Každé je jiné
- Rodičovství
- zivo3ka
- 21.04.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tento deníček je o starostech a radostech jedné mámy s horou dětí, divokým bydlením, tchyní generálkou, které říkáme drahá babička, a nadváhou.
Možná už z minulého deníčku víte, že mám čtyři děti. Každé z nich je jiné, každé má svoje radosti i problémy, a tak nějak se je snažíme řešit. Fandovi je devět a jeho největší problém je škola, má dys (snad všechny, co jsou), a tak to pro něj (i nás) není občas moc lehké. Nika, té je sedm, je kardiak, ale že by měla dodržovat určitý režim, to jí ani nehne. Péťovi budou tři a mluví jen, když chce. A Pepa, tomu jsou tři měsíce. A taky manžel, který je věčně v práci, a já, máma s nadváhou, a naše „drahá" babička a usmívající se děda.
Popíši vám svůj normální den. Vstávám v šest a snídaně probíhá tímto způsobem: ,,Fando, nespi! ,,Niky, co kdybys zkusila jíst, Péťo nepatlej ten chleba, Pepí, nebreč“…a tak to jde dál s větami: „ne miláčku, opravdu si nemůžeš vzít sukýnku, je zima, ano Fando, opravdu musíš do školy, ne Peti, nepatlej ten chleba po stole, Pepí, neboj, maminka už nese mlíčko“…a pak se velcí odebeřou do školy, já vařím a peru a žehlím, odpovídám na otázky: „ne, to není vlak, ten po silnici nejezdí“, čistím krásné kresbičky po stěnách, přebaluji a dělám Sunar
Než se naději, velcí jsou doma, začíná oběd a pak úkoly. To je pro nás samostatná kapitola, zvládnout je bez nervů, je občas výstup na hooodně vysokou horu. Pravidelně přijde tchyně (nemá to daleko, jen přes ulici) a klade na mě věty jemné jako med typu: „teď je pěkný týden na mytí oken a vyvážíš prach na Měsíc“? Já na to vždy: „ano maminko, co je za měsíc? Myslím, že rozhodně mytí oken za měsíc stačí a co se toho prachu týče, utírám ho večer, až mám čas, a žehlením taky tak. I když si občas myslím, že to vše zvládnu, až bude malej ve školce (myslím ten nejmenší).
Pak jdu s dětmi ven. Přišla jsem na to, že to je asi jediný aktivní pohyb, který mám. Bohužel mám nadváhu a špatně jím. Kolik jsem začala diet a hubnoucích programů, vím, jak bych to dělat měla, ale nedělám. Děti si hrají a já jsem šťastná, dokud nemusím stáhnout Niky ze stromu a Péťu houpat na houpačce. Ne lásko, ten pán není táta a ani nám neukradl auto, ne, nezavoláme na něj policii je to cizí pán ve svém vlastním autě. A tak dále… Ne, Niky, nemůžeme mít psa ani kočku ani chameleona, ne Fandí, ani hada a potkana taky ne.
Je pozdě odpoledne, dělám večeři, děti sedí v kuchyni a Fanda čte, jde mu těžko, a tak koktá, Niky ho opravuje a Péťa do toho jezdí autíčkem a Pepa se rozhodl, že mu bude nejlépe u mámy a že se musí chovat. Jen co se položí, sepne se mu v hlavičce tlačítko a začne brečet.
Po večeři pravidelně přijíždí manžel a cca za pět minut dorazí tchán, chce si odpočinout od „drahé“ babičky, sedí a tiše se baví. Za hodinu přijde tchyně, koukne na večeři a řekne, proč se s tím patlám a že bych se sebou měla něco dělat, holka zlatá, vypadáš jako soudek, koukej cvičit a nejez tolik! Na to, že jsem měla za den dvě kafe a půlku rohlíku. To je můj problém, však to znáte, jíst se musí, nebo se to ukládá. Pak jdou děti spát a je klid.
Omlouvám se za ten román, který je hektický, ale píšu tak spíš pro sebe a taky:,, Ano, namaloval sis hezký fousy, ale Pepovi je nemaluj… ne maminka taky nechce fousy…“
Přečtěte si také
Chtěla jsem v práci přidat. Šéf souhlasil, ale chtěl za tu jednu malou službu
- Anonymní
- 16.05.26
- 2415
Už delší dobu jsem v práci nedostala přidáno. Přitom práce neustále přibývá a většina kolegů bere víc než já. Dlouho jsem váhala, ale nakonec jsem se odhodlala a zašla za šéfem s prosbou o zvýšení...
„To pocítí vaše dítě!“ Učitelka ve školce mi vyhrožovala kvůli prázdninám
- Anonymní
- 16.05.26
- 1468
Stála jsem v šatně mateřské školy, v náručí jsem držela mladšího syna a Šimonek si zrovna obouval tenisky. Obyčejné ráno, dokud se ve dveřích neobjevila paní učitelka. V ruce svírala arch s...
„Vydělávej dál!“ Manžel mi zakazuje změnu práce. Má trauma z dětství
- Anonymní
- 16.05.26
- 1215
Sedím v obýváku a dívám se na hromadu nevyžehleného prádla, která tu straší už od úterý. Vedle ní leží můj pracovní notebook, do kterého i teď, v sobotu odpoledne, naskakují maily. Můj život je...
„Maminko, ty záříš!“ – 2. část
- PenelopaW
- 16.05.26
- 418
Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...
Tchyně mě celý život nesnášela. Po smrti tchána jsem jí začala být dobrá
- Anonymní
- 15.05.26
- 2313
Milena byla vždycky pedantská a odtažitá. Jako bývalá učitelka ze zvláštní školy měla náročné požadavky na všechny kolem sebe. Nikdy jsem se nedivila, že tchán v mládí pil a často se na několik dní...
O manželově nevěře jsem věděla. Když jsem zjistila, s kým spí, byla jsem v šoku
- Anonymní
- 15.05.26
- 4518
S manželem jsme spolu skoro dvacet let. Máme děti, které chodí na druhý stupeň základní školy, a žijeme tak nějak spíš vedle sebe než spolu. Už delší dobu jsem tušila, že někoho má. To žena prostě...
Tohle se mnou udělala antikoncepce. A nemluvila o tom ani moje gynekoložka
- Anonymní
- 15.05.26
- 1605
Nechci tvrdit, že je hormonální antikoncepce špatná úplně. Sama jsem ji roky brala. Jen si čím dál častěji kladu otázku, jestli jsme si nezvykly brát jako normální něco, co nás ale odpojuje od...
„Hnije vám tam mail!“ řvala šéfová. Že byl v pátek státní svátek, ji nezajímalo
- Anonymní
- 15.05.26
- 1689
Sedím v autě před školkou, v hlavě mi ještě doznívá smích dětí z víkendového výletu v horách, ale ruce na volantu se mi třesou. Je pondělí, sedm hodin ráno a můj telefon právě přežil první nálet...
Válka na chodbě: Sousedka mi vyčetla hluk, já jí zase obezitu jejího syna
- Anonymní
- 15.05.26
- 1031
Stála tam, rudá v obličeji, s prstem namířeným na mou pětiletou dceru, která se mi schovávala za nohou. Tenhle výstup na chodbě našeho bytového domu jsem opravdu nečekala. Věděla jsem, že sousedka...
„Telefon mi nezvonil,“ lhala jsem šéfovi do ucha. Pak přišel strach z vyhazovu
- Anonymní
- 14.05.26
- 3692
Sedím u kuchyňského stolu, zírají na mě tři monitory a já se nemůžu přestat třást. Moje dlaně jsou zpocené, srdce mi buší až v krku a vzduch v místnosti jako by najednou došel. Ten pocit znám moc...
,už v pulce čtení mě napadlo ,,tak proč má 4?,,Musí to být sakra zápřah,ale co už naděláš 
Vůbec to nevidím tak, že by sis stěžovala!!! Myslím, že máte moc pěknou rodinu a že jsi skvělá, protože máš nadhled a neztrácíš humor! 
A musí tchýně s tchánem chodit tak často? To bych se asi odstěhovala. A že jsou děti čtyři? Klidně 11, vždyť jsou malé jen chvíli.
Já mám teda tchyni přímo v baráku, ale je zlatá, nemůžu si vůbec stěžovat. A ta pohoda, když mi vezme prcka na 3 hodinky ven na procházku a já mám čas.. 
