Děkuji, maminko
- Rodičovství
- Luccik6
- 29.11.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Chtěla bych poděkovat mojí mamince.
Nikdy jsem neřešila to, že jsem dcerou, že mě někdo učil různým věcem, chodit, mluvit, psát, malovat… Prostě mi to přišlo samozřejmé.
Před 4 měsíci jsem se stala maminkou a až teď chápu a vím, jak je to náročné. Už od těhotenství - strach, jestli miminko donosí, jestli bude v pořádku, jestli prospívá, jak má, zda mu něco nechybí.
Bolestivý, náročný a vyčerpávající porod pro obě dvě, který bolí a trvá tak dlouho, abychom se naučili naše dítě milovat a aby naše dítě vědělo, že u nás je bezpečno.
Noci - bezesné, plné pláče, kojení, bolestivé koliky a to nemluvím o bolestivých ranách po porodu, splašených hormonech, stavy nevysvětlitelného pláče maminek, nervozity, zda vše zvládá, jak má, a strachu o miminko.
Pokroky, co dělá naše děťátko, týden co týden je jiné, naplňuje nás neskutečnou láskou, radostí a pýchy, že jsme - že jsem maminka.
Maminko moje, tohle vše jsem si uvědomila, až jsem se stala sama maminkou. Děkuji Ti za život, který jsi mi dala, za to, že jsi mě porodila, vychovala a že jsi mi dala neskutečnou lásku, kterou mohu teď dát i mé dceři.
Děkuji Ti, maminko, že jsi se mnou byla v době, kdy jsem Tě nejvíce potřebovala. Že jsi se mnou měla trpělivost a soucítila jsi se mnou při každém mém pláči, utěšovala jsi mě, chovala a zpívala, abych se uklidnila Tvým hlasem.
Těch díků, maminko, je nekonečno. Jen díky Tobě jsem jaká jsem a vše, co jsi mě naučila, se budu snažit dát i mé dceři. Lásku, něžnost, porozumění, soucit, víru… Vše, co jsi mi dala Ty!
Mám Tě maminko moc ráda! Tvoje dcera Lucie
Přečtěte si také
Z Turecka jsme málem neodletěli. Tohle jsme na rodinné dovolené opravdu nečekali
- Martrich
- 20.10.26
- 1958
Protože v zimě často marodíme, chtěla jsem nám prodloužit léto a třeba i trochu posílit imunitu díky podzimnímu pobytu u moře. V říjnu už nebývá počasí leckde stálé, ale všichni říkali, že Turecko...
Už mě nebaví být doma za policajta. Děti mi utíkají k tatínkovi
- Anonymní
- 20.10.26
- 889
Nechci být pořád ta, co nastavuje pravidla. Pořád něco zakazuju, připomínám, hlídám a kontroluju. A když už toho mám plné zuby, přijde tatínek, usměje se na děti a během pěti minut je za největšího...
Přebral synovi přítelkyni, teď ji našli oběšenou. Ze souseda mám strach
- Anonymní
- 20.10.26
- 2144
Vždycky jsme věděli, že soused není žádný svatý. Chodil do hospody, byl nepříjemný a agresivní. Jenže to, co se u něj doma odehrálo v posledních týdnech, přerostlo v černou můru pro celou naši...
Kolegyně o mně lhala, že chci děti. Šéf ji povýšil místo mě, tak dávám výpověď
- Anonymní
- 20.10.26
- 4806
Roky jsem tvrdě pracovala, zůstávala v kanceláři přesčasy a plnila všechny úkoly na více než sto procent. Šéf mi slíbil povýšení. Byla jsem přesvědčená, že ta pozice je po zásluze moje. Jenže když...
Inkluzi nerušte. Moje dítě díky ní nemusí každý den poslouchat, že je hloupé
- Anonymní
- 20.10.26
- 1979
Když slyším, že by se inkluze měla zrušit a děti s postižením patří do speciálních škol, mám chuť křičet. Můj syn není hloupý, ani líný. Jen se učí jinak než většina spolužáků. V běžné škole...
Dceru už podruhé vyhodili z kroužku. Nechali ji stát samotnou na ulici
- Anonymní
- 19.10.26
- 3971
Přihlásila jsem svou dceru na taneční kroužek mimo školu. Všechno se zdálo být ze začátku v pořádku, zaplatila jsem platbu převodem na účet provozovatele a dovedla dceru na první hodinu. Dcera...
Manžel mi vyčítá, že si svět moc idealizuju. Hrozí mi rozvodem
- Anonymní
- 19.10.26
- 1956
Není to hezké téma a nepíše se mi o něm snadno. Můj manžel není zlý, nikdy mě nebil a myslím, že mě většinu času stráveného v manželství dost podporoval. Otevřela jsem si svou keramickou dílnu, kde...
Jsi krásná, říká mi dcera, já se ale cítím stará. Stres a nadváha mi nepomáhají
- Anonymní
- 19.10.26
- 965
Bývaly doby, kdy by mi postavu mohla závidět kdejaká modelka. Sice jsem nikdy neměla vlasy po pás, ale zato jsem měla pěkný obličej a slušel mi skoro každý účes. Jenže roky, stres v práci a tři...
Vidím sousedovi až do obýváku. Mám pocit, že je opuštěný
- Anonymní
- 19.10.26
- 1974
Nerada to přiznávám, ale často vídám souseda, jak sedí na gauči a od časného odpoledne až do pozdních hodin jen kouká na televizi. Ano, máme okna naproti a on si nezatahuje závěsy. Prostě se...
Kluci vyrostli z plínek a já konečně žiju. Manžel ale tlačí na třetí dítě
- Anonymní
- 19.10.26
- 1724
Máme doma čtyřletého a pětiletého syna. Dělí je od sebe pouhých čtrnáct měsíců. Z miminkovského věku vyrostli neskutečně rychle a dnes už na větu „poď se pomazlit“ reagují odtažitě. Jsou to přece...
jenže tohle už ji nikdy neřeknu.
Ano, ukažte to i svým maminkám 
