Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Normálně mu řekni: hele, dohodli jsme se na svatbě v létě, takže zítra jdeme zamluvit termín, ano?
Edit: romanticky požádat s prstýnkem tě přece může ikdyž už budete mít termín. Alespoň bude přesně vědět, do kdy na to má čas
jen mu nezapomeň říct, že pořád očekávaš žádost.
Příspěvek upraven 10.02.23 v 08:35
Prestala bych se ptat, pripominat se, nalehat.
Na podzim bych se s nim rozesla, pokud by se nevyslovil.
Tohle čekání na požádání..nejsme v 19.stoleti.
Normálně si sedněte a řekněte si, jak to se svatbou vidíte.
Pokud očekávaš pokleknutí, romantický okamžik, o kterém si budete vyprávět ještě za 50 let, tak čekej, no… Může ale nastat situace, že se nedočkas, protože tvůj dráhy se zenit nechce nebo budeš čekat dlouho, protože on bude čekat, aby tě požádal, až to nebudeš čekat…(i takové případy znám).
@Sisika9 píše:
Normálně mu řekni: hele, dohodli jsme se na svatbě v létě, takže zítra jdeme zamluvit termín, ano?
Edit: romanticky požádat s prstýnkem tě přece může ikdyž už budete mít termín. Alespoň bude přesně vědět, do kdy na to má časjen mu nezapomeň říct, že pořád očekávaš žádost.
To je pravda
teď jsem natolik emočně nestabilní z toho zklamání, že mi to vůbec nemyslí prakticky!
Děkuji
@Anonymní píše:
Ahoj,
Je mi 28, příteli 33, žijeme spolu 2 roky, před tím jsme spolu nějakou dobu randili.
Cca na roce společného žití jsme se začali bavit o zásnubách, svatbě, rodině. Já se vyjádřila jasně, je to pro mě důležité. On souhlasil, má to údajně stejně.
Problémem je to, že od te doby mi každou chvíli slibuje prstýnek. Nejdřív, když jsme se o tom bavili, tak sliboval, že nemá cenu nic natahovat, že zásnuby přijdou za chvíli, ať se nechám překvapit. No, půl roku nic![]()
. Když jsem se po cca půl roce zeptala, jestli si to rozmyslel, opět mi řekl, za chviličku, nebude to dlouho, tak abychom stihli svatbu v létě 2023. Tohle se opakovalo několikrát. Já samozřejmě natěšená, pokaždé jsem mu na to skočila. Tím, že tu svoji chviličku mi slibuje po xté, jsem zklamaná, uražená, je mi do breku
a tím, jak to rok natahuje, tak cítím, ze na nej vyvijim tlak, což nechci, ale poslední dobou vždy bouchnu. Dokonce mi říkal i terminy, jako třeba: nejdyl na konci září, pak listopadu, pak prosince
teď máme termin nejdyl do konce února
Nevím, jestli chci čekat a jestli ta jeho chvilicka někdy přijde. Řešením by bylo snad, abych ho požádala já, ale víte jak, přála bych si klišé, aby ta žádost šla klasicky od nejpotrebovala jsem se z toho vypsat a slyset nezaujatý názor.
Prosím anonym, stydím se za to, že na nej už teď vyvijim tlakPs: Ve financích problém nebude.
No a nepřijde ti to už divný? Už dávno tě mohl požádat, tak, abys to nečekala, a bylo to opravdu překvápko. Takhle každý den čekáš, kdy se vyžvejkne. Vykašlala bych se na nějaký čekání, a jestli se chcete vzít, tak si zajijstěte termín a plánujte svatbu. To bude rozhodně rychlejší. K čemu jsou vlastně zásnuby? ![]()
@Svetluska55 píše:
Tohle čekání na požádání..nejsme v 19.stoleti.
Normálně si sedněte a řekněte si, jak to se svatbou vidíte.
Pokud očekávaš pokleknutí, romantický okamžik, o kterém si budete vyprávět ještě za 50 let, tak čekej, no… Může ale nastat situace, že se nedočkas, protože tvůj dráhy se zenit nechce nebo budeš čekat dlouho, protože on bude čekat, aby tě požádal, až to nebudeš čekat…(i takové případy znám).
To mi říká no, prý aby to bylo překvapeni. Akorát po roce natahování to překvapeni bude těžko
@Anonymní píše:
To mi říká no, prý aby to bylo překvapeni. Akorát po roce natahování to překvapeni bude těžko
A zásnubami si zajistíš co? Pak budeš čekat dalších 10 let na svatbu? Evidentně se mu do toho nechce.
@arinecka píše:
No a nepřijde ti to už divný? Už dávno tě mohl požádat, tak, abys to nečekala, a bylo to opravdu překvápko. Takhle každý den čekáš, kdy se vyžvejkne. Vykašlala bych se na nějaký čekání, a jestli se chcete vzít, tak si zajijstěte termín a plánujte svatbu. To bude rozhodně rychlejší. K čemu jsou vlastně zásnuby?
Divny mi to přijde, absolutně nechápu… mě by stačila klasika doma, večeře, víno, prsten, nic pompézního ![]()
Taky mě napadlo, ze natahuje, protože nechce
@Sisika9 Akorát aby ji nepožádal třeba až večer před svatbou, jak psala nějaká uživatelka v jiné diskuzi.
To by mě totiž teda zklamalo úplně stejně, jako kdyby mě nepožádal vůbec, být zakladatelkou…
@mamina2017 píše:
A zásnubami si zajistíš co? Pak budeš čekat dalších 10 let na svatbu? Evidentně se mu do toho nechce.
Do konce minulého roku, jsem si říkala, třeba hledá hezky okamžik, ale teď už mě taky vrtá hlavou, jestli to neoddaluje, protože se mu do toho nechce
@arinecka píše:
No a nepřijde ti to už divný? Už dávno tě mohl požádat, tak, abys to nečekala, a bylo to opravdu překvápko. Takhle každý den čekáš, kdy se vyžvejkne. Vykašlala bych se na nějaký čekání, a jestli se chcete vzít, tak si zajijstěte termín a plánujte svatbu. To bude rozhodně rychlejší. K čemu jsou vlastně zásnuby?
Abys mohla všem lidem okolo mávat rukou s prstenem před ksichtem a mluvit o svém partnerovi jako o snoubenci, přeci! ![]()
@Anonymní píše:
Divny mi to přijde, absolutně nechápu… mě by stačila klasika doma, večeře, víno, prsten, nic pompézního
Taky mě napadlo, ze natahuje, protože nechce
On si třeba myslí, že očekáváš nějakou velkou romantiku, a nic ho zatím nenapadlo, kdo ví.
Přestaň se na svatbu tolik upínat. Svatbou se nic nezmění, nezlepší, nezhorší. Chápu, že chceš svatbu, že je pro tebe důležitá, ale přijde mi blbost se kvůli tomu takhle trápit. Záleží, jak fungujete jako pár, jak on funguje, jestli taky pořád jen neslibuje v ostatních věcech a tak. Neupínej se na jednu konkrétní věc a nebuď zklamaná z toho, že to nepřichází. Takto to prostě v životě nefunguje.
Ahoj,
. Když jsem se po cca půl roce zeptala, jestli si to rozmyslel, opět mi řekl, za chviličku, nebude to dlouho, tak abychom stihli svatbu v létě 2023. Tohle se opakovalo několikrát. Já samozřejmě natěšená, pokaždé jsem mu na to skočila. Tím, že tu svoji chviličku mi slibuje po xté, jsem zklamaná, uražená, je mi do breku
a tím, jak to rok natahuje, tak cítím, ze na nej vyvijim tlak, což nechci, ale poslední dobou vždy bouchnu. Dokonce mi říkal i terminy, jako třeba: nejdyl na konci září, pak listopadu, pak prosince
teď máme termin nejdyl do konce února 
potrebovala jsem se z toho vypsat a slyset nezaujatý názor.
Je mi 28, příteli 33, žijeme spolu 2 roky, před tím jsme spolu nějakou dobu randili.
Cca na roce společného žití jsme se začali bavit o zásnubách, svatbě, rodině. Já se vyjádřila jasně, je to pro mě důležité. On souhlasil, má to údajně stejně.
Problémem je to, že od te doby mi každou chvíli slibuje prstýnek. Nejdřív, když jsme se o tom bavili, tak sliboval, že nemá cenu nic natahovat, že zásnuby přijdou za chvíli, ať se nechám překvapit. No, půl roku nic
Nevím, jestli chci čekat a jestli ta jeho chvilicka někdy přijde. Řešením by bylo snad, abych ho požádala já, ale víte jak, přála bych si klišé, aby ta žádost šla klasicky od nej
Prosím anonym, stydím se za to, že na nej už teď vyvijim tlak
Ps: Ve financích problém nebude.