Zobrazuji pouze komentáře k záznamu Nic necítím, zpět na záznam v deníčku můžete jít ZDE.

Přečtěte si také

Deník ticha: Odejít znamená přežít

Deník ticha: Odejít znamená přežít
  • Anonymní
  • 30.05.26
  • 662

Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
245
11.9.18 23:02

@ejhle skvělý článek , pravdivý :(

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
12.9.18 13:05

Není to divný a ani ty nejsi divná. Mám problémy už tak dlouho se vším na co si vzpomeneš a jsem tak zvyklá se s tím prát, že si kolikrát říkám, co bude až ty problémy odejdou. co já budu dělat a nebudu se nudit ? :D mám úžasnýho chlapa a každým dnem porodím syna. Žijeme v malém bytě a s penězi vycházíme tak tak ale šťastnější bych už být ani nemohla, ale pořád jsou kolem nás věci které je nutné řešit. peníze a co a jak udělat líp aby se nám vedlo líp a protloukání se věcma které k životu prostě patří. Připadám si díky tomu živá. Ne že by mě těšily potíže, ale těší mě že vím, že je se mnou ten člověk ochotný projít peklem , což mi už několikrát dokázal a všechno je díky tomu opravdovější. Nesoudím to že se máš dobře nebo tak, aby si to nechápala zle, ale možná od života potřebuješ taky trochu víc.

  • Upravit
10185
12.9.18 18:54

Máš všechno na co si vzpomeneš i na co si nevzpomeneš, po ničem už nemusíš toužit, přát si, těšit se, že možná jednou se zadaří, nemusíš si ukládat korunku ke korunce, aby sis koupila vysněnou drahou kabelku… je to podobný, jako kdybys na nějaké opuletní oslavě spořádala všemožné lahůdky až bys byla plná a někdo by ti nabídl naprosto úžasný zákusek, asi bys ho v tu chvíli nechtěla. Jak ti tady holky píšou, najdi si nějaký koníček, zamysli se, kde bys mohla pomáhat, dávat něco ze sebe někomu jinému, nezištně, to by tě mohlo naplnit. Ono jedna věc je mít finanční pohodu a nemuset obracet každou korunu a druhá věc je se v těch různých požitcích doslova topit. Ono mezi námi, většina těch věcí jako hromady kabelek, bot, hadrů, drahých dovolených, ve výsledku jsou to jenom zbytné „krámy“, kterýhch člověk nepotřebuje tolik. Zkus hodit svůj život jiným směrem, ať si připadáš užitečná, možná ti chybí pocit spokojenosti samotné se sebou.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
14.9.18 09:53

Ahoj anonymni.. jak ja ti rozumím, je to jako bych to psala ja :,( .. do 30ti let vztahy na prd, zklamani a proplakane noci kvuli láskám. Praci jsem mela dobrou, dobre placenou, asi 2 roky jsem bydlela sama a starala se o sebe a o pejska. Provázely me ale pocity samoty, uzkosti a deprese.. uz sem nedoufala ze nekoho potkam, ze budu mit deti.. no a pak se objevil, hodny, zajištěný, galantni a svobodny muz. Nikdy se mi z nej nepodlomily kolena, ale rikala sem si ze lepsi nez byt stale sama. Mela sem ho rada, nemuzu zase rict ze ne.. ale nebylo to takove to wau!! Okamzite si me k sobe nastěhoval, nic sem pomalu nemusela. Otehotnela sem a sla na rizikovy, pry abych nemusela makat, ze on vydela. Cestovali sme si, lítali na dovci a vse bylo fajn. Vzali jsme se, svatbu sem zaridila uplne sama. Porodila jsem a starala se o syna, ktery hodne plakal. S manželem sme spolu prestali spat, ztratila sem o nej zajem, byla sem uplne grogy, na vse sama.. nebyla tam takova ta podpora co by mela byt, to objeti, hlazeni..potom kdyz uz nalehal se sexem jsem proste obcas podlehla aby byl doma klid. A otehotnela znova. 8o .. mela jsem radost, deti mam rada. Cele tehotenstvi bylo v klidu, narodila se dcera. Manzel nosi penize, furt by nekde cestoval a jezdil, furt mame sbaleny tasky. Dcera po nocích dost place, prdy, zuby atd. Znate to. Ale k veci. Ja uz sem uplne vyhořela. Jenze ja na rozdíl od tebe si priznam jednu zasadni vec, co mi chybi. Je to laska. Ja ho proste nemiluju a nikdy sem ho asi nemilovala. Jen už sem nechtela cekat na toho praveho. Ja hloupa. Ja blba. Uz nemam svoje konicky, ziju jehi zivot, po jeho boku. Varim uklizim starám se o deti. Mame prachu na rozdavani. Ale ja sem vsude jak loutka, nejsem tam. Jen moje telo. S nim se mluvit neda, nema pochopení, nema empatii. O sexu nemuze byt rec. Nepritahuje me, obcas to jen pretrpim. A vis kdy jsem na to vsechno prisla? Kdyz sem nekoho potkala. Nekoho s kym si stoprocentně rozumim, mluvime spolu, volame si, piseme, smejeme se, jezdime na vylety a ano spime spolu. A je to neco co jsem nikdy nezazila, na co jsem cely zivot cekala.. jen to prislo pozde.. trapim se takhle uz asi 2 roky a neziju, jedu na autopilota..ve stredu jdu k terapeutovi, protoze uz to sama nedavam. Nevim co dal. Ten novej chce abychom se sestěhovali , miluje me i moje deti. Ale copak to muzu manzelovi udelat? Vzit deti a odejit? :,( ale jen s nim jsem to zase ja, raduju se, smeju, sem sva, delam blbiny. Doma sem jak stepfordska panicka.

  • Upravit
1240
14.9.18 11:43

A přesně o tom to je :kytka:

Příspěvek upraven 14.09.18 v 11:55

  • načítám...
  • Zmínit
5633
15.9.18 23:03

Mit vsechno neznamena mit vsechno. Tobe chybi touha. Zijes jako bys mela uz v zivote splneno :nevim:
Mozna by te nastartovaly nejake nematerialni hodnoty, treba dobrovolnictvi, prace v nadaci…

  • načítám...
  • Zmínit
849
16.9.18 11:40

Mila anonymni ze 14.9., uplne chapu to, co se v tobe odehrava. Mam pritele, s kterym mam holcicku, jsem stastna miluju ji a s pritelem chceme jeste jedno. Ale obcas zatouzim po nejake romanci. Neco co by naplnilo me detske sny.. bohuzel si presne rikam ze tohle udelat uz kvuli male a priteli nesmim. Nemela bych z toho dobry pocit. Ale kdyz jsi to uz udelala a nasla cloveka co so s tebou rozumi, tak bych ti chtela rict. REKNI MU TO a rozejdi se s manzelem. Ty deti to stejne vyciti, ze jedes na Stefordskou panicku a nedavas jim dobry vzor do zivota. Oni si pak budou myslet, ze je normalni byt chladna k manzelovi. A to neni. Maminka se ma mit rada s tatinkem. A pokud to tak neni, meli by pochopit, ze kde neni laska tak tam neni dobre zustavat a ze ty i tatinek je obe milujete a oni za nic nemohou. Ze se to proste stava. Je lepsi aby meli spokojenou maminku i kdyz to nebude lehke. Ale to prejde. Chtela bych ti dodat odvahu a vim ze i kdyz tvuj manzel si to z tveho pohledu nezaslouzi ten rozvod, tak mi ver, ze si urcite zaslouzi pravdu a ne podvadeni. Vim o cem mluvim. Partner me podvedl ale nakonec kapl bozskou. Vyresili jsme to a ted alespon vidim jaky je to dobry tata a ze jsem mu dala sanci mi to dokazat. Proste bud vam to vyjde nebo ne ale ja byt tebou, sla bych s pravdou ven. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
781
17.9.18 20:12

Chapu te. Prosla jsem si tim taky. Mas vsechni,ale vlastne nic…musela jsem spadnout na dni,abych byla stastna. Ted nemam mesicne pres sto tisic, nemam superba pred domem a zlatou kartu,ale jsem konecne stastna.

  • načítám...
  • Zmínit
25126
17.9.18 21:00

Zajdi si obcas mezi stary lidi do nemocnice a budes si zase vazit toho, co doma mas. A jeste udelas dobry skutek, ze si popovidas se starousky, na ktere nema nikdo cas. Nebo chod vencit pejsky z utulku. Daji ti 100× vetsi pocit stesti nez nova kabelka. Pripadne muzes pomahat postizenym, nevidomym lidem apod.
Moje sestrenice ma na zdi v kuchyni krasne motto: Nejkrasnejsi „veci“ v zivote nejsou veci

  • načítám...
  • Zmínit
25126
17.9.18 21:08

@ejhle Ja mam od segry jeho knihu Najdete si sveho martana a je vyborna.

  • načítám...
  • Zmínit
4381
3.11.18 23:53

@Tichošlápek jee ty jsi bezvadna, krasne si to napsala a jeste si me pobavila :mrgreen: uz jsem " potkala" vic Tvych komentu a vzdy je to parada :dance:
Denicek me nijak zvlast neoslovil, ale preju vice obycejnych radosti. Ale jinak tve minimalni nadseni z Malediv chapu :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: omg

  • načítám...
  • Zmínit