Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zklamala jsem se v mladší sestře
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
11.1.15 22:07
Od rozmazleného sobce se empatie asi jen tak nedočkáš 
Pokud je zvyklá od tebe jen brát a čerpat, tak se načekáš… netrap se kvůli ní, možná jí to časem docvakne, až bude řešit něco podobného, ale spíš ne 
Ona zase na druhou stranu může řešit problémy, které ty nikdy nepochopíš
Chce si užít to, že je konečně hezká a žádaná a neumí chodit ve vztazích, atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.1.15 22:10
Nepomuzu, snad jen tim, ze to mam podobne. Jsme se sestrou o 8let, ja starsi. Ona celozivotne problematicka, ja ta zodpovedna. Nyní potrebuji pomoct ja a ona nejenze nepomuze, ale, vicemene, na me kasle uplne. Obcas napise zdvorilou sms, ale neprijede, nenabídne vylet, weekend.. Sama se s tim snazim srovnat, ale myslim, ze tim, ze to budeme resit a chtit menit, nic nezmuzem. Chce to asi neresit, starat se o sve a hlavne se hodne rozmyslet, az zas něco bude chctit ona. (tez jsem ji xkrát v zivote tahala z pruseru, které pak ovlivnovly i mne).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.1.15 22:15
Takovym lidem neni dobre lezt do zadku, oni to vnimaji jako slabost. Ja bych mamince rekla, at se do toho neplete, ze jste dospele.
A sestru bych nechala plavat, ono casem se treba dostane do situace, kdy bude sama a docvakne ji, ze vlastni chybou, ze od sebe vsechny odehnala
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.1.15 22:17
Tak sestře evidentně s krásou narostl hřebínek a má trošku pokřivené hodnoty. Na druhou stranu já jsem mladší sestra, a když starší ségra čekala dítě, nenapadlo mě se nějak výrazně ptát, protože jsem sama neměla páru o screeningu, porodu, laktaci apod. Když jsem byla těhotná a po porodu já, často jsem se s ní radila a uvědomila si, že jsem se měla víc zajímat, ale moc jsem netušila jak. Samozřejmě za neteř bych dýchala a od narození jsem ji ráda viděla i jí nosila dárečky. To jen pohled mladší sestry, že něco je i jen nevědomost a ne záměr, ale to, co popisuješ ty, je trochu jiná liga. Možná až bude mít děti, vztah se ještě zlepší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Everyone
11.1.15 22:34
Ona je zvyklá, že kolem ní všichni lítají a když není něco podle ní, tak je všechno špatně.. Je strašná škoda, že to nevidí rodiče. Jako co s takovou holkou. Byla by blbost ji zase sama napsat nebo zavolat, protože přesně s tím ona počítá.. V nouzi poznáš přítele, je fakt smutné, že se takhle k tobě chová pokrevní příbuzný, ale sourozence si nevybereš, tak se jí netrap, máš určitě spoustu kamarádu, co tě podrží 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.1.15 22:39
Tak děkuji za příspěvky, za prvé s tím, že jí narostl hřebínek co se týče krásy, je naprostá pravda, vše tím poměřuje, chlapi si vybírá hodně dle toho jak vypadají, myslím, že já jsem v jejích očích klesla, že jsem přibrala, trápí mě to, ale nějak nemám sílu s tím bojovat, když nás čeká to umělé, ale když přijede k našim, tak jí to strašně sluší a hned ukazuje co má nového a tak, já jsem teď taková šmudla 
domácí, ale to je můj problém. A to, že to mám nechat být, je strašně těžký, protože vím, jak to mojí mamku mrzí, dost jí to mrzí a že prej, kdybychom měli k rodičům úctu, tak se k sobě takto nechováme a prostě jáááá jí mám pořád chápat, že já mám zázemí a ona ne, že já se mám o koho opřít a ona ne, proto tak reaguje podrážděně. Prostě naši by se z ní mohly po…, hlavně aby jsme se bavili a navštěvovali, ale to jak se k nám chová pořád omlouvají. Nechci ničit naše vztahy v rodině, já se dokonce za to celé stydím, jak to dopadlo, ale taky přeci mám svoji hrdost . Ale přeci není normální, že ona vykopne z bytu svoje rodině a svojí těhotnou sestru a kdyby se jí mamka po třičtvrtě roku nevnutila, a my nedělali, jako že se nic neděje, tak se nebaví do dnes a to jí ten byt rodiče koupili 
Ale přeci si říkám, že každý spor se dá nějak vyřešit, ale já vůbec nevím jak na to. Nejraději bych ji popadla hodila na gauč a profackovala bych jí. Můj manžel vždycky o ní mluví, jako o rozmazlenečkovi, co si nevidí na špičku nosu, ale když jsme všichni pohromadě, tak se s ní normálně baví, protože ona je hodně společenská a naprosto chladně se dokáže bavit a smát se. A jen já a mamka se užíráme, a to já mám s mamkou velmi dobrý vztah, naposledy jsme se pohádali v pubertě. To jí mám zmydlit 
- Citovat
- Upravit
11.1.15 22:41
Vidis, ja jsem ze sestrami o vice nez 20 let a s jednou mam takovy vztah, ze se asi mame rady, ale vidime se jednou za rok a vztah je na urovni znamych. S druhou, kterou jsem mela dlouho za vzor, jsem se nevidela 3 roky a citim, ze me nesnasi…
to co pises na me pusobi velmi malicherne a zenska, co ma 30 a chova se takle, by potrebovala pres pusu, aby si uvedomila, ze neni rediteĺ vesmiru.
Příspěvek upraven 11.01.15 v 22:43
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.1.15 22:42
Add anonymni, povazujes se za tu chytrejsi, ale vsude, kde mluvis o vztahu tve sestry k chlapum, mas hrubky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.1.15 22:46
@MarieOVMUC píše:
Add anonymni, povazujes se za tu chytrejsi, ale vsude, kde mluvis o vztahu tve sestry k chlapum, mas hrubky…
A opravdu bylo nutné mi to psát, určitě jsem nechtěla, aby to vyznělo, že se považuji za chytrolínu, ale prostě píšu v emocích a ne elaborát do školy, nečtu to po sobě, píšu rychle jak to cítím, proto si pozor nedávám. Nepřemýšlím o formě, ale o obsahu v tuhle chvíli
- Citovat
- Upravit
11.1.15 22:49
@Anonymní píše:
Tak děkuji za příspěvky, za prvé s tím, že jí narostl hřebínek co se týče krásy, je naprostá pravda, vše tím poměřuje, chlapi si vybírá hodně dle toho jak vypadají, myslím, že já jsem v jejích očích klesla, že jsem přibrala, trápí mě to, ale nějak nemám sílu s tím bojovat, když nás čeká to umělé, ale když přijede k našim, tak jí to strašně sluší a hned ukazuje co má nového a tak, já jsem teď taková šmudla
U mne je to tak, ze mam dokonce stoji ne JEJI strane.Ja jsem se pry za posl. roky strasne zmenila a ze me nechape. Ted se mnou napr. uz od Vanoc nemluvi, ale to je na jiné poviani. Nejlíp o tom asi vypovida historka stara asi pul roku - chtěla jsem u mamy na baraku vymenit muj a sestry pokoj, který je vetsi (ani jedna tam nebydlime, jen sestra tam jezdi casteji), protože když tam občas jedem prespat, tak sestra je tam sama a ja s manželem a malu dcerou. No, neslo to a obe mi to sáhodlouze vysvetlovaly několika nesmyslnými duvody. Stejne tak jsem letos na Vanoc poprvé chtěla, aby je všichni na Stedraka prijeli slavit k nam (dceri je 1,5roku a všechna ta leta předtím to bylo bud u mamy nebo taty). Tk to taky rozhodne neslo a zase se navzájem placaly po ramenou, ja je to preci logicke a ze ja jsem divna, ze to nechapu. No - jsem a nechapu.
Tak, trochu jsem si postěžoval, a le hlavne jsem tim chtěla rict, ze i ja si musim zvykat, ze pokud jim nebudu chtit dozivotne ustupovat (coz nechci), tak to asi nebude uplne jednoduchy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.1.15 22:50
@Anonymní píše:
A opravdu bylo nutné mi to psát, určitě jsem nechtěla, aby to vyznělo, že se považuji za chytrolínu, ale prostě píšu v emocích a ne elaborát do školy, nečtu to po sobě, píšu rychle jak to cítím, proto si pozor nedávám.
promin, bije to do oci a misto premysleni nad tim, co ti rict o sestre, premyslim nad temi chybami.. taky chybuji, ale snazim se cist po sobe.. je to jak trn v oku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.1.15 22:55
Zakladatelko kdyz jsem si tak cetla tvuj pribeh, vzpomnela jsem si na svoji segru, byla o 13 let starsi, posledni roky jsme si moc nerozumnely v tom, ze ja se starala o naseho tatinka a ona za nim ani moc nejezdila, takze sms byly studene, vztah napnuty, ja byla nastvana, a ona urazena z pozice starsiho, nicmene byly jsme sestry. Minuly rok nahle zemrela, je to do ted pro me hrozna rana, ktere nemuzu uverit a kdyz si vzpomenu jak jsme se hasterily ve sve podstate o blbosti je mi moc smutno, ted bych byla stastna kdyby tady byla a mohla jsem ji jen zavolat, odpustila bych ji vsechno a klidne delala prvni kroky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, tak mám takový problém se svojí sestrou, který mě již delší dobu dost trápí, budu se snažit popsat stručně: moje sestra je o čtyři roky mladší, celé naše dětství jsme spíš byly jako dva jedináčci, sestra byla takové boubelaté děťátko, učení jí tolik nešlo jako mě, ale byla miláček babi s dědou. Já jsem byla vždy taková ta hezčí a chytřejší, co jí má pomáhat. Nikdy jsem se o tom s nikým nebavila, ale prostě jsem vždycky měla pocit, že rodiče mě trochu víc berou
Asi od osmnácti jsem se dost sblížily, prostě stejné zájmy - diskotéky, kluci a tak. Sestra byla moc fajn a byla s ní sranda. Výrazně zhubla a stala se z ní faaaakt kočka, najednou se na ní lepili chlapi, už když jsme šly po ulici, tak jsem cítila, jak na ní všichni fakt čumí. Začala strašně chlapi střídat, najednou nebyla ošklivé káčátko, ale sexbomba, moc jsme jí všichni říkali, jak jí to sluší a tak. No já jsem začala být brána za tu chytřejší, ona za tu hezkou. Já jsem věděla, že nic nebudu mít zadarmo. No nicméně jsem se vdala a máme holčičku, ale těhotenství strašně složité, porod horor, no a teď se zase snažíme pár let a já už jsem z toho trochu zoufalá. Sestře už také táhne přes třicet a je sama, protože s tím, jak si užívá a střídá chlapi, najednou zjistila, že chlapi dochází a že na diskarnach jsou mladší a hezčí a normální kluci již pomalu zadaní, takže má trochu problém najít životního partnera. Strašně mě mrzí to, že já jí pořád podporuji, co se chlapů týče, když se s někým rozcházela, tak jsem u ní seděla a probírali to třeba do tří do rána. Já mám furt zafixováno, že jí mám pomáhat. Jednou blbne, že nejí, pak zase jí nevyšlo podnikání, něco no prostě furt něco, každej kluk je nějak psychopat, nu což tak jí podržím. Ale mrzí mě, že ona mě nikdy, když se malá dost blbě narodila, tak mi jen poslala sms a prej nechtěla otravovat, že jsem pořád brečela, jednou nás dokonce vyhodila s rodičema z bytu, když jsme jí v něčem odporovali, či domlouvali. Nemluvila s náma asi třičtvrtě roku, vůbec se nezajímá o mou dceru, nikdy jí nechtěla pohlídat, vyloženě vidím, jak jí otravuje, že je teď malá středobodem rodičů. NO a na podzim dělala párty, na kterou jsem také měla přijít a ráno říkala, že je nemocná, tak jsem jí ještě volala, zda to nechce přesunout a ona na mě vyjela, že je v krámu a že jestli nechci chodit, tak nemusím a položila mi telefon, já vůbec nechápala, prostě jí fakt nemůže nikdo nic říct, no a já teď začínám řešit umělé oplodnění a asi jsem nějak přecitlivělá či co a začínám být smutná z toho, že je jí to prostě fuk, od toho podzimu, co mi típla telefon a že nemusím na tu párty chodit se neozvala, já také ne. Moje mamka se s ní třeba také pohádá a pak spolu nemluví půl roku a pak za ní musí jít mamka, jinak ona by se neozvala, no a dneska mi mamka řekla, abychom se usmířily 
,ale já od ní od toho podzimu neslyšela jediné slova, že by jí to mrzelo, ví čím procházím a je jí to prostě naprosto jedno, ona řeší furt jenom ty chlapi, já už začínám chápat, proč jí nevydřží žádný vztah, ale straně mi to mrzí, že v ní nemám oporu, když já jí vždycky oporou byla a ještě já jsem ta špatná, že dělám dusno a nebavím se s ní. A prej jsem nějak poslední dobou přecitlivělá, já si spíš myslím, že už začínám víc o lidech přemýšlet. Ale je fakt, že mi to strašně mrzí, ale ona vůbec nechápe, že dělá něco špatně, protože u našich jí to prochází všechno. No nevím, zda chápete o co mě šlo. Jsme prostě ze všecho tak smutná a zklamaná a to v naší rodině. 