Odpouštím a přemýšlím
- Těhotenství
- zivo3ka
- 05.10.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Včera dopoledne se mi stala divná věc, a tak přemýšlím o životě a snažím se odpustit. Abych vám popsala celou tu záležitost, jela jsem k zubaři, což je se třemi dětmi velmi zábavná záležitost. Stály jsme na zastávce a povídaly si a okolí si nijak nevšímaly, jen toho, že je mlha a zima a že autobus nejede načas jako vždy...
Tu najednou ke mě přistoupila cizí žena, vůbec jsem ji neznala a začala na mě řvát, že je to nespravedlivé, že jsem určitě k…, když mám tři děti a bůhví s kým a že ona chudák je mít děti. Popravdě, byl to takový šok, že jsem nebyla schopná jediného slova. Ta žena o mně nevěděla vůbec nic ani o mém životě a přesto byla taková. Možná byla nešťastná jako kdysi já a proto jí odpouštím. Ale já taková nejsem, mám všechny své děti s jedním mužem.
Ale abych začala od začátku. Bylo mi dvacet a našla jsem si přítele. Byl stejně starý jako já, milý a hodný, takový ten typ, co může mít každou a přesto bezhlavě miloval mě. Za dva měsíce jsme se vzali. Najednou jsem nebyla slečna, ale vdaná paní. Když jsem dva dny po svatbě zjistila, že jsem těhotná, byla jsem šokovaná a štastná zároveň. Tehdy byl i manžel. Najednou se ale začal měnit, hrozně žárlil, a to takový způsobem, že mě znenadání přepadával v práci, zda tam jsem a když zjistil, že ano, tak jel vždy pryč.
Po deseti hodinách se nám narodil chlapeček. Bylo to nádherné období plné štěstí a lásky, manžel se uklidnil, protože věděl, že jsem doma. Když jsem chtěla používat antikoncepci, bylo mi to zakázáno, protože bych mohla s každým a tak se stalo, že přesně, když byl malému rok, tak jsem byla opět těhotná. O potratu jsem ani na minutu neuvažovala, i když proti tomu celkem nic nemám, říkám si, že je to věc každé ženské, zda chce nebo ne. Narodila se nám krásná holčička, ale tím „pohádka“ skončila. Hádky a výčitky, kde a s kým jsem. Prohledávání věcí bylo u nás na denním pořádku. Jak bych se dvěma malinkými dětmi mohla mít milence ho jaksi nenapadlo. Byla jsem z toho psychicky hrozně vyčerpaná a unavená, nastaly u mě deprese a bulimie. A přesto jsem na oko hrála roli štastné rodinky.
Když už jsem na tom byla špatně, přišla jednou kamarádka a řekla, že se na mě nemůže koukat a že mi našla místo u nich ve firmě a že je tam i firemní školka, což bylo úžasné. Samozřejně jsem si to musela vybojovat, protože to bylo peklo říci mu to, ale nějak jsem prostě musela. V práci to bylo skvělé, kolektiv i ta školka. Tak to šlo tři roky a doma jsme fungovali jako kamarádi nebo spíš spolubydlící. No a jednou jsme byli na dovolené s dětmi u moře, jeden číšník se na mě usmál, když mi naléval pití, nic víc. Na to můj manžel reagoval tím, že když děti usnuly (vždy to nechával na to, až děti spaly, aby nic nevěděly) mě profackoval a znásilnil. Ona je to potupa od cizího chlapa, ale od vlastního je to ještě horší.
Po té dovolené jsme se vrátila do práce a dál hrála roli manželky, když se mi nedostavila ms, tak jsem věděla, že je zle. Tentokrát mi ovšem manžel řekl, že to není jeho a že musím okamžitě na potrat. Něco se ve mně zlomilo a měla jsem po tom všem prostě všeho dost a řekla ne. Tím se mnou přestal mluvit úplně, nastalo děsné období, ale malý je nádherný a čilounký kluk. A víte, co se stalo, když bylo malému pár měsíců? Můj manžel mi řekl, že má milenku a že s námi chce žít s oběma a že se s tím musím smířit. Tehdy v noci to byl pro mě šok a zároveň úleva, nevím zda to pochopíte… Najednou jsem byla volná. Když arogantně řekl, co s tím chceš udělat? Vzala jsem jeho věci a vyhodila ho. Najednou koukal a prosil a prosí dodnes.
Rozvedli nás rychle a rok byl celkem klid. Po roce chtěl najednou děti do svojí péče… a ty lži, co tam vymýšlel, hrůza, to nepřeji žádné matce, aby tohle zažila, ten strach, že jí manžel vezme děti. Mezitím jsem si našla přítele, je to moc hodný chlap, má rád mě i děti, je to něco jiného, jiný život. Je to láska bez výčitek a nesmyslů. A víte, co se stane v lednu? Budeme spolu mít miminko. Nebylo plánované, prostě si k nám tu cestu našlo a my ho milujeme už nyní. A tak té paní odpouštím, i když mi těmi větami připomněla minulý život. Ale právě proto jí odpouštím, to malé připomenutí je dobré, člověk je pak šťasný, že už žije jinak. Možná na jiné planetě. Omlouvám se za ten román, ale musela jsem se svěřit. Všem jen to nej a hezký den.
Vaše M
Přečtěte si také
„Prsa ti udělají nový! A na pojišťovnu!“
- PenelopaW
- 14.10.26
- 570
Tak tuhle větu už nikdy nevyslovím nahlas. Je veliký rozdíl mezi plastickou operací estetickou a mezi rekonstrukcí prsu.
Naše manželství skončilo po roce. Stačila jedna chyba a přišla jsem o všechno
- Anonymní
- 14.10.26
- 2153
Petr byl mužem mých snů. Když jsme se brali, byla jsem přesvědčená, že to bude navždy. Předtím jsme spolu chodili skoro čtyři roky a já si byla jistá, že jsme si souzení. Jenže ani ne po roce byl...
Manželka začala dostávat časté zprávy ze školky. Nechtěla mi říct proč
- Anonymní
- 14.10.26
- 978
Nejdřív jsem si toho skoro nevšiml. Manželce začaly chodit večer zprávy ze školky a já předpokládal, že jde o nějaké organizační věci. Výlet, platba za divadlo, změna času vyzvedávání. Jenže...
Nesnáším hlasovky! Kolegyně mi místo předávky práce posílá téměř podcasty
- Anonymní
- 14.10.26
- 338
Poslouchat devítiminutovou hlasovku plnou odboček, štěkání psa a neustálých změn je pro mě osobní očistec. Zvlášť když jde o předávání pracovní směny, kde záleží na každém detailu. Vážně si v...
Tohle byl první díl StarDance. Kvůli manželově blbosti jsem ho prošvihla
- Lucinda.pavlicek
- 14.10.26
- 383
Sobota odpoledne a já už jsem doslova na trní. Po roce začíná nová série Stardance. Prožívám tenhle televizní svátek snad ještě víc než volby do senátu. I ty v naší rodině rezonují, ale u této...
Tchyně mě před dítětem napadla. Nevím, jestli ji ještě někdy pustím přes práh
- Anonymní
- 13.10.26
- 9506
Na začátek bych ráda vysvětlila, že moje tchyně je hodně specifická a složitá osobnost. Dlouho jsem si říkala, že některé její poznámky a zásahy do našeho života prostě musím přejít. Je to přece...
Přes rok jsem s nikým nespala. Zjistila jsem, že mi to tak vlastně vyhovuje
- Anonymní
- 13.10.26
- 1608
Když se mě kamarádky zeptají, kdy jsem naposledy s někým spala, řeknu, že je to už víc než rok. Některé na mě koukají, jestli jsem vlastně normální. A já se přitom usmívám. Ačkoliv je mi teprve 25...
Je to sport pro chlapy. Dcera začala boxovat, ale já se o ni příliš bojím
- Anonymní
- 13.10.26
- 549
Nikdy by mě nenapadlo, že právě moje dcera začne chodit na box. Když jsem si představovala její kroužky, měla jsem v hlavě spíš tanec, gymnastiku nebo nějaký výtvarný kurz. Rozhodně ne rukavice a...
Bývalý mi poslal účet za náš vztah. Prý už má na vlastního syna předplaceno
- Anonymní
- 13.10.26
- 2600
Když jsem od Petra odcházela, bála jsem se hlavně toho, jak všechno zvládnu sama. Nájem, účty, práce a péče o syna. Ani ve snu by mě nenapadlo, že mi muž, se kterým jsem strávila osm let, jednou...
Chtěla jsem, aby prvňačka snědla oběd. Matka na mě druhý den naběhla
- Anonymní
- 13.10.26
- 2822
Jsem učitelka na prvním stupni na malé vesnické škole. Učit je moje celoživotní poslání, prošly mi rukama generace dětí a svou práci jsem vždycky milovala. Jenže v poslední době mám čím dál častěji...
.
přeji už jen a jen štěstí !
Moooc přeji tobě, mimouškovi v bříšku a celé tvé úžasné rodince jen samou Lásku, radost a štěstí 
Teda jste si ,ale vytrpěla a vím sama o če mluvíte,měla jsem něco podobného,ale snáď teď už budete jen šťastná a víc nic takového vás nepotká,držím palečky a ať máte krásny a sťastný život i s vašema dětičkama a ať vám krásně a zdravě roste i to ještě nenarozené..Hodně šťestí v živote. 
No, život se s tebou nemazlil, přesně vím o čem píšeš. Teď už bude jen dobře, přeju vše nej. Jinak - paní vypadala buď nešťastná, nebo blázen. Vůbec se tím nezabývat
