Kecmann :-)
- Rodičovství
- zivo3ka
- 18.12.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Můj čtyřletý syn Petr je kecmann. Od třech let nemluvil skoro vůbec, již jsem byla zoufalá a všechna vyšetření proběhla v pořádku. Prostě se mu nechtělo. Někdy mi připadalo, že je jako ten chlapeček v tom vtipu: Rodiče mají synka, co do pěti let nemluví, až jednou dostane přesolenou polévku, tak řekne: Sakra, ta polévka je přesolená. Rodiče nadšeni, že mluví, se ho ptají Proč nemluvil dříve? Dosud bylo vše v pořádku... Tak takový je i můj syn. Zde jsou jeho hlášky pro zasmání v předvánočním čase. :)
*Maminko, myslím, že existují i zlobivý andělé. Proč by jinak kamarádili s čerty a chodili s nima ven?
Dneska nechoď ven, odnesl by tě čert a co bychom dělali - táta neumí vařit.
Babička měla pejska Pajdíka a ten umřel. Je v nebi a je z něj andílek. Já nechci umřít, mami, protože neumím psovky a nemohli bychom se spolu bavit.
Vezmu si tě za ženu. A nebo ne, kam bychom chodili na návštěvu.
Holky jsou culíkatý a písklavý a růžový, není s nima sranda.
Já na ten strom nelez, on mě vysadil.
Chtěl bych se klouzat nahoru, to nikdo neumí.
Brácho, nebreč, když přijde čert, řekneme mámě, ta začne zpívat a on uteče.
Paní prodavačko, prosím párek, ale neokousanej.
To ale prš, í to budou mít holinky radost.
Já do tý kaluže neskáču, ona skáče na mě.
Až budu velikej, naučím se psovky, kočkovsky a ptačsky, lidsky už umím.
Směju se, aby zuby koukaly ven a pupik se klepal.
Až budu velký, budu pán.
Když my koukáme na houby, koukaj oni na nás?
Moje punčocháče jsou ninjakáče. 
Čau chlapy, jdu po O.
Ten perník je na stromek, ale jíst se může, že jo?
Maminko, ty jsi můj mazlivec.
Rukávky v bazénu nepotřebuji, mám přece nožičky.*
A takových je spousta a spousta. Manžel nu říká: Ty jsi náš kecmann a rozumbrada." A on na to „To je nějaký superhrdina?“
Jen jsem chtěla říci maminkám, pokud jejich dítě nemluví - nezoufejte, budete mít taky Kecmanna.
Přečtěte si také
„Už na mě nesahejte!“ Na tchyni jsem vyjela před rodinou a pleskla ji přes ruku
- Anonymní
- 09.05.26
- 3564
Možná jsem to přehnala. Jenže po měsících, kdy moje tchyně ignorovala, že mi její neustálé sahání na břicho vadí, ve mně při jedné rodinné návštěvě něco prostě prasklo. A reakce, která přišla,...
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 2143
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 1402
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 784
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 877
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
Dědictví po tátovi: Jeho družka mi nadává a vyhrožuje. Prý jsem ji okradla
- Anonymní
- 08.05.26
- 2727
Smrt rodiče je chvíle, kdy by se měl čas zastavit, aby člověk mohl v tichosti truchlit. Místo tichého sbohem ale prožívám nejhorší noční můru svého života. Táta zemřel po dlouhé nemoci, a zatímco...
Pět let bydlíme u rodičů a opravujeme dům. Teď nám zakázali i dovolenou
- Anonymní
- 08.05.26
- 3652
Říká se, že stavba nebo rekonstrukce domu je největší zkouškou vztahu. Jenže v našem případě je to i zkouška trpělivosti mých rodičů, u kterých už pátým rokem bydlíme. Jsme tam všichni – já, manžel...
„To už spíte?“ Tchyně nám vtrhla do ložnice v půl osmé večer a budila dceru
- Anonymní
- 08.05.26
- 3118
Můj dům, můj hrad. Znáte to, ne? Tak u nás to včera večer vzalo za své a co k tomu stačilo? No jeden drobný detail. Můj muž zapomněl zamknout vchodové dveře, zatímco sekal trávu na druhém konci...
Po narození vytouženého dítěte se náš vztah začal rozpadat. Tohle nás zachránilo
- Anonymní
- 08.05.26
- 1129
Dítě jsme si s Markem přáli dlouho. Tři roky čekání, zklamání, naděje a znovu pády. Když se konečně podařilo otěhotnět a já donosila zdravého chlapečka Tobíska, měla jsem pocit, že všechno zlé je...
Chtěla jsem zvládnout dítě i kariéru. Pak mi práce přestala dávat smysl
- Anonymní
- 08.05.26
- 1540
Dítě a kariéra, to přece nemůže být problém. Stačí si vše dobře naplánovat, rozdělit role, nastavit režim a ono to půjde. Takhle jsem o tom přemýšlela ještě předtím, než se mi narodila dcera. Moje...
Az se nauci klouzat nahoru nebo kockovsky, tak bych brala doucovani 
Když my koukáme na houby, koukaj oni na nás? 
Můj nejstarší syn taky dlouho nemluvil, nebo vlastně mluvil, ale tak do 4,5 let pořád na úrovni dvouletého dítěte, a nakonec nám byla potvrzena vývojová dysfázie, takže kecmann z něho asi nikdy nebude 
Ale teď má 5,5 roku a občas i nějaká hláška padne, třeba včera: „Až budu veliký, budu tatínek, a budu řídit auto. Teď ještě ne, teď jsem ještě Samík.“ 
paráda
-rozlehalo se to mpo celym kostele 
Tak doufám a pevně věřím, že se jednou taky rozmluví a bude to takovejhle rozumbrada 