Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, chtěla bych poradit… S přítelem jsme spolu 2 roky, sestěhovali jsme, ale až před nedávnem v létě 2024… Každodenní žití s nim bylo pro mě, čím dál tím těžší.. ale říkala jsem si, že chyba je ve mě tak jsem to nechala být vždyť to znáte přijdete o první brýle zamilovanosti a stojíte před realitou.. Zivot s nim začal být náročnější, začal mi nadavat říkat ze jsem hloupá atd… já to ale porad nějak ignorovala a snažila se aby ten vztah neskončil.. Ještě teda připomenu ze jsem se za nim odstěhovala 360km daleko a zanechala úplně vše ve svém rodném městě.. Čekala jsem od nej větší podporu zezacatku byla jsem v cizím městě úplně sama bez nikoho cely zivot jsem byla ve společnosti lidi tak mě to dost trápilo… byla jsem z toho taková nevrla, flustrovana občas taky trosku zla, ale porad jsem se snažila a dávala do vztahu vše.. cca po 5 měsících přišla velka zmena a rozhodl se tedy ze se vrátíme do našeho rodného města, nenamitala jsem nic.. vrátili jsme se ale každý ke svým rodičům.. porad spolu chodime jen proste já od te doby mám v hlavě hrozny zmatek…
![]()
Každodenně se pohadame a odcházíme od sebe rozhadani a naštvaní.. Není to jeho chyba většinou já jsem ta která nějakým způsobem no většinou tím ze začnu mlčet rozpoutám nějakou hádku… Ale já nevím od té doby co jsme se vrátili na nej koukám už úplně jinak.. zhnusil se mi, kolikrát mě stve i jeho přítomnost, v podvědomí mám otázky jaké by to bylo bez nej atd.. ![]()
Jenže pak vlastně přijde moment kdy si řeknu ze si zivot bez nej nedokážu představit, ze po jeho boku stát chci a ze ho miluju.. nedokážu se rozhodnout co chci.. ![]()
jsem z toho už opravdu unavená a naštvaná sama na sebe ze se takhle chovám ze si neumím srovnat v hlavě to co chci.. ![]()
rozchody a pak shledani jsou poslední dobou na každodenní bázi a já už se citim jako blazen když odejdu s tím ze je konec a pak zas přijdu jako na zavolanou… opravdu nevím co dělat a jak se tomu postavit.. on hází věcně vinu na mě, ale já mu několikrát rekla ze se mi zhnusil vsema vecma co dělal když jsme spolu žili ze se snažím s tím bojovat aby to tak nebylo… jenže mě neposloucha když se mu snažím něco říct nebo vysvětlit, porad si jede jen to svoje a přijdu si jako bych mluvila o svých pocitech do zdi.. já ani nevím s čím přesně potřebuji poradit.. jsem z toho už celá nějaká zvláštní a už vůbec nejsem taková jaká jsem byla kdysi šťastná veselá usměvavá neflustrovana a bez každodenního tlaku
![]()
Nechceš si přiznat, že to skončilo a přesvědčuješ sama sebe, že ho miluješ.
Jak mám rozumět tomu, že jsi šla za ním 360 km daleko a že on má stejné rodné město jako ty? On tam měl jen práci s bydlením přes týden? Myslím, že on sám tam byl nespokojený. Protože pokud tam šel za prací, měla by být asi sakra dobře placená, když se hnul tak daleko.
Taky nerozumím tomu, že spolu pořád chodíte. Co od toho můžete očekávat? Podle mě už vůbec nic.
Ty se s ním nechceš asi úplně rozejít, protože si neumíš představit, že nebudete pár, ale budeš sama za sebe. Máš zbytečný strach. Tím, že se s ním pořád scházíš, nemáš šanci potkat někoho, kdo by ti byl kvalitnějším partnerem. Držíš se nesmyslně na jednom nevyhovujícím místě, zatímco bys měla konečně jít dál sama.
Uvědom si, že to dopadlo, jak nejlíp mohlo. Co by sis například počala tak daleko od domova, kdybys s ním čekala dítě a on ti řekl, že se od něj máš odstěhovat, ale zůstat v tom jeho městě, protože má právo dítě vídat? Byla bys na všechno úplně sama a neměla bys šanci na podporu a pomoc svojí rodiny.
Většinou tím ze začnu mlčet rozpoutám nějakou hádku…To mě pobavilo ![]()
Poslední dobou se objevuje nějak příliš žen, co myslí, „vina je na mé straně“. Kam k tomu, děvčata, chodíte?
Podívej, zakladatelko, ano, zřejmě to bylo fajn, dokud jste nebydleli spolu, společné bydlení bývá pak jedna z nejtěžších zkoušek vztahu. Ten váš vztah to neustál na celé čáře. Jestli ti partner začne nadávat nebo tě ponižovat, tak to není partnerství. Jakmile máš dojem, že život ve dvou je horší než život sama, měla bys to ukončit. Partnerství tě má nabíjet a ne vyčerpávat.
Prostě to s ním ukonči, máš na to ideální podmínky. Co by za to jiné daly! Nemáš tohle všechno zapotřebí, jen tě to ničí a vyčerpává.
A že ho miluješ? No právě proto časem opadá ta zamilovanost, abys mohla také použít rozum!
Milovat někoho je fakt málo pro vztah. Jsou tam důležitější úplně jiné věci a o žádné z nich nepíšeš…
Tenhle vztah stejně skončí, dřív nebo později. Tak to ukonči dřív, než si z toho odneseš nějaké třeba i zdravotní následky!
Hodně síly při rozhodování! Nebo přesněji ukončování. ![]()
Emimino je jediné místo, kde jsem viděla napsané slovo „flustrovaná“. Fascinující.
Pane boze! Silou mocou nosis topanky co ti nesedia, ale rves tam tie nohy a presviedcas samu seba, ze sak to bude dobreeee. Preco?
No nie, NENI TO DOBRE a ani nebude! Si trubka, ak opakovane zas a znovu zostavas s chlapom s ktorym ti neni dobre, neklape to, neladite spolu… Nic tazke na tom neni. Jedla by si plesnive jedlo? Travila volny cas aktivitami co ta nebavia? Chces zit tak, ze ta to boli a je to neprijemnee? Sibe ti?
Si vyberaj spolocnost ktora je fajn. Pracuj na vztahu ktory je fajn aspon na 70%. Uvolni sa. Hlavu hore, ides.
Myslím, že jen potřebuješ od nás utvrzení a požehnání, že uděláš dobře, když se s ním rozejdeš.
Ano, rozejdi se.
Nic ti to už nedává. Není na tebe hodný.
Pokud cítíš, že máš máslo na hlavě, tak to ber jako poučení pro příště. Že si dáš pozor na to a tamto a zapracuješ na sobě aby se to neopakovalo. Samota ti prospěje, ber to jako čas pro sebezdokonalování, abys byla lepší a silnější, když se pustíš do seznamování. Přečti si knížky o vztazích aspoň 5 od různých autorů, například. Nebo choď na kurz vaření, do fitka, nebo cokoliv.
Ty si nejaký beznadejny prípad, ktorý nemá šancu na normálny vzťah? Celkom nerozumiem, načo sa takto týrať. Deti nemáte, si mladá, vykašli sa na to a nekomplikuj si zbytočne život.