Porod čtvrtého prcka
- Porod
- zivo3ka
- 09.02.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Možná se vám bude zdát tento deníček divoký a bláznivý, ale ono to tak opravdu bylo. S bývalým manželem mám tři děti, každý z porodů byl rychlý, a tak jsem tohle měla očekávat, ale opravdu neočekávala.
Po rozvodu jsem si našla přítele a miminko jsme neplánovali, říkali jsme si, děti už máme tak co. Když jsem najednou v práci zjistila, že jsem dlouho nedostala ms (nikdy jsem to neměla moc pravidelné), říkala jsem si, že to nic není. No ale bylo. Přítel byl moc šťastný a já jsem pochopila, že tenkrát říkal, že nechce děti jen kvůli mně. Musím říct, že to byl šok, ale pak jsem si řekla, mám mít děti tři nebo čtyři, to už je jedno.
Celé těhotenství bylo v pohodě, jen od 20. týdne mě každý den zlobili poslíčci, tak jsem si na to tak nějak zvykla. Brala jsem magnesium a vše bylo ok. V 37. týdnu mi doktorka řekla, že jsem otevřená na centimetr a půl že porod může začít kdykoliv. No tak jsem se hlídala, ale ono nic, každý den jen ti poslíčci po dvaceti minutách, třeba čtyři hodiny, a pak klid. Takhle to šlo do 39. týdne. Už jsem toho měla dost, každá těhulka to zná, oteklé nohy, megabříško, bolesti v zádech. Paní doktorka říkala, že nález je pořád stejný, a tak jsem byla v klidu.
17. ledna jsme šli s přítelem na nákup, pak na procházku s dětmi a večer kolem osmé byl sexík, a ono zase nic. Půl hodiny po vaně se ozvali poslíčci, ale zase po těch dvaceti minutách, a pak byl klid. Přítel se smál, že takhle mamče dárek k narozkám teda nedáme, měla 18. ledna šedesátku. Kolem půlnoci se ozvali poslíčci znovu, ale tak po 30 minutách, a nic silného, jen slabounké. Přítel se ptal, zda pojedeme a já jsem řekla, že ne, kdybych přijela, že mám kontrakce po půl hodině, tak by se na mě koukali jako na blázna. Řekla jsem mu, že jdeme spát a uvidíme.
V 1:45 začaly silné kontrakce, tak jsem pochopila, že je to tu, nechtěla jsem čekat na to, až to bude po hodině, přece jsem si říkala, že je to čtvrté dítě. Zavolali jsme babičce kvůli hlídání, přišla v 1.51, vím to, protože mě prozváněla na mobil, že stojí dole u vchodu. Tak jsme vzali tašku a rychle jeli do nemocnice (je v jiném městě). V autě se bolesti objevovaly po minutě, a když jsme jeli, tak tak mi praskla voda, nikdy předtím mi nepraskla, no začala jsem cítit tlak, bála jsem se, že malé porodím v autě.
Přítel jel šíleně rychle, a když jsme dojeli do porodnice tak bylo 2.15. Zazvonili jsme na sestru, ona otráveně, co se jako děje, a když jsem jí řekla, co se děje, zavolala na druhou sestru, ta přivezla taková ty nosítka, tam mě naložily a strhaly ze mě oblečení. Dojeli jsme před sál a sestra mi řekla, netlačte, a já jí říkám, to samo, zatlačila jsem a malej přistál na nosítkách, ani na tu kozu jsem to nestihla. Měl 3450 g a 50 cm.
Ukázaly ho tátovi a já si přelezla na kozu, tak na mě koukaly a řekly, ani šít nebudeme, tak mě přikryli a dali mi miminko, a pak za námi přišel přítel, byl zelený jako ten mundúr, co měl na sobě. Když jsem ho viděla, začala jsem se smát a on mi říká, čemu se směješ, a já mu řekla, že se celé těhotenství bojí, jak zvládne porod, a nakonec u toho ani nebyl, tak se smál taky. Přišel doktor a říkal ospale, co se to tu děje, a sestra mu řekla, že jsme porodili a že nás ještě zatím nepřijmuli 
Pak už bylo vše v pohodě, jen na šestinedělí mi sestřičky říkaly fofrníkova maminka
Přečtěte si také
Syn přistihl tátu v posteli s milenkou. Od té doby ho nenávidí a nechce ho vidět
- Anonymní
- 12.05.26
- 1151
Kdybyste se mě zeptali, co je horší, jestli přistihnout manžela v posteli s cizí ženou, nebo když je přistihne vaše společné dítě, řekla bych bez váhání, že druhá možnost. O tom, že mě Mirek...
Přítelův syn ubližuje mojí dceři. Výchova problémového dítěte je noční můra
- Anonymní
- 12.05.26
- 549
Po rozvodu jsem byla s Maruškou nějaký čas sama. Před dvěma lety jsem potkala Lukáše a hned jsme si padli do oka. Po pár měsících jsme spolu začali bydlet. Já mám desetiletou Marušku ve vlastní...
Přítel je finančně negramotný. Utrácí za hlouposti a já počítám každou korunu
- Anonymní
- 12.05.26
- 423
Tomáš byl vždycky člověk, který si rád dopřával. Co vydělal, to utratil. Když jsme byli jen my dva, ještě to nějak fungovalo. Já měla svůj plat a on svůj. Jenže pak se nám narodila Rozárka a já...
Ukončila jsem vztah s milencem kvůli rodině. Teď mi dělá ze života peklo
- Anonymní
- 12.05.26
- 482
Karla jsem poznala v době, kdy nám to v manželství s Petrem dost skřípalo. Byla jsem ráda, že jsem se mohla odreagovat, a mladší přítel mi navíc velmi lichotil. Jenže zatímco pro mě to byla spíš...
„Uteč, on tě zničí,“ varovala mě tchyně. Já jí ale nevěřím
- Anonymní
- 12.05.26
- 623
Vždycky jsem si myslela, že scény jako z psychothrilleru se dějí jen ve filmech. Že když potkáte násilníka, poznáte to podle jeho zlého pohledu nebo hrubého chování. Jenže Marek byl jiný. Citlivý,...
Nechci, aby si tchyně brala naše dítě. Vadí mi, jak smrdí její byt
- Anonymní
- 11.05.26
- 6253
Možná to zní jako maličkost, ale já kvůli tomu poslední měsíce řeším nepříjemné dilema. Nechci, aby si tchyně brala naše dítě k sobě domů. A důvod, který nedokážu partnerovi normálně říct, mi...
Přistihla jsem tchyni, jak se hrabe v našich věcech. A nebylo to poprvé
- Anonymní
- 11.05.26
- 5996
Myslela jsem si, že jen zbytečně plaším a některé věci si možná namlouvám. Pak jsem ale přistihla tchyni přímo při tom, jak se hrabe v našich věcech, a došlo mi, že to rozhodně nebylo poprvé. Od té...
Myslela jsem si, že je problém ve mně. Ve skutečnosti mě podváděl celé roky
- Anonymní
- 11.05.26
- 1902
Dlouho jsem si říkala, že jsem jen přecitlivělá, žárlivá a zbytečně hledám problémy tam, kde nejsou. Když jsem ale náhodou narazila na důkazy, došlo mi, že moje intuice nelhala a že jsem jen byla...
Život s rodiči v jednom domě, kteří spolu léta nemluví, se stal peklem i pro nás
- Anonymní
- 11.05.26
- 1174
Když jsem byla malá, naši se pořád hádali. Bylo mi jasné, že jednou půjdou od sebe. Jenže máme obrovský dům, do kterého by se vešly tři rodiny. A rodiče se jednoduše rozhodli, že tam zůstanou oba,...
Život na vedlejší koleji (5. díl)
- Anonymní
- 11.05.26
- 592
V úterý večer jsem před zrcadlem strávila víc času než za poslední tři roky dohromady. Zkoušela jsem si snad deset outfitů, než jsem skončila u těch černých šatů, o kterých jsem minule psala.
Blahopřeji k miminku a celé velké rodince. 
Hodně štěstí přeju.
