si hrkávky, okusují se nebo jinak interagují). Párkrát prospaly i celou noc. Radovala jsem se (očividně předčasně). Jinak jsou na UM, před spaním se pořádně napijí a pak chtějí až ráno. Ale v noci nespí.. Někdy si „povídají“ a pak usnou, někdy brečí (v poslední době už jen tato varianta).
Dnes jsem k nim už 5× běžela pro strašný řev. Nakonec jsem je dala do naší postele a zapla vysavač 
. Tak zatím spí..
Koupou se v 17:30 a spát chodí okolo 18:30 - 19hod. To uspávání na rukách jsem je naučila sama 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.17 21:38
@kyticka86 nechci strašit, fakt přeju ať je to nakonec u vás jiné…ale u nás do roka byli zlatí, úplná pohoda, klidně bych zvládla i třetí. dokonce jsem i poznala kdy se jim chce na velkou, takže kakali nad papír a plínky byly jen počůrané(máme textilní-čtverce-klasika)takže super.
Od roka se pereme u každého přebalování doslova na férovku, řev a boj, co začli lézt, tak párkrát jsme to na nočník stihli, ale nemají čas, vůbec to na nich nepoznám, jenom podle smradu a to je už pozdě Na nočníku sedět nechtějí, protože ten druhý něco dělá a ten neví co, takže sedět nechce-boj a řev i na nočníku. Už to nezkouším 
.Dělají štráchy s jídlem, ovšem mlíko, to můžou pořád. Takže jsem se přestala nervovat a dávala jim jen mlíko a kaši, jak chtěli. Už to přešlo a zase jí všechno.
Hračky mají na volno, protože s boxy házejí o zem a máme rádi sousedy pod námi, tak bereme ohledy. Stejně tak jsme schovali i židličky a další drobný nábytek, který taky tahali a házeli o zem.
A hlavně od roka začlo propínání do oblouku a vztekání .Prásknou sebou o zem, řvou a propínají se. U neuroložky se takhle jeden vztekl(nechtěl se svlíct)takže se předvedl a říkala jedině dodržovat pevnou výchovu jinak Vás „přerostou“.Proto je nenosíme, neuspáváme, když si hrají tak si jich nevšímám, ať mě nemají pořád na očích, dodržujeme stejné rituály, stejné časy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
