Můj první porod
- Porod
- Drdlinka
- 09.03.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Nejsem žádná spisovatelka, tak jen doufám, že vás můj deníček nebude moc nudit. Po svatbě roku 2009 jsme se s manželem začali pokoušet o miminko. Snažení to bylo krásné a velice příjemné, ale bohužel bez výsledků. Proto jsem se objednala ke svému gynekologovi a ten mi oznámil, že mám polycystické vaječníky.
Což nebyla zrovna pro mě dobrá zpráva, jelikož jsem už dlouho toužila po miminku. Nicméně mi nasadil „kolstík“ s poučením, že se máme ihned snažit. Ale mám počítat také s variantou, že se to nemusí podařit a že se cysty mohou ještě více znásobit.
Začala jsem tedy zobat tabletky a s manželem pokračovali ve snažení. Krátce po Vánocích jsem se začínala cítit nějak divně, ale nepřidávala jsem tomu velkou váhu, jelikož jsem dostala silný zánět močového měchýře. Po vyléčení zánětu mě ale bylo stále špatně, tak jsem si udělala test a ony tam byly dvě krásně tlusťoučké //.
Byla jsem radostí bez sebe. Můj manžel ale zas tak nadšený nebyl. Měl obavy z toho, jak to zvládneme. Celé těhotenství probíhalo naprosto v pořádku, až na výsledky Downova syndromu.
Byla jsem poslaná na odběr plodové vody, ale já to odmítla. Věřila jsem tomu, že je malá v pořádku. Sice se mě doktor snažil přemluvit, ale když viděl, že neustoupím, tak mě seřval jak malé dítě. Chodila jsem plavat, cvičit a na předporodní kurz.
V květnu jsem se přihlásila do autoškoly a v červenci byla ještě bratrovi na svatbě. Kolem 38. těhotenského týdne mě poslal doktor už do poradny. Ozvy a vyšetření dopadly vždy skvěle, ale bylo mi doporučeno vyvolání, jelikož byla malá koncem pánevním.
Měla jsem se do poslední kontroly rozhodnout, jestli udělají císaře, vyvolají nebo tomu necháme volný průběh. Nakonec jsem se rozhodla pro vyvolání. Měla jsem se dostavit do 16:00 ještě toho dne. Sjela jsem autobusem domů, dobalila poslední věci do tašky a odpoledne mě sestry odvážely zpět do Svitavské nemocnice. Sestra na příjmu mi udělala znovu monitor, doktor vyšetřil a pak se mnou probral porodní plán.
Druhý den ráno mě pan primář o půl deváté zavedl tabletku, musela jsem ještě hodinu ležet. Kolem půl desáté jsem začala cítit bolest v podbřišku, jako při silné menstruaci. Když bolesti přicházely pravidelně po 5 minutách cca půl hodiny, tak jsem zavolala sestru.
Nevěřila tomu, že už je to ono. Poslala mě proto na monitor, kde se to potvrdilo. Po vyšetření, kde jsem byla otevřená na 2 cm, jsem šla opět na pokoj, sestra mi doporučila sprchu a donesla míč. Míč mi vůbec nepomáhal, bylo to ještě horší, pomohla mi trochu jen sprcha.
Za hodinu jsem šla opět na monitor a po vyšetření otevřená na 3 cm. Při představě, že tam budu funět a hekat bůh ví jak dlouho, mě bylo tak špatně, až jsem z toho dostala řádný průjem. Poté co jsem se sama pročistila, jsem dostala nálev. ![]()
Napsala jsem manželovi, ať už jede a šla jsem se stěhovat na sál. To bylo kolem půl dvanácté. Bohužel malá moc rychle nepostupovala, tak jsem musela ležet na boku s jednou nohou nahoře, na monitoru a napojená na infuzi až do porodu. Do hodiny přijel manžel a já mu při každé kontrakci drtila ruku jako ve svěráku. (Doteď mi říká, že nikdy nevěděl, jakou mám obrovskou sílu.) ![]()
Kolem jedné hodiny jsem už byla otevřená na 7 cm. Kolem druhé hodiny přišel pan primář a oznámil mi, že jsem už na 10 cm a můžu začít tlačit. Tlačila jsem jako ďas a o půl třetí spatřila světlo světa naše dcera Anežka, s mírami 3050 g a 50 cm.
Manžel přestřihl i pupeční šňůru a dokonce neomdlel.
(Měl strach, že sebou praští jako u státnic.)
Pak s ní šel na první ošetření a mě čekalo šití po nástřihu. Pak už jsme si vychutnávali dvě hodinky soukromí. S kojením jsem problémy vůbec neměla a kojila jsem ji 2,5 roku. Je z ní šikovná a velká pomocnice, která za rok půjde do školy. ![]()
Přečtěte si také
Měli jsme vztah ve třech. Když jsem nakonec otěhotněla, zůstala jsem sama
- Anonymní
- 27.10.26
- 1605
Když jsem jim oznámila, že jsem těhotná, partner mě objal, ale Klára se zvedla od stolu a odešla do koupelny. Tehdy jsem ještě netušila, že za pár týdnů budu sedět sama v bytě, dívat se na...
Pomohla jsem kolegyni v nouzi. Ona pak mou práci prezentovala jako vlastní
- Anonymní
- 27.10.26
- 831
Když vás někdy kolega v práci poprosí o laskavost, obvykle v tom nehledáte zradu. Uděláte to s úsměvem a v duchu si říkáte, že v tom přece plaveme všichni společně. Jenže pak narazíte na člověka,...
„To u přijímaček nebude.“ Syn je v devítce a ostatní předměty už neřeší
- Anonymní
- 27.10.26
- 915
Devátá třída sotva začala a můj syn už má jasno v tom, čemu se bude věnovat. Češtině a matematice. Když přinesl špatnou známku z dějepisu, vysvětlil mi, že ten teď není důležitý. Chtěla jsem mu...
Přisedl si ke mně ten nejhezčí kluk z celé konzervatoře. Jediná věta mě zničila
- Anonymní
- 27.10.26
- 3671
Od září jsem hrdou studentkou Pražské konzervatoře, konkrétně oddělení Klasického zpěvu. A řeknu vám, je to celkem prestižní záležitost, co si budeme nalhávat. Člověk má takový ten hřejivý pocit,...
Manželka začala dostávat květiny. Nevěděla od koho
- Lavi.P
- 27.10.26
- 1020
První kytice přišla ve středu. Velká, krásná a s malým vzkazem, ve kterém stálo jen pár slov o tom, že některé věci stojí za to chránit. Manželka vypadala překvapeně a tvrdila, že vůbec netuší, kdo...
Upozornila jsem slečnu, ať uklidí po svém psovi. Její reakce mě dorazila
- Anonymní
- 26.10.26
- 5366
Jsem pejskařka a moc dobře vím, že k venčení patří nejen radost, ale také povinnosti. Sáčky na psí exkrementy nosím vždycky s sebou a ani ve snu by mě nenapadlo nechat po svých psech nadílku na...
Exmanžel se mi odmítá vystěhovat z domu. Po pěti letech mi došla trpělivost
- Anonymní
- 26.10.26
- 4131
Myslela jsem si, že rozvodem všechno skončí. Jenže uběhlo pět let a můj „drahý“ ex je pořád nasáčkovaný v mém domě. Nejdřív mi ho bylo líto, pak se občas hodil na nějakou práci kolem domu. Jenže...
Vzal mě na hřbitov navštívit svou zesnulou matku. Pak chytl lopatu a začal kopat
- Anonymní
- 26.10.26
- 2277
Nikdy jsem nevěřila na duchy ani na žádné nadpřirozené síly. Horory jsem naopak milovala a ráda se dívala na filmy, u kterých ostatní schovávali hlavu pod peřinu. Jenže pak jsem chodila s klukem,...
Prababička jí brala výplatu. Bydlela v kůlně a všichni to považovali za normální
- Anonymní
- 26.10.26
- 5506
Když mi babička vyprávěla o starých časech, často mluvila o tom, jak si lidé na vesnici pomáhali a jak se dřív žilo skromně. O Růženě, která celý život strávila na statku našich předků, ale mluvila...
Po 6 letech dovolená bez dětí! Zpočátku to byla vášeň, pak přišlo kruté prozření
- Anonymní
- 26.10.26
- 1827
Když nám tchyně nabídla, že si na pár dní vezme děti, málem jsem ji objala. Po šesti letech jsme měli být konečně sami. Žádné ranní vstávání, chystání svačin, nekonečné otázky ani večerní uspávání....