Dvě děti
- Rodičovství
- miru81
- 06.08.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Z toho, jak to bude doma vypadat po porodu druhého dítka, jsem měla docela strach. Však se říká kdo má jedno dítě, je to jakoby žádné neměl, až přibude druhé, to teprve víte, že jste rodiči.
Je faktem, že v porodnici jsem si opravdu hezky odpočala. Sice mi bylo po Aničce smutno, ale ten klid, to byl balzám na duši. Moct si jen ležet, nemuset vařit, prát, v jednom kuse uklízet… Musím zkonstatovat, že to bylo příjemné.
Příchod domů z porodnice, to byl citový výbuch. Dcerka špatně nesla můj odjezd do porodnice, ani za mnou nechtěla. Bála jsem se, že na mě bude naštvaná. Jen do telefonu plakala, abych přijela domů. Tři dny jsme se neviděly.
To volání „maminkooo“, když mě viděla… Slzy štěstí mi tekly proudem. Bylo to nádherné, krásné, to asi nemusím popisovat. Pak jsem se jí zeptala, jestli chce vidět brášku. S rozzářenýma očima řekla, že ano. Ten užaslý výraz, když Matyáška viděla - hned se na něj začala smát a chtěla chovat. Prostě bezva. ![]()
Manžel s námi byl ještě 3 dny doma, ovšem blázinec, který jsem čekala, se nekonal. Matyáš je spinkací, „bezúdržbové“ miminko (nají se, spí, nají se, spí…). Anička sice zjistila, že pokud mám Matyho v ruce nebo ho vezu kočárkem, nemůžu na ni hned při zlobení vlítnout, takže zlobí na 250 %, ale to se srovnalo během měsíce. Pořád by Matyáška chovala, hladila, pusinkovala – což musím dávat docela pozor, protože je schopná mu ublížit. Co si budeme povídat, nejsou jí ještě ani 3 roky.
Ale je hezké vidět, jak se tvoří vztah mezi bratrem a sestrou. Anička pořád povídá, jak ho miluje a že on miluje ji. A pozor, já Matyho nemiluji – toho miluje jen ona, já miluju přeci tatínka, babička dědu atp. ![]()
Matyáškovi jsou 2 měsíce. Už vydrží dopoledne a odpoledne být vzhůru i hodinu, ale oproti Aničce ho nemusím mít v tu dobu pořád v ruce, Maty se zabaví sám. V postýlce (nebo v druhé v obýváku) si bouchá do hraček, kouká, sleduje kolotoč. Občas ho posadím do lehátka a bouchá si do zvířátek, přitom sleduje dění kolem. Je to strašný kliďas, snad mu to zůstane. A krásně se řehní. ![]()
Nejvíc jsem se bála toho, jak se dětem budu moci věnovat. Ale tím, že Maty ještě hodně spinká, můžu se naplno věnovat Aničce. Občas mívám pocit, že bych se Matymu mohla věnovat více (pase koníky, mazlíme se kolem kojení, povídám mu, když sedí v lehátku, cvičíme Vojtovku – při pasení koníků mi dělá letadlo), ale já mu to brzy vynahradím – a teď mám pocit, že mu to takto vyhovuje.
Anička půjde v září do školky (o tom bude asi další deníček, chytám z toho nerva už teď
), takže budeme s Matym doma většinou sami a to pěkně ten čas budu trávit s ním. Moc se na to těším.
Takže? Trochu mi tu pyramidu štěstí kazí manžel tím, že je od rána do noci a většinou včetně víkendů v práci (pozor, dnes ne, tak jeli s Aničkou na kole krmit kačenky ♥ ). Ale ano, posledních několik let se cítím čím dál více šťastnější – unavená, ale šťastná. ♥
Přečtěte si také
Kolegyně přebírá moje nápady a tváří se, že mi pomáhá. Zvažuju výpověď!
- Anonymní
- 21.09.26
- 3365
Když k nám do práce nastoupila nová kolegyně, všichni ji okamžitě přijali. A vlastně se tomu ani nedivím. Je přesně ten typ člověka, který umí během pár dní zapadnout.
Chtěla jsem, aby moje dítě bylo ve škole nejlepší. Dnes už tolik netlačím
- Anonymní
- 21.09.26
- 2239
Ani nevím, kde se to ve mě vzalo, ale od malička jsem chtěla, aby můj syn byl ve třídě mezi jedničkáři a navíc ten nejoblíbenější. Možná je to kvůli tomu, že je jedináček a já jsem matka...
„Ten kluk nemůže být můj,“ oznámil mi manžel a požaduje test otcovství
- Anonymní
- 21.09.26
- 2309
O miminko jsme se s manželem snažili několik let. Když už jsme se chystali na kliniku, otěhotněla jsem. Byli jsme oba moc šťastní. A pak se Vojtíšek narodil, všichni říkali, že je celý já, po...
Syn nejí maso. Učitelka ho nutí ochutnat a říká mu, že nebude dost silný
- Anonymní
- 21.09.26
- 1476
Doma maso nejíme a synovi jsme nikdy neříkali, že je kvůli tomu lepší než ostatní. Ve školce ale začal slýchat, že když nebude jíst maso, nebude silný, neporoste a ostatní kluci ho předběhnou....
„Martin se vrací domů.“ Tchyně nás chtěla i s dětmi do měsíce vystěhovat z bytu
- Anonymní
- 21.09.26
- 6107
Když nám tchyně před lety nabídla podkrovní byt nad svým domem, měli jsme pocit, že jsme vyhráli. Měli jsme dvě malé děti, na vlastní bydlení jsme neměli dost peněz a nájem v okolí byl šíleně...
Manžel vydělává, já prosím o peníze. Na rodičovské jsem ztratila svobodu
- Anonymní
- 20.09.26
- 4865
Dokud jsme oba chodili do práce, měli jsme společný účet a o penězích rozhodovali spolu. Po narození dětí se ale pravidla nenápadně změnila. Manžel začal svou výplatu považovat za vlastní peníze a...
První třída mě naučila, že dítě nepotřebuje umět všechno ještě před školou
- Anonymní
- 20.09.26
- 1890
Moje dcera minulý rok začala chodit do školy. Musím říct, že větší nervy jsme měli my jako rodiče. Začalo to samozřejmě zápisem. Na ten jsme se opravdu učili jako kdysi my na střední školu. Už...
Manifest jednoty a vnitřní svobody
- Nápomocný
- 20.09.26
- 325
Průvodce pro probuzení lidské bytosti v moderním labyrintu.
„Zařídíš to, viď?“ Všichni v rodině spoléhají na mě, ale kdo pomůže mně?
- Anonymní
- 20.09.26
- 2242
Jsou dny, kdy cítím, že je toho na mě prostě moc. Nevím, kde mi hlava stojí a všichni spoléhají na to, že já něco udělám. Zařídíme tohle, tamto, nakoupím, vyzvednu, uvařím. A když na něco zapomenu,...
Ex synovi kupuje oblečení za desetitisíce a ten mi pak vyčítá, že jsem chudá
- Anonymní
- 20.09.26
- 981
Když byl Kuba malý, snažila jsem se, aby pochopil hodnotu peněz. Dokud jsme byli s jeho otcem spolu, dalo by se říct, že jsme v tom byli za jedno. Jeho otec vždycky vydělával slušné peníze, ale...