Chci toho tak moc?

Tohle je můj první deníček. Dneska mi došlo, jak moc jsem nespokojená se svým životem. Už delší dobu pociťuji, že není vše v pořádku a už je toho opravdu moc. Snad to napíši srozumitelně. Momentálně žiji se svým přítelem, se kterým jsem už 11 let, a máme 2letou dceru. Cesta až sem byla hodně trnitá.

S přítelem je to složité, hodně pracuje a to opravdu hodně, vídáme se asi 2 hodiny denně. Jsem s malou pořád sama a to myslím doslova „sama“. Nemám kamarádky, nevím proč, ale prostě se neumím kamarádit s holkama, vždy jsem měla za přátele jen kluky, a to proto, že jsou podle mého názoru upřímnější a mně to tak vyhovovalo. Ale jakmile se mi narodila dcera, tak se logicky kamarádi ztratili, ono se není čemu divit, chlapi si nebudou povídat o tom, kolikrát mi dítě kaká, a nebudou se mnou vozit kočárek. Nějak mi to nedocházelo, a tak jsem se za ty 2 roky na malou tak upnula, že jsme vlastně pořád spolu. Ale už je toho opravdu moc. Nemám čas na sebe a to vůbec, nikdo mi malou nechce pohlídat, a tak jsem s ní pořád sama.

S přítelem si nepovídáme, přijde z práce, postěžuje si, co bylo všechno na nic, a pak mluvím já o tom, co malá prováděla, jen je tu takový háček, když mluví on, já poslouchám a reaguji, když mluvím ale já, tak žádná reakce, totální nezájem. Malou má rád, ale já mám pocit, že jsem už na moc vzdálené koleji. Snažila jsem se náš vztah zachraňovat a vymýšlet různé aktivity, abychom byli spolu, ale bylo to úplně k ničemu. A teď jsme dospěla k tomu, že ho prostě nemůžu ani cítit. Všechno mi na něm vadí a to opravdu všechno. Dneska jsem prostě řekla, že potřebuji vypadnout, ať pohlídá malou a jela jsem za dlouhodobým kamarádem. Měla jsem v plánu se mu vypovídat, ale dopadlo to tak, že jsem se trefila zrovna do období, kdy potřeboval pomoci on. A tak jsem ho poslouchala a radila, co by měl udělat. Po hodně dlouhé době mě někdo poslouchal a byl rád, že jsem u něj. I když je to jen kamarád, ale moc si mě váží a já si vážím jeho, bylo mi moc dobře.

Když jsem ale přijela domů tak to na mě zase spadlo. Malá mě přivítala, a to bylo moc krásné, ale ten jeho výraz. Připadalo mi to jako bych ho otravovala tím, že musel hlídat své dítě, a to jen 3 hodiny. Byl naštvaný a vytočený, nic mi neřekl, ostatně jako vždy, jen se sebral a šel spát. Chápu, že to má v práci složité, ale copak já za to můžu? Před chvíli mi přišla sms od toho kamaráda, že je moc rád, že si se mnou mohl popovídat a poděkoval mi, že jsem mu pomohla. Tohle mě moc potěšilo, konečně po dlouhé době. Dítě mi totálně změnilo život, a uvědomuji si, že jsem na změnu života ještě připravená nebyla, ale co s tím teď? Jak být zase šťastná? Přítele si vážím jako člověka, ale tohle mě nenaplňuje.

Nejsem šťastná, jsem zoufalá. Nechci ho opustit, vlastně ani nemůžu, nemám kam jít, nemám žádné peníze a bez nich to v dnešní době opravdu nejde. Chtěla bych být tak moc šťastná. Ale jak to udělat, abych šťastná byla? Vím, až malá půjde do školky a já do práce, vše bude zase jiné, ale co si mám počít ten rok? Děkuji moc těm, kteří to dočetli až do konce :-) Potřebovala jsem to už dostat ven, je toho mnohem víc, ale to je na hodně dlouho.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
haifa1
3035
22.10.12 07:40

Ahoj - najdi si koníček jiný než povídat si s kamarády - čti maluj, když můžeš jdi s malou si zaplavat na bazén, určitě potkáš spostu zajimavých lidí. Není třeba sedět doma a jen naříkat - Jaký si to uděláš takový máš.
Chlapi potřebuji pochválit a obejmout - i když bychom potřebovali ny sami - Ahlavně věnuj se malé uč ji cokoliv barvy, zvířátka, utěče to jako voda a ty budeš litovat že ta malá tak rychle vyrostla užívej si dokud je malinká- :hug: :mavam:

Příspěvek upraven 22.10.12 v 07:41

  • načítám...
  • Zmínit
Miš-El
3069
22.10.12 08:16

Taky sem vždycky vycházela více z chlapy - kamarády, ale jak píšeš nikdo z mužských nechce probírat pokaděný plenky. Za sebe musím říct, že díky své dceři jsem si našla i nějaké kamarádky. Nejdřív přes sociální sítě, pak se občas sejdeme. Určitě i ty máš v okolí známé, které mají děti. Nesmíš to vidět tak černě.

  • načítám...
  • Zmínit
evick2
3540
22.10.12 08:42

No.. co říct jsem na tom podobně, koníčky Ti už radili ale za sebe.. mám rozmalovaný plátna, rozešitý trika, rozmalovaný šablony, který chci malovat synovi na zeď, co dělat mám taky.. ale chybí mi hrozným způsobem lidi! Taky mám toho jednoho s kterým si rozumím, občas kafe, nebo večerní pokec v hospůdce, ale taky to není dost. Kamarádky tu žádné nemám nebo jsou věčně pryč a zbývá mi, což je dost smutné čučet do internetu. Naštěstí jsem v dobré skupině s holkama se stejně starýma dětma, ale i ty jsou rozesety po celé ČR takže jednou za čtvrt roku se sice vidíme, ale škoda, že jsou tak daleko. Chtěla jsem tím říct, že Tě úplně chápu ale poradit bohužel neumím.

  • načítám...
  • Zmínit
3Lu
14272
22.10.12 08:42

Take jsem nikdy nemela rada holky! Uz od skoly, kde nas bylo 30 bab jsem chytla nazor, ze co zenska, to uzvanena slepice!!! Navic jsem lezla po stromech, stavel s klukama bunkry, sermovala… Proste trochu kluk! A chtela jsem vzdy mit chlapecka a nikdy nepracovat s zenskyma. No, ale pracuji jako ucitelka mezi 45 ti babama :-) a cekame s manzelem holcicku:-). Take jsme spolu dlouho - 12 let, rok manzele a take chodi z prace pozde! Neboj, tak to ma vetsina zenskych. My mame dve firmy, ja jako ucitelka jsem koncila vzdy brzy plus prazdniny, ted jsem uz na neschopence… Takze take sama! Muz chodi nekdy v 7, nekdy v 6. Ale pozor, hraje fotbal, takze 3× tydne jde z prace hned na fotbal a dorazi po 8.h a o vikendu mame krasnou zabavu - zapasy:-). Takze take nic jednoducheho. Obcas vyletim a rvu, ze uz to tak nechci, ale mame moc pekny vztah… S chlapama se to musi umet. Kdyz vi, ze na nej doma ceka usmata zena s veceri, budou spechat. Kdyz vi, ze zamracena, nespokojena, tak nebudou. Muzi nemaji radi problemy a hadky, vycitani a uplakane zenske. Chteji mit silnou partnerku! Musis si nejdriv poradit se sebou, pak s nim… I s malou jde plno veci, prihlaste se do plavani, krouzku, da se chodit na ponicky, cviceni, anglictinu a muzete chodit spolu!!!
Ty chod treba cvicit, ve spouste sportovnich centrech uz maji hlidani. Nebo si najdi zodpovednou pani na treba jeden den 3 h hlidani, pokud nikoho nemas a udelej si svuj program - nehty, kadernice, kosmetika… Uvidis, ze se tak budes citit lepe! Ja se treba ted naplnuji tim, ze doucuji anglictinu doma a staram se o sebe - cvicim tehu jogu, plavu, chodim na kurzy o kosmetice, na prednasky na vysokou… Je to plno! V neposledni rade jsem zacla malovat obrazky a delam domaci mydla. Take hodne pecu, coz jsem drive nedelala! Kukni na Ptaka Loskutaka, tak je plno rad a napadu, jak si vyplnit cas.
A uvidis, ze kdyz budes zenou veselou, krasnou a sobestacnou a nebudes jen doma a manzel se dozvi, jak jsi schopna, bude si te nesmirne vazit!!! :kytka: :mavam:
Drzim palecky a uvidis, ze to zabira :dance:.

  • načítám...
  • Zmínit
lucie.t
4989
22.10.12 08:45

Take se neumim moc pratelit, seznamovat..
urcite budes mit nekde v okoli nejake materske centrum, krouzky pro maminy s detma.. neco, kam by se dalo s malou zajit. nemusis tam hned hledat mamaradku na zivot a na smrt, ale staci byt memi lidmi a odreagovat se.Nemusis byt sama. rok utece desne rychle.
vim, jak se citis, take jsem porad sama s detma doma. my ale jeste k tomu zijeme v zahranici a ja stale neumim jazyk, neni tedy ani mozne, abych si s nekym popovidala..

  • načítám...
  • Zmínit
Nelu
683
22.10.12 10:53

A hlavně si važ toho, že jste všichni zdraví a finančně zajištění. Možná to zní jako klišé, ale zdraví je to nejdůležitější a to, že nemusíš řešit jestli si můžeš dovolit koupit malé něco navíc. :) :) Píšeš, že bude lépe až budeš chodit do práce. Já mám 4-letou holčičku a 16-ti letého syna, chodím do práce a dala bych nevím co za to, abych s ní mohla být déle. Takhle přiletím z práce o půl čtvrté, rychle do školky, rychle nakoupit, rychle uvařit, rychle uklidit a najednou je večer a zjistím, že jsem si s malou ani neužila a neměla jsem čas si popovídat s mým puberťákem. Manžela taky vidím jenom chvilku večer, oba makáme aby bylo více peněz. Já si taky nepřipadám šťastná, ale zase proto, že si nemůžu více užívat dětí a i přes to, že se snažím nemůžu jim dát vše co by si přáli. Nechci poučovat, ale každý máme ty hodnoty nastavené jinak :lol: :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
kobrra
71
22.10.12 10:54

To bylo pěkně a výstižně napsané. :potlesk: :potlesk:

  • načítám...
  • Zmínit
Kačka93
36
22.10.12 12:38

Ahoj nesmutni :) také vycházím lépe s muži a mám několik kamarádů se kterými chodím ven a to i s malou chodíme spolu na procházky a je nám fajn dokonce mi vždy a to hrdě vozí kočárek :)

  • načítám...
  • Zmínit
pampeliška189
677
22.10.12 13:47

Jo, jo, mam to takz stene, takze vlastne extra moc radu taky nemam, jen podporu, ze nejsi sama. taky jsme v cizine a s jazykem je to trochu problem.

  • načítám...
  • Zmínit
Kaikoura
98
22.10.12 14:17

Ahoj, běžně moc nereaguji na deníčky, i když je ráda pročítám :-) ale na tento deníček musím… ;) Čtu tady reakce, abys „zamakala“ sama na sobě, aby měl muž doma usměvavou ženu, navařenou večeři apod… Já nechci radit ani poučovat, jen si myslím, že to přece není všechno JEN o té ženské!? Přeci i partner se musí na chodu domácnosti a na výchově dítěte podílet! To že jsem na mateřské neznamená, že každý den nemakám. Přeci i starost o dítě a domácnost je dosti náročná práce. Tak jako si manžel potřebuje odpočinout po pracovním dni, tak i já si potřebuji odpočinout po náročném dni s mimkem… A proto si myslím, že aby vztah fungoval, je potřeba, aby měli pro relax prostor oba… beru za samozřejmé, že třeba o víkendu, kdy je manžel doma, uvaří on nebo vezme malou na nákup a já mám pár hodin pro sebe… ve všední den se zase střídáme s večerním koupáním a uspáváním malé, takže každý z nás má obden čas si chvilku oddechnout. ;) Když manžel chodí každý týden sportovat a já jsem večer s malou sama, tak je fér, že i já chodím jednou týdně večer sportovat a on se o mimko postará… Nepřišlo by mi fér, kdybych se měla o prcka a domácnost starat pořád jen já. :nevim:
Jinak co se týče kamarádek, tak já jich také nikdy moc neměla a po porodu už vůbec ne, protože se svobodnou bezdětnou kamarádkou už jsem neměla moc společných témat. Našla jsem si kamarádku a pár známých až když jsem začala korzovat s kočárkem po vesnici, kam jsme se přistěhovali. Mají stejně staré děti a tak máme co řešit. :-) Je fakt, že bych bez nich byla asi na mašli :mrgreen:, občas je potřeba se odreagovat pokecem s někým kdo má podobné starosti. :-) Jak tu holky píšou, tak třeba to plavání je opravdu fajn a i tam se seznámíš s maminama a třeba si s některou padnete víc do oka a budeš mít šanci občas vypadnout z toho stereotipu… :D Přeju hodně štěstí ať najdeš spřízněnou duši a možná trošku pořešíš s přítelem, abyste spolu o věcech/starostech/problémech více mluvili a více se podporovali. Bez oboustranné komunikace to moc nejde… Držím palce, aby Tě začal poslouchat a vnímat a aby pochopil, že mateřská vážně není dovolená. :-)
PS: A neměla bys třeba šanci jít na nějaký zkrácený úvazek pracovat? Někoho hlídacího bys nenašla? Já pracuji 2 dny v týdnu a je to super, že se odreaguju od papání, kakání, přebalování… atd. :-) Malou vážně miluji ale ty dva dny bez ní mi vždycky poskytnou energii na těch dalších pět… ;-) Přijdu na jiné myšlenky a hlavně jsem stále mezi lidmi. :-)
Zvládni to!

  • načítám...
  • Zmínit
Monika123
4387
22.10.12 14:51

Ahoj, tak ja myslim, ze na teba dolahla ta materska. Preco by si musela ist do prace az za rok? Chod teraz…podla mna ti to urcite pomoze a privedie ta to na ine myslienky.

  • načítám...
  • Zmínit
Terčulka
10
26.10.12 23:01

No ja bych asi zapřahla partnera at pomaha s malou domací prace a ty aspon budeš mět nějaky čas pro sebe si sednout třeba si něco přečíst skaknout s někym na kafena. chlapa je třeba pomalu a nenapdně do domacnosti začlenovat zduraznuju pomaloučku :mrgreen:taky sem si toho svého naučila zatím ještě nemame děti ale snažíme se i domacé prace si rozdělovat a funguje to.
PS: DOPORUČUJU PERFEKTNÍ KNÍŽKU proč muži milují potvory.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář