Každé je jiné
- Rodičovství
- zivo3ka
- 21.04.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tento deníček je o starostech a radostech jedné mámy s horou dětí, divokým bydlením, tchyní generálkou, které říkáme drahá babička, a nadváhou.
Možná už z minulého deníčku víte, že mám čtyři děti. Každé z nich je jiné, každé má svoje radosti i problémy, a tak nějak se je snažíme řešit. Fandovi je devět a jeho největší problém je škola, má dys (snad všechny, co jsou), a tak to pro něj (i nás) není občas moc lehké. Nika, té je sedm, je kardiak, ale že by měla dodržovat určitý režim, to jí ani nehne. Péťovi budou tři a mluví jen, když chce. A Pepa, tomu jsou tři měsíce. A taky manžel, který je věčně v práci, a já, máma s nadváhou, a naše „drahá" babička a usmívající se děda.
Popíši vám svůj normální den. Vstávám v šest a snídaně probíhá tímto způsobem: ,,Fando, nespi! ,,Niky, co kdybys zkusila jíst, Péťo nepatlej ten chleba, Pepí, nebreč“…a tak to jde dál s větami: „ne miláčku, opravdu si nemůžeš vzít sukýnku, je zima, ano Fando, opravdu musíš do školy, ne Peti, nepatlej ten chleba po stole, Pepí, neboj, maminka už nese mlíčko“…a pak se velcí odebeřou do školy, já vařím a peru a žehlím, odpovídám na otázky: „ne, to není vlak, ten po silnici nejezdí“, čistím krásné kresbičky po stěnách, přebaluji a dělám Sunar
Než se naději, velcí jsou doma, začíná oběd a pak úkoly. To je pro nás samostatná kapitola, zvládnout je bez nervů, je občas výstup na hooodně vysokou horu. Pravidelně přijde tchyně (nemá to daleko, jen přes ulici) a klade na mě věty jemné jako med typu: „teď je pěkný týden na mytí oken a vyvážíš prach na Měsíc“? Já na to vždy: „ano maminko, co je za měsíc? Myslím, že rozhodně mytí oken za měsíc stačí a co se toho prachu týče, utírám ho večer, až mám čas, a žehlením taky tak. I když si občas myslím, že to vše zvládnu, až bude malej ve školce (myslím ten nejmenší).
Pak jdu s dětmi ven. Přišla jsem na to, že to je asi jediný aktivní pohyb, který mám. Bohužel mám nadváhu a špatně jím. Kolik jsem začala diet a hubnoucích programů, vím, jak bych to dělat měla, ale nedělám. Děti si hrají a já jsem šťastná, dokud nemusím stáhnout Niky ze stromu a Péťu houpat na houpačce. Ne lásko, ten pán není táta a ani nám neukradl auto, ne, nezavoláme na něj policii je to cizí pán ve svém vlastním autě. A tak dále… Ne, Niky, nemůžeme mít psa ani kočku ani chameleona, ne Fandí, ani hada a potkana taky ne.
Je pozdě odpoledne, dělám večeři, děti sedí v kuchyni a Fanda čte, jde mu těžko, a tak koktá, Niky ho opravuje a Péťa do toho jezdí autíčkem a Pepa se rozhodl, že mu bude nejlépe u mámy a že se musí chovat. Jen co se položí, sepne se mu v hlavičce tlačítko a začne brečet.
Po večeři pravidelně přijíždí manžel a cca za pět minut dorazí tchán, chce si odpočinout od „drahé“ babičky, sedí a tiše se baví. Za hodinu přijde tchyně, koukne na večeři a řekne, proč se s tím patlám a že bych se sebou měla něco dělat, holka zlatá, vypadáš jako soudek, koukej cvičit a nejez tolik! Na to, že jsem měla za den dvě kafe a půlku rohlíku. To je můj problém, však to znáte, jíst se musí, nebo se to ukládá. Pak jdou děti spát a je klid.
Omlouvám se za ten román, který je hektický, ale píšu tak spíš pro sebe a taky:,, Ano, namaloval sis hezký fousy, ale Pepovi je nemaluj… ne maminka taky nechce fousy…“
Přečtěte si také
Z Turecka jsme málem neodletěli. Tohle jsme na rodinné dovolené opravdu nečekali
- Martrich
- 20.10.26
- 2270
Protože v zimě často marodíme, chtěla jsem nám prodloužit léto a třeba i trochu posílit imunitu díky podzimnímu pobytu u moře. V říjnu už nebývá počasí leckde stálé, ale všichni říkali, že Turecko...
Už mě nebaví být doma za policajta. Děti mi utíkají k tatínkovi
- Anonymní
- 20.10.26
- 1073
Nechci být pořád ta, co nastavuje pravidla. Pořád něco zakazuju, připomínám, hlídám a kontroluju. A když už toho mám plné zuby, přijde tatínek, usměje se na děti a během pěti minut je za největšího...
Přebral synovi přítelkyni, teď ji našli oběšenou. Ze souseda mám strach
- Anonymní
- 20.10.26
- 2458
Vždycky jsme věděli, že soused není žádný svatý. Chodil do hospody, byl nepříjemný a agresivní. Jenže to, co se u něj doma odehrálo v posledních týdnech, přerostlo v černou můru pro celou naši...
Kolegyně o mně lhala, že chci děti. Šéf ji povýšil místo mě, tak dávám výpověď
- Anonymní
- 20.10.26
- 5993
Roky jsem tvrdě pracovala, zůstávala v kanceláři přesčasy a plnila všechny úkoly na více než sto procent. Šéf mi slíbil povýšení. Byla jsem přesvědčená, že ta pozice je po zásluze moje. Jenže když...
Inkluzi nerušte. Moje dítě díky ní nemusí každý den poslouchat, že je hloupé
- Anonymní
- 20.10.26
- 2375
Když slyším, že by se inkluze měla zrušit a děti s postižením patří do speciálních škol, mám chuť křičet. Můj syn není hloupý, ani líný. Jen se učí jinak než většina spolužáků. V běžné škole...
Dceru už podruhé vyhodili z kroužku. Nechali ji stát samotnou na ulici
- Anonymní
- 19.10.26
- 4159
Přihlásila jsem svou dceru na taneční kroužek mimo školu. Všechno se zdálo být ze začátku v pořádku, zaplatila jsem platbu převodem na účet provozovatele a dovedla dceru na první hodinu. Dcera...
Manžel mi vyčítá, že si svět moc idealizuju. Hrozí mi rozvodem
- Anonymní
- 19.10.26
- 2044
Není to hezké téma a nepíše se mi o něm snadno. Můj manžel není zlý, nikdy mě nebil a myslím, že mě většinu času stráveného v manželství dost podporoval. Otevřela jsem si svou keramickou dílnu, kde...
Jsi krásná, říká mi dcera, já se ale cítím stará. Stres a nadváha mi nepomáhají
- Anonymní
- 19.10.26
- 1005
Bývaly doby, kdy by mi postavu mohla závidět kdejaká modelka. Sice jsem nikdy neměla vlasy po pás, ale zato jsem měla pěkný obličej a slušel mi skoro každý účes. Jenže roky, stres v práci a tři...
Vidím sousedovi až do obýváku. Mám pocit, že je opuštěný
- Anonymní
- 19.10.26
- 2039
Nerada to přiznávám, ale často vídám souseda, jak sedí na gauči a od časného odpoledne až do pozdních hodin jen kouká na televizi. Ano, máme okna naproti a on si nezatahuje závěsy. Prostě se...
Kluci vyrostli z plínek a já konečně žiju. Manžel ale tlačí na třetí dítě
- Anonymní
- 19.10.26
- 1835
Máme doma čtyřletého a pětiletého syna. Dělí je od sebe pouhých čtrnáct měsíců. Z miminkovského věku vyrostli neskutečně rychle a dnes už na větu „poď se pomazlit“ reagují odtažitě. Jsou to přece...