Když dítě porodí dítě

Ahoj holky, tímto deníčkem bych chtěla reagovat na spoustu maminek, které své děti přivedly na svět ve velmi mladém věku, i já mezi ně patřím. Když jsem poprvé otěhotněla, bylo mi 17 let a studovala jsem střední školu.

Přesně si i pamatuji den početí :-) Můj manžel (tehdy přítel) byl vedoucí na táboře a odjel na tři týdny s dětmi na tábor. To pro mě bylo děsné, protože jsem byla zamilovaná až po uši a neuměla si to bez něj představit, byli jsme spolu každý, každičký den! Byl pryč týden a já už to nevydržela, chtěla jsem za ním jet, po dlouhém přemlouvání mě naši pustili (odjel do města cca 200 km od nás, musela jsem jet sama a zůstala jsem tam přes noc, jinak nemělo cenu jet). Tu noc jsme se spolu milovali ve stanu a počali našeho syna. Antikoncepci jsem nebrala, požuívali jsme mechanickou ochranu, ale ten večer žádná nebyla, a tak jsme si řekli - když to jednou zkusíme jen tak, přece se nic nestane. A ouhle, jak jsme byli hloupí - stalo se!

Reakce, které nastaly poté, byly děsné, mamka se z toho málem zhroutila, ve škole mi hrozil vyhazov, bylo to děsné a já si pořád říkala - ježiši, no a tak budu máma, co je na tom špatného? Když jsem šla k ředitelce školy na kobereček, tak mi řekla, že je to můj život a že si ho sama zpackám, protože dítě porodí dítě. Tenkrát bych ji nejraději za to z plných plic nadala, ale dnes ji chápu a nejenom ji, ale všechny kolem.

Těhotenství neprobíhalo nějak extra, jen šílené nevolnosti, ale měla jsem krásnou postavu a nepřibrala jsem ani deko.! O těhu jsem se nezajímala, nějaké knihy, stránky na netu, nic takového, neměla jsem kolem sebe kamarádky - maminky. Měsíc po 18. narozeninách jsem porodila. Když jsem si malého přivezla z porodnice, nevěděla jsem, jak s ním komunikovat, byla jsem zvyklá na své dva psi doma a ne na dítě. Najednou jsem celé dny jen krmila, přebalovala, poslouchala řev, chodila ve vytahaných teplákách, měla kruhy pod očima a nevím co ještě.

Moje kamarádky kolem mě se bavily, chodily na zábavy a já trčela doma s děckem - zní to děsně, já vím, ale tenkrát jsem to tak brala. Nějaké doktory jsme moc neřešila, jen to co bylo povinné - dobrovolné očkování jsem nechtěla, respektive jsem se o to ani nezajímala. Po šestinedělí návrat do školy, každý den vstávání, odpoledne návrat ze školy, malému jsem dala pusu, najedla se, šla se učit, pak jsem si ho pochovala, byla jsem s ním prakticky až po nocích. Nějak jsem se o nic moc nezajímala.

S časem jsem dospívala i já a vytvořila si k synovi takový vztah, že mám pocit, že ho občas láskou udusím, jak ho při objímání mačkám :-) Když měl malý něco přes dva roky, otěhotněla jsem podruhé (plánovaně). Narodila se nám holčička (takže věkový rozdíl mezi dětmi jsou tři roky) a mateřství u dcery si užívám úplně jinak, jsem máma na 200 %. Celé těhu jsem hledala na netu, zajímala se o to, jak se malá v bříšku vyvíjí, přečetla spoustu knih o dětech, o všem možném a nedokážu si představit, že bych teď malou i jako 11tměsíční dítě) měla dávat každý den na hlídání a jet do školy. Ano, mám maturitu, zvládla jsem to, ale kdybych mohla čas vrátit zpátky, rozhodla bych se jinak.

Tímto deníčkem jsem chtěla říci všem mladým holkám, které chtějí být brzo maminky, aby si to dobře rozmyslely, aby si to tisíckrát promyslely, než vysadí antikoncepci a pokud ji neberou, ať si ji honem pořídí. Nelituji svého syna, ani malinko, dala bych za něj život, stejně tak jako za dceru. Ale každý člověk přemýšlí v každém věku jinak, já byla přesný příklad toho, že jsem porodila dítě v době, kdy jsem sama byla dítě. Teď je mi necelých 22, nejsem pořád stará paprika, ale přeci jen 18 let a 22 let je velký rozdíl a mění to psychiku člověka, náhled na věci, prostě všechno.

Obdivuji, opravdu obdivuji maminky, které porodily mladé a zvládají to na jedničku, já jsem bohužel selhala. A teď se to snažím synovi vynahradit, jak jen to jde, a tluču se do hlavy, jak jsem byla hloupá a neužila si toho krásného období, když byl miminko. Ale bohužel s tím nic neudělám.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
emari
1053
14.12.11 07:55

Moc hezký deníček. Chápu, co tim chceš říct, ale podle mě to, žes nestudovala knížky a nemarnila čas na netu, mateřskou lásku k synovi nijak neumenšuje. Třeba mně je 33 a čekám svoje první dítě, opravdu dlouho (několik let) jsem nemohla otěhotnět. Ale jedno vím jistě - když mi bylo 18, zdaleka jsem to neměla v hlavě tak srovnané jako ty, takže vlastně tě obdivuju ;)

  • načítám...
  • Zmínit
vanuatu
443
14.12.11 08:15

Ahojky!Moc pěkně napsané!Neumím si představit,že bych měla v 18ti letech dítě…jsi statečná,zvládla jsi to pěkně!!!Jde vidět,že už to máš v hlavě srovnané. :hug:

Příspěvek upraven 14.12.11 v 08:16

  • načítám...
  • Zmínit
Dee19
14.12.11 08:20

Ahoj, rozumím ti. Já otěhotněla v 18 :-) porodila jsem v 19. I když jsem stále studovala střední školu a stále studuji. Svého syna jsem milovala od prvního okamžiku. A knížky jsem také četla a dokonce i na těhotenské cvičení chodila. Takže to má spíš každý jinak. Ale taky školu trochu flákám..vše je na úkor něčeho. :-) Myslím, že jsi to určitě zvládala, jak nejlépe jsi mohla :-)

  • Upravit
eVerča
1626
14.12.11 10:35

Já sice už nejsem dítě, porodila jsem dceru ve dvaceti, ale i tak jsem celkem za exota, že už čekáme druhé :mrgreen: Mateřská láska opravdu není o věku. Nejlepší mámou může být žena stejně tak v sedmnácti jako ve čtyřiceti, stejně tak jako se najdou nezodpovědné puberťačky i zralé ženy, které by „už mohly mít rozum“.
Ale takových, jako jsi ty, klidně víc :potlesk: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
sweetpretty
2243
14.12.11 11:37

Ahoj,jsi určitě báječná máma a smekám,že při tom maratonu s miminkem jsi tu školu udělala,to já bych asi nezvládla :) mě kolikrát berou za exota,že mám syna ve 22 letech,ono záleží na tom,jak se člověk cítí a ne na ostatních,kolikrát ženská ve 30 se chová hůř jak 20 mamina :)

  • načítám...
  • Zmínit
luluso
141
14.12.11 13:02

Obdivuji Vas nadhled a schopnost si priznat nektere veci, ktere si myslite, ze jste delala spatne… tohle je vzacna vlastnost. :potlesk:

  • načítám...
  • Zmínit
kašlunato
14.12.11 14:27

Myslím, že až bude dceři sedmnáct a bude chtít jet za svým milovaným tak po takových zkušenostech nejspíš pečlivě dohlédneš na to aby měla s sebou zbalený i ten balíček kondomů, kdyby bylo náhodou potřeba…

  • Upravit
Miťulka
1299
14.12.11 15:52

Děkuji všem za pěkné reakce :hug: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
kalomi
1242
14.12.11 17:05

ahoj moc hezky napsanej deníček a jako bys psala za mě. Byla jsem na tom stejně jen s tím rozdílem že já už v 17 porodila,a dítě mam jen jedno toho nejmilovanějšího syna a opravdu jsme byli ještě děti ale věř že jsme dobre mámy i přesto, některé nedokáži ani to co mi ve 30. :,( :cert: :D

  • načítám...
  • Zmínit
Bobbka
55
14.12.11 19:46

Ahoj,i ja porodila dite v 18,maturovala jsem s trimesicnim miminkem,nebylo to vubec jednoduchy,ale zvladla jsem to,v unoru bude tomu drobeckovi 18 :-),je uzasnej a ja jsem stastna,ze jsem tenkrat nejednala jinak.Ted je mi 36,v kvetnu se nam narodila Kacka,je pravda,ze materstvi vnimam uplne jinak a opravdu si ho uzivam.

  • načítám...
  • Zmínit
radusa
853
15.12.11 20:33

Proč si myslíš,že jsi selhala? Péči o mrňouska jsi zvládla,k tomu školu -to už samo o sobě vyžaduje sílnou povahu a vůli :palec: Já si nedokážu představit, že bych studovala s mimkem.Podle mě jsi úplně normální fajn mamča…a být mladá má taky svá pozitiva -děti budou velké,samostatné a vy budete pořád mladí,krásní rodiče a budete si moct užívat života :mrgreen: :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
LenkaZrzule
68
15.12.11 22:13

Ahojky :D ,naprosto tě chápu.Také jsem prvního syna porodila když mi bylo 18 a 4 měsíce!!!Všechno se točilo kolem něho a já si snad ani nevšimla,že mi chybí kamarádky,disco atd.manžel byl v pohodě,druhého syna mám ve 24 letech a bylo to o něčem jiném,přesně jak píšeš.Už jsem se více zajímala o vše co se týkalo miminka a dnes je mi 34,mám 20ti měsíční dceru a je to úplně ale fakt úplně něco jiného :lol: ,maximálně si jí užívám a netěším se až mi vyroste :,( .Všechny moje děti jsou moje zlatíčka :srdce: a strašně je miluju ,ale u té holky to fakt beru trochu jinak a je to určitě věkem.Mějte se krásně a hodně zdravíčka těm tvým bobískům :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

O mých dětech

Z mého života

Útěk z války

Dramatický porod

Jak přišla Vanesska na svět