Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Když jsem sem před 9 lety přišla byla jsem nadšená,bydlela jsem s rodiči na vesnici v bytovce,ale v bytovce u keteré byla zahrada jako trám + dědovo hospodářství a ktomu dědova chalupa, topilo se uhlím a dřevem,takže vím co je to dávat do sklepa uhlí,přiravovat dřevo na zimu,naši mají králíky,slepice…Vesnice od nejbliýšího města 8 km a to to byla ještě prdel,do školy jsme denně dojížděli 20 min atd.Takže když jsem se nasťohavala sem na sídliště byla jsem nadšená _ 3 velký nákupáky 10 min od baráku,k doktorce 5 min, do města pěšky 20 min,městskou 4 min, dost hospod,kina,bazén atd. no prostě sen,když jsem někam chtěla jít tak jsem nemusela brát auto,nemusela jsem někde pít limču ,ale mohla si dát vvínko,páč jsem nebyla nikde autem,otočila jsem k knoflíkem na radiátoru a bylo teplo,sníh v zimě před vchodem jsem uklízela jednou za zimu atd. atd. Byla jsme přesvědčená,že jsem našla co jsem potřebovala,sídliště je na kraji města přeběhla jsem silnici a byla jsem se psíkama v přírodě… Ale teď po 9 letech,mám toho hnusnýho králíkovýho bydlení už plný kecky, ze silnice furt ruch, vím přesně jak to vypadá u sousedů naproti v paneláku páč je tam krásně vidět a to nešmíruju,jako někteří obyvatelé sídliště
Když jsem na záchodě vím přesně co na záchodě dělá soused pod námi
…vime přesně kdy souloží sousedi vedle nás a mám bohužel pocit,že oni vědí,kdy souložíme mi
S kočárem není pomalu kam jet,jezdit jen po sídlišti nebo jet do města,jiná možnost teď v zimě není, Nakupovat chodím stejnějen 1 měsíčně,do bazénu teď po pordodu s 10 kg na víc taky nepůjdu,na kino čas nemám atd.. ám psíky,ale poažuju se za vzornýho pejskaře- kakance uklízím,nenechávám očůravat pejsky pískoviště atd. ,ale bohužel někteří pejskaři to tak nemají a pak je to taky ke sblití..Prostě to tu nesnáším,nemám zde žádný soukromý,mám pocit,že musím mít zateženo furt,jinak asi většina seniorů nemá nic na práci než nám čumět do oken
a to bydlímem na kraji sídliště,teď co jsem na mateřský se tady dost nudím, dopoledne uklidím ,nevěčer uvařím,malej si taky enchce pořád hrát,přeci jenom se ještě rád přes den vyspí…jako dítě jsem nesnášela zahradu, uhlí, dřevo králíky,ale co já bych za to teď dala + co jábych dala aspoň za trošku soukromí… jenže tady asi skejsnem na domeček zatím nejsou ![]()
To je tím, že jsi vyrůstala jinak. Ze začátku je změna fajn, ale pak chceš stejně zpět ke kořenům… Já zase vyrůstala v paneláku, kde teď taky bydlíme, ale manžel chce abychom se přestrěhovali do rodinnýho domku jeho rodičů, na což já nehodlám přistoupit. Ze začátku se mi ta představa líbila, aůe od tý doby co mám malého si to neumím představit. Asi budeš muset častěji jezdit k rodičům. Co manžel? Tomu se víc líbí kde?
petrula.ch.a píše:
To je tím, že jsi vyrůstala jinak. Ze začátku je změna fajn, ale pak chceš stejně zpět ke kořenům… Já zase vyrůstala v paneláku, kde teď taky bydlíme, ale manžel chce abychom se přestrěhovali do rodinnýho domku jeho rodičů, na což já nehodlám přistoupit. Ze začátku se mi ta představa líbila, aůe od tý doby co mám malého si to neumím představit. Asi budeš muset častěji jezdit k rodičům. Co manžel? Tomu se víc líbí kde?
ten vyrostl tady na sídlišti
ale taky ho to tady občas prudí
Tak byste se mohli společně domluvit, že budete šetřit na domek. A co ta bytovka ve vesnici, kde jsi bydlela? Ta by se nedala pronajmout nebo tak? Řeš to hlavně s manželem. Řekni mu, že jsi prostě nespokojená… ![]()
Já jsem taky vyrostla na sídlišti, ale vždycky mi tak nějak vadilo. Už když jsem byla malá, tak mě drtila ta představa, že jsem sice sama v pokoji, ale v okruhu 20 metrů ode mě je dalších třeba padesát lidí.
Nemůžu ti říct nic jinýho, než že mě to vždy děsilo. Jsem z domku, bydlíme zase v domku, a když jsme jezdili vlakem na VŠ a jeli třeba večer a svítila ta okna, a vidíš na sebou 8 obýváků, prakticky stejný rozmístění nábytku. Přišlo mi to nejvíc směšný na Vánoce, kdy jsou všichni doma, i ten stromeček taky není moc variant, kde mít, i ten Štědrý večer mívá podobný časování, že by se mohli domluvit a unisono si zapět koledy. ![]()
Dělám si z toho srandu, mám kamarády, co vyrostli na sídlišti, jsou v bytě a jinam by nechtěli, nebavila by je ta péče o dům a zahradu. Já naopak, v létě bych se asi zbláznila, to jsme do večera na terase, na zahradě.
Nemůžu ti poradit nic jinýho, než zeptat se manžela a dělat plány do budoucna. Pokud je byt váš, tak už aspoň nějaký základ máte, a pokud by třeba velká zahrada u dědečkovy chalupy poskytla místo na stavbu… ![]()
My jsme věděli, že do bytu nikdy, na kolejích nám to stačilo, měli jsme teda výhodu, že jsme domek zdědili, ovšem ve stavu ruina. Tak jsme tomu ale od počátku, již na studiích věnovali všechen náš čas, že jsme každé prázdniny makali, sice nebyly peníze, ale ruce jo, takže obkopali jsme barák dokola, aby se odvlhčil, sbourali, co šlo, odvozili bordel a jak byla po výšce práce, vzali si hypotéku a dali se do stavby. Je to ale makačka, pokud nemáš na to, aby ti to někdo postavil komplet na klíč, a je třeba zvážit, jestli o to skutečně stojíš.
Vyrůstala jsem v bytovce,kde bylo ve vchodě 6 rodin,myslela jsem si,že jít do paneláku nebude problém.Byl,32 rodin ve vchodě,na záchodě pocit,že ti sousedovo ho..o padá na hlavu.Po dvaceti letech jsme si na stará kolena koupili domek ve vesnici,ve které bydlí tolik lidí,jako u nás v jednom vchodě v paneláku.Neměnili bysme ani za nic.Topíme plcnem,takže žádné starosti,máme teplou vodu,vlastně veškerý konfort jako v paneláku.Jenže na dvůr můžu i v noční košilce,vnoučata mají prostor na hraní.Neměnila bych za nic na světě.Je pravda,že pro děti je to pohodlnější,škola,kroužky,ale to je asi tak vše.Nedivím se ti,že tě to táhne zpátky.
bamba píše:
Vyrůstala jsem v bytovce,kde bylo ve vchodě 6 rodin,myslela jsem si,že jít do paneláku nebude problém.Byl,32 rodin ve vchodě,na záchodě pocit,že ti sousedovo ho..o padá na hlavu.Po dvaceti letech jsme si na stará kolena koupili domek ve vesnici,ve které bydlí tolik lidí,jako u nás v jednom vchodě v paneláku.Neměnili bysme ani za nic.Topíme plcnem,takže žádné starosti,máme teplou vodu,vlastně veškerý konfort jako v paneláku.Jenže na dvůr můžu i v noční košilce,vnoučata mají prostor na hraní.Neměnila bych za nic na světě.Je pravda,že pro děti je to pohodlnější,škola,kroužky,ale to je asi tak vše.Nedivím se ti,že tě to táhne zpátky.
tak asi tak to cítím
Ono také záleží, jaké je to město. Vyrůstala jsem v malém městě v domečku. A rodinu, děti jsem si pořídila v paneláku v Praze ! Neměnila bych. Všechno blízko, školky, školy, metro, velký park s několika rybníčky máme za domem, 10minut od nás Prokopské údolí… děti se vyřádí na hřištích… S manželem jsme si chtěli ještě před dětmi postavit za Prahou domek. Ale když jsme si uvědomili, že tam nic není, že bychom stále jen dojížděli do města za prací, za školou, školkou… raději jsme si pořídili chalupu na venkově. A když si chci odpočinout, načerpat energii z přírody, jedeme na chalupu, kde z okna vidím lesy, kde mám zahradu, pouštíme na poli draky, chodíme na houby, sousedi mají hospodářství, takže děti znají krávy, prasata, kydání hnoje, jezdí s nimi traktorem na seno… Ve městě mají děti mnohem větší možnosti co se týče vzdělání, kroužků, trávení volného času návštěvami muzeí, divadel,…můžou si vybrat co je bude bavit a nemusí dětství trávit v autě nebo v autobuse dojížděním do školy. A co je také důležité, vždy tady najdu jakoukoli práci ! Ale naštěstí každému vyhovuje něco jiného ![]()
bytovka 4 patra, máme byt 3plus1, 82m2. Bydlíme 13 km od Brna. V baráku bydlí slušní lidé, většinu znám. Byt je hezký, po celkové reko, kterou jsem dělal sám s tchánem. Z jednoho okna vidím na kopec a stromy pod kopcem, z druhého na kopec za mnou. Hlavní silnice je mimo barák. 2km od bytu máme zahradu s chatou, ohništěm, trávou, keři, stromy.. jelikož jsem blízko Brna,nemám problém s dobrou prací, dojížděním, to stejné manželka. Ráno v 6 vylezu z baráku, večer v 6 dojdu..v létě jedem na kole, bruslích.. na zahradu, kde můžeme přespat, nebo vegetit klidně celý víkend.. moji rodiče bydlí 40km od nás, barák na patro, obytná plocha 250m2. V okolí nenajdete dobrou práci za slušný peníz, většina lidí stejně dojíždí do brna. Během posledních 3 let jsme u rodičů museli udělat nové koupelny, nové topení komplet, zateplení, nová okna, dole v patře nové podlahy a nová garážová vrata. barák je z roku 1980, ale i tak už byly zarostlé trubky z vodou, topení a koupelny dosluhovaly, okna a vrata v katastro stavu a profukovaly, ještě by to chtělo troje nové vstupní dveře… náklady na tyto opravy byly nepředstavitelné.. aby utáhli inkaso, topí rodiče dřevem, jinak by v plynu zaplatili tak 60 za rok.. Práce je s tím jako prase. Reálné náklady v bytě jsou cca 5 tisíc za měsíc a nemusím se o nic starat, v baráku cca 7 a musím se starat o vše.. jen nový kotel na dřevo stál 60 tisíc, topení 120, garážovky 35 atd atd… co tím chci říct?? každý má volbu toho, co je mu pohodlnější.. stačí, když si koupíte barák a váš soused bude magor a jste na tom hůř než v bytě.. taky nemá každý sen o tom, že bude běhat kolem baráku a opravovat ho.. a jelikož jsem si mákl celkem dost na bytě i na baráku tak vím, co to je za dřinu, dám krk na to, že si to leckterý člověk ani nedokáže představit, co to znamená omlátit staré obkladačky kangem až na cihly, vyrovnat zed, nalepit nové obklady, dlažbu, sanitu, udělat vodu, vymalovat, vytahat nepořádek, odvést ho, navozit nové obklady, lepidla atd atd.. a to vše po práci a soboty neděle!! no a v neposlední řadě- když jsem kupoval byt, tak slušný barák stál tak násobek ceny bytu, novostavba ještě o pulku víc… místo hypotéky na celý život splácím jen na čtvrt života, zbude na dovolený, kroužky, auto… nebudu otrok baráku, abych se honil z práce do práce, abych zaplatil hypo, bál se ztráty práce, škudlil každou kačku a pak mě ve 40 trefí šlak…chci si ještě v budoucnu užít vnoučat..ale každému jak se líbí.. budte ráda, že aspon máte kde bydlet, jsou lidi, kteří spí pod mostem.. děti Vám vyrostou, vrátíte se do práce a do bytu budete chodit jen přespávat, stejně jako většina populace.. ![]()
no já jsem momentálně na opačném pólu a vaše nářeky na panelák mi znějí jako rajská hudba. Vyrostla jsem v klasické králikárně a teď jsem už 4. rokem na MD na vesnici. Všude daleko, svoje auto nemám a manžel ho potřebuje na dojíždění do práce. Tam je skoro furt i s autem
Všechno, co nejde zařídit tady je problém a nebýt internetu netuším, jak bych to dělala, protože manžel nesnáší nakupování.
Kočárek můžu vozit po asi 5 trasách, v létě všude paří slunko. Vzdělanější maminy zdrhly do města, takže s polovinou místních maminek si prostě nemám co říct, snad jen dobrý den, protože nemají kromě dětí a domácnosti žádné zájmy. Už jsem se smířila s tím, že tu do konce života budu přistěhovalec nezapadající do žádného z místních pěti rodinných klanů ![]()
O hlídání dětí si můžu nechat zdát, babičky jsou daleko a chůvy nebo agentura tady prostě neexistuje, přece ti pohlídá rodina ![]()
Jo a v zimě musím chodit do sklepa přikládat, a odhrnovat sníh před barákem na chodníku (některé akční ženské prohrnují i silnici
)
Všechno se točí kolem baráku, protože jakmile se něco opraví, něco jiného se po… Je hrozně těžké bez výčitek zabouchnout vrata a jet někam na delší dovolenou. Byt člověka tolik nesvazuje.
A ty výhody vesnice jsou samozřejmě taky pravda, já jen aby to nebylo tak jednostranné ![]()
Ladyle píše:
no já jsem momentálně na opačném pólu a vaše nářeky na panelák mi znějí jako rajská hudba. Vyrostla jsem v klasické králikárně a teď jsem už 4. rokem na MD na vesnici. Všude daleko, svoje auto nemám a manžel ho potřebuje na dojíždění do práce. Tam je skoro furt i s autemVšechno, co nejde zařídit tady je problém a nebýt internetu netuším, jak bych to dělala, protože manžel nesnáší nakupování.
Kočárek můžu vozit po asi 5 trasách, v létě všude paří slunko. Vzdělanější maminy zdrhly do města, takže s polovinou místních maminek si prostě nemám co říct, snad jen dobrý den, protože nemají kromě dětí a domácnosti žádné zájmy. Už jsem se smířila s tím, že tu do konce života budu přistěhovalec nezapadající do žádného z místních pěti rodinných klanů
O hlídání dětí si můžu nechat zdát, babičky jsou daleko a chůvy nebo agentura tady prostě neexistuje, přece ti pohlídá rodina
Jo a v zimě musím chodit do sklepa přikládat, a odhrnovat sníh před barákem na chodníku (některé akční ženské prohrnují i silnici)
Všechno se točí kolem baráku, protože jakmile se něco opraví, něco jiného se po… Je hrozně těžké bez výčitek zabouchnout vrata a jet někam na delší dovolenou. Byt člověka tolik nesvazuje.A ty výhody vesnice jsou samozřejmě taky pravda, já jen aby to nebylo tak jednostranné
Ladyle, napsala jsi to přesně a výstižně. Právě ze všech těhle důvodů mám rodinu a děti v Praze v paneláku. Jak jsem psala již výše. A do přírody si kdykoliv zajedem. Nikdy by mě nenapadlo, že budu chválit bydlení v paneláku. Ale když mám děti, všechny potřeby a zájmy se přehodnotily. Mrzí mě, že nejsi spokojená, ale člověk neví, co bude zítra, třeba bude časem vše jinak… ? ![]()
Všechno má svá pro a proti…
Ja jsem byla vzdy panelakovy typ. Sice jen v malem meste ale kralikarna hadra. Vubec mi to nevadilo.
Ted uz 2 roky bydlime v domecku a do panelaku bych se nevratila!!! Z okna mam vyhled do nasi zahrady a ten klid je k nezaplaceni. Takze zakladatelku plne chapu. ![]()
Mabit, chápu tě, měla jsem přesně to samé. Na vesnici jsem se narodila, ale pak, když jsem začala chodit do práce, tak si naši řekli, že by bylo na čase, abych se odstěhovala do města a osamostatnila se. No, co mi zbývalo a vlastně jsem i chtěla mít soukromí, tak jsem si pronajala garsonku a nastěhovala se. Bylo mi v tu dobu 25 let, takže na čase. Ale takový deprese, který jsem měla už po týdnu bych zažít nechtěla. Sama jsem se mezi těma čtyřma stěnama bála, když jsem přišla z práce, neskutečná nuda, neměla jsem do čeho píchnout, slyšela každý slovo z chodby a od sousedů, prostě katastrofa. Víkendy jsem stejně trávila u našich, měla jsem tam kamarády, prostě všechno, co potřebuju k životu
V tý hnusný garsonce jsem vydržela půl roku a honem rychle jsem se stěhovala zpátky. Nešlo to, byla jsem jako ve vězení. Taky proto jsme si s manželem postavili barák u nás na vesnici a jsem ráda, že všechny blízké a kamarády mám při ruce a do města, natož paneláku by mě nikdo už nikdy nedostal. Není nad vesnickej klid a jak jsem psala na začátku, narodila jsem se na vsi, takže sem i patřim, holt vesnická buranka
![]()
Ladyle - jsem taky jednou z těch akčních ženskejch, prohrnuji i silnici, sice před domem, ale prohrnuji, nemohli bychom pak kam zaparkovat fáro ![]()