Začíná mi vadit sídliště

lopata píše:
bytovka 4 patra, máme byt 3plus1, 82m2. Bydlíme 13 km od Brna. V baráku bydlí slušní lidé, většinu znám. Byt je hezký, po celkové reko, kterou jsem dělal sám s tchánem. Z jednoho okna vidím na kopec a stromy pod kopcem, z druhého na kopec za mnou. Hlavní silnice je mimo barák. 2km od bytu máme zahradu s chatou, ohništěm, trávou, keři, stromy.. jelikož jsem blízko Brna,nemám problém s dobrou prací, dojížděním, to stejné manželka. Ráno v 6 vylezu z baráku, večer v 6 dojdu..v létě jedem na kole, bruslích.. na zahradu, kde můžeme přespat, nebo vegetit klidně celý víkend.. moji rodiče bydlí 40km od nás, barák na patro, obytná plocha 250m2. V okolí nenajdete dobrou práci za slušný peníz, většina lidí stejně dojíždí do brna. Během posledních 3 let jsme u rodičů museli udělat nové koupelny, nové topení komplet, zateplení, nová okna, dole v patře nové podlahy a nová garážová vrata. barák je z roku 1980, ale i tak už byly zarostlé trubky z vodou, topení a koupelny dosluhovaly, okna a vrata v katastro stavu a profukovaly, ještě by to chtělo troje nové vstupní dveře… náklady na tyto opravy byly nepředstavitelné.. aby utáhli inkaso, topí rodiče dřevem, jinak by v plynu zaplatili tak 60 za rok.. Práce je s tím jako prase. Reálné náklady v bytě jsou cca 5 tisíc za měsíc a nemusím se o nic starat, v baráku cca 7 a musím se starat o vše.. jen nový kotel na dřevo stál 60 tisíc, topení 120, garážovky 35 atd atd… co tím chci říct?? každý má volbu toho, co je mu pohodlnější.. stačí, když si koupíte barák a váš soused bude magor a jste na tom hůř než v bytě.. taky nemá každý sen o tom, že bude běhat kolem baráku a opravovat ho.. a jelikož jsem si mákl celkem dost na bytě i na baráku tak vím, co to je za dřinu, dám krk na to, že si to leckterý člověk ani nedokáže představit, co to znamená omlátit staré obkladačky kangem až na cihly, vyrovnat zed, nalepit nové obklady, dlažbu, sanitu, udělat vodu, vymalovat, vytahat nepořádek, odvést ho, navozit nové obklady, lepidla atd atd.. a to vše po práci a soboty neděle!! no a v neposlední řadě- když jsem kupoval byt, tak slušný barák stál tak násobek ceny bytu, novostavba ještě o pulku víc… místo hypotéky na celý život splácím jen na čtvrt života, zbude na dovolený, kroužky, auto… nebudu otrok baráku, abych se honil z práce do práce, abych zaplatil hypo, bál se ztráty práce, škudlil každou kačku a pak mě ve 40 trefí šlak…chci si ještě v budoucnu užít vnoučat..ale každému jak se líbí.. budte ráda, že aspon máte kde bydlet, jsou lidi, kteří spí pod mostem.. děti Vám vyrostou, vrátíte se do práce a do bytu budete chodit jen přespávat, stejně jako většina populace..

Jenže,když tví rodiče stavěli dům,byla trochu jiná doba,myslelo se i na to,aby měli kde bydlet děti a tak se postavil dvougenerační dům.Materiál na cokoliv se sháněl špatně a podle toho taky vypadaly koupelny,kuchyně.Dnes i vysoké náklady na energie a na údržbu.I byt,který sis dnes dal do pořádku,bude za třicet let potřebovat rekonstrukci a tím pádem nemalé finanční náklady.
Bydlím na vesnici a vidím kolem sebe ty hrady,co si lidé postavili.Tenkrát to bylo o architektech o různých nařízeních atd.Taky ale o možnosti zaměstnání a dopravní infrastruktuře.
My koupili starý domek 2+1 trochu ho pospravovali,náklady na bydlení stejné jak v paneláku,zatopím si kdy chci a jak chci.
Mé děti bydlí v malém městě,za topení a teplou vodu platí nehorázné peníze.Do práce taky musí dojíždět.

berusa.m píše:
Ja jsem byla vzdy panelakovy typ. Sice jen v malem meste ale kralikarna hadra. Vubec mi to nevadilo.
Ted uz 2 roky bydlime v domecku a do panelaku bych se nevratila!!! Z okna mam vyhled do nasi zahrady a ten klid je k nezaplaceni. Takze zakladatelku plne chapu.

vážená beruso, ono je bydlení v domečku a v domečku.. jestli bydlíte někde u města, nemáte problém s prací, nemáte problém s tím, že manžel strávi 3 hodiny denně dojížděním, jezdí k Vám MHD, v místě bydlíště jsou školy, školky, kroužky, můžete si v klidu vybrat ve kterém z 5 obchodů nakoupíte, pak gratuluji… jestli bydlíte ve vesnici, kam jede autobus 3× za den, kde musíte nakupovat v jednom koloniálu, kde kromě pečiva a paštik nic nemaj, kde musíte mít min. 2 auta, jinak se nikam nedostanete, kde žije 60 procent důchodců a dohromady s enarodí 6 dětí za rok, pak Vám ten barák vůbec nezávidím.. je to o každém co chce a jaké má možnosti.. když si koupím nové Audi tak vám taky můžu tvrdit, že bych se feldou už v životě nesvezl.. otázka je, jestli na to audi mám…

mabit píše:
Když jsem sem před 9 lety přišla byla jsem nadšená,bydlela jsem s rodiči na vesnici v bytovce,ale v bytovce u keteré byla zahrada jako trám + dědovo hospodářství a ktomu dědova chalupa, topilo se uhlím a dřevem,takže vím co je to dávat do sklepa uhlí,přiravovat dřevo na zimu,naši mají králíky,slepice…Vesnice od nejbliýšího města 8 km a to to byla ještě prdel,do školy jsme denně dojížděli 20 min atd.Takže když jsem se nasťohavala sem na sídliště byla jsem nadšená _ 3 velký nákupáky 10 min od baráku,k doktorce 5 min, do města pěšky 20 min,městskou 4 min, dost hospod,kina,bazén atd. no prostě sen,když jsem někam chtěla jít tak jsem nemusela brát auto,nemusela jsem někde pít limču ,ale mohla si dát vvínko,páč jsem nebyla nikde autem,otočila jsem k knoflíkem na radiátoru a bylo teplo,sníh v zimě před vchodem jsem uklízela jednou za zimu atd. atd. Byla jsme přesvědčená,že jsem našla co jsem potřebovala,sídliště je na kraji města přeběhla jsem silnici a byla jsem se psíkama v přírodě… Ale teď po 9 letech,mám toho hnusnýho králíkovýho bydlení už plný kecky, ze silnice furt ruch, vím přesně jak to vypadá u sousedů naproti v paneláku páč je tam krásně vidět a to nešmíruju,jako někteří obyvatelé sídliště Když jsem na záchodě vím přesně co na záchodě dělá soused pod námi …vime přesně kdy souloží sousedi vedle nás a mám bohužel pocit,že oni vědí,kdy souložíme mi S kočárem není pomalu kam jet,jezdit jen po sídlišti nebo jet do města,jiná možnost teď v zimě není, Nakupovat chodím stejnějen 1 měsíčně,do bazénu teď po pordodu s 10 kg na víc taky nepůjdu,na kino čas nemám atd.. ám psíky,ale poažuju se za vzornýho pejskaře- kakance uklízím,nenechávám očůravat pejsky pískoviště atd. ,ale bohužel někteří pejskaři to tak nemají a pak je to taky ke sblití..Prostě to tu nesnáším,nemám zde žádný soukromý,mám pocit,že musím mít zateženo furt,jinak asi většina seniorů nemá nic na práci než nám čumět do oken a to bydlímem na kraji sídliště,teď co jsem na mateřský se tady dost nudím, dopoledne uklidím ,nevěčer uvařím,malej si taky enchce pořád hrát,přeci jenom se ještě rád přes den vyspí…jako dítě jsem nesnášela zahradu, uhlí, dřevo králíky,ale co já bych za to teď dala + co jábych dala aspoň za trošku soukromí… jenže tady asi skejsnem na domeček zatím nejsou

Mabit máme toho hodně společného.
Já vyrustala ve městě.Ve světlech velkoměsta mi bylo fajn.Diskotéky,kluci,sousedky na které sem volala jen přes okno atd.. .Víkendy sem trávila ale na vesnici.milovala sem jen tak sedět v trávě a válet se aniž bych věděla že budu mít na zádech hovno.
I když sem už byla dospělá tak sem tam ráda jezdila a uplně sem se v noci budila blahem že neslyším tramvaje,sousedy kdy jdou močit atd..
Pak Přišlo dítě a zemřel muj milovanej dědeček a já ztratila to kouzlo toho jít s nim na zahradu a poslouchat to ticho.Začal muj velkej sen o baráku a nakonec se mi splnil.Stěhujeme se sice až v březnu v květnu,ale je to muj zámek co sem si vysnila i když sem na něj dlouho dlouho dlouho čekala.
Zvolila sem kompromis.5 minut do města a přitom v přírodě a v obci kde je vše i zš.Nemužu se dočkat a strašně doufám že všechno zlé za sebou zanechám zde až zabouchnu dveře té králíkárny
Já věřím že věci které mužeme ovlivnit ovlivníme a tak tobě přeju at brzo splníš svuj sen 

Mě to vyjde na stejno nebo spíš lépe.Mám jet 5 minut do města a nebo pul hodiny přes město .Vesnice je pro děti určitě lepší a bezpečnější místo a aktivit tam bude mít více než ve městě.

mabit píše:
Když jsem sem před 9 lety přišla byla jsem nadšená,bydlela jsem s rodiči na vesnici v bytovce,ale v bytovce u keteré byla zahrada jako trám + dědovo hospodářství a ktomu dědova chalupa, topilo se uhlím a dřevem,takže vím co je to dávat do sklepa uhlí,přiravovat dřevo na zimu,naši mají králíky,slepice…Vesnice od nejbliýšího města 8 km a to to byla ještě prdel,do školy jsme denně dojížděli 20 min atd.Takže když jsem se nasťohavala sem na sídliště byla jsem nadšená _ 3 velký nákupáky 10 min od baráku,k doktorce 5 min, do města pěšky 20 min,městskou 4 min, dost hospod,kina,bazén atd. no prostě sen,když jsem někam chtěla jít tak jsem nemusela brát auto,nemusela jsem někde pít limču ,ale mohla si dát vvínko,páč jsem nebyla nikde autem,otočila jsem k knoflíkem na radiátoru a bylo teplo,sníh v zimě před vchodem jsem uklízela jednou za zimu atd. atd. Byla jsme přesvědčená,že jsem našla co jsem potřebovala,sídliště je na kraji města přeběhla jsem silnici a byla jsem se psíkama v přírodě… Ale teď po 9 letech,mám toho hnusnýho králíkovýho bydlení už plný kecky, ze silnice furt ruch, vím přesně jak to vypadá u sousedů naproti v paneláku páč je tam krásně vidět a to nešmíruju,jako někteří obyvatelé sídliště Když jsem na záchodě vím přesně co na záchodě dělá soused pod námi …vime přesně kdy souloží sousedi vedle nás a mám bohužel pocit,že oni vědí,kdy souložíme mi S kočárem není pomalu kam jet,jezdit jen po sídlišti nebo jet do města,jiná možnost teď v zimě není, Nakupovat chodím stejnějen 1 měsíčně,do bazénu teď po pordodu s 10 kg na víc taky nepůjdu,na kino čas nemám atd.. ám psíky,ale poažuju se za vzornýho pejskaře- kakance uklízím,nenechávám očůravat pejsky pískoviště atd. ,ale bohužel někteří pejskaři to tak nemají a pak je to taky ke sblití..Prostě to tu nesnáším,nemám zde žádný soukromý,mám pocit,že musím mít zateženo furt,jinak asi většina seniorů nemá nic na práci než nám čumět do oken a to bydlímem na kraji sídliště,teď co jsem na mateřský se tady dost nudím, dopoledne uklidím ,nevěčer uvařím,malej si taky enchce pořád hrát,přeci jenom se ještě rád přes den vyspí…jako dítě jsem nesnášela zahradu, uhlí, dřevo králíky,ale co já bych za to teď dala + co jábych dala aspoň za trošku soukromí… jenže tady asi skejsnem na domeček zatím nejsou

Bohuzel to mam uplne stejne ,Ted co jsem na materske za 4 mesice vidim,jaky to je ve meste Ostrava humus,hovno,kam se clovek podiva,chodnik,necodnik ,skoro porad venku smog ,ze si nevidim na boty,ale vsichni jdsou vysmati hlavne politici,to bylo zase slibu pred volbama Ted mam jeste zhruba mesic,na to,rozhodnout se,jestli pujdu na rodicak jen na 2 roky a bude vic poenizku,nebo na 3 a prezit tady… Mame byt asi 50 metru ctverecnich,coz je pro nas 4 hodne malo… Jestli nam vyjde pozemek,tak budu skudlit kazdou kacku,hlavne aby deti vyrustali v cistem prostredi,mame vyhlidnuty pozemek asi 20 km od mesta,sice neco projezdime navic do prace,ale nebudu muset oporad hlidat,jak je to ze smogem a prat psi hovinka detem z obleceni…
Kdyz jsem chodila domu,jen prespat a cely den jsem byla v praci,tak mi to neprislo,protoze o vikendu,uz jsme byli na horach na chaticce ,coz s detmi ted nebude vubec jednoduche se tam doostat  .

mom.kri píše:
přesně jak píšete, je vesnice a vesnice, panelák a panelák.
každému vyhovuje něco jiného.
jen si dovolím nesouhlasit s tím že nový barák nepotřebuje x let investice, na baráku je pořád co dělat.
když si člověk dobře a z rozmyslem zrekonstruje byt, tak nevidím důvod ho po 20 ti letech předělávat.

No nevim, počítám s tím, že střecha minimálně 30let vydrží a jinak nevim, do čeho dalšího bych měla investovat, když mám všechno nové.. Fakt nevim, co myslíš tím, že je na baráku pořád co dělat, když je nový. Jasně, vždycky se může něco posr.., nějaký spotřebič nebo tak, ale to může i v byte, dům s tím nemá nic společného. Jediná práce, co nás čeká, je sekání trávníku a řezání dřeva do krbu,a le na to se právě těšíme. 

Tak u nás teda žádná práce nebude kromě sekání trávy a běžného domácího uklidu.Navíc máme na barák 20 let záruku jakmile se něco rozbije přijede firma a opraví.Kotel je na plyn takže zmáčknu jen knoflík.Když je sníh musíme uklízet i ve městě takže to jen odhrnu jako to dělám posledních 10 let i tady.
Není barák jako barák.Lze koupit i dum,teda novej dum kde se nemusí nic dělat