Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak u prarodičů nebo rodičů teď žije velká část lidí po škole. Na vlastní bydlení nejsou peníze a ceny nájmů jsou taky brutální. To bych jako problém neviděla.
Spíš bych se zaměřila na toho chlapa. Jakože někoho si najít, přece jen později už budou všechny dobré kusy rozebráné a co si budem i teď už budou značně přebraní…
Nějak jsem nepochopila, jaký život vlastně žiješ? ![]()
No a lidé se právě nejvíce seznamují ve škole, v práci apod. jestli se ti to zatím nepovedlo, tak to chce trochu ven ze své komfortní zóny. Navíc je super doba - internet, seznamky.
Já bych to tak tragicky neviděla…měla jsem vše již “mladém věku” a ve 30 o vše přišla. Přesnější tedy o dům a manžela..Začínat na novo z dětského pokoje byl masakr a zvládlo se to. 🙂 Hodně děvčat tvého věku jsou singl a doma. Ale jestli chceš něco změnit, musíš začít u sebe a hned.🙂
Ale škola nebo práce ti přece nebrání se mile usmát nebo prohodit pár vět s chlapem. A každý někde bydlí. A co jako? Tak z toho nedělej tragédii a normálně někam s kámoškama vyraž, ne? Čím dřív, tím líp. Bude se to hůř a hůř řešit. Mám takového blízkého kamaráda. Už jsme mu tisíckrát někoho nenápadně dohodili, donutili jsme ho založit si účet na seznamce a nic. On je takový tydýt, že když už se něco začne rýsovat, úplně to zazdí a víckrát se dotyčné neozve. Asi ze sebe vyzařuje, že ve skutečnosti vztah ani nechce. Nemáš to podobně? Řekni si, že přece o nic nejde, proč se třeba jen tak nepobavit, nezkusit to? Maximálně získáš nového známého, no. ![]()
To nic není, já mám dost let po třicítce a taky jsem ještě s nikým nespala, kromě svého dilda. Napiš mi zakladatelko soukromou zprávu a budeme se spolu kamarádit a řadit si. Hledám k sobě kamarádku, která je na tom podobně. ![]()
@Milka22 píše:
To nic není, já mám dost let po třicítce a taky jsem ještě s nikým nespala, kromě svého dilda. Napiš mi zakladatelko soukromou zprávu a budeme se spolu kamarádit a řadit si. Hledám k sobě kamarádku, která je na tom podobně.
Jsi i na ženské?
@Klopotkova píše:
Jsi i na ženské?
Hlavně je na nezkušené, tak klídek ![]()
Proč řešíš, jestli o tebe nějaký pán může mít zájem? Spíš bys měla řešit, jestli se najde nějaký pán, o kterého bys měla zájem ty. Že bydlíš u prarodičů nekomentuju, prostě když nemáš na vlastní bydlení, pod most asi nepůjdeš, že?
Jestli chceš chlapa, tak se začni aktivně seznamovat.
To že žiješ u prarodičů ještě neznamená, že nemůžeš mít přítele, zaměř se na svůj osobní život, máš nějaké koníčky, jak trávíš volný čas, pokud doma osamotě, tak se moc neseznámíš. Holka vyraz mezi lidi, zkus se přihlásit někam na kurz, začni sportovat, jeď s kamarádkou na wellness, zajděte si někam na koncert. Můžeš také zkusit seznamku, třeba budeš mít štěstí.
Začni pro sebe něco dělat, buď v hledání aktivní a uvidíš, že za chvíli najdeš.
Holka já si myslím že se zbytečně moc trápíš.
Jako jo, oni jsou třeba holky které v 21 mají i dvě děti a pak ve 30 se rozvádí… a začínají pak nanovo
takže já být tebou bych prostě žila a fungovala dál a uvidíš že se to všechno časem nějak vyvrbí ![]()
No mě je 31 a mám to stejně. No akorát s tím rozdílem, že já chlapa nehledám. Myslím, že to moc hrotíš, v tvým věku bych to vůbec neřešila.
Dobrý den všem. Ani nevím, jestli tu hledám nějaké rady. Spíše se chci vypsat. Je mi 27 let a nikdy jsem neměla vztah a nic, co k tomu patří. Důvody jsou asi takové, že nejdříve jsem to nějak neřešila, věnovala se spíše škole apod, do teď jsem se zase věnovala hledání práce, kterou se mi nějak nedařilo najít, jsem celkem krátce po škole, a vlastně to s chlapy vůbec neumím. Mě to na jednu stranu vlastně vyhovuje, jelikož jsem si na ten single život bohužel dost zvykla. Vidím ale, že jiné holky v mém věku už dávno mají rodiny, nebo minimálně mají své bydlení, kariéru. A mě je tady 27, žiju u prarodičů, u kterých budu muset nejspíše ještě nějakou dobou zůstat, jelikož práce bude na dobu určitou, takže nevím, jestli by bylo rozumné se odstěhovat, partner žádný a vlastně si říkám, jestli by vůbec měl nějaký muž zájem o 27letou holku, která žije u prarodičů a v životě neměla chlapa. Dnes to na mě nějak dolehlo a nějak nevím, co dělat. Uklidňuji se tím, že mám kamarádku, která na tom je hodně podobně. Ale přesto nemám úplně dobrý pocit z toho, jaký ve svém věku žiji život. Děkuji za případné názory a postřehy. Počítám i s kritikou