O andílcích
- Ostatní
- kopretinkka
- 15.01.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Mnohokrát jsem četla deníčky Vás všech a některé mi připomínají i to, co jsme prožili s partnerem, proto jsem chtěla dát naději snažilkám i těm z Vás, které chtějí těhotenství po špatných zkušenostech vzdát.
S přítelem jsme spolu byli 7 let, když jsme se rozhodli, že se vezmeme, krátce po svatbě jsme si vzali hypotéku a začali budovat zázemí pro rodinu, o kterou jsme se začali „snažit“. Začátkem prosince 2010 se mi na testu ukázaly konečně dvě čárky a my byli šťastní, jak to jenom jde, ještě v prosinci jsem utíkala za paní doktorkou, která mi odebrala krev a podle ultrazvuku stanovila 5. tt, zatím bez srdeční akce, na tu je ještě brzo, popřály jsme si hezké Vánoce s tím, že ihned v lednu přijdu na další ultrazvuk.
Hned jsme radostnou zprávu oznámili rodině, jenže jak to tak bývá, radost trvala pouze do další kontroly, kde mi paní doktorka sdělila, že embryo pořád odpovídá 5. tt, takže prťousek to vzdal a odešel, nastal strašný smutek, kyretáž, následně zánět a znovu čištění, protože ve mně kousek tkáně zůstal, antibiotika a spousta otázek, co je vlastně zamlklé těhotenství a proč zrovna já. Čas pomalu utíkal a já obrečela snad každý kočárek, který jsem potkala, ale vzdát jsem se nechtěla.
Na další kontrole jsme se s paní doktorkou domluvily, že počkáme 2–3 měsíce a začneme znovu, počítala jsem snad dny, kdy můžeme zase začít „pracovat“ na miminku a dočkala jsem se, 20. dubna 2011 se na testíku ukázaly opět dvě čárky a já jsem byla nadšená, že se nám to hned povedlo – podle slov paní doktorky je po zamlklém těhotenství „pohnojeno“. Tentokrát jsme si s manželem nechali radostnou zprávu pro sebe, abych zas pak nemusela psát celému příbuzenstvu špatnou zprávu a užívali si první týdny těhotenství.
Zvracela jsem každé ráno, zuby si vyčistit byl nadlidský výkon, hodně v práci cestuju, za volantem jsem strašnou únavou usínala, ale to všechno bylo přeci proto, že jsem těhotná a to k tomu patří, na další kontrole ve 12. tt se paní doktorce nezdál ultrazvuk, tak nás poslala na odborné pracoviště, kde jsem se dozvěděla, že mám atypickou dělohu, jinak je vše v pořádku, srdíčko tlouklo jako zvon a my opět oznámili krásnou zprávu rodině.
Jenže v 16. tt na další kontrole doktorka u ultrazvuku dlouho nemluvila, smích zmizel, chytla mě za koleno s větou, na kterou nezapomenu, miminko je mrtvé, akce srdeční žádná. To, co následovalo, bych nepřála ani tomu největší nepříteli, žádanka k vyvolání porodu, spoustu kapaček a nakonec jsem porodila miminko i s obaly na záchodě v nemocnici.
Manžel o všem přestal mluvit, jako kdyby se nic nestalo a já jsem se utápěla v depresích. Naštěstí moje doktorka zajistila, aby potracená tkáň šla na genetiku, ze které mi přišlo, že došlo k mutacím chromozomů, a kdybych holčičku donosila do konce těhotenství, tak by porod stejně nepřežila. Následovalo tedy kompletní genetické vyšetření, hematologie, hysteroskopie (3. narkóza za 1 rok) a spousta vyšetření, která nakonec neprokázala nic, takže jsme byli zase na začátku. Po hysteroskopii, na které jsem byla v říjnu 2011 u Apolináře, jsme se s manželem rozhodli, že nic řešit nebudeme a dáme všemu volný průběh.
V lednu 2012 se mi na testu ukázaly zase 2 čárky, jenže tentokrát jsem myslela jen na to, že máme v nebíčku dva andílky a moc sem je prosila, aby mi tohle miminko k sobě nebrali, že už jsou tam 2, a tak jím není smutno. Těhotenství bylo velmi hlídané a já jsem byla po všem, co jsem zažila předtím strašně vystresovaná, neužila jsem si ani jeden den beze strachu, dokonce jsem si ve 14. tt koupila domácí ultrazvuk a každý den jsem poslouchala srdíčko našeho prťouska, jinak bych neusnula.
Manžel ani rodina o těhotenství moc nemluvili, abychom nic nezakřikli, a my jsme se 16. května dozvěděli, že čekáme chlapečka. Manžel skákal dva metry vysoko, ale já byla opatrná. Ve 20. tt mi začalo tvrdnout břicho, a tak jsme byla několikrát v nemocnici na kapačkách magnézia, termín byl 21. 9. 2012, léto bylo horké a strašně dlouhé a já jsem se pořád bála. 21. 8. 2012, měsíc před porodem mi praskla voda a 22. 8. 2012 ve 4,50 hodin se nám narodil krásný zdravoučký chlapeček 47 cm, 2500 kg. Teď leží vedle mě v postýlce a vesele si brouká, za chvilku mu bude 5 měsíců a já jsem ta nejšťastnější maminka na světě.
Moc děkuju andílkům, kteří mi nechali našeho prťouska tady s námi na zemi.
Přečtěte si také
Manžel mi tajně dává do jídla prášky na uklidnění. Prý jsem moc hysterická
- Anonymní
- 12.07.26
- 1689
Ahoj holky, píšu v naprostém šoku a třesou se mi ruce. Vůbec nevím, co mám dělat, jestli volat policii, nebo rovnou balit kufry a utéct k našim. Včera večer jsem totiž zjistila něco, co mi totálně...
Synovec mi utýral křečka a tchyně se smála. Prý to byla jenom klukovina
- Anonymní
- 12.07.26
- 1150
Jdu si pro radu, protože u nás doma proběhla šílená scéna a manžel mi tvrdí, že jsem přecitlivělá. Moje sedmiletá dcera dostala k narozeninám vytouženého křečka. Starala se o něj jako o miminko,...
Kojím tříletého syna. Moje kamarádky mě kvůli tomu vyštvaly z party
- Anonymní
- 12.07.26
- 880
Asi potřebuju slyšet, že nejsem blázen, protože moje okolí mě tak momentálně bere. Mám tříletého syna a stále ho kojím. Než mě začnete odsuzovat – nekojím ho na veřejnosti, je to naše ranní a...
Chtěl jsem, aby žena měla ráda moji matku. Nakonec se ale obě spikly proti mně
- Anonymní
- 12.07.26
- 623
Když jsem si bral svou ženu, měl jsem jediné přání. Aby si rozuměla s mojí maminkou. Celý život jsem poslouchal historky o zlých tchyních a rozhádaných rodinách, a tak jsem si říkal, že u nás to...
Chlapeček s poruchou chování si ve školce oblíbil mou dceru. Jeho láska ale bolí
- Anonymní
- 12.07.26
- 730
Jsem docela ráda, že je konec školky, alespoň na pár týdnů. Od září to ale asi začne nanovo. Chtěla jsem dát dceru do jiné třídy, jenže ona nechce. Bohužel je v té její chlapeček s poruchou...
Našla jsem u muže v telefonu fotky své sestry. Chce s ní spát
- Anonymní
- 11.07.26
- 2838
Sedím doma v obýváku, děti spí a já mám pocit, že se mi pod nohama propadla zem. Dneska odpoledne si manžel nechal na stole odemčený telefon, protože šel ven čistit auto. Pípla mu zpráva na...
Pár stránek knihy a jedna velmi trapná chvíle v metru
- Anonymní
- 11.07.26
- 2234
Měla to být jen obyčejná cesta do práce a pár stránek nové knihy. Místo toho jsem seděla v metru se slzami v očích, a když ke mě přistoupila starší dáma upekla jsem si ještě k tomu pěkný trapas....
Celé roky jsem si myslela, že mě tchyně nesnáší. Nakonec mi nejvíc pomohla
- Anonymní
- 11.07.26
- 1513
Když jsem poznala Filipa, bylo mi pětadvacet a byla jsem přesvědčená, že když si rozumí dva lidé, mají z poloviny vyhráno. Nenapadlo mě, že mnohem složitější bude vyjít s jeho maminkou.
Na rodinné dovolené jsem zjistila, kdo je pro manžela důležitější než my
- Anonymní
- 11.07.26
- 1775
Když jsme letos vyrazili do Chorvatska, věřila jsem, že nás čeká deset dní, kdy konečně vypneme. Manžel poslední měsíce pracoval od rána do večera a doma jsme spolu zvládli prohodit sotva pár vět....
Kamarádka mi nevzala jen partnera. Začala žít život, který měl být můj
- Anonymní
- 11.07.26
- 1237
Když jsme se s Michalem rozešli po pěti letech, říkala jsem si, že horší už to být nemůže. Brečela jsem celé týdny a snažila se smířit s tím, že některé vztahy prostě nevydrží. Netušila jsem, že ta...
Všechno zlé je asi k něčemu dobré!!! Užívej si mateřství!!! 
, je mi moc líto, co sis všechno musela prožít 
. Ale hlavně moc gratuluji k chlapečkovi, jistě vám bude dělat velkou radost 
