Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
Žádné emoce?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
23.1.25 00:55
Zadne emoce?
Ahojte,
potrebuju se jen sverit a pochopit tu situaci.
Zena detem oznamila,.ze se rozchazime. Dcerka 7let okamzite propukla v plac, ja jak ji videl plakat, tak jsem to taky nevydrzel, to proste neslo. Zena ani slzu. Je to normalni reakce? Ze matka maleho ditete, kdyz proste musi vedet, jakou bolest jsme te male prave zpusobili, nad placicim. ditetem neuroni ani slzu?
Chapejte, to ze kdyz dite place, protoze se bouchlo, spadlo, odrelo se, nebo nedostane to co chce, hracku, cokoliv…to dospeli samozrejme zvladnou…ale rozchod rodicu, ta tiha toho, ze jste diteti zborili svet, to ze prislo o tu jistotu mit rodice u sebe, kdyz v podstate nic ani netusilo. To, ze jste to dite prave z niceho nic postavili pred hotovou vec a poper se s tim… A nic? Proste zadna slza?
Snazim se to sam pochopit, ale. nejde mi to…a uprimne jsem z toho dost v haji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
23.1.25 01:53
Těžko říct, možná se držela, aby malá neplakala ještě víc. cemu by to taky pomohlo.
Taky jste se asi nerozešli z minuty na minutu, tak už se na to co přijde určitě duševně dlouho připravovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.25 02:08
Předpokládám že to neudělala z minuty na minutu. Věřím že pokud není echt mrcha tak proplakala spoustu nocí že bude muset rozdělit rodinu protože vám ten vztah asi nefunguje. Musela udělat závažné rozhodnutí (rozchod) a asi nad tím hodně přemýšlela a už má ty emoce „za sebou“.
Ty už si to předpokládám věděl dřív než to řekla dětem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.25 03:04
@Thrisha píše: Více
Trisha/Aletheia,
My jsme emocne oba uplne nekde jinde cely vztah bohuzel, za xx.let prede mnou plakala jen jednou pri samovolnem potratu, vlastne to byla jedina situace kdy jsme spolu plakali oba.
A dokazu pochopit i to, ze pokud to jeden ve vztahu neciti, tak kvuli druhemu plakat nebude.
V ten den kdy se to melo rict detem, jsem.byl.ve stresu jak to deti zvladnou pod tihou vedomi a zazitku z vlastniho detstvi a rozvodu rodicu. Zatimco ona si pobrukovala nejakou pisnicku pred tim nez jim to rekla…
Mozna to tak je spravne reseni a jen ja to neustal, diky sve citlivosti?… A je to spatne? Ne to urcite neni mrcha, je skvela mama. Jen me to proste da se rict ranilo, asi nejsem ten kdo si umi rict, nebrec,.nicemu to nepomuze…ne kdyz se jedna o tak tezkou situaci pro me vlastni dite.
Kazdopadne respektuju vas nazor a diky za ne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.25 03:26
@Andelskej_Satan já samozřejmě tvou ženu neznám, ale já sama téměř nepláču (tedy po porodu jsem bulela kvůli každé blbosti) a není to tak, že bych věci necítila nebo neprožívala, často spíš placu sama než před někým. Možná to tak má i ona.
Každopádně ani to, že tys plakal není špatně! Zůstaňte hlavně pro děti v rozumném kontaktu, i to je pro ně životní lekce, že se dospělí sice rozešli, ale dokáží spolu i nadále slušně komunikovat a nedělají si naschvaly.
Držím palce, je to těžké 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.25 04:44
@Andelskej_Satan Najdi si nějakého fajn psychoterapeuta. Očividně máš nějaké trauma od dětství a teď to hodně projektuješ do téhle situace. Pomůže ti to i vyrovnat se s rozchodem a komunikovat s druhou stranou bez přehnaných emocí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.25 06:04
Ja jsem kvuli rozchodu, respektive synovi (mne osobne se ulevilo) brecela tisickrat, prvni rok i pokazde, kdyz byl pryc, ale NIKDY pred synem! Ten to tedy vzal v pohode, ale nebudu mu nakladat! A to jsem clovek, ktery slzy udrzi jen tezko…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.25 06:09
Tva zena, predpokladam, ma milence, se kterym planuje novy zivot a svoji budoucnost, takze je plna endorfinu a slzy vasi holcicky to nezvrati. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.25 07:04
Mrzí mě, že jste to neustáli..ale napětí trvalo už dlouho a na děti to určitě také mělo vliv. Teď bude těžké období, ale jak říká moje mamka - sluníčko vždycky zase vyjde, nemůže být zataženo pořád 
hodně sil..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.25 07:06
Já v tom procesu, kdy se ex rozhodl nečekaně odejít, cítila hlavně zmatek. Bylo to šokující, byla jsem na něj tolik let zvyklá, takže velká změna. Pak jsem začala hlavně přemýšlet nad tím, jak to pralticky všechno správně zařídit. Třídila jsem si priority, sestavovala plány, fáze kdy jsem se od emocí odpojila. A mezi tím jsem k němu cítila hroznou nenávist a chtěla jsem ho hlavně zničit. Plakal kvůli němu jen starší syn, byl o rok mladší v té době než tvoje dcera.
A mě v tu chvíli vadilo, že pláče kvůli tomu zmetkovi, když má přece mě. A přemýšlela jsem nad tím, jestli by stejně oplakával mě, kdybych odešla. Jsem přece mnohem lepší, hezčí, zábavnější a úspěšnější než je jeho otec. Nedávalo mi to prostě smysl. A to bylo jediný, co jsem reálně cítila.
Plakat před dítětem kvůli rozvodu, fakt ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.25 08:14
Má emoce a tuny slz odplakaných dlouhé noci předtím.
Taky jsem u rozchodu vypadala jako ice queen. Slzy vyplakány, vnitřnosti smutkem vyžrány. Nebylo už kde brát.
A taky před dětmi musíš zachovat nějakou sílu, tvář. Protože o ty děti se pak budeš starat a za ně máš především zodpovědnost. Součástí té zodpovědnosti je také zbavit se problematického rodinného prvku - tebe.
Pochopíte někdy, pánové, že rozvádějící se matky s dětmi, to dělají proto, aby zachránily rodinu? Že vy jste těmi, kdo ji ohrožují???
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.25 08:43
@Andelskej_Satan píše: Více
Co na to říct? Dcera se rozbrečela, ty taky, měla se rozbrečet ještě matka a ještě víc jí stresovat? Já chápu že se v tom hodně plácáš, ale postav se k tomu jako chlap. To že se rozcházíte se ženou neznamená že přestaneš být táta. Ona si zvykne, ale už před ní nebreč, jen jí to ztěžuješ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.1.25 08:49
Já teda plakala. A plakala jsem hodně.
Naprosto mi to zlomilo duši i srdce.
Ano, život jde dál. Žiju. Bavím se, usmívám.
Ale, nemám bezprostřední radost ze života co jsem měla.
- Citovat
- Upravit
23.1.25 08:49
Že nebrečí mě nepřekvapuje. Spíš by mě zajímalo, jak zareagovala. Zda jí uklidnila, vysvětlila, co se bude dál dít, utěšila, že to není konec světa atd. atd. Pokud ne, je to čůza a doufám, že si holčičku vezmeš do péče, nebo alespoň půjdeš cestou té střídavé, protože mít matku, co kvůli nabíječi naprosto zapomene na vlastní dítě a jeho trápení jí nezajímá, tak stokrát radši budu bydlet s otcem. A ty si sežeň psychologickou pomoc a dobrého právníka. Držím palce, ať je to brzy za vámi. Bojuj kvůli dceři!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.1.25 08:57
Mně by teda jako dítěti přišla lepší reakce kdyby dospělí udrželi emoce na uzdě a mluvili klidně, než kdybych viděla tátu bulet. Vlášť tátu.
Tohle jste jako rodiče moc nezvládli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Výživné na dítě celiaka
- 05.04.21
- marci adámková
Jak je to s alimenty u střídavé péče?
- 25.03.21
- Anonymní
