Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj,
Nějak nad tím přemýšlím, ale stále nevím jak dál.
Mám partnerku o pár let starší s dětmi. Poznali jsme v práci a bylo to strašně fajn. Ideální žena. Usměvavá, laskavá, dokázala vykouzlit úsměv na tváři. Začali jsme se spolu stýkat, povídat si, psát si apod. Řekla mi jak to doma má a je pravdou, že šťastná nebyla a prostě zůstávala kvůli dětem.
Pak došlo i na intimnosti a rozhodli jsme se, že to spolu zkusíme a že to spolu zvládneme. Všechno bylo moc hezké a vše klapalo do doby, než jsme se přestěhovali. Začala mít strach, obavy ze všeho a pořád má pocit, že ublížila všem okolo. Já se jí snažím vysvětlit, že to tak není a že její děti mě berou, jsou v pohodě.
Snažím se pro ní dělat první poslední, aby měla pocit bezpečí apod. O její děti se starám, snažím se ale co týden je v nervech, stres, a svojí zlost si vybíjí na mě. Občas to vypadá jako bych byl samozřejmost. Při každé neshodě mi vyhrožuje, že se sbalí a odejde. Stále poslouchám jak nám to spolu nefunguje, přičemž já jí odpovídám, že NEFUNGUJE ONA a kolikrát uznala, že ano. Též mi řekla že neví, jestli bude ještě někdy šťastná.
Ta celou dobu vztahu mi udělala spousta strašných věcí ( vypisování si s ex jak si chybí, lhaní apod..) a já to odpustil a šli jsme dál. Jenže je to tady znovu a já už nevím jak dál.
Nechci být s někým, kdo se mnou nedokáže být šťastný a nedá mi šanci udělat vše proto abysme se měli dobře.
Při otázce jak to mezi námi je, mi odpoví, že MI NIC ŘÍKAT NEBUDE a že jí tohle řešení nebaví. Ale já to taky potřebuji vědět abych si nepripadal jako náplast.
Prý mě miluje, ale tohle přece není chovaní člověka co miluje? ![]()
jaký na to máte názor? Bojovat a vydržet nebo jí nechat být?
Dekuju
Sám sis přišel na to, proč její minulý vztah stál za prd. Stojí stejně za prd jako ten váš.
Vykašli se na to a jdi hledat jinam.
@Xxlolxx píše:
Ahoj,
Nějak nad tím přemýšlím, ale stále nevím jak dál.
Mám partnerku o pár let starší s dětmi. Poznali jsme v práci a bylo to strašně fajn. Ideální žena. Usměvavá, laskavá, dokázala vykouzlit úsměv na tváři. Začali jsme se spolu stýkat, povídat si, psát si apod. Řekla mi jak to doma má a je pravdou, že šťastná nebyla a prostě zůstávala kvůli dětem.
Pak došlo i na intimnosti a rozhodli jsme se, že to spolu zkusíme a že to spolu zvládneme. Všechno bylo moc hezké a vše klapalo do doby, než jsme se přestěhovali. Začala mít strach, obavy ze všeho a pořád má pocit, že ublížila všem okolo. Já se jí snažím vysvětlit, že to tak není a že její děti mě berou, jsou v pohodě.
Snažím se pro ní dělat první poslední, aby měla pocit bezpečí apod. O její děti se starám, snažím se ale co týden je v nervech, stres, a svojí zlost si vybíjí na mě. Občas to vypadá jako bych byl samozřejmost. Při každé neshodě mi vyhrožuje, že se sbalí a odejde. Stále poslouchám jak nám to spolu nefunguje, přičemž já jí odpovídám, že NEFUNGUJE ONA a kolikrát uznala, že ano. Též mi řekla že neví, jestli bude ještě někdy šťastná.
Ta celou dobu vztahu mi udělala spousta strašných věcí ( vypisování si s ex jak si chybí, lhaní apod..) a já to odpustil a šli jsme dál. Jenže je to tady znovu a já už nevím jak dál.
Nechci být s někým, kdo se mnou nedokáže být šťastný a nedá mi šanci udělat vše proto abysme se měli dobře.
Při otázce jak to mezi námi je, mi odpoví, že MI NIC ŘÍKAT NEBUDE a že jí tohle řešení nebaví. Ale já to taky potřebuji vědět abych si nepripadal jako náplast.
Prý mě miluje, ale tohle přece není chovaní člověka co miluje?
jaký na to máte názor? Bojovat a vydržet nebo jí nechat být?
Dekuju
Ja bych to nemela zapotrebi. Neumi byt sama a hleda sponzora nebo o co v tom vasem vztahu vlastne jde? ![]()
Nechala bych ji být. Nemá to smysl. Nemá vyresenou minulost. A nejakou snahu s tebou budovat vztah taky ne. Jsi jen převoznik.
Když si píše s ex, tak se k němu chce nejspíš vrátit. Já bych to ukončila.
nikde nečtu, že bys jí měl rád, že by ti chyběla. Čteš jí mobil, nebo maily?
Důvěru v ní nemáš, ona je také nespokojená, proč si kazit život, který tak rychle letí