Předtím a teď
- O životě
- tria.002
- 12.11.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak jsem si nosila potomka před třinácti lety. A jak si ho nosím teď...
Je tomu už skoro třináct let, kdy jsem poprvé otěhotněla. Miminko bylo plánované, chtěné, bylo mi 20, krátce po svatbě a u nohou mi ležel celý svět. Ten svět se se mnou pak zatočil a zhroutil se, zmizelo vše, co jsem do té doby měla a znala a nastalo těžké období.
Ale i tak: celým těhotenstvím jsem proplouvala ve zdraví, bez komplikací, bolestí. Naučila jsem se být šťastná a těšila jsem se na miminko, o které jsem málem přišla, protože jsem se ze začátku nemohla vyrovnat s tím, že co bylo už není. Ještě jsem byla tak blbá, že jsem dotovala manželovu rodinu.
Porod byl rychlý, za dvě hodinky za mnou, holka se narodila zdravá a vypadala jak mládě šimpanze. Samý černý vlas, černé oči, chloupky po těle. Zamilovala jsem se do ní celým tělem a celou duší a dala jsem jí, jenom jí, dalších osm let.
Pak, po těch osmi letech, jsem opět našla někoho, kdo mi stál za to, abych ho pustila k nám do života. Roční přátelství pomalu přerostlo v lásku, vlastnoručně jsme si opravily vybydlený byteček, nastalo stěhování. Přišlo období, kdy jsem poprvé zažila, jaké to je, když člověk má rodinu, kdy člověk má někoho, kdo by se pro něj rozdal. Nikdy jsem nepotkala nikoho méně sobeckého než toho svého drahého a jeho rodiče.
Společně jsme se prali se životem, nemohla jsem najít práci, vysoké náklady na topení v bytě (elektřina), zvyšující se nároky dospívající dcery. Ale bylo to skvělé. Bez hádek, vše v pohodě, večerní rituály u televize, bez kterých jsme ani jeden nemohly spát, diskuze o všem a o ničem. Našla jsem si brigádu a dalo se to zvládnout. Těžko, ale dalo se…
Neříkám, že někdy nebyly problémy. Hodně se snažila i přítelova bývalá, která prostě odmítala a odmítá akceptovat, že má přítel svůj život. Svůj nový život s někým jiným. Přestala půjčovat syna, volala ve dne, v noci. Vše jsme spolu zvládli a ona pochopila!
Pak jsem konečně našla práci, která mě bavila, slušně placenou, s bonusy. A zároveň jsem zjistila, že jsem těhotná.
V práci jsem byla měsíc na zkoušku a dva dny po podpisu smlouvy tohle?? Co teď? No, nakonec jsem pronesla něco ve smyslu, že mladší nebudu, hubenější taky ne a tohle by mohla být poslední naše šance, kdy miminko mít. Dostala jsem rizikovku, srovnala se se šéfkou (nadšená nebyla) a začala z našich skromných úspor střádat na výbavičku.
No, jsem o třináct let starší, o padesát kilo těžší a tohle těhotenství vážně není mým nejkrásnějším obdobím. Od začátku mám křeče v břiše, oteklé nohy a lítá mi tlak. Po triple testech, že jsem je já… neodmítla, bylo nejhorší období. Výsledky vykazovaly velké riziko rozštěpových vad. Měsíc jsem čekala na specializované vyšetření.
V noci jsem nespala, jíst jsem nemohla (to mi neuškodilo), brečet se mi chtělo- Na lidi jsem neměla náladu a začínající pohyby miminka mě ničily, protože díky zpovědím, které jsem četla tu na Koníkovi nebo na Miminu, jsem před očima měla ty nejhorší vize, co by se mohlo stát. Už nikdy víc!
Nastal den D, tříhodinová cesta autem, ticho. Čekání, než budu na řadě a pak… Nejúžasnější, co mě mohlo potkat. Skvělý pan doktor, jehož bodrý přístup, empatie a lidskost uklidnily můj klepající se rosol, takže mě mohl vyšetřit a vše ok. Kluk jak buk. Jsem mu nesmírně vděčná za půlhodinové hlazení mojí ruky a povídání o koních.
Takže hurá!! Jdeme do modrý. Ale já to vnitřně věděla, že to bude kluk. Doma už čekala modrá postýlka, modrý pultík. ![]()
Abych si opravdu vybrala vše, mám těhotenskou cukrovku. Zatím řešenou dietou, ale ranní glykemie je vždy vysoká, takže uvidím, co se dozvím zítra u MUDr. Do termínu mám zhruba 6 týdnů, přenášet nesmím, takže nejpozději na Silvestra musí Péťa ven. Ze včerejšího utz vím, že má 2 kg.
Strašně moc se těším, až ho uvidím, kloučka svého. A doufám, že se pak doktor v Hradci nespletl, včera nic vidět nebylo. Ale tak zase si říkám, že lepší holka v modré než kluk v růžové.
Přítel je momentálně ve stadiu, kdy mi hladí bříško ze spaní a uklidňuje moje těžce zkoušené nervy, protože naše dcera, která je momentálně těžce praštěná pubertou, nezvládá školu, ani učení. Má ke všemu dost laxní přístup a moje monology plují kolem ní, ale k ní si cestu nenacházejí. Plánuji návštěvu poradny. Přemýšlela jsem, jestli není problém v prckovi, jestli nežárlí. Ale na miminko se snad těší, vztahy jsme spolu měly vždy v celku fajn. Ale do hlavy jí nevidím. Na přítele se upnula hned při prvním setkání. Sedli si! Z toho jsem měla velký strach.
Napsala jsem dlouhý deníček, ale dnes byl těžký den a já potřebovala upustit páru. Pomohlo to…
Kdo není unuděn k smrti, tomu děkuji za přečtení. ![]()
Přečtěte si také
„Prsa ti udělají nový! A na pojišťovnu!“
- PenelopaW
- 14.10.26
- 589
Tak tuhle větu už nikdy nevyslovím nahlas. Je veliký rozdíl mezi plastickou operací estetickou a mezi rekonstrukcí prsu.
Naše manželství skončilo po roce. Stačila jedna chyba a přišla jsem o všechno
- Anonymní
- 14.10.26
- 2235
Petr byl mužem mých snů. Když jsme se brali, byla jsem přesvědčená, že to bude navždy. Předtím jsme spolu chodili skoro čtyři roky a já si byla jistá, že jsme si souzení. Jenže ani ne po roce byl...
Manželka začala dostávat časté zprávy ze školky. Nechtěla mi říct proč
- Anonymní
- 14.10.26
- 1021
Nejdřív jsem si toho skoro nevšiml. Manželce začaly chodit večer zprávy ze školky a já předpokládal, že jde o nějaké organizační věci. Výlet, platba za divadlo, změna času vyzvedávání. Jenže...
Nesnáším hlasovky! Kolegyně mi místo předávky práce posílá téměř podcasty
- Anonymní
- 14.10.26
- 352
Poslouchat devítiminutovou hlasovku plnou odboček, štěkání psa a neustálých změn je pro mě osobní očistec. Zvlášť když jde o předávání pracovní směny, kde záleží na každém detailu. Vážně si v...
Tohle byl první díl StarDance. Kvůli manželově blbosti jsem ho prošvihla
- Lucinda.pavlicek
- 14.10.26
- 399
Sobota odpoledne a já už jsem doslova na trní. Po roce začíná nová série Stardance. Prožívám tenhle televizní svátek snad ještě víc než volby do senátu. I ty v naší rodině rezonují, ale u této...
Tchyně mě před dítětem napadla. Nevím, jestli ji ještě někdy pustím přes práh
- Anonymní
- 13.10.26
- 9554
Na začátek bych ráda vysvětlila, že moje tchyně je hodně specifická a složitá osobnost. Dlouho jsem si říkala, že některé její poznámky a zásahy do našeho života prostě musím přejít. Je to přece...
Přes rok jsem s nikým nespala. Zjistila jsem, že mi to tak vlastně vyhovuje
- Anonymní
- 13.10.26
- 1626
Když se mě kamarádky zeptají, kdy jsem naposledy s někým spala, řeknu, že je to už víc než rok. Některé na mě koukají, jestli jsem vlastně normální. A já se přitom usmívám. Ačkoliv je mi teprve 25...
Je to sport pro chlapy. Dcera začala boxovat, ale já se o ni příliš bojím
- Anonymní
- 13.10.26
- 551
Nikdy by mě nenapadlo, že právě moje dcera začne chodit na box. Když jsem si představovala její kroužky, měla jsem v hlavě spíš tanec, gymnastiku nebo nějaký výtvarný kurz. Rozhodně ne rukavice a...
Bývalý mi poslal účet za náš vztah. Prý už má na vlastního syna předplaceno
- Anonymní
- 13.10.26
- 2610
Když jsem od Petra odcházela, bála jsem se hlavně toho, jak všechno zvládnu sama. Nájem, účty, práce a péče o syna. Ani ve snu by mě nenapadlo, že mi muž, se kterým jsem strávila osm let, jednou...
Chtěla jsem, aby prvňačka snědla oběd. Matka na mě druhý den naběhla
- Anonymní
- 13.10.26
- 2836
Jsem učitelka na prvním stupni na malé vesnické škole. Učit je moje celoživotní poslání, prošly mi rukama generace dětí a svou práci jsem vždycky milovala. Jenže v poslední době mám čím dál častěji...