Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:Žádný osud. Zamilovanost tě časem přejde. Jestli je ve spokojeném svazku, tomu umačkanému obejmutí se s kámoškou zasměje.
Zdravím dámy. Omlouvám se za anonym a za to, že vám sem vůbec lezu, ale potřebuju si také vylít srdéčko.. bude to trošku delší![]()
Skoro před rokem k nám do práce nastoupila nová kolegyně.
Jak tak mám ve své povaze, tak jsem k většině nových lidí ze začátku opatrný, což se může lidem jevit jako že jsem k lidem chladný. Potřebuji se s člověkem nejdříve lépe poznat abych si k němu našel cestu a hlavně si vyjasnil, kde budou hranice našeho vztahu. Je spousta lidí na kterých mi vadí nějaké jejich vlastnosti nebo názory. S takovým člověkem bych se pak jenom hádal, protože se neumím přetvařovat. Proto s takovým člověkem volím cestu čistě profesionální a ve vší slušnosti. Pokud poznám, že onen člověk mi vyhovuje, pustím si ho víc k tělu a občas z toho vznikne super přátelský vztah.
Když k nám do firmy nastoupila ona nová posila, postupoval jsem obdobně. Během tohoto seznamování, jsem zjistil, že to je neskutečně inteligentní a schopná dívka, která to má v hlavě srovnané jak málo kdo. Popravdě jsem si uvědomil, že jsem ještě nikdy nikoho takového nepotkal. Po tomto poznání jsem se jí začal více otevírat. Abyste si to nevylozili špatně - nesnažil jsem se jí sbalit nebo tak něco, protože jednak jsem věděl, že má přítele a jednak by mě ani ve snu nenapadlo, že by někdo tak úžasný mohl stát o někoho tak obyčejného, jako jsem já.
Před nějakým časem jsem si s kolegama z práce vyjeli na společnou akci. Abyste to chápali dobře, celou tu dobu pracujeme na homeoffice, takže za celou tu dobu jsem ji viděl jen párkrát. Tehdy jsem tam jel s tím, že budu pokračovat v milé přátelsko-kolegialni hranici a přes ní nepřekročím. Bohužel hned první den jsem z ní nemohl spustit oči. Ona ne že je hrozně inteligentní a rozumná, ale je i neuvěřitelně krásná. Říkal jsem si ok, tohle nějak vydržíš, teď se pořádně opiješ půjdeš spát a až se vrátíme z akce, tak se zase stáhneš a vše bude ok.
Jak čas plynul přišel mi náš vztah velice příjemný. Byli jsme prostě kolegové, kteří dobře spolupracují a občas si napíšou nějakou zprávu a pokecají o životě. Během tohoto našeho pracovního života jsem zjistil, že máme pár věcí společných, takže bylo fajn mít někoho s kým si o tom popovídat. Občas jsem začal cítit, že už začínám propadat něčemu silnějšímu, dokonce jsem začal fantazírovat o tom, že by bylo romantické kdyby dělala v minulosti jednu věc, kterou jsem také dělával (nechci psát co, ale je to docela vzácné), že by to už fakt bylo osudové. Tyhle fantazie jsem ale rychle zahnal a stáhnul jsem se a vše se vrátilo do zajetých kolejí.
Ach kdyby to tak zůstalo…
Bohužel po mém brutálním opiti jsem se s ní začal více bavit a čistou náhodou jsme se dostali k tomu, že ona opravdu dělala onu věc o které jsem fantazíroval. V tu chvíli jsem byl úplně ztracen. Nemohl jsem na ni přestat myslet, nemohl jsem jíst nemohl jsem spát. Když jsme se nakonec loučili projevil jsem svoje emoce více než je zdrávo - když mi nabízela objetí na rozloučenou, tak jsem ji objal tak, jako bych ji už nikdy neměl vidět a bohužel si myslím, že přesně to se teď stane.
Bylo mi hned jasné, že celou akci jsem pěkně podělal. Nechal jsem se do ní úplně bláznivě zabouchnout a jsem si na 100% jistý, že ona si toho všimla. Taky aby ne, když jsem choval jak kdybychom spolu chodili…
Po této akci vím, že to nebudu já, kdo se bude muset odtahovat. Odtáhne se ona a je mi úplně jasný proč. Nemám zájem jí ničit její vztah, který je navíc určitě šťastný. Nemám zájem se o ní nějak dál snažit, protože vím, že by jí to bylo nepříjemné a nechci aby jí bylo cokoliv nepříjemné. Nejlepší by bylo jí úplně vypustit že života a nechat jí žít v klidu její spokojený život a být šťastný, že ona je šťastná.
Bohužel tu je ta lidská sobeckost. Nechci přijít o někoho takového, když jsem ji konečně našel.
Je to osud? Je to jen náhoda? Srdce mi říká, že to je osud. Hlava mi říká, že to je náhoda. Jak poslechnout oba? Jak s ní být dál v přátelském vztahu a zbavit se té šílené zamilovanosti?
Kdo ví…asi nijak
Asi jsi hodně citlivý a vnímavý.. Mmm.. Takoví lidé si holt nešťastné zamilovaní musí prožít se vším všudy.
Hele žádný osud. Prostě na světě je určitý počet lidí, s kterými si kompatibilní. Tak najdeš další takovou osůbku, která bude na rozdíl od kolegyně nezadaná.
Jestli je opravdu ta tvá kolegyne inteligentní, tak to vezme s nadhledem a empatií a je to v cajku ![]()
Jsi empath, neco si o tom nastuduj, at se s tim naucis pracovat.
Co se tyka kolegyne, tak se opravdu nic tak hrozneho nestalo, vsichni jsme jenom lide. Zkus se na to podivat s odstupem, spis jako divak filmu. neni to zadna tragedie.
Ale, jak to chces zvladat dal, pokud se budete vidat v praci, to teda nevim. S takhle citlivou povahou, to bude sakra tezke.
@Karolína13210 píše:
Asi jsi hodně citlivý a vnímavý.. Mmm.. Takoví lidé si holt nešťastné zamilovaní musí prožít se vším všudy.
Hele žádný osud. Prostě na světě je určitý počet lidí, s kterými si kompatibilní. Tak najdeš další takovou osůbku, která bude na rozdíl od kolegyně nezadaná.
Jestli je opravdu ta tvá kolegyne inteligentní, tak to vezme s nadhledem a empatií a je to v cajku
Tak najdeš další takovou osůbku…
No, tak tím bych si tak jistá nebyla. Ano, je více kompatibilních lidí, ale fakt nemáš jistotu, že jich v životě potkáš víc
Fakt se nemusí opakovat, že jeden větu začne a druhý ji dokončí, že jste jako puzzle, že máte pocit, že jste našli svůj chybějící dílek, že se společně smějete i umíte mlčet. A kdo tohle někdy zažije, takové souznění duší, ten už se jen tak nenechá opít rohlíkem. ![]()
@Jana525 píše:
Jsi empath, neco si o tom nastuduj, at se s tim naucis pracovat.Co se tyka kolegyne, tak se opravdu nic tak hrozneho nestalo, vsichni jsme jenom lide. Zkus se na to podivat s odstupem, spis jako divak filmu. neni to zadna tragedie.
Ale, jak to chces zvladat dal, pokud se budete vidat v praci, to teda nevim. S takhle citlivou povahou, to bude sakra tezke.
No pokud se teď odstřihnu, tak bych to snad mohl uklidnit. Naštěstí pracujeme z domu. Pokud se ale ještě uvidíme, tak to budu zvládat asi pěkně blbě. Budu mlčet a raději se na ní ani nedívat, protože jinak to bude hned zpět. S odmilováváním už mám nějaké zkušenosti a nejsou to měsíce, ale roky
…navíc ona je pro mě úplně jiná kategorie, než předchozí slečny…
Zníš jako šotouš. Prosím, prosím, řekni nám, co je ta tajná věc, kterou dělá ona i ty. Focení vlaků?
@Sadman píše:
Zníš jako šotouš. Prosím, prosím, řekni nám, co je ta tajná věc, kterou dělá ona i ty. Focení vlaků?
Kdepak. Je to kopání rádoby vtipálků do zadnice.
Myslím, že bys měl psát blog. Máš talent udělat pěkný příběh o několika odstavcích o tom, co by jiný popsal dvěma větama. To myslím vážně, zkoušel jsi psát, třeba nějaké příběhy? Tohle by hrozně rádi četli lidi, kteří mají podobné problémy, resp. podobné vnímání jako ty… Trochu tam přidat humor, trapčení může zůstat, a bude to fakt dobrý. ![]()
@Anonymní píše:
Tak najdeš další takovou osůbku…No, tak tím bych si tak jistá nebyla. Ano, je více kompatibilních lidí, ale fakt nemáš jistotu, že jich v životě potkáš víc
Fakt se nemusí opakovat, že jeden větu začne a druhý ji dokončí, že jste jako puzzle, že máte pocit, že jste našli svůj chybějící dílek, že se společně smějete i umíte mlčet. A kdo tohle někdy zažije, takové souznění duší, ten už se jen tak nenechá opít rohlíkem.
To zni krasne. A vy jste to zazila? V kolika letech? Jak dlouho jste byla sama nez jste takovou osobu potkala? Pardon za hodne otazek
Ale rada posloucham lidi kteri potkali pravou lasku ![]()
Jinak moc mluvis za ni. Vzdyt se ji taky muzes libit. Jak vlastne vis, ze je opravdu v tom svem vztahu stastna? Proc neseberes koule a nesbalis ji? Pri nejhorism te odkopne ale co? Jak uz tu padlo, tohle se jen tak nezaziva. Zdali to tak citis tak na tom neco je. Sebevedomy chlap ktery si jde tvrde za svym je sexy. Netvrdim, ze ji mas uhnat a davat nuz na krk, ale ted po tom objeti snad vycitis, zdali i z jeji strany preskocila jiskra. Jeste ani nevis jk se zachova a uz mas domnenky, ze jsi to podelal. Proc? Nech to plynout, nech to na ni. Rika ti neco sila myslenky? Jak je mozne, ze je tam ta stejna vec o ktere jsi fantaziroval? Ha! Protoze sis to vymanifestoval. Zjisti si neco i vibracich myslenek. A tak jak sis pritahl toto, muzes si pritahnout i ji. Tim, ze se ale podkopavas a uz dopredu vis, ze to nevyjde, akorat vysilas vibrace aby se tak opravdu stalo
@Tomie píše:
Myslím, že bys měl psát blog. Máš talent udělat pěkný příběh o několika odstavcích o tom, co by jiný popsal dvěma větama. To myslím vážně, zkoušel jsi psát, třeba nějaké příběhy? Tohle by hrozně rádi četli lidi, kteří mají podobné problémy, resp. podobné vnímání jako ty… Trochu tam přidat humor, trapčení může zůstat, a bude to fakt dobrý.
Díky
ale budu rád, když více takových příběhů mít nebudu. Jedině, že by to byl příběh se šťastným koncem, to bych Vám napsal nějaké pokračování.
Jinak jsem původem dyslektik a na základce jsem měl z diktátů věčně za 5 a ze slohu za 3, takže tvoje poznámka mně potěšila ![]()
@Anonymní píše:
Jinak moc mluvis za ni. Vzdyt se ji taky muzes libit. Jak vlastne vis, ze je opravdu v tom svem vztahu stastna? Proc neseberes koule a nesbalis ji? Pri nejhorism te odkopne ale co? Jak uz tu padlo, tohle se jen tak nezaziva. Zdali to tak citis tak na tom neco je. Sebevedomy chlap ktery si jde tvrde za svym je sexy. Netvrdim, ze ji mas uhnat a davat nuz na krk, ale ted po tom objeti snad vycitis, zdali i z jeji strany preskocila jiskra. Jeste ani nevis jk se zachova a uz mas domnenky, ze jsi to podelal. Proc? Nech to plynout, nech to na ni. Rika ti neco sila myslenky? Jak je mozne, ze je tam ta stejna vec o ktere jsi fantaziroval? Ha! Protoze sis to vymanifestoval. Zjisti si neco i vibracich myslenek. A tak jak sis pritahl toto, muzes si pritahnout i ji. Tim, ze se ale podkopavas a uz dopredu vis, ze to nevyjde, akorat vysilas vibrace aby se tak opravdu stalo
Víš, já si myslím, že tam mezi námi je něco víc. Pohledy, doteky atd…, ale také si tím nejsem úplně jistý. Může to být taky jen nějaké přání, které si projektuju do jejího úplně standartního chování.
A i kdyby to byla pravda, tak si nemyslím, že ona by zrovna opustila svého přítele kvůli mně. Nejsem žádnej hnusák - asi se líbím hodně ženám, ale mám takovou odměřenou povahu, která spoustu lidí odpuzuje a jsem, pokud se můžu takhle ohodnotit, docela nudný
. Navíc si o ní myslím, že je to prototyp dokonalé ženy, která by nikdy svého partnera nevyměnila za jiného.
@Anonymní píše:
Jinak moc mluvis za ni. Vzdyt se ji taky muzes libit. Jak vlastne vis, ze je opravdu v tom svem vztahu stastna? Proc neseberes koule a nesbalis ji? Pri nejhorism te odkopne ale co? Jak uz tu padlo, tohle se jen tak nezaziva. Zdali to tak citis tak na tom neco je. Sebevedomy chlap ktery si jde tvrde za svym je sexy. Netvrdim, ze ji mas uhnat a davat nuz na krk, ale ted po tom objeti snad vycitis, zdali i z jeji strany preskocila jiskra. Jeste ani nevis jk se zachova a uz mas domnenky, ze jsi to podelal. Proc? Nech to plynout, nech to na ni. Rika ti neco sila myslenky? Jak je mozne, ze je tam ta stejna vec o ktere jsi fantaziroval? Ha! Protoze sis to vymanifestoval. Zjisti si neco i vibracich myslenek. A tak jak sis pritahl toto, muzes si pritahnout i ji. Tim, ze se ale podkopavas a uz dopredu vis, ze to nevyjde, akorat vysilas vibrace aby se tak opravdu stalo
Ještě abych odpověděl na ty otázky. Jestli je ve svém aktuálním vztahu stoprocentně šťastná nevím, ale velice si to myslím, protože o něm sem tam mluví a misto „Já mám psa“ řekně spíš „My máme psa“.
Pokud jde o to, proč ji nezkusím „přebalit“, tak jsem už odpovídal v původním příspěvku - nemyslím si, že by to šlo. Kdybych se o to pokoušel, tak jí budu jen ubližovat a totálně zničím alespoň naďeji na náš přátelský vztah.
Jo ty mezilidske vztahy jsou slozita vec
A asi to tak ma byt…kazdy vztah nas ma neco naucit, nekam posunout…aniz by nutne musel byt osudovy…
Vetsinou je ta osudovost bohuzel vnimana jen jednou stranou…takze to proste ber, jak to je…ber to jako cestu, nikoliv cil…zivot je boj
Ne kazdy, kdo je nam postaven do cesty, se musi stat nasim partnerem…vetsinou je to proste jen zkouska…a casto byva i pravidlem, ze to prave osudove nekde denne potkavame a ani o tom nevime… ![]()
Zdravím dámy. Omlouvám se za anonym a za to, že vám sem vůbec lezu, ale potřebuju si také vylít srdéčko.. bude to trošku delší
Skoro před rokem k nám do práce nastoupila nová kolegyně.
Jak tak mám ve své povaze, tak jsem k většině nových lidí ze začátku opatrný, což se může lidem jevit jako že jsem k lidem chladný. Potřebuji se s člověkem nejdříve lépe poznat abych si k němu našel cestu a hlavně si vyjasnil, kde budou hranice našeho vztahu. Je spousta lidí na kterých mi vadí nějaké jejich vlastnosti nebo názory. S takovým člověkem bych se pak jenom hádal, protože se neumím přetvařovat. Proto s takovým člověkem volím cestu čistě profesionální a ve vší slušnosti. Pokud poznám, že onen člověk mi vyhovuje, pustím si ho víc k tělu a občas z toho vznikne super přátelský vztah.
Když k nám do firmy nastoupila ona nová posila, postupoval jsem obdobně. Během tohoto seznamování, jsem zjistil, že to je neskutečně inteligentní a schopná dívka, která to má v hlavě srovnané jak málo kdo. Popravdě jsem si uvědomil, že jsem ještě nikdy nikoho takového nepotkal. Po tomto poznání jsem se jí začal více otevírat. Abyste si to nevylozili špatně - nesnažil jsem se jí sbalit nebo tak něco, protože jednak jsem věděl, že má přítele a jednak by mě ani ve snu nenapadlo, že by někdo tak úžasný mohl stát o někoho tak obyčejného, jako jsem já.
Jak čas plynul přišel mi náš vztah velice příjemný. Byli jsme prostě kolegové, kteří dobře spolupracují a občas si napíšou nějakou zprávu a pokecají o životě. Během tohoto našeho pracovního života jsem zjistil, že máme pár věcí společných, takže bylo fajn mít někoho s kým si o tom popovídat. Občas jsem začal cítit, že už začínám propadat něčemu silnějšímu, dokonce jsem začal fantazírovat o tom, že by bylo romantické kdyby dělala v minulosti jednu věc, kterou jsem také dělával (nechci psát co, ale je to docela vzácné), že by to už fakt bylo osudové. Tyhle fantazie jsem ale rychle zahnal a stáhnul jsem se a vše se vrátilo do zajetých kolejí.
Ach kdyby to tak zůstalo…
Před nějakým časem jsem si s kolegama z práce vyjeli na společnou akci. Abyste to chápali dobře, celou tu dobu pracujeme na homeoffice, takže za celou tu dobu jsem ji viděl jen párkrát. Tehdy jsem tam jel s tím, že budu pokračovat v milé přátelsko-kolegialni hranici a přes ní nepřekročím. Bohužel hned první den jsem z ní nemohl spustit oči. Ona ne že je hrozně inteligentní a rozumná, ale je i neuvěřitelně krásná. Říkal jsem si ok, tohle nějak vydržíš, teď se pořádně opiješ půjdeš spát a až se vrátíme z akce, tak se zase stáhneš a vše bude ok.
Bohužel po mém brutálním opiti jsem se s ní začal více bavit a čistou náhodou jsme se dostali k tomu, že ona opravdu dělala onu věc o které jsem fantazíroval. V tu chvíli jsem byl úplně ztracen. Nemohl jsem na ni přestat myslet, nemohl jsem jíst nemohl jsem spát. Když jsme se nakonec loučili projevil jsem svoje emoce více než je zdrávo - když mi nabízela objetí na rozloučenou, tak jsem ji objal tak, jako bych ji už nikdy neměl vidět a bohužel si myslím, že přesně to se teď stane.
Bylo mi hned jasné, že celou akci jsem pěkně podělal. Nechal jsem se do ní úplně bláznivě zabouchnout a jsem si na 100% jistý, že ona si toho všimla. Taky aby ne, když jsem choval jak kdybychom spolu chodili…
Po této akci vím, že to nebudu já, kdo se bude muset odtahovat. Odtáhne se ona a je mi úplně jasný proč. Nemám zájem jí ničit její vztah, který je navíc určitě šťastný. Nemám zájem se o ní nějak dál snažit, protože vím, že by jí to bylo nepříjemné a nechci aby jí bylo cokoliv nepříjemné. Nejlepší by bylo jí úplně vypustit že života a nechat jí žít v klidu její spokojený život a být šťastný, že ona je šťastná.
Bohužel tu je ta lidská sobeckost. Nechci přijít o někoho takového, když jsem ji konečně našel.
Je to osud? Je to jen náhoda? Srdce mi říká, že to je osud. Hlava mi říká, že to je náhoda. Jak poslechnout oba? Jak s ní být dál v přátelském vztahu a zbavit se té šílené zamilovanosti?
Kdo ví…asi nijak