Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Zlomená ruka u miminka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.10.24 08:48
Manžel udělal chybu. Příště ji neudělá. Ale nemyslím si, že je to důvod, ať se dlouhodobě nebavíte. Tím akorát bude škodné dítě, že musí žít v nepříjemné atmosféře. Prostě se stalo. Takhle malým dětem stačí trošku zavadit někde a je to. Nedělala bych žádné drama. To je horší, než samotná zlomená ruka. Koupila bych hezké fixy. Dítěti na ni namalovat hezké obrázky dětské. Pak bych mu ji schovala, až ji sundají. Prostě stalo se, ale vzít to za jiný konec, než ty popisuješ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.24 08:58
No, blbý je, že manželovi nedochází takový základy, jako nenechat tak velký dítě samotný na gauči. Asi děláš hodně ty a on se stará jen výjimečně. Takže i když budeš mít teď výčitky bylo by dobrý to sním probrat, protože někomu prostě ty věci co dítě umí a neumí a co je nebezpečné nedochází. To se prostě občas stane, chyby dělá každý. Naše měla zlomenou klíční kost po pádu že sedačky a vyloubenou ruku (jindy) kolem dvou let. Není řešení mu teď dítě sebrat i když jsi na něj naštvaná. Bude to dobrý.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.24 09:04
No, upřímně, hadat se s manzelem zrovna neni to nejlepší, ano udelal chybu, ale poslední co v te chvili potrebuje je, aby mu to jeste nekdo vycital… Jestli si nekdo zaslouzil vynadat, tak doktorka za blbé kecy. A jinak budte v klidu, je to jen ruka 
A jinak znam pripad, kdy pad skoncil prasklou lebkou, mimco bylo tyden v nemocnici a vse v pohodě, nasledky žádné, takže když to tak vezmes, vy resite „jen“ ruku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.24 09:04
Já bych naopak s manželem mluvila, a hodně. U mimin je běžné, že většinu péče dělá matka, ale u nás bylo a je běžné i to, že když manžel má dělat něco, co běžně dělám já, tak mu to vysvětlím, ukážu, řeknu atp… stejně tak naopak, co bezne dělá on, vysvětlí on mně. Mluvte spolu. Věřím, že příště tu chybu už neudělá. Snad každému někdy někde dítě spadlo, jen obvykle to dopadne max modrinou. Vy jste měli smůlu, že spadl asi nějak blbě na tu ruku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
zuzanka320
19.10.24 09:05
Manželovi takhle spadla malá na prebalovaku (špatně nasunutý, a on se ohnul pro spadlou plenku a už to bylo). Malé byli 2 měsíce a nic se ji tedy nestalo. Ale určitě bych se kvůli tomu necítila být špatný rodič a rozhodně bych se kvůli tomu neprestala bavit. Určitě i mamžel byl v šoku a musí toho litovat. Tohle jsou bohužel věci, co se stanou i těm nejvíc opatrným rodičům (tím myslím pády z postele apod… ne pády do bazénu, pod sekačku apod..)
Takových pádů ještě bude 🙏🏻 já si třeba jako malá na zahradě zlomila klíční kost (doktorka taky na mamku koukala, jako kdyby mě spis týrala, moc se ji to nezdálo) ale mamka si z toho nic nedělala, pač věděla jak to bylo 
Už se stalo a mate oba pro příště ponaučení, že malý už je kaskadér a z gauče si proste skočí na zem.
Přeji brzké zotavení a hlavu vzhůru, jsi určitě skvělá máma 🍀
- Citovat
- Upravit
19.10.24 09:08
No jako nestalo protože jsme tak malý děti nenechávali samotný někde kde mohou spadnout. Většinu času jsme trávili na zemi.
Ale tak stalo se. Manžel toho určitě taky hodně lituje a neudělal to schválně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.10.24 09:14
Jako jestli tohle je první zranění, tak nevim proč doktorka hned takhle straší. Leda jestli to je zlomené podezřelým způsobem, no.
Každopádně zažila jsem něco podobného, jen s menším následkem. Syn necele 3 roky, stal u zabaleného kusu skříňky z ikei a natáhl se po tom, tak mu říkáme “nene, spadne to”, manžel stál u něj a skřínku vrátil ke zdi. Syn tak provokativně po tom sáhl znovu, ja opět opakuju “spadne to na tebe a bude auvi”, docela v pohodě, protože chlap přeci stojí hned u něj. Jenže ten na něj kouká a taky mu rázně řekl, že to na něj spadne a bude ho to bolet, ale neudělal vůbec nic a nechal tu skříňku na něj spadnout (bylo to vcelku nízké). Asi výchovně, do dneska to nejsem schopna pochopit co si myslel. Každopádně synovi skříňka dopadla na palec a samozřejmě výron krve pod nehet a návštěva pohotovosti, celý den proplakaný, dva dny nechodil, pak kulhal.
Naštvaná jsem na něj byla hrozně. On se nafouknul a vytrvale tvrdil, že se přeci nic tak hrozného nestalo a aspon se poučil. (To beru, je to hrozne střevo a je fakt ze je od te doby opatrnější.) Jenze ja jsem stejně taková roztrpčená do dneška. Asi by mi stačilo obyčejné “promiň, nedošlo mi to a teď mě to mrzí.”
- Citovat
- Upravit
19.10.24 09:16
Hele, kamosce spadlo dite z prebalovaku na dlazdicky a pak melo jeste jeden uraz hlavy a to teda rikala, ze uz na ne podruhe take koukali podezirave. Moje 2r dcera katapultovala 6 tydenniho brachu z kocaru, nastesti na travnik, v rodine traduje historka, jak jedna pribuzna klopytla s novorozencem o prah a dite letelo pres celou chodbu. Obe me dcery mely cele detstvi (uz teda jako batolata) vic stesti nez rozumu. Manzel je myslim potrestany dost, meli jste smulu, jste v peci, to bude dobry 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.24 09:42
Nešil. Neznám nikoho, komu by alespoň jednou dítě odněkud nespadlo…je to hned! Většinou je to bez následků a tak mnozí, co tvrdí, že jim nikdy, už prostě zapomněli. Dítě dokáže neuvěřitelné věci a podobných karambolů zažijete nejspíš ještě více. Ty víš, že chlapečka milujete a opatrujete, takže řečí doktorky si nepřipouštěj. Vemte to jako poučení, že příště syna dát na zem. A na manžela se nezlob! Neudělal to schválně, byl to okamžik, nebyl na něj připravený a příště bude už zkušenější. I tobě se bude stávat, že synka neuhlídáš a budou karamboly… byť tebou nezaviněné. Takže se všichni obejměte a buďte spokojená rodinka .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.24 10:21
@Danijka píše: Více
Mladší dítě mám tříleté a opravdu nám jako minima nespadlo ani jedno dítě. Dávali jsme na to pozor, natož do roka..
Ale nikoho neodsuzuju, stane se, takže se poučit, co jiného. Hádky jsou zbytečné, pokud je to milující táta, jistě už bude sledovat syna ostřížím zrakem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.24 10:23
Jak často se chlap stará o dítě? Přijde mi to čistě jako klasický epipi problém. Žena služka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.24 10:29
Neviděla bych to tak tragicky . Holt chybami se člověk učí, manžel už od teď bude vědět, že dítě bez dozoru takhle ‚ve výškách‘ nemůže nechat ani vteřinu 
. U nás také máme pár vzpomínek, které v době vzniku fakt humorné nebyly. V roce a půl zahodil manžel dítě na kamennou dlažbu (jiná možnost byla hodit ho do rybníka nebo spadnout i s ním a zalehnout ho svojí metrákovou váhou). Výsledkem byla boule jak kráva a sedřený obličej, naštěstí neměl otřes mozku. Za mého dozoru si zase zasekl do nártu sekyrku. Doktor na chirurgii se ptal, kterej blbec dal sedmiletému blbci do ruky sekyrku… Kupodivu mě syn neprásknul 
… Dva stehy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.24 10:43
Nevyčítejte si to. Každý může udělat chybu. Jsou prostě věci, které ti v ten moment nedojdou. Buď ráda, že to odnesla „jen“ ručička, do dvou týdnů to bude v pořádku a vy máte ponaučení. Mně se stalo něco podobného. Přebalovala jsem ráno na stole dceru, to byla fakt ještě malinká a pískala mi konvice. Já jí nechala na tom stole a šla si zalít kafe. Byly to tak dva metry ke sporáku. No a jako na potvoru se jí podařilo otočit, což do té chvíle ještě ani jednou neudělala a spadla mi ze stolu. Naštěstí padala přes polstrovanou lavici, což jí zpomalilo, tak to skončilo jen řevem. Taky jsem jí hned vzala k doktorce, kdyby něco. Paní doktorka mi řekla, ať jsem v klidu, že když řve, tak je to dobré. Ale nikdy už jsem jí nenechala takhle nezajištěnou ani na minutu. To je takový fofr, že bych se na manžela ani nezlobila. On si taky myslel, že se za ten moment nemůže nic stát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.24 11:40
Hele… představ si, kdyby se to stalo tobě, že ti dítě soadne z gauče a kromě toho, že o něj máš strach a más hrozné výčitky, tak ti to dává ještě sežrat manžel a nemluvi s tebou…
Ty ani tvůj chlap jste to neudělali schválně. Tyhle věci se stávají.
Myslím si, že každému rodiči dítě někd, spadlo nebo ho neuhlídal… vy jste měli prostě smůlu, že soadl tak blbě, že si zlomil ruku.
Ale to neznamená, že jste hrozní rodiče.
Tak přestaň vyvádět a usmiř se s manželem. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Zdravím, prosím o anonym, stydím se za to, co se kvůli naší nezodpovědnosti stalo.
Včera odpoledne jsem manželovi nechala na starost našeho sedmiměsíčního chlapečka a odběhla si do sprchy.
Manžel s ním zůstal na gauči, ale prý mu zazvonil telefon, tak si pro něj odběhnul do ložnice a najednou rána. Chlapeček nám slítnul z gauče, rozkřičel se, já jsem splašená vyběhla ze sprchy a při tom pohledu na mě šly mrákoty.
Samozřejmě jsme se kvůli tomu začali hádat, měla jsem na manžela vztek a malého okamžitě vzala do rukou, ale všimla jsem si, že něco nesedí na jeho ručičce. Jednou mě normálně chytil, ale druhá mu zůstala viset a nehýbal s ní.
Rychle jsme se oblékli a hnali na pohotovost, tam nás poslali na chururgii, malý se dost brzy uklidnil a cumlal si dudlík, takže jsem doufala, že to snad nebude nic vážného, ale po rentgenu došli k závěru zlomenina
Cítím se hrozně, cítím se jako nejhorší matka na světě. S manželem spolu ani od včerejška pořádně nemluvíme a celé je to prostě strašné.
Malý má teď ruku zafixovanou a přes víkend musí být v nemocnici, aby se to kontrolovalo. Zlomenina by se prý měla zhojit do dvou týdnů
Od včerejška si říkám, že si snad ani nezasloužím mít děti, když se mému synovi stalo něco takového. Doktorka se vyjádřila tak, že nechápe, jak nám malý mohl spadnout z gauče a jak si mohl takhle zlomit ruku, takže ještě budou zjišťovat, jestli nemá jiná poranění a asi nám nanepřímo řekla, že si myslí, že jsme tyrani a udělali jsme mu to schválně. V životě jsem se necítila takhle strašně a když ho vidím s obvázanou ručičkou, mám chuť se zhroutit.
Jsme vážně ti nejhorší rodiče na světě? Hrozně bych chtěla věřit tomu, že nejsme alespoň ti úplně nejhorší a nejneschopnější, ale asi tomu sama nevěřím a doktoři podle všeho taky ne
Samozřejmě doufám, že se nikomu z vás nic podobného nestalo, ale není tu přeci jen někdo, kdo má zkušenosti se zlomeninou u takhle malého dítěte? Pokud ano, zhojilo se vám to hezky a bylo všechno v pořádku?
Děkuju