Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Otázku bydlení asi musíte vyřešit spolu…
Já jsem jenom chtěla napsat k té zahradě - dají se třeba sbírat listy, kameny, něco z nch pak doma tvořit nebo můžou děti „pomáhat“ s nějakýma podzimníma pracema (nevím jak jsou velké), můžete chodit pouštět draka, na procházky na kopec za vesnici, sbírat třeba šípky nebo si jenom tak hrát, povídat si o podzimu, o zvířátkách…
V zimě (když teda bude sníh
) jsme jako malí stavěli sněhuláky, koulovali se, stavěli iglů a pak si v něm hráli, polévali zem vodou a dělali si klouzačky, dělali andělíčky ve sněhu, dá se zase někde na kopci sáňkovat, bobovat - nebo jezdit na pytli naplněném senem…
Těch aktivit, co můžete dělat na zahradě i venku za barákem mi přijde právě strašně moc… Co je v Praze? Přiznám se, že nevím - nějaké mateřské centrum? Přetopený obchoďák s kuličkama a klouzačkou?
Podle mě je pro děti mnohem zdravější, když můžou trávit čas venku na vesnici než ve velkém městě v hernách…
Ale to je jen názor…
A co to řešit kompromisem: jeden týden budeš s dětma přespávat v městě, druhý týden se budete vracet společně s přítelem domů?
Jestli jste opravdu opačného ladění (městoxpříroda), stejně ty kompromisy asi dělat budete muset i v budoucnu, neumím si představit, jak byste se jeden nebo druhý mohli zcela vzdát toho, co máte rádi ![]()
Jen otázečka, do teď jste s tím problémy neměli?
radila bych to co Aghata prede mnou a to kompromis. Stejne se na budoucim bydleni budete muset shodnout. Dale bych se pokusila zapojit v obci a pokusit se najit zname s detma tam.
jinak to co pise Angua tak s tim nesouhlasim. pred prvnim ditkem jsme se zabydlei v prvorepublikovem byte v sirsim centru Prahy a zaroven kousek od jednoho z nejvetsich a nejznamejsich prazskych leso-parku. Byt jsme kompletne zrekonstruovali a zilo se nam tam skvele. Pred planovanym druhym ditkem manzel zatouzil po domku se zahradou, coz se nam za dobrou cenu podarilo sehnat. Bydlime tu tri roky a jsme spokojeni. Puvodne se mi z Phy nechtelo, ale byt je v pamatkove zona a pred prichodem mimi by se musel opet nakladne upravit.
To co Angua pise jako vyziti v prirode Vam poskytne kazdy vetsi prazsky park, zvlast kdyz ho mate u nosu. Pravda nemusite hlidat psi vykaly. Navic nove soustavy prolejzacek a to, ze parky muzete stridat v ramci treba vyletu je taky dost zabavne vyziti. Ostatni vyziti je nesrovnatelne. Trochu zvlastni predstava, ze deti v Praze musi nutne travit cas v pretopenych obchodnich centrech. Navic 180 metru neni zahrada, ale spis vybeh, i kdyz lepsi nez nic nebo par metru lodzie. S detma se da chodit po vystavach, navstevovat ruzne krouzky apod.
Já myslím, že problém je to jedno auto v rodině. Na vesnici se takto nedá fungovat. Vydupej si auto pro sebe, objeď nejbližší MC, pokud budeš chtít, začleníš se a sedět doma nebudeš. Pokud to ale dopředu stavíš tak, že tam být nechceš, nepřesvědčí tě nikdo o opaku.
Anonymní, šak já píšu, že o tom moc nevím, jen prostě pocit Widláka z Widlákova, který má z Prahy. Mám tam rodinu, mají děti a vím, že hlavní jejich vyžití je, že chodí po hřištích a hrají si furt pod dozorem rodičů - my jsme lítali po kopcích a po lesích sami. Když chcou jít děcka ven na kolo, musí se vypravit celá rodina a jet na nějaké místo k tomuto určené, případně někam na okraj Prahy. Kluk našich sousedů drandí kolem baráku sám (bydlíme na okraji, je tu pár baráků, takže jak vesnice)…
Anguo,
ja ted bydlim v satelitu kousek od Prahy, takze deti tu maji na vyziti a vylitani spousta prilezitosti. Les pres ulici, pole a louku hned za domem. Jeste spousta vyziti i ve vsi - nove hriste s prulezkama a tak.
Navic sem zajizdi pouze bydlici a treba do nasi ulice s 10 domky, kde v kazdem je male dite, zajizdeji pouze bydlici zde pac neni prujezdna.
Deti si tu hraji bud po zahradach nebo na ulici (tam nejradejsi na zamkovou dlazbu maluji kridama) nebo jezdi na kole a presto se vzdy dohodneme a jeden z dospelych je ne primo hlida, ale je proste s nimi venku. Ja si treba i pri tom revu aspon v klidu neco prectu.
Manzel ma sluzebni auto BMW X5. To, ze bychom si auto ze 2 mega nemohli dovolit a ani nechteli je jedna vec, druha je ta, ze tu tuhle projizdel potetovany typek a jelikoz je nas predskolak kontaktni a tohle auto neznal, tak mu maval a typek z auta jen pronesl „zalez ty zbohatlickej hajzle“. Mel smulu, protoze manzel chvilku predtim prijel a ac ma dva metry tak proste za autem videl nebyl a typek teda cumel, kdyz se k nemu hnal - mel kliku a stihnul odfrcet.
Asi jsem moc precitlivela nebo hodne koukam na televizi, neco jineho je petilete dite a neco patnactilete, ale predstava, ze se nam deti seberou a jedou treba do lesa, ktery je tu za humny, je pro mne dost neprijemna. Proste se o ne bojim. Zbohatlici nejsme, domek jako vetsina sousedu mame na hypoteku a jako i vetsina sousedu zde, majici predevsim na muj vkus pekna sluzebni auta, pac hodne chlapu to jsou obchodaci ci produktaci. Hanka
Vylíčím v čem žiji já.
Já bydlím asi 30km od Prahy, mám partnera, ten je po většinu času v Praze u rodičů (dělá na směny, takže tam přespává, když má noční).
Takže sem jezdí tak 2× týdně. Na to, že máme spolu skoro ročního syna je to hodně málo.
Takovéto bydlení na dvou místech je pro něj dost náročné - finančně, časově.
Partner je městký typ, takže se sem ani nehrne. Také se zde nudí a cítí se asi jako Ty (kamarády v Praze, práce atd).
Jenže bohužel nás takovéto jeho bydlení na dvou místech dost citově rozdělilo, prostě nezapustil s námi kořeny a co s takovým partnerem. Mé vyhlídky jsou tedy opačně v kterých se teď plácám a doufám, že potkám někoho, kdo bude bydlet s námi nebo my s ním, ale ne napůl a nebo něco mezi tím.
Takže zkus to ještě zvážit, ale jak říkám, je lepší mít na bydlení jeden domov a ne pendlovat. Dětský mozeček v tom může mít pak velký zmatek, byť se to na první pohled neobjevuje.
Nevím, jak to u vás ve vesničce chodí a vypadá, ale tady se člověk seznámí snadno s lidmi. Já bydlela v Praze a pak jsem se zase vrátila na vísku, co mě tady chybí jsou nedostatečné služby, které jsem měla v Praze na každém rohu.
Ale zase ten klídek, pohoda, zahrádka, už bych do města nešla.
hodně štěstí.
ahoj všem, kdo čte můj příspěvek…
prosím vás, mám docela problém, máme s přítelem 2 děti bydleli jsme v praze, já jsem z prahy on ne… měli jsme tu pronájem. Jsme teď přestěhovaní mimo prahu cca 35km…na vesnici… já se tam začínám nudit, mám to všude daleko a jsem bez auta… jezdíme do prahy v úterý, středu a čtvrtek a já využívám mých rodičů a od úterka do čtvrtka tu přespávám on ne vrací se zpět… snažím se mu vysvětlit, že tu mám kamarádky, spoustu aktivit pro děti, ale on by nejraději, abych jezdila s ním. nechce abych přespávala v praze. Říká, že zabavit děti můžu i na zahradě… ale co dělat na zahradě když už bude zima.. a pořád ta stejná zahrada, která není ani velká jen 180m… pořád se hádáme… jsem prostě městský typ co vyjíždí rád do přírody.. poraďte jak to vyřešit…
díky kateřina