Cestování s mimi autem

Zdravím všechny starostlivé maminky. Mám roční holčičku (v době cesty 11 měsíců) a nedávno jsem řešila velké dilema. Četla jsem v diskuzích všechny možné zkušenosti, tak chci teď také přispět. Rodiče nám nabídli společnou lyžařskou dovolenou v Savojských Alpách. Problém, který se mi zdál nepřekonatelný, znamenala cesta autem 1100 km s naším broučkem. Na krátké vzdálenosti cestování snáší dobře, ale měla jsem zkušenost i s cestami 230km, kdy většinou část prospala a zbytek byla mrzutá a nebavilo ji nic. Po dlouhém váhání a přečtení všeho možného jsem se rozhodla, že to riskneme.

Geniální rozhodnutí spočívalo v tom, že jsme vyjeli ve 2 hodiny ráno. Zuzanku jsem dala v 19.30 normálně spát do postýlky, vše jsme zabalili do auta a na pár hodin si šli také schrupnout. V 1.30 jsem Zuzku vzbudila, převlékla a nakojila. Chci podotknout, že stále kojím, což byla pro mě i Zuzku velká výhoda při cestě.

Nahřáli jsme auto, takže Zuzka mohla mít do sedačky na sobě jen body, punčošky, lehké tepláčky a lehký kabátek. (Dovolená byla od 7.3. do 20.3.) Seděla jsem u ní vzadu a u ruky jsem měla věci na přebalování, náhradní věci na převlečení, kdyby nastala nějaká nehoda (propocení, počůrání apod.), tašku s oblíbenými hračkami a papání: přesnídávku, masozeleninový příkrm, piškoty, kukuřičné křupky, v lahvičce granulovaný čaj a v termosce převařenou kojeneckou vodu.

Zuzka byla ve výborné náladě, docela se probudila, pozorovala světla a broukala nám ještě hodinu. Pak naprosto v klidu usnula. Zastavovali jsem cca každé 3 hodinky. Vždy jsem Zuzku vyndala, aby se protáhla. Ještě ale nechodí, tak jsem ji ani nevyndávala z auta (mrzlo), jen řádila na sedačce. Na sedačce jsem ji také přebalila a pouze jednou za celou cestu nakojila. Dvakrát jsem dělala čerstvý čajík a jednou krmila přesnídávkou. Na ostatní zásoby ani nedošlo, jelikož většinu cesty Zuzanka prospala. Cesta trvala i s cca 20min. přestávkami 12 hodin. Zuzka za tu cestu zabrečela jednou 5 minut před usnutím. To samé jsme praktikovali při cestě zpět. Vyjeli jsme opět ve 3 ráno a cesta byla snad ještě pohodovější. Zuzka nezabrečela ani jednou a opět většinu cesty prospala.

Má jediná rada tedy zní, být co nejvíce v klidu, nestresovat se a pokud to jen trochu jde, jet co nejvíce přes noc. Je mi jasné, že každé mimčo je jiné a bude se chovat jinak. Toto byly jen mé zkušenosti a třeba někomu také pomůžou. My si užili krásnou dovolenou a myslím, že se líbila i Zuzce.
Všechny zdraví Olča

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
meluzina
45
27.3.08 12:05

ahoj Olčo!
tak tenhle článek je akorát pro mě :)
plánujeme s malou cestu na dovolenou, autem 700 km do Polska (v létě). moje holčička je už větší (2 roky), a mám z toho docela obavy. chceme taky jet v noci. sedačku má už takovou, že sedí, a tak se jí moc dobře spát nebude.
ale chci se zeptat … vy jste se s manželem střídali v řízení? já totiž neřídím a tak bude muset celou cestu zvládnout manža sám, citím se provinile.
no ale udělat si řidičák už nestihnu..
díky za info.
pa meluzina

  • načítám...
  • Zmínit
Nellik
148
27.3.08 12:56

Olčo, z tvého článku opravdu vyzařuje pohoda. My se chystáme s malou letos v létě na dovolenou (malá bude mít rok), cesta tedy nebude tak dlouhá jak u vás, ale už teď mám z toho trochu obavy. Takže díky moc za rady a hlavně budu myslet na to být v klídku.

  • načítám...
  • Zmínit
Olča02
5
27.3.08 16:22

Ahoj,
my už také nemáme vajíčko pro miminka. Také máme sedací sedačku od 9 kg. Dokonce relativně málo polohovací . Máme ji asi měsíc a Zuzka je v ní zatím tak malinká, že v ní trochu zapadává. Taky jsem z toho měla různé pocity, ale vůbec jí to nevadí, spala i v sedě a rozlámaná vůbec nebyla, protože nebyla ani v následujících dnech vůbec mrzutá. K Tvému dotazu, já řidičák mám a řídím docela bez problémů ale po cestě tam jsme se nestřídali. Manžel to zvládnul sám. Protože se prozměnu jemu dělá vzadu špatně a nemohl by sedět u malé. Šli jsme si na chvíli lehnout, ale manžel nervozitou z cesty nemohl usnout, takže spal asi hodinku nebo dvě. Ale i tak cestu zvládnul. V noci to chce častěji zastavovat, pokud se mu zavírají oči. V létě budete mít výhodu, že když už bude opravdu ospalý, můžete na hodinku zastavit na parkovišti a schrupnout. My jsme kvůli počasí nemohli. Takže moje rada zní, pokud to půjde, ať se manžel prospí co nejvíce přes den a před cestou ať se také pokusí chvíli schrupnout a pak se to dá zvládnout.
Přeju krásnou dovču a kdyžtak klidně napiš zážitky.
Zdraví Olča

  • načítám...
  • Zmínit
Olča02
5
27.3.08 18:21

Ahoj ,
já jsem normálně taky spíš nervák a předem vidím všechny problémy. Ale snažím se s tím bojovat a koukat se na svět z té lepší stránky. Tak přeju hodně štěstí.
 Olča

  • načítám...
  • Zmínit
meluzina
45
27.3.08 22:20

díky za odpověď!
no já to mám asi tak že se radši preventivně bojím a myslím si že si tím zajistím hladký průběh. no ale to snad každá máma trne dopředu že holky?

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář