Jak jsem šťastná
- Rodičovství
- tria.002
- 30.03.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Nevím, jestli dnešní deníček někomu něco dá, nejspíš ne... Ani nepobaví. Ale snad ani neurazí. Já jen byla plná a muselo to ven. Hormony, jaro...
- 2
Původně jsem chtěla psát druhý deníček o porodu, který mnohé zajisté pobaví, až se k tomu dostanu… ale jelikož mě můj drahý potomek probudil už v pět a já mám čas přemýšlet, vypíšu sem svoje myšlenky.
Určitě to každá z vás sama zná. Tu vlnu lásky, která se přes vás přelije, když se podíváte na svoje dítě, které vedle vás s důvěrou spí. Já se dívám a říkám si, kde se to ve mně bere. Hodněkrát jsem slyšela, že jsem dost od rány, rázná, s ničím se nepářu… To miminko, co tu u mě odfukuje, dává mi sílu lámat skály. A zároveň probouzí tolik něhy.
Mám chuť opusinkovat tu malou hlavu, pohladit naducaný tvářičky a obejmout to maličký tělíčko. Kolikrát se přistihnu, jak se do tmy usmívám, když si představím jeho výraz, když ho otočím na bříško nebo ho nesu v náručí.
Jak vykulí oči, když vydám zvuk, který nezná, a pak se usměje… Jak hýbe obočím, když přemýšlí, jestli to, co dělám, je k smíchu nebo ne. Jak na mě pomlaskává, když zahlédne své výsostné území v mém výstřihu, a jak nadává, když mi dlouho trvá se vedle něj k jídlu uvelebit. Dokonce mě pobaví, i když nabírá k pláči. Připomíná mi kocoura z pohádky o Shrekovi…
Já totiž bezmezně miluji svého syna. Jeho výrazy, doteky, zvuky. Jeho úsměvy. Miluju celou jeho bytost a vím, že bych se rvala jako rozzuřená lvice, kdyby mu chtěl někdo ublížit.
Děkuji, pokud jste dočetly.
Přečtěte si také
Odmítla jsem jít k volbám a rodina mě má za špatnou. Prý je to povinnost
- Anonymní
- 08.10.26
- 637
„Ty opravdu nepůjdeš volit?“ zeptá se mě máma a nejspíš bude následovat přednáška o tom, že lidé před námi za možnost volit bojovali a kdo k volbám nepůjde, nemá právo si pak na nic stěžovat.
„Jestli jsi moje kamarádka, tak to uděláš.“ Šikana u dcery začala zcela nevinně
- Anonymní
- 08.10.26
- 975
Moje dvanáctiletá dcera se před časem začala ze školy vracet nějaká jiná. Zamlklá, bez nálady, občas ji bolelo břicho. Nejprve jsem to banalizovala. Myslela jsem si, že má svoje náladičky, ale pak...
„Jsi single, pojeď s námi,“ řekla sestřenka. Udělala ze mě neplacenou chůvu
- Anonymní
- 08.10.26
- 3474
Sedím na lehátku pod slunečníkem, zvedám z písku už pátý plastový kyblík a zmateně sleduji čtyři pobíhající děti. Na čele mám krůpěje potu a v hlavě mi pořád dokola vyvstává jediná otázka: Proboha,...
Manžel přišel domů s cizí vůní na košili. A měl překvapivé vysvětlení
- Anonymní
- 08.10.26
- 1033
Manžel přišel večer domů a já jsem si hned všimla, že voní jinak. Ne jako po sprše nebo po svém parfému. Na košili měl výraznou dámskou vůni, kterou jsem bezpečně poznala, protože přesně tenhle...
Mám VIP lístky na Pardubickou. Do šatů se mi nechce, raději bych seděla na gauči
- Anonymní
- 08.10.26
- 1036
Je to takový náš hlavní svátek roku. Pro mě, holku, co u koní vyrůstala a od dětství skáče parkury, je Velká pardubická srdcová záležitost. Jenže letos mi těšení na tuhle legendární neděli, kdy se...
Volby jako za komunismu: Není trapné házet do urny jedinou kandidátku?
- Anonymní
- 07.10.26
- 795
Jak všichni víte, blíží se komunální volby a jistě už jste ve svých schránkách našli obálky s kandidátními listinami pro vaše obce. Já tu svou otevřela s očekáváním. Naše malá vesnice sice nemá moc...
Ex si prosadil, aby dcera chodila do dvou školek. Následky nesla hlavně ona
- Anonymní
- 07.10.26
- 1570
Dvě školky, noční můra, která trvala dva roky. Nechápu, jak tohle může někdo dopustit. Ex se po rozvodu odstěhoval na druhý konec Prahy a trval na tom, že naše společná, tehdy tříletá Anežka, bude...
Dcera si změnila heslo k telefonu. Začala jsem mít podezření
- Anonymní
- 07.10.26
- 1140
Dcera už je ve věku, kdy si začíná hlídat svoje soukromí. Proto mě nejdřív nijak zvlášť nepřekvapilo, když si změnila heslo k telefonu. Jenže pak jsem si všimla, že si s někým pořád píše, telefon...
„Chlap si má po práci sednout na gauč a mít klid!“ tvrdí tchyně
- Anonymní
- 07.10.26
- 5257
S tchyní máme v zásadě hezký vztah. Kdykoliv přijede na návštěvu, přiveze pečený koláč, dětem vykoupí půlku hračkářství a upřímně se zajímá o to, jak se máme. Jenže v momentě, kdy se konverzace...
Na firemním večírku jsem si spletla kolegu. To, co se stalo potom, byl osud
- Anonymní
- 07.10.26
- 1984
Na firemní večírky jsem nikdy moc nebyla. Člověk se tam většinou snaží vypadat, že se skvěle baví, i když polovinu večera přemýšlí, kdy už bude společensky přijatelné odejít domů. Tentokrát jsem...
