Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj vsem, nemam se komu vypovidat, trochu se i stydim… Mam pritele uz 14 let, mame spolu syna 6 let… Doma to funguje normalne, ale pritel je stale v praci a po 14letech je zamilovanost na bode mrazu, spis stereotyp…problemy jako v kazde rodine… Jenze pred 3 mesici se stalo neco z ceho je mi hezky jeste dnes
Na jedne akci jsem se libala s blizkym kamaradem, ketry bydli hned naproti naseho domu, nikdy bych si nemyslela, ze me muze takhle pritahovat, libali jsme se, pak jsme jen tak sedeli a drzel me za ruce, daval mi pusinky do vlasu a rikal jak krasne vonim… bylo mi uzasne, jeste ted mi nabehne usmev jak pubertacce
On ma take pritelkyni, take nekolikalety vztah, taky stereotyp… Hned druhy den chodily sms a rekli jsme si, ze to nebudeme resit… JENZE - od te doby z jeho strany narazky, usmevy, pohledy, doteky kdyz mi neco podava… Je na me az moooc hodny, ja jsem v jeho spolecnosti rada ale nevim zda se mu obloukem nevyhýbat, ale na druhou me provokuje a myslim si, ze pokud by slo o,,ulet" tak se nebudeme drzet za ruce jak pubertaci a povidat si, mozna jsem to pred tim jen nevidela…ale taky je pravda, ze kdyby me mel rad, tak by mi to asi rekl… Jsem asi jen poblaznena… ale kdy ta poblaznenost skonci?? Je mi krasne, kdyz si na to vzpomenu, nemela bych mit spise vycitky? Zaslouzim si odsoudit, ale neni tu nekdo s podobnym problemem? Me by pomohlo asi jen ostehovat se… mam ho kazdy den na ocich a on se na me furt tak hezky usmiva
Myslela jsem si, ze budeme delat jakoze nic, ale ono se asi neco deje… Vyhybam se spolecenskym akcim kde by mohl byt, nevedela bych co mu rict… nejhorsi fakt je, ze se citim dobre, zadna provinilost
Nejsem zadna potvora, ktera by zahla, behem tech let s pritelem jsem ani jednou nevyuzila nikdy zadne situace, ani by me to nenapadlo, tohle byl nejaky zkrat. Jen nemuzu zapomenout… Napadlo me, ze je na me hodny taky mozna pro to, abych to treba nikomu nerekla… nevim jak to chlapi berou… mam z toho smisene pocity a nechci mu nic rikat, abych to nepohnojila uplne… nevim co delat a hlavne nevim co jemu se honi hlavou?
Vztah má taky svůj vývoj a život, jako každý živý organismus… může i odumřít. Něčím mu můžeme pomáhat, něčím ho třeba zabít, je hodně velký rozdíl, když máš třeba na smrt nemocného, kdo by se mohl uzdravit, a ty mu dáš poslední ránu na komoru, to asi není třeba fajn, no ale taky můžeš mít babičku už půl roku po smrti, ona už jí tak nějak i občas upadne noha, ale aby se třeba dal dál brát důchod nebo prostě proto, že si nechceš připustit, že umřela, abys nebrečela, tak jí pokaždý pozdravíš a tu nohu jí třeba zastrčíš pod sukni… je tvůj vztah s přítelem (tím dlouholetým) v situaci člověka, který dostal ránu proudem a po masáži srdce naskočí a bude dobře, nebo to je půl roku mrtvá babička? ![]()
Všechno na začátku je krásné… dělej, co uznáš za vhodné, je to jen Tvůj život, Tvoje volba ![]()
@Aksima každý začátek je plný zamilovanosti atd, ale pokaždé tam vleze časem stereotip - to je prostě normální. Musíš vědět, zda stojí za to riskovat dobrý vztah nebo ne..
Neporadím. Já jsem na tom s délkou vztahu a dětma cca podobně a občas mě napadá, že bych chtěla takovou poblázněnost taky ještě někdy zažít. Fakt nevím, jak bych se na tvém místě zachovala, adi by mě to vzrušení hodně lákalo. Anonym z pochopitelných důvodů.
@Aksima ahoj, určitě ti tvou situaci nezávidim, ale měla bys popřemýšlet, jestli svého přítele stále miluješ, a jestli by stálo hodit 14 let vztahu jen tak za hlavu, kvůli jednomu flirtu.. taky by se pak mohlo stát, když by ses rozhodla pro toho druhého, že to bude za chvíli stejný stereotyp.. nikdy nevíš. abys pak třeba nelitovala.. Jen můj názor. ![]()
@Aksima Noooo, to si musíš rozmyslet sama, jestli tě to nepřejde, tak si s ním promluv, jak to vidí on a pak se rozhodněte společně-ať nelituješ rozvráceného vztahu-nebo on. A jinak, po čase asi většina vztahů „vychladne“, možná bys to měla brát jako varování a příležitost a snažit se udělat něco s tím, co máš teď.
Je dobré zapojit mozek, zvlášť když jde o cloveka blízkého rodině. Pak už nejde tak snadno vycouvat a může to vzít nehezky konec. Nějak mě tu zni, ze si nezkušené nabíháš do průseru
Zamilovanost je krásná, ale pomine většinou po 6-ti měs. vztahu nejdéle. Za to nestojí bourat rodinu. Představ si, že bys kvůli němu ničila rodinu a pak bys stejně zapadla do stereotypu a prala mu ponožky, nebo si představ cokoliv jiného neromantického.
Dávej pozor, protože jak jsi napsala, nevíš, jak to chlapi berou. On to může brát jako flirt, zábavu a ty by ses mohla časem zamilovat a rozvrátit si rodinu. Zkus o tom přemýšlet i takhle. Ale jestli tě to láká až tak moc a rodinný přítel ví, že má šanci, na brzký konec flirtu to teda nevidím ![]()
Asi bych navrhovala odjet s přítelem a synkem někam na dovolenou a uvědomit si to, co máte spolu. Pokud váš vztah funguje, tak zkus oživit to, co mezi vámi bylo krásné. To, co prožíváš je pouhá zamilovanost, poblázněnost, které dávám maximálně rok. Pak přijde vystřízlivění a je otázkou, zda by ti přítel z protějšího domu mohl nabídnout to, co už máš doma teď. A zda by ti vůbec něco nabízet chtěl. A co na to syn? Zamysli se, zda ti ta zamilovanost stojí za to, abys zničila funkční rodinu, protože se to opravdu může stát. Přítel z protějšího domu je zřejmě taky poblázněn, pokud jenom nezpívá vábničku, aby tě dostal do postele. Pokud tuto nevěru váš vztah ustojí, nikdo se nic nedozví, budeš celý život žít s tím, že jsi to byla ty, kdo byl nevěrný.
Jenže ty jsi teď zamilovaná a všechno vidíš a cítíš jinak, proto radím odjet a hodně hodně se dívat na svého chlapa a synka. A taky zaměstnat hlavu něčím jiným než kamarádem odnaproti. Třeba druhé dítě? ![]()
Ja vim, ze musim myslet na rodinu, ja na ni myslim, proto to resim tady s vami a ne se svymi blizkymi a jen me zajimalo jestli je na tom nekdo treba podobne a jak to dopadlo… Moc dekuji za reakce je fajn o tom alespon psat… Rodina je u me na prvnim miste, nejsem opravdu zadna zaletnice, jen mi osud prichystal takove prekvapeni a verte, ze jsem vzdy rikala, ze ME by se neco takoveho NIKDY nemohlo stat, ze bych ulitla…
@Alenka uf,tak chciply vztah resit dítětem, to bych neradila, ale s dalším se ztotoznuju