Využít příležitost nebo ne?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
Vždy volím rozumem a tady by mi rozum říkal, že by toho na mě bylo moc a hrozil by mi kolabs, už jsem to jednou zažila, znovu už nikdy.
- Citovat
- Upravit
Zustat doma a dostudovat..a být s dětma
do práce budeš chodit ještě celý život, bud ráda že mužeš být s dětma co nejdéle.
- Citovat
- Upravit
Druhou možnost bych nebrala, kor po 9 letech pracovní pauzy… Náročná práce + studium, to vše minimálně na 3 roky a co ty děti? Hodíš je na hrb manželovi? A jinak z okolí vím, že návrat po MD do práce je obrovská zkouška i pro vztah. Kolegové tě nebudou brát jako matku a partnerku, ale budeš prostě „žena“… A některým se to hodně líbí… akorát že to přináší i komplikace…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
První možnost. Vstávat v 5, pracovat 8,5 hodiny, pak honem domů, obstarat děti, domácnost a v noci se učit? To neee. To se dá zvládnout tak měsíc, ne rok.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj zakladatelko,
pokud tě život něčím nenutí stát se pracujícím, pak bych nejprve dostudoval.
Přechod ze školy do zaměstnání (natož kombinace obého) je dost náročný a abys nakonec, jak správně uvažuješ, nebyla přehlcena tím, co musíš, a nezbyl ti v životě čas na to, co chceš. A to je strašně důležité…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Za mě prvvní volba určitě. Já kvůli dcery měnila práci at jsem brzo doma. Mám na ní čas, na domácnost. Jsem v klidu, v pohodě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Vzhledem k věku dětí, bych určitě preferovala první možnost. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Obě možnosti se mi zdají moc zajímavé, takže zřejmě nehrozí, že se sekneš, ať už se rozhodneš jakkoliv Osobněse rozhoduju spíš rozumem, než srdcem, a tady rozum hlasuje pro klídek a čas s dětmi. Pracovních příležitostí ještě bude…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
O nás holky v práci normálně dostudovaly Bc. s dvěma dětmi a domácností na krku, spíš je to o pohodlí, když se vydáš touhle cestou. Sama studuji u práce, bez dětí, a jebe mi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Za mě první.. Budeš v klidu, bez nervu a stresů a práci max pak jistou, jak jsme pochopila.. Navíc travis čas s. Dětmi.. Malé nebudou stále..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Krásný den všem,
jsem doma s dětmi už 9 let. Synovi je 8 (jde do 2. třídy), dceři 5 (MŠ). Studuji VŠ. Přes den se učím, odpoledne jsem s dětmi, starám se o domácnost. Manžel podniká. Během mého studia se profiluji určitým směrem, ale je tu ještě jeden směr, který mě velmi láká a souvisí s mým oborem. Mé vzdělání bude umožňovat obě varianty. Rozhodnou se musím sama, ale doufám, že mi tato diskuze pomůže ucelit a srovnat si myšlenky a poznat i jiný pohled na věc.
První: dostudovat v klidu doma, když tu možnost mám a najít si třeba něco na zkrácený úvazek v oboru, po studiu mám v plánu ještě dodělání specifického kurzu pro úzkou specializaci, která je v ČR nedostatková a práci bych našla snadno - byla bych více s dětmi, stíhala kroužky atd. Hlídání nemáme žádné, pouze se s manželem střídáme, pokud je to možné.
Druhá: dostala jsem nabídku jít pracovat na velmi lukrativní pozici, která mi přinese mnoho zkušeností, opět je to práce velmi specifická, zajímavá a jedná se o příležitost, která se prakticky neodmítá. Na tuto pozici a do této organizace je obrovský nával a já mám možnost se tam dostat ještě před ukončením studia s tím, že tam budu muset pracovat 3 roky. Nejedná se ale o práci, která je pro mě srdcovkou. Je to ovšem směr, o kterém jsem jednou delší dobu uvažovala a zajímala se o něj. Jenže denně bych vstávala v 5 ráno (což vstávám normálně) a vracela bych se v 16,30-17 h domů. Cesta do práce cca 40 min. Jenže - zvládnu dokončit školu? Poskytují sice studijní volno, ale nevím, jak bych se naučila na státnice, napsala bakalářku a ještě takto pracovala. Děti prakticky uvidím až po škole, udělám úkoly, pohraji, večeře a spát a já jsem pak už tak gumová, že nedovedu ještě do 23 h sedět a učit se, když bych měla vstávat. Momentálně sice v 5 vstávám, ale mohu si přes den schrupnout, takže večer funguji normálně.
O peníze ani tak nejde, ale jde o velkou příležitost. Nevím, zda chytit příležitost za pačesy a nějak se s tím poprat nebo v klidu dostudovat (jsem velký nervák a puntičkář). Dostudovat musím tak i tak, jinak bych tu pozici nemohla zastávat. Manžel nechává rozhodnutí na mě, ale nelíbí se mu, že by bylo vše na něm. I když v pohodě zvládne se o děti postarat, uvařit atd - to mě dokáže zastoupit skvěle - dokonce pere atd., ale přeci jen dělat to denně. Já zas říkám, že stejně jednou půjdu do práce a jednou to bude i na plný úvazek. Má však pravdu, že to akorát odnese on, budu makat, studovat, nervovat se, protivná před zkouškami…ALE
Podobná příležitost se už nemusí opakovat.
První možnost je volba srdcem, druhá možnost je volba rozumem.