Předtím a teď
- O životě
- tria.002
- 12.11.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak jsem si nosila potomka před třinácti lety. A jak si ho nosím teď...
Je tomu už skoro třináct let, kdy jsem poprvé otěhotněla. Miminko bylo plánované, chtěné, bylo mi 20, krátce po svatbě a u nohou mi ležel celý svět. Ten svět se se mnou pak zatočil a zhroutil se, zmizelo vše, co jsem do té doby měla a znala a nastalo těžké období.
Ale i tak: celým těhotenstvím jsem proplouvala ve zdraví, bez komplikací, bolestí. Naučila jsem se být šťastná a těšila jsem se na miminko, o které jsem málem přišla, protože jsem se ze začátku nemohla vyrovnat s tím, že co bylo už není. Ještě jsem byla tak blbá, že jsem dotovala manželovu rodinu.
Porod byl rychlý, za dvě hodinky za mnou, holka se narodila zdravá a vypadala jak mládě šimpanze. Samý černý vlas, černé oči, chloupky po těle. Zamilovala jsem se do ní celým tělem a celou duší a dala jsem jí, jenom jí, dalších osm let.
Pak, po těch osmi letech, jsem opět našla někoho, kdo mi stál za to, abych ho pustila k nám do života. Roční přátelství pomalu přerostlo v lásku, vlastnoručně jsme si opravily vybydlený byteček, nastalo stěhování. Přišlo období, kdy jsem poprvé zažila, jaké to je, když člověk má rodinu, kdy člověk má někoho, kdo by se pro něj rozdal. Nikdy jsem nepotkala nikoho méně sobeckého než toho svého drahého a jeho rodiče.
Společně jsme se prali se životem, nemohla jsem najít práci, vysoké náklady na topení v bytě (elektřina), zvyšující se nároky dospívající dcery. Ale bylo to skvělé. Bez hádek, vše v pohodě, večerní rituály u televize, bez kterých jsme ani jeden nemohly spát, diskuze o všem a o ničem. Našla jsem si brigádu a dalo se to zvládnout. Těžko, ale dalo se…
Neříkám, že někdy nebyly problémy. Hodně se snažila i přítelova bývalá, která prostě odmítala a odmítá akceptovat, že má přítel svůj život. Svůj nový život s někým jiným. Přestala půjčovat syna, volala ve dne, v noci. Vše jsme spolu zvládli a ona pochopila!
Pak jsem konečně našla práci, která mě bavila, slušně placenou, s bonusy. A zároveň jsem zjistila, že jsem těhotná.
V práci jsem byla měsíc na zkoušku a dva dny po podpisu smlouvy tohle?? Co teď? No, nakonec jsem pronesla něco ve smyslu, že mladší nebudu, hubenější taky ne a tohle by mohla být poslední naše šance, kdy miminko mít. Dostala jsem rizikovku, srovnala se se šéfkou (nadšená nebyla) a začala z našich skromných úspor střádat na výbavičku.
No, jsem o třináct let starší, o padesát kilo těžší a tohle těhotenství vážně není mým nejkrásnějším obdobím. Od začátku mám křeče v břiše, oteklé nohy a lítá mi tlak. Po triple testech, že jsem je já… neodmítla, bylo nejhorší období. Výsledky vykazovaly velké riziko rozštěpových vad. Měsíc jsem čekala na specializované vyšetření.
V noci jsem nespala, jíst jsem nemohla (to mi neuškodilo), brečet se mi chtělo- Na lidi jsem neměla náladu a začínající pohyby miminka mě ničily, protože díky zpovědím, které jsem četla tu na Koníkovi nebo na Miminu, jsem před očima měla ty nejhorší vize, co by se mohlo stát. Už nikdy víc!
Nastal den D, tříhodinová cesta autem, ticho. Čekání, než budu na řadě a pak… Nejúžasnější, co mě mohlo potkat. Skvělý pan doktor, jehož bodrý přístup, empatie a lidskost uklidnily můj klepající se rosol, takže mě mohl vyšetřit a vše ok. Kluk jak buk. Jsem mu nesmírně vděčná za půlhodinové hlazení mojí ruky a povídání o koních.
Takže hurá!! Jdeme do modrý. Ale já to vnitřně věděla, že to bude kluk. Doma už čekala modrá postýlka, modrý pultík. 
Abych si opravdu vybrala vše, mám těhotenskou cukrovku. Zatím řešenou dietou, ale ranní glykemie je vždy vysoká, takže uvidím, co se dozvím zítra u MUDr. Do termínu mám zhruba 6 týdnů, přenášet nesmím, takže nejpozději na Silvestra musí Péťa ven. Ze včerejšího utz vím, že má 2 kg.
Strašně moc se těším, až ho uvidím, kloučka svého. A doufám, že se pak doktor v Hradci nespletl, včera nic vidět nebylo. Ale tak zase si říkám, že lepší holka v modré než kluk v růžové.
Přítel je momentálně ve stadiu, kdy mi hladí bříško ze spaní a uklidňuje moje těžce zkoušené nervy, protože naše dcera, která je momentálně těžce praštěná pubertou, nezvládá školu, ani učení. Má ke všemu dost laxní přístup a moje monology plují kolem ní, ale k ní si cestu nenacházejí. Plánuji návštěvu poradny. Přemýšlela jsem, jestli není problém v prckovi, jestli nežárlí. Ale na miminko se snad těší, vztahy jsme spolu měly vždy v celku fajn. Ale do hlavy jí nevidím. Na přítele se upnula hned při prvním setkání. Sedli si! Z toho jsem měla velký strach.
Napsala jsem dlouhý deníček, ale dnes byl těžký den a já potřebovala upustit páru. Pomohlo to…
Kdo není unuděn k smrti, tomu děkuji za přečtení.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1600
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 940
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1639
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20621
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2607
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2594
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1754
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Hodně zdraví toběš i miminku, dcerce trochu rozumu a tobě pevný nervy 
. Přeji pohodový zbytek těhotenství, rychlý a bezproblémový porod a hodně štěstí, radosti a lásky celé rodince 
chlap te dycky podrží protože by se pro tebe rozkrajel 
