Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zavřely se mi dveře k ekonomce, problémy s přítelem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
18.1.13 14:29
Chlapa bohužel jen tak nezměníš… Měla bys kam jít, kdybys odešla? Uživila bys vás, aspoň nějak základně?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.13 14:30
Zkus si s přítelem promluvit, že to takhle prostě dál nejde… A co babička s dědou? Nemohli by Ti pomoct aspoň oni?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.13 14:32
Křičet nebudu 
Jo holka a kdybych věděla, jak ti proradit, tak poradím.
Protože když je chlap kopyto, tak kopytem zůstane.
Napadá mne jediné- jako IT nejspíš nebude brát zrovna malý plat, se svojí povahou bych mu řekla jedno: fajn, ty jsi unavený, nemůžeš, nechceš, neplníš to, co jsi nasliboval, na dítě jsme dva, já svoji roli plním na 100% svých sil a času,,ale už mi žádné nezbývají na učení.
Jak je známo, na to je třeba klid a čistá hlava, zaplatˇ chůvu, když nechceš pomáhat, dokud neodmaturuji, bude dítě v době, kdy ty přijdeš z práce hlídat chůva, abych já se mohla učit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
adam755
18.1.13 14:33
Nehaž flintu do žita. Na přítele peč, to se akorát budeš nervovat. Zkus poprosit o hlídání rodiče nebo tchýni. A pokud se nedostaneš na vejšku první rok, zkusíš to později třeba dálkově. Nebo tuhle školu na rok přeruš, pak už i prcek bude snazší. Všechno jde a u VŠ jeden zameškaný rok nehraje takovou roli. Naopak, až pak budeš pracovat, ušetříš pár let, kdy bys byla na mateřský, protože už budeš mít splněno.
Chápu, že sis to představovala jinak, ale teď už s tím moc nenaděláš. Žádné dveře se nezavírají, jen se to trochu časově posune.
- Citovat
- Upravit
18.1.13 14:34
Se ti divim, ze jsi mu uz davno nevmetla do obliceje, ze to on si chtel dite nechat, ty jsi nechtela, ze on te premlouval at si to rozmyslis! Ze ti nasliboval jak se bude o maleho starat, aby ty ses mohla ucit, tak at ted ty svoje sliby splni!!! Ze ty si chces dodelat skolu a nechat si dite byl jeho napad…tak at se taky konecne zacne trochu starat!!!
Sobec jeden!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.13 14:36
No bohužel sobec… Asi bych to zkusila si s ním prostě promluvit.. A najmout chůvu na hlídání, výpomoc domácnosti nebo zrovna to co by Ti nejvíc ulehčilo.
Popřípadě rodiče, kamarádky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.13 14:38
Ja bych se na nej vyprdla, kdyz by malej usnul, ucila bych se a o domacnost bych se nestarala, stejne tak by mi „padla“ kdyz by malej usnul vecer… 
Pokud nepomuze si s pritelem promluvit, udelala bych to takhle… Varila bych jen sobe, prip. prckovi… Podle me je problem, ze na prvni pohled vsechno zvladas
Nepises, jestli sis o tom s pritelem promluvila… Ja bych zacla v prvni rade tam a pak bych kdyztak pokracovala tak, jak jsem psala vys.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.13 14:40
Neboj, nic neni ztraceno. Prijeti na VS tvoje soucasne znamky vubec neovlivni. Sezen si testy z minulych let a pripravuj se podle nich, sance je velka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.13 14:43
A co mu po navratu z prace vrazit maleho s tim, ze potrebujes urvat aspon 1,5 -2 hodky na uceni, nechat doma mobil a jit se ucit kamkoliv ven???
A hlavne zadny prosim te mohl bys pohlidat maleho, ja se musim ucit, ale uz oblecena mu ho ve dverich predat a odcvalat s ucenim a s upozornenim, ze mobil nechavas doma a jdes se ucit…
Kdyby chtel opravdu komfort, tak mu jeste sepsat manual, ale proste bych ho hodila do vody a holt se to nauci nebo to nema cenu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.13 14:43
Já tě chápu, sama studuju a to prostě bez podpory nejde. Nemůže ti hlídat nějaká kamarádka nebo někdo z rodiny, když on není schopný? No a nebo si s ním promluvit, že prostě všechno stihnout nemůžeš a škola je důležitá, takže když on není schopný se postarat o malého dobře, ty se o něj postaráš, ale zbytek bude na něm. Kdybych ti mohla nějak pomoct, pomůžu. Kdyžtak se ozvi zprávou, ale nevím, odkud jsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.13 14:46
No tak snad aby sel na materskou na chvili on - kdyz pujdes do prace, tak budes mit denne doma pripravenou veceri a klid na uceni dle libosti, nebo snad ne? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.13 14:47
Taky se přikláním k názoru, že když nechce pomoci fyzicky, ať zaplatí chůvu. Až přestaneš kojit, bude to jednodušší, prostě ho necháš s dítětem doma a odejdeš se učit do knihovny, ať si to zvládne jak chce a on to zvládne, když bude muset.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.13 14:48
Ahoj, neboj, VS rozhodne neni ztracena, zvlast pokud chces na ekonomku, tech je docela velka nabidka a berou hodne lidi.
Co rodice, nepomohli by? Budu se opakovat, ale vykasli se na domacnost, venuj se jenom mimcu a uceni. A jak probihaji vikendy? Nalozila bych maleho pritelovi aspon o vikendu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj holky (i muži).
Takže on přijde z práce, vyloženě dřepne k počítači a nebo televizi a je hrozně protivný, když si dovolím ho požádat, jestli malého alespoň přebalí, nebo pohlídá, aby nespadl z gauče. Takže já kolem malého lítám když je přítel v práci, pak on si přijde, nadává, že je unavený a chce mít taky chvilku klid, takže lítám kolem malého i odpoledne sama a když malý usne na 30min, tak zase musím udělat pořádek doma, dát prát atd a konečně se mohu najíst i já. Večer si jde přítel lehnout, já bych taky ráda šla, ale hold musím dodělat vše, co jsem přes den nestihla. Konečně jdu před půlnocí spát, ale nevyspím se ani v noci, protože vstávám k malému. Takže přítel má právo si odpočinout a já ne? A perlička byla, když jsem se ho ptala, kdy ho aspoň pohlídá, ať se můžu učit, víte co mi řekl? Že se mám učit, když malý přes den usne a nebo jak usne večer 
Takže ode mě se jednoduše očekává, že budu v zápřahu pořád a on si může v klidu odpočívat a pak spát celou noc. Když už ho teda pohlídá výjimečně, neustále mě volá, že co má s malým dělat, že brečí a on neví, co s ním, a už mi malého cpe do pokoje, že nemá na ten pláč nervy. 
Jenže s takovými známkami, mě žádná vysoká nepřijme. Cestou domů jsem brečela jako malá holka, bylo mi jedno, že se na mě ostatní dívají. Uvědomila jsem si, že s takovou nedodělám ani druhý ročník dálkové nástavby, natož třetí maturitní.
Děti jsem neplánovala dokud nevystuduji, ale loni jsem otěhotněla a přítel trval na tom, že si mám toho drobečka nechat. Jenže jsem dodělávala maturitu a představa, že se učím při miminku a dojíždím každý týden na jeden den do školy, to bylo hrozné. Přítel sliboval, že mi každý den pomůže se vším, bude se o malého starat, když se budu muset učit, jenom ať si to miminko hlavně necháme. Nasliboval hory doly a já i když jsem měla vysoké cíle, tak jsem tedy souhlasila.
Malý se narodil na podzim a hádejte jak to dopadlo. Přítel přijde domů, a když ho o něco požádám, tak už to začne „počkej, musím si oddychnout“, „počkej, první se musím najest a dát si kafe“ „počkej, ještě chci udělat něco na počítači“, „teď nemůžu, jsem unavený z práce“ najednou je večer a už slyším „ježiši zlato, musím do vany a spat, ráno brzo vstávám“. Kdyby měl nějakou fyzicky náročnou práci, chápu to. Ale on je IT a sedí téměř celý den na řiti.
Dnes jsem jela na testy do školy a naprosto jsem vyhořela. Měla jsem v plánu po maturitě jít na ekonomickou, ale dnešním dnem se mi zavřely dveře. Vždy jsem se dobře učila, měla dobré známky a teď jsem ráda, že procházím. Loni jsem měla na pololetí průměr 1.7 a na konci 1.9 a teď mám na pololetí nejlepší známku za 3.
Svůj život jsem si představovala jinak, jenže jsem uvěřila přítelovým planým slibům a nechala za sebe rozhodnout… a teď nemám nic, krom úžasného syna, jenže co z toho, když nemám ani školu, abych si mohla najít dobře placenou práci. Mám chuť od partnera odejít za to, co mi udělal, jak mě v tom nechal. Neumí a nechce se ani o malého starat, je moc pohodlný, aby změnil svůj standard, na který je zvyklý. Jen od něj slyším, JAK ON nemůže, JAK ON je hladový, JAK ON je unavený a to jsou jeho výmluvy, proč se nemůže starat o malého. Jediné, co umí, tak ho výjimečně přebalit a to jen, když je malý počůraný.
Nevím jak dál. Jsem zoufalá. Omlouvám se za anonym, nechci, aby někdo ze známých věděl, jak to mám doma
P. S.: Než začnete křičet, že jsem chtěla na potrat, já děti nechtěla a chránila jsem se antikoncepcí a otěhotněla jsem i přes ni a neplánovaně.