Druhý porod
- Porod
- beruska03
- 14.03.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Noc co noc sedím při kojení na eMiminu a těším se na nové deníčky, tak mě napadlo napsat sem i já. Vím, nijak originální začátek deníčku... :D
První porod jsem zažila před 2,5 lety a skončil po 13 hodinách kontrakcích akutním SC – stále jsem to brala jako jakési své selhání. Vím, že jsem za to nemohla a že je hlavní, že je dcerka v pořádku. Ale i přesto všechno se ve mně ten pocit selhání pořád držel.
Vždy jsme s manželem chtěli dvě dítka blízko sebe, tak jakmile jsem po 8 měsících přestala kojit, nechali jsme tomu volný průběh a po první ms už další nepřišla – jaké bylo mé překvapení, že na testu byly //. Překvapení proto, že na dceru jsme čekali 2 roky, tak jsem nečekala, že by se nám mohlo zadařit tak brzy.
Jen co jsem tuto informaci během pár dní vstřebala, objevilo se krvácení a já bohužel o miminko přišla. 
Bylo nám doporučeno počkat 3, nejlépe 6 měsíců, než se budeme pokoušet o miminko znovu.
Po dvou proběhlých ms jsme tomu nechali opět volný průběh. Zadařilo se po 5 měsících a já opět držela v ruce test s //. Byla jsem ráda, ale tentokrát jsem se snažila to brát tak nějak „s rezervou“, moc se na to neupínat. Děsila mě myšlenka, že by se situace s potratem mohla opakovat.
Naštěstí bylo vše ok, nebylo mi ani nijak špatně, jen jsem byla více unavená a šlo to na mě vidět snad už od 7. tt.
Na 1. screeningu jsem se jen opatrně pana doktora zeptala, zda by třeba už šlo vidět, co se v bříšku ukrývá, a pan doktor koukl a říkal, že to vidí spíše na kluka, ale není to ještě zcela jasné. Kluka nám potvrdila i moje paní doktorka v 18. tt, tak jsme se s mužem těšili, že se nám to podařilo a budeme mít páreček. Pokusím se to zkrátit, do konce těhotenství bylo vše ok.
Termín jsem měla 10. 12. 2014, ale přála jsem si porodit už třeba na konci listopadu, ať má malý narozeniny co nejdál od Vánoc. V listopadu přišla tchyně, s kterou bydlíme (a vycházíme spolu), že musí jít na operaci, takže nastupuje do nemocnice (to jsem byla 36. tt). Nevím proč, ale v tu chvíli jsem ze srandy prohodila, že by bylo zajímavé porodit zrovna v tuto dobu, protože představa, jak se o prvorozenou stará jen můj manžel s tchánem, byla zajímavá. 
Tak daleko jsem nebyla od pravdy…
Bylo 14.11.2014 (já 36+2), tchyně v nemocnici po operaci (ten den měla zrovna i narozeniny) a doma se nám porouchalo topení. Já běhala z jednoho patra do druhého a snažila se za pomoci manžela na telefonu kotel rozběhnout a mezitím uklidnit dcerku, která byla celá nesvá, že maminka pořád někde běhá.
Naběhala jsem toho fakt dost, takže jsem večer padla únavou na gauč a říkala jsem manželovi, že pokud z toho neporodím dnes, tak snad už nikdy. Manžel se jen pousmál a šel si lehnout. Já ještě polehávala na gauči. Bylo něco okolo 23:15 a najedou mi luplo v břiše (na ten zvuk a pocit v životě nezapomenu). Já zůstala jen ležet a úplně ve mně zatrnulo. Napadla mne myšlenka: „No snad se nechceš fakt narodit už teď??!!“ a opatrně jsem si sedla a ucítila trochu mokro.
Doběhla jsem tedy na wc a čekala, co bude. Po zkušenosti s dcerou, kdy to teklo proudem… a ono nic, jen občas trochu odteklo. Tak jsem stále vyčkávala, když se přidaly kontrakce, hned co 5 minut, tak jsem si říkala: „No do háje, ono je to fakt tady, vždyť je ještě brzy, jsem teprve 36+3.“
Po 2 hodinách kontrakcí jsem byla vzbudit mého muže. Nejdříve si myslel, že ho zkouším, ale jakmile jsem při kontrakci klekla na všechny čtyři, rychle pochopil, že toto bych tedy nehrála. 
Dostal za úkol vzbudit tchána, ať jde k nám nahoru pohlídat dceru – ten když mě viděl, měl asi strach, ať neporodím doma, protože mě hnal do auta. Jsem mu říkala, ať se nebojí, že doma fakt rodit neplánuji.
Do porodnice jsme dojeli v 2:30. Po vyšetření jsem zjistila, že jsem otevřená na 5 cm. Jelikož jsem měla první SC, tak mi dali „na výběr“, jak chci rodit. Říkala jsem jim, že bych chtěla zažít klasický porod, tak to respektovali. Ale přiznám se, že po dalších pár výživných kontrakcích jsem prosila o císaře (nejsem za to na sebe pyšná), tak doktor říkal, že zavolá služebně staršího MUDr. a domluvíme se.
Starší lékař tam byl snad hned. Na porodní box jsem se dostala okolo 3. hodiny. Připojili mě na CTG a vyšetřili a doktor říká „Císaře už nestihneme, do hodiny máte porozeno.“ Na to jsem mu řekla, že to určitě, to mi u dcery slibovali celou dobu.
Po chvíli jsem cítila strašnou potřebu tlačit… nebo spíše to tělo začínalo tlačit samo, tak jsem dostala svolení a šlo se na věc. PA mě neuvěřitelně povzbuzovala, MUDr. mi tlačil na břicho a na pár zatlačení byl Filípek venku. Měl 3050 g a 49 cm (na 36+3 tt dobrý).
Přiznám se, že v tom konci mám pár mezer a kolikrát se s manželem k tomu vracíme, tak jsem stále překvapená, co se jak dělo.
Takže shrnu-li to, měla jsem porod, jaký jsem chtěla – přála jsem si večer uložit dceru a ráno, až se probudí, bude manžel již doma. A pak jsem chtěla přijet do porodnice a mít do 2 hodin hotovo, což se mi taky splnilo. Mé hlavní přání bylo porodit klasicky a aby byl malý v pořádku – což se taky povedlo. Mohlo se to obejít sice bez těch poporodních hemoroidů, ale po pár dnech bylo i toto ok.
Všem přeji krásný den!
Přečtěte si také
Volby jako za komunismu: Není trapné házet do urny jedinou kandidátku?
- Anonymní
- 07.10.26
- 70
Jak všichni víte, blíží se komunální volby a jistě už jste ve svých schránkách našli obálky s kandidátními listinami pro vaše obce. Já tu svou otevřela s očekáváním. Naše malá vesnice sice nemá moc...
Ex si prosadil, aby dcera chodila do dvou školek. Následky nesla hlavně ona
- Anonymní
- 07.10.26
- 107
Dvě školky, noční můra, která trvala dva roky. Nechápu, jak tohle může někdo dopustit. Ex se po rozvodu odstěhoval na druhý konec Prahy a trval na tom, že naše společná, tehdy tříletá Anežka, bude...
Dcera si změnila heslo k telefonu. Začala jsem mít podezření
- Anonymní
- 07.10.26
- 149
Dcera už je ve věku, kdy si začíná hlídat svoje soukromí. Proto mě nejdřív nijak zvlášť nepřekvapilo, když si změnila heslo k telefonu. Jenže pak jsem si všimla, že si s někým pořád píše, telefon...
„Chlap si má po práci sednout na gauč a mít klid!“ tvrdí tchyně
- Anonymní
- 07.10.26
- 150
S tchyní máme v zásadě hezký vztah. Kdykoliv přijede na návštěvu, přiveze pečený koláč, dětem vykoupí půlku hračkářství a upřímně se zajímá o to, jak se máme. Jenže v momentě, kdy se konverzace...
Na firemním večírku jsem si spletla kolegu. To, co se stalo potom, byl osud
- Anonymní
- 07.10.26
- 218
Na firemní večírky jsem nikdy moc nebyla. Člověk se tam většinou snaží vypadat, že se skvěle baví, i když polovinu večera přemýšlí, kdy už bude společensky přijatelné odejít domů. Tentokrát jsem...
Rok jsem měla dokonalý vztah. Pak u mých dveří zazvonila jeho manželka
- Anonymní
- 07.10.26
- 194
Téměř rok jsem žila v přesvědčení, že jsem potkala toho pravého. David byl pozorný, galantní, nosil mi kytky bez důvodu a každá naše společná chvíle doprovázená kávou nebo procházkou byla jako...
Vždycky jsem si myslela, že svoje dítě nikdy neuhodím. Pak jsem mu dala facku
- Anonymní
- 06.10.26
- 1185
Jednu věc jsem měla ve výchově svých dětí vždycky jasnou. Nebudu je bít. Sama jsem jako dítě dostávala facky a párkrát i pořádně přes zadek. „Škoda každé rány, která padne vedle,“ slýchala jsem...
Tchyně má klíče od bytu a chodí bez ohlášení. Manžel to neřeší
- Anonymní
- 06.10.26
- 998
Klíče od našeho bytu dostala tchyně jen pro případ nouze. Jenže postupně je začala používat kdykoli se jí zachce. Nosí polévku, přerovnává věci, kontroluje domácnost a manžel tvrdí, že bych měla...
Dělala jsem vše pro podporu jeho imunity. Stejně byl syn ve školce pořád nemocný
- Anonymní
- 06.10.26
- 430
Když Matěj loni nastoupil do školky, počítala jsem s tím, že první rok bude horší. Rýma, kašel, jednou za čas teplota. Jenže realita byla taková, že byl doma snad každé dva týdny. A já málem přišla...
Manžel domů „donesl“ pohlavní nemoc. Tvrdí, že mě nepodvedl
- Anonymní
- 06.10.26
- 1491
K lékařce jsem šla kvůli potížím, které jsem nejdřív přičítala něčemu banálnímu. Výsledek vyšetření mě zaskočil. Manželovi jsem řekla, že by se měl nechat vyšetřit také, ale on odmítá připustit, že...
První jsem tedy měla vyvolávaný a šlo to přirozenou cestou, ale teď bych ráda, kdyby se to rozběhlo samo.. No uvidíme..
Dle me dopecena 
jinak ja rodila jak ty,36+4tt syn mel 2870g a 46cm 
gratuluji k synovi…
myslela jsem, že od těchto praktik už se ustupuje.
