Vzpomínka na Natálku

Anonymni
6.10.07 14:06

Vzpomínka na Natálku

Dobrý den chtěla bych i já napsat příběh který se nám nedávno stal. Když jsem zjistila, že jsem těhotná byly jsme s přítelem nesmírně štastný, byla už jsem sice ve třetím měsíci ale na svého malýho broučka už jsem se moc těšila!Jak měsíce plynuli bylo to stále krásnější, představovala jsem si jak naší holčičku budem milovat a rozmazlovat a konečně budeme jako rodina. i když v pátém měsíci jsem musela podstoupit Amniocentézu z obavy že naše holčička bude postižená, přesto jsem nepřestala doufat že je vše v pořádku. Nakonec se žádný syndrom nepotvrdil a mi jsme se dál těšily z našeho rostoucího bříška. Termín porodu jsme očekávaly v polovině žáří tohoto roku 2007 a tak už jsme měli vše připraveno.Jednoho večera den před míma narozeninama jsem dostala zimnici lehla jsem si a po hodině se mi udělalo líp tak jsme to s přítelem nějak neřešily, ráno když jsem se probudila cítila jsem podivný křeče a tak jsem šla na záchod kde jsem zjistila že málo krvácím, ihned jsem probudila přítele s tím že jedem do nemocnice, mezitím než jsme přijely se mi začaly objevovat kontrakce, byla to strašná bolest ale věděla jsem že mi určitě pomůžou že se nic neděje. Když mě vyšetřil doktor konstatoval že se začínám otvírat a že miminko chce na svět, jelikož jsem byla ve 34 týdnu tak jsem dostala léky pro zastavení kontrakcí aby mé miminko ještě chvilku bylo u mě v bříšku!Po všech těch vyšetřeních a kapačkách mi bylo už celkem líp ležela jsem na pokoji a čekala co se bude dít,asi po hodině jsem si nechala zavolat sestru s tím že necítím zádný pohyby ihned mě vzaly na ultrazvuk a zjistili že miminku se u mě nedaří dobře a musí jít ihned ven, přepravily mě na porodní sál a připravily k císařskýmu porodu s tím že na nic nemůžeme čekat.Bála jsem se o své miminko ale doktoři nás ujistovaly že bude líp a že zachvilku tatínek uvidí svoji holčičku. Velký šok ale přišel když jsem se probudila z narkózy a lékař mi oznámil že moji holčičku už nešlo zachránit. Nechápala jsem co se stalo proč se to stalo právě nám, když nás pořád ujistovaly že naše holčička je v pořádku. Utišujeme se s přítelem tím že byla nemocná a nevydržela tan nápor toho všeho a že teď jí je určitě líp! Zachviličku bude mít pohřeb a já si vůbec nedokážu představit to že tady s námi nebude,cítím se strašně prázdná a zničená o obavách z dalšího těhotenství ani nemluvně! Teď už nán nic nezbývá jen držet spolu a doufat že brzy bude líp a my se začnem zase smát! Čekáme na výsledky pitvy aby jsme zabránily případně stejných chyb v těhotenství! a Moje rada pro všechny je taková: COKOLIV VÁS BUDE BOLET JDETE ZA SVÝM DOKTOREM AŤ SKONTROLUJE VÁS I MIMINKO aby se vám nestalo to co mě! Pro mě to totiž budou od tedka ty nejhorší mé narozeniny na světě, a místo abych slavila své narozeniny budu chvilkou ticha uctívat umrtí mojí holčičky kterou jsem nikdy nespatřila a nemohla jí obejmout! Dne 30.08.2007 pro nás bude nejsmutnějším dnem našeho života!
 Nikol

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
7678
6.10.07 14:15

Milá Nikol,
je mi líto vaší malé princezny a slova útěchy jsou na pravém místě,ale přes slzy v očích se jen velmi těžko píší.

Hodně štěstí v životě ti přeje Hanka

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
20656
6.10.07 15:09

Neumím vyjádřit jak hluboce na mě váš příběh zapůsobil a žádná slova nemůžou utišit bolest, kterou cítíte. Mohu vám oběma jen přát, ať se brzo dočkáte zdravého miminka. Posílám spoustu sil.

Příspěvek upraven 24.08.20 v 18:12

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6909
6.10.07 16:43

Je mi to moc líto… :( Hodně síly a věřím,že na Vás zdravé miminko čeká

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
792
6.10.07 16:56

Nicol - jen čas může vyhojit - i když nikde ne zcela - tuhle obrovskou ránu. Časem ale zůstane jen jizva. A až ti ji pohladí prcek, který na tebe určitě čeká - bude lépe. Bohužel, zní to jako klišé - ale opravdu to chce to čas. Hodně síly ti posílají L+K

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2475
6.10.07 21:20

Ahoj,
bohužel vím úplně přesně co cítíš.Nám zemřel chlapeček loni 21.prosince.Také se mi zhroutil svět,už jsme nedoufaly a výsledek vidíš na mém metříku. Hlavně se nevzdávejte.Z Vaší holčičky je teť andílek a bude na Vás koukat z nebíčka.Jen čas Vám pomůže otupět bolest,zapomenout se nedá nikdy,pořád bude mít své místečko u tebe v srdíčku.
Moc Vám přeji abyste to zvládly,držely při sobě a věř že bude líp.
Budu na tebe myslet a držet Vám palce
 Alena

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
6.10.07 22:08

Anonymní, je mi nesmírně líto co jsi prožila. Osobně si to vůbec nedovedu představit…přeji ti bezednou studnu sil ke všemu a brzké štěstí… :wink: Myslím, že by sis rozuměla s maminkami andílků na www.baby-cafe.cz

  • Citovat
  • Upravit
7928
7.10.07 17:09

Příjmi upřímnou soustrast. Je mi to moc líto :cry: :cry: :cry:. Buďte silní posílám pohlazení po bolavé dušičce

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
16743
7.10.07 17:27

Upřímnou soustrast, Nikol
je to smutnej příběh, ale jednou bude líp a budete mít krásný zdraví miminko

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3
7.10.07 21:36

Ahoj Nikol,
vím, jak ti je, přišla jsem o chlapečka ve 39. týdnu těhotenství letos 6. února. Je to těžké, ale zvládneš to a budete zkoušet znovu. My už taky zkoušíme, nejde nám to tak rychle jako poprvé, ale prý jsme zdraví, a tak je otěhotnění pouze otázkou času a psychiky. Takže neztrácej víru, zase bude líp. Na svoji holčičku nikdy nezapomeneš, ale já si říkám, že osudu se nevzepřeš a všechno má nějaký smysl. Drž se! Katka

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1872
8.10.07 08:15

Nikol.. je mi moc líto, co vás potkalo.. Přeju teď hodně síly a posílám pohlazení..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
356
8.10.07 23:43

Je mi líto Vaší holčičky i Vás, pofoukání a pohlazení dušičky to sice nespraví, ale přesto Vám je posílám

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
17675
9.11.07 22:19

Preji spoustu sil a jednoho dne se dockate zdraveho miminka!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
11.11.07 00:26

Vzpomínka na Natálku

Děkuju moc Vám všem co mi posílate podporu sílu a hlavně naději že může a snad i bude líp!Moc Vám ještě jednou děkuju,připadá mi že ikdyž už je mi trošku líp tak smutek se mě drží pořád!
Ale snad to aspoň trošku brzo přejde
Mějte se všechny krásně
 Nikol

  • Citovat
  • Upravit
1119
11.11.07 11:12

je to strašně smutný. taky jsme byli na amniocentéze předloni na mikuláše na výsledky jsme čekali přes Vánoce. byli to nejhorší Vánoce. Nikomu jsme nic neřekli a dostali asi dva svetříky. Po Novém roce jsme se dozvěděli, že budeme mít zdravýho kluka. Takže se nevzdávej !!! Přeju hodně síly a posílám veliké objetí. R.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Prázdná náruč, deníčky na eMiminu

Tolik naděje a zůstal jen smutek?

Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.

Poradna gynekologa

Ikona - Jiří Škultéty

MUDr. Jiří Škultéty