Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: …
A co sex? Někdy se může stát, že otěhotníš neplánovaně
Spíš než divná bych řekla, že jsi jiná
Každého věc jestli bude mít děti nebo ne přeci.
@Anonymní píše:
„Jsi divná, že nechceš díte.“ Tak tuhle větu slyším ze svého okolí furt. Studovala jsem hodně dlouho, abych mohla mít titul doktor a tak nebyl čas založit rodinu. Nyní je mi přes 30 let a já pořád dítě nechci. Žiji spokojený život s manželem. Užíváme si cestování a finančně jsme na tom dobře, jelikož jsme jen sami dva. Dítě bych klidně přivítala, ale rodit nechci, takže jsem smířená, že dítě nebude a nevadí mi to. Časem možná adoptujeme s manželem dítě na dálku. Manžel mě do mimina netlačil nikdy, myslím, že si chce taky užívat, což s dítětem už nejde. Jediné, co mě trápí, že moje okolí, kamarádky, rodina, na mě dost tlačí a už nevím, co jim mám říkat, copak nikdo nedokáže pochopit, že chci jiný život než být ženská u plotny s hromadou dětí? Nevidím v tom nic zajímavého. Spíš jsem se asi potřebovala vypovídat, protože už mi poznámky okolí lezou ne nervy. Děkuji
Divná rozhodně nejsi, proč taky? To je každého věc. Spíš jen, aby ti to pak jednou, až budeš starší nepřišlo líto a nebylo už pozdě. Přeju ti, ať jsi spokojená, a ať si každý žije po svém. Ty jim taky neříkáš, ať nemají děti.
Nikoho neodsuzuji za tohle rozhodnutí né každý na to má stát se rodičem. Ted si třeba užíváš život jste mladí ale co třeba v šedesáti? Mě třeba by bylo smutno nemít kolem sebe své potomky a rodinu kotr ve stáří..
Já jen nesouhlasím, že mi dítě znamená přestat si užívat, necestovat a jen stát u plotny s dětma doma na zadku…
Tak pro mě divná jsi tím, když si myslíš, že mít děti je opruz, co se omezuje na stání u plotny.
To, že nechceš děti také moc nechápu, ale nikdy bych do toho nerýpala, to je tvoje věc. Ale, že to lidi řeší budeš muset skousnout a obrnit se, každý prostě není emapatický a hledí se svého.
Me to prijde uplne ok! Pokud jste vy dva spokojeny je vse v poradku. Ostatnim rekni, ze dite nechces tecka. To neni povinnost. Btw i pres to, ze mame dite tak jezdime na welness vikendy, dovoleny, chodime do divadla, baru, kina.. Zalezi jen jak si to nastavis. Beznou starost o domacnost musis mit i tak. Ja treba nevarim, zapnu mycku, robo vysavac, pracku a pul je hotovo. Takze pohoda
Příspěvek upraven 27.10.15 v 13:09
Já, ačkoliv jsem matka od dvou dcer, bych si dokázala život bez dětí představit. Nikdo by neměl nikoho soudit. Je to jen tvůj život a můžeš si s ním naložit jak sama chceš. Možná ti okolí i trochu závidí, tu tvoji svobodu, peníze a cestování. ![]()
A možná, že tě to za 5 let chytne a dítě si pořídíš. Vztah, kde nejsou děti totiž musí být výjimečný aby vydržel.
Já bych měla jediný strach ze stáří…že zůstanu úplně sama ![]()
Přesně jsi jiná já taky nechtěla dítě a pak jsem se ráno probudila měla jsem 33 narozeniny a najednou bylo všechno jinak. Buď to přijde nebo né, lepší žádná matka než špatná matka ![]()
Příspěvek upraven 27.10.15 v 13:08
@xLucikx no ale přiznejme si, že když jsou děti, člověk nemá tolik času na sebe, na své koníčky a podobně.
Já znám tolik lidí v mém věku, kteří děti chtějí a nejde to, že už nijak nekomentuju vůbec nic. Je to každého věc. Když se na dítě necítíš a bojíš se porodu, a omezení, tak ho prostě neměj. Není to povinnost.
Blbý je, a taky to v okolí mám, že se člověk nakonec rozhodne v 35 že teda by chtěl, a ono to nejde a má na to málo času už. Ale to si musí každý sám rozmyslet, jestli to unese, že by to pak nešlo, i když by názor změnil.
Já to omezení cítím (se dvěma, ne s jedním, to je pohoda), ale i tak jsem ráda, že děti mám. Další už asi nebude, i když by mohlo, některé okolnosti tomu nahrávají..ale teď to nejde a po 35 už se na to asi cítit nebudu.
Příspěvek upraven 27.10.15 v 13:11
Zpravidla jsem to nekomentovala nebo odpovídala mlhavě a okolí to časem přestalo bavit (tipla bych, že si jedno období mysleli, že jsem lesba a další, že jsem neplodná).
Dulezite je, aby ses shodla s manzelem. Pokud mezi vami bylo vyrceno, ze po diteti netouzis, tak ostatnim to muze byt fuk.
Nicmene nemit dite kvuli porodu je trochu kratkozrake, to jsem prohlasovala do 25 let, ze maximalne tak adoptuju, pak najednou bum a siiilena touha po diteti. A je mi 32 a deti mam tri a k porodu muzu jen rict, ze prisel, odesel a nikdo se kvuli tomu nevesel ![]()
„Jsi divná, že nechceš díte.“ Tak tuhle větu slyším ze svého okolí furt. Studovala jsem hodně dlouho, abych mohla mít titul doktor a tak nebyl čas založit rodinu. Nyní je mi přes 30 let a já pořád dítě nechci. Žiji spokojený život s manželem. Užíváme si cestování a finančně jsme na tom dobře, jelikož jsme jen sami dva. Dítě bych klidně přivítala, ale rodit nechci, takže jsem smířená, že dítě nebude a nevadí mi to. Časem možná adoptujeme s manželem dítě na dálku. Manžel mě do mimina netlačil nikdy, myslím, že si chce taky užívat, což s dítětem už nejde. Jediné, co mě trápí, že moje okolí, kamarádky, rodina, na mě dost tlačí a už nevím, co jim mám říkat, copak nikdo nedokáže pochopit, že chci jiný život než být ženská u plotny s hromadou dětí? Nevidím v tom nic zajímavého. Spíš jsem se asi potřebovala vypovídat, protože už mi poznámky okolí lezou ne nervy. Děkuji