Do třetice ještě lépe
- Porod
- Lakynka
- 11.07.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ráda se podělím o zkušenost se třetím porodem, ve fabrice na děti, přičemž tento mýtus alespoň za mne vyvrátím. :)
S každým porodem jsem našla cestu k sobě ještě blíž, než před ním. A tak ačkoliv druhý porod byl krásný a rychlý, tento byl přímo ukázkový.
V těhotenství jsem přemýšlela, jaké to asi je, když praskne plodová voda - předtím mi ji vždy píchli na sále. Těšila jsem se na okamžik, až to začne. Až budu prožívat společnou cestu mě a mé holčičky. Dlouho už mě trápili poslíčci, ve 27. tt mi dokonce museli zastavovat předčasné kontrakce. Až přišel den D, 37+5 tt.
Bylo dopoledne, starší syn byl ve škole, dcera ve školce. Měla jsem vše nachystané, uklizený byt včetně spár ve dlaždičkách. V plánu byl velký nákup, aby byly doma zásoby polotovarů a rychlovek, abych se mohla věnovat jen dětem. Na WC jsem ale zaznamenala podezřelé mokro. Pořád jsem si říkala, že mně voda sama nepraská a tedy to bude v pořádku. 
Vyrazili jsme s manželem na nákup, vybalili a já se pohupovala na míči. V tu chvíli bylo ale jasno, tohle je plodová voda!
V porodnici mě čekal příjem, kontrakce jsem necítila. S PA jsme se dohodly, že se budu procházet po porodnici a za hodinku se zas uvidíme. Popíjela jsem džus, kontrakce se začaly objevovat, ale zatím to bylo v klidu, nebolestivé. Po hodince nález opět stejný, nepostupovalo to, neotevírala jsem se. Chvíli mě napadlo, abych nezažila první porod dlouhý a bolestivý. Ale pak jsem se rozhodla pro pohodový a krásný. Věřila jsem, že to přijde krásně všechno samo a dál se procházela.
Už jsem cítila, že se něco děje, voda stále odtékala (nevěřila bych, že je jí tolik - to se často říká, ale zažít to je trošku jiné ). Kontrakce po dvou minutách, nález 4 cm. PA mi nabídla urychlení. Řekla jsem, že zatím ne, že tomu chci dát volný průběh. Vůbec neodporovala, byla úžasná a chápající. A tak následovala další procházka. 
Na příští kontrolu jsem zašla dříve, než jsme byly domluvené, protože jsem vnímala, že se něco děje. PA sdělila, že na přípravu to ještě není, ale že si mám dát sprchu, ať mám nějakou změnu. Tak jsem tedy šla. Ještě jsem tam nevlezla a věděla jsem, že se s dcerkou brzy uvidíme. Pozitivně naladěná jsem se začala sprchovat, velmi předčasně oproti mým představám jsem ale sprchu doslova zahodila. To vedro, voda, nedělalo mi to dobře. Bolesti sílily, jen jsem tam tak byla na všech čtyřech a doufala, že mě někdo přijde zkontrolovat, nebo porodím ve sprše.
Nikde nikdo, takže jsem z posledních sil vyšla ven a plazila se hledat PA po porodních sálech. Říkám, že krvácím, že se mi to nezdá (byla to pravda, ale také jsem musela vymyslet něco, aby mě zkontrolovali, protože koukali na nález před 40 minutami).
PA řekla, když tedy myslím, že jdem na to. Tak jsem se ptala, kolik to je cm a jestli už je to na tu přípravu. Ona se smála, že se nediví, musí mě to prý už hrozně tlačit. Přípravu nestihneme, jdeme rodit. Já v tu chvíli moc nechápala, že UŽ? A tak jsem se znovu ptala, jak jako nestihneme, že klystýr chci. Znovu se zasmála a říká mi: „Netlačte, jdeme honem na sál. Zatlačíte a rodíte.“
Polila mě vlna vzrušení, jupí, je to tady. Nadšeně jsem se rozešla, ale kontrakce mě zastavovaly. PA na mě volala, ať se nezastavuju a honem. Musely mě podpírat z obou stran. Sotva jsem si vylezla na lehátko a jednou zatlačila.
A ten krásný okamžik, kdy jsem uviděla své třetí dítě, druhou dceru, byl tu. Byla tak maličká, ale hlavně! Koukala, byla plná elánu (to jsem viděla poprvé), nebyla vůbec zmožená oxytocinem ani žádnými urychlováky. Zvládly jsme to bez nástřihu, bez všeho i bez poranění. Prý se jí ani nezúžila hlavička.
Jsem moc vděčná všem, kteří podpořili a umožnoli mi možnost rozhodnout se sama, jak chci porodit. A ještě chválily, jak je to krásně ukázkové a že to tak má být. Rodila jsem sama se sebou a mou holčičkou. Měla klid, mohla se ponořit sama do sebe, procítit nás obě, jak jsme spojené - ještě dodnes, 7 měsíců po porodu to cítím mezi námi.
Jediné, co bych vytkla, že i přes tak krásný a nevyčerpávající porod, mi malou na celou noc odnesli, ačkoliv jsme byly domluvené na tom, že si ji hned beru k sobě. Nelituji ale ničeho, ona se prospinkala a já koukala z okna na krásný výhled - zrovna padal sníh a v okolí porodnice u Apolináře to vypadalo úžasně - ještě podsvícené od pouličních lamp.
Přečtěte si také
Zalezli jsme do vířivky a syn nás zamkl. V županu jsme šli přes celou ves
- Anonymní
- 21.10.26
- 8393
Měl to být romantický podzimní večer, sklenička vína a příjemný relax v teplé vodě. Místo toho jsme zažili jedno z nejstresovějších dobrodružství našeho života, na které jen tak nezapomeneme.
„Kašle, přijďte si pro ni!“ Vrací mi dceru ze školky, protože jsem doma?
- Anonymní
- 21.10.26
- 1345
Pozoruji dceru, jak si spokojeně staví kostky na koberci. Zpívá si u toho písničku, směje se a vypadá jako to nejzdravější dítě na světě. Přesto jsem ještě před dvěma hodinami stála ve školce s...
Podzimní ranní špička jen pro otrlé. Každý den sklidím alespoň dvě výhružky
- Anonymní
- 21.10.26
- 669
Jsem z Prahy, jakmile začne být trochu sychravo a chladno, všichni Pražáci začnou okamžitě jezdit autem do práce. Mě bohužel nic jiného nezbývá. Děti musím rozvést do škol a rychlejší alternativa...
23 let jsem se tvářila, že se nic nestalo. Pak přišla zpráva, která vše změnila
- Anonymní
- 21.10.26
- 2723
Myslela jsem si, že některé věci je nejlepší nechat minulosti. Dnes je mi pětačtyřicet, mám hodného manžela, dospívajícího syna a spokojený život. Jenže před pár týdny se mi ozvala bývalá kamarádka...
Vibrátor do každé rodiny, říká tchyně. Ocenila bych, kdyby zůstala u ponožek
- Anonymní
- 21.10.26
- 1170
S manželem udržujeme celkem zdravý sexuální vztah, i když jsme spolu už přes patnáct let. Pravdou ale je, že už se člověk musí snažit. Nedávno manžel slavil narozeniny a moje tchyně mu popřála, aby...
Z Turecka jsme málem neodletěli. Tohle jsme na rodinné dovolené opravdu nečekali
- Martrich
- 20.10.26
- 2962
Protože v zimě často marodíme, chtěla jsem nám prodloužit léto a třeba i trochu posílit imunitu díky podzimnímu pobytu u moře. V říjnu už nebývá počasí leckde stálé, ale všichni říkali, že Turecko...
Už mě nebaví být doma za policajta. Děti mi utíkají k tatínkovi
- Anonymní
- 20.10.26
- 1576
Nechci být pořád ta, co nastavuje pravidla. Pořád něco zakazuju, připomínám, hlídám a kontroluju. A když už toho mám plné zuby, přijde tatínek, usměje se na děti a během pěti minut je za největšího...
Přebral synovi přítelkyni, teď ji našli oběšenou. Ze souseda mám strach
- Anonymní
- 20.10.26
- 3474
Vždycky jsme věděli, že soused není žádný svatý. Chodil do hospody, byl nepříjemný a agresivní. Jenže to, co se u něj doma odehrálo v posledních týdnech, přerostlo v černou můru pro celou naši...
Kolegyně o mně lhala, že chci děti. Šéf ji povýšil místo mě, tak dávám výpověď
- Anonymní
- 20.10.26
- 7946
Roky jsem tvrdě pracovala, zůstávala v kanceláři přesčasy a plnila všechny úkoly na více než sto procent. Šéf mi slíbil povýšení. Byla jsem přesvědčená, že ta pozice je po zásluze moje. Jenže když...
Inkluzi nerušte. Moje dítě díky ní nemusí každý den poslouchat, že je hloupé
- Anonymní
- 20.10.26
- 3413
Když slyším, že by se inkluze měla zrušit a děti s postižením patří do speciálních škol, mám chuť křičet. Můj syn není hloupý, ani líný. Jen se učí jinak než většina spolužáků. V běžné škole...
… gratuluji k holcicce 
