Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Obnovuji diskuzi.
Jak zvládají otcové dítě, co je neurodivergentní? U nás jsou situace, kdy to dost drhne, i když muž ví co a jak, nic se nemění a já nemám sílu být mezi nimi věčně jako mediátor.
Syn je pak smutný a chlap naštvaný. Muž zadá tři požadavky, ale syn se přehltí a neudělá nic, chlap se naštve. Jsme na zmrzlině, syn jí jen jeden druh, ale muž ho stejně občas přesvědčí, aby si dal jinou, syn ji nesní, chlap je naštvaný.
Podobné situace nejsou denně a ve výsledku ani moc často, ale stejně mě unavují a stresují.
Teď nás čeká nákup oblečení na nový školní rok a mně už je zle předem.
@Anonymní píše: Více
Kdyz chlap vi, ze ji jen jeden druh zmrzliny, proc ho premlouva na jiny, kdyz dopredu vi ze ji nesni? Jaky tri pozadavky? Nakupu obleceni se desis proc?
@arinecka píše: Více
Protože zkouší obměnit jeho repertoár, ono to občas vyšlo u jiných jídel.
Jakékoliv tři požadavky, třeba aby mu přinesl mobil, vystěhoval myčku a nakrmil psa.
@Anonymní píše: Více
Když to ale přestane dělat, tak se uleví všem. Kolik je synovi? Když ho zaúkoluje aby něco udělal, tak to na něj vychrlí najednou, nebo postupně? Když ho třeba pošle nakrmit psa, tak dohlédne jestli to šel udělat?
@arinecka píše: Více
Vím, že se uleví všem, ale jeho argument je, že nemůže jíst pořád totéž a občas musí zkusit něco jiného. Řekne mu to najednou a nedohlédne na nic, protože se syn naštve a s řevem odejde.
Nebo mu řekne, že se jde koupat, jestli jde s ním, ale to u syna nejde, tomu je potřeba říct aspoň hodinu dopředu, takže pak jsou nastvani oba.
Synovi je 10, půjde do 4. třídy.
@Anonymní píše: Více
Zbytečně to hrotí fakt že jo. Až bude syn v pubertě, tak se sežerou. Manžel se taky zapojuje do chodu domácnosti, nebo jen vydává rozkazy? Je to jeho syn, tak přece ví jakou má povahu, jestli na něj vybafne tři věci, a pak se naštve že nejsou, tak je to na pytel. V tomhle věku jsou děti prostě myšlení ještě někde jinde. Myslím že v deseti letech taky přemýšlel jinak.
@Anonymní píše: Více
No tak bych chlapovi ještě vynadala, aby měl důvod k naštvání pořádný.. Nerozumí vlastnímu dítěti, pak to ma těžké. Na nakup obleceni bych sla se synem sama.
@Alušáček píše: Více
Už jsem to s ním řešila hodně krát. Nezměnilo se nikdy nic, jen se dozvím, kdy jsem kterou situaci nezvládla já.
A jak jste přišli na to, že dítko je neurodivergentní? Nějaká diagnostika proběhla? U nás byly jiné problémy, ale pomohly opakované konzultace s psycholožkou, která dítě diagnostikovala a otce edukovala o potřebách dítěte a vhodném výchovném stylu. Přese mě to nešlo vůbec, to se nesetkalo s úspěchem. Když jsme to probírali spolu, tak otec šel okamžitě do opozice a bral to jako souboj kdo z koho. Takže ta neutrální osoba na něj zabrala.
@Anonymní píše: Více
Otec byl edukovany, ale prostě jsou dny, kdy nezvládá správný přístup a pak je doma dusno, třeba jako v ten den, kdy mělo být koupání.
Nechala bych otce situaci dořešit podle sebe, snést důsledky, i v podobě naštvaného syna, mediaci bych se vyhla. Poučen byl. Zároveň bych zvážila zda je to opravdu tak na škodu, že se nejede podle doporučených postupů vždy, ale občas se vystoupí z komfortní zóny. Ale to asi záleží jak snáší syn „normální“ zacházení, případně jak moc je schopen za některé věci převzít zodpovědnost sám (např. ve čtvrtek v 19,00 se koupe, takže si to ohlídá třeba v aklendáři a připraví se na to)
@starfish_at_night to bylo koupání v rybníce na chalupě, chlap prohlásil, že je vedro a jde se vykoupat, syn to nezvládl a zničilo nám to odpoledne, protože když přijmul, že mohlo být koupání, bylo mu líto, že nebylo koupání. Jinak se koupe denně v 19:00.
Hol