Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A jak je dite stare? Ja sem sama na dve deti a je to narocne…Ale urcite lepsi, nez se nekde trapi
![]()
Myslím že to zvládnout jde… mateřská + příspěvek na bydlení +přísp. na dítě… bude to sice náročné, ale pokud nejsi rozmachaná a umíš šetřit, tak po existenční stránce byste to zvládnout mohli. Druhá věc je psychika, opora rodiny, přátelé. Musíš to sama zvážit. Držím palce ![]()
Řekla bych, že s jedním dítkem a vlastním bytem by to taková tragedie nebyla, co se týče finanční stránky.
Kolik je dítěti? Máš vymyšlené, pokud jsi ještě na RD, co bude dál, jak se školkou a prací? Zvládneš to skloubit sama nebo máš fungující babičku nebo tak někoho?
Je chlap natolik rozumný, že i při případném rozchodu bude prckovi dále tatínkem a bude také platit alimenty?
Pokud jo, tak asi nemá moc smysl zůstávat v nefunkčním vztahu, pokud už jste vyčerpali možnosti, jak to napravit…
To zvládneš.
Dneska je tak čím dál víc maminek… Jedna moje kamarádka je sama s holčičkou, rozešla se s přítelem, když byl malé asi rok. (Teď jí jsou dva.) Je teda fakt, že se může spolehnout na pomoc rodiny, kdykoli potřebuje, ale víceméně to zvládá. Když zvládáš ušetřit a máš vlastní byt, tak bych se toho nebála… ![]()
Ahoj, byla jsem sama s dcerou čtyři roky… jde to, pokud to uplatíš finančně a máš nějakou kámošku na povídání, nebo aspoň wifi, tak to půjde… držím pěsti
Nic jineho, nez zvladnout to, ti stejne nezbyde. Ja jsem zustala s malou sama, kdyz ji nebyly jeste ani dva roky. V cizim meste, daleko od mych rodicu… Ale protloukame se a nic nam nechybi
Krome teda poradneho chlapa…
Přeji at to dobře dopadne…
Je dobré, že máš svůj byt, horší to bude ze začátku po psych. stránce. Záleží také, jestli máš poblíž rodinu, kamarádky.
@Anonymní píše:
Ahoj, prosím anonymně - Maminky, které jste zůstaly sami s děckem, jak to zvládáte? Dost vážně uvažuji, že se s mým partnerem rozejdu. Máme spolu jedno dítě, stavíme barák (to je ale parnerův dům, financuje sám), já mám svůj byt, takže být mám kde. Je to složité, ale strašně mě zklamal, jen mi lže. Nebudu to zde rozepisovat, ale už nezvládám jenom odpouštět. Je to hodně těžké, zůstat v této době sama s dítětem? Já si stále říkám, že to dám, ale občas mám takovou depku ze všeho a bojím se, abych to sama zvládala. On nás nechce prý ztratit, ale je to jenom o slibech, lže a lže a lže dál…Už mu nemůžu věřit…
pokud máš vlastní bydlení, tak máš vyřešeno to nejhorší, čeho by ses měla bát.. většina holek řeší, že nemá kam jít atd.. ty máš. Takže ano, pokud jsi přesvědčená, jdi do toho. Někdy jsou těžké situace, ale řešit se dá vše ![]()
Máš kde bydlet, tak jsi v pohodě. Jsem sama tři roky se třemi dětmi a nemůžu si stěžovat. ![]()
Jsem sama s jedním dítětem. Rozchod s jeho otcem bylo to nejlepší co jsem mohla udělat. Máme se skvěle a financne se to s vlastním bytem da zvládnout uplne v pohodě. Ničeho se neboj ![]()
Pokud máš kde bydlet, dáš to v pohodě.
Takže si nahlaš trvalý pobyt sebe i dítětě do tvého bytu, zažádej o alimenty, příspěvky na bydlení.
@Aerith píše:
Myslím že to zvládnout jde… mateřská + příspěvek na bydlení +přísp. na dítě… bude to sice náročné, ale pokud nejsi rozmachaná a umíš šetřit, tak po existenční stránce byste to zvládnout mohli. Druhá věc je psychika, opora rodiny, přátelé. Musíš to sama zvážit. Držím palce
Nevím, ale tohle se mi nelíbí - takže zvládnout to jde, na úkor státu, jo? A co takhle spíš si sednout, s partnerem promluvit a domluvit se.To mi připadá férovější. Nelíbí se mi ten trend - když se ti ve vztahu nelíbí, uteč, stát ti pomůže. Herdek snad počítám s tím, že žádný vztah nejsou pořád růže, ale někdy i to trní, ne? Dost se lidi rozčilují nad tím, jak náš sociální systém podporuje některé lidi ( nebudu uvádět), ale tohle mi přijde jako stejná kalkulace a zneužití. Pokud zakladatelka píše, že je chlap miluje, tak proč by se s ním nemohla domluvit? Protože to nedává a má depky? Tak at si zajde k lékaři na rady a neničí děcku domov. Pořád je plno možností než utéct. neslibovala náhodou v dobrém i ve zlém? Vlastně ne, to už se ted neříká. Škoda.
(Zakladatelka příspěvku)
Holky, já děkuji za tu trochu podpory a snad i pochopení. U nás je to složité. Partner hodně popíjí, chytil se špatné party, kde zní názor - ženská na mateřské, ať se stará o děti a chlap, živitel si může občas to pivko dát… Jenže, na to pivko se chodí teď již pravidelně a do toho mi lže, že je v kanceláři a dělá si administrativu, přitom chlastá. Mnohokrát jsme to řešili, vždycky slíbí hory doly, vydrží to pár dní. Dnes mu to řeknu, už takhle dál nemůžu. Jinak, nevím, zda bych měla nějaký nárok na příspěvek, můj rodič. příspěvek je 11tis. měsíčně. A děcku tátu brát opravdu nehodlám, to on by ani nedovolil, má ji rád. Ale já k němu už nemám žádnou důvěru a to už se nedá.
Ahoj, prosím anonymně - Maminky, které jste zůstaly sami s děckem, jak to zvládáte? Dost vážně uvažuji, že se s mým partnerem rozejdu. Máme spolu jedno dítě, stavíme barák (to je ale parnerův dům, financuje sám), já mám svůj byt, takže být mám kde. Je to složité, ale strašně mě zklamal, jen mi lže. Nebudu to zde rozepisovat, ale už nezvládám jenom odpouštět. Je to hodně těžké, zůstat v této době sama s dítětem? Já si stále říkám, že to dám, ale občas mám takovou depku ze všeho a bojím se, abych to sama zvládala. On nás nechce prý ztratit, ale je to jenom o slibech, lže a lže a lže dál…Už mu nemůžu věřit…