Období před CARem
- Snažení
- Pampeliskam
- 25.02.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Toto čtení bych chtěla jednou ukázat svým přátelům a známým, kteří asi tuší že se se mnou něco děje, ale nevědí proč ani co.
Tak a je to tu. Už jsme fakt dospělí, máme bydlení, za sebou nějakou tu dovču taky, tak je čas udělat si rodinu.
V únoru 2012 byla první možnost něco počít, tenkrát v Tatrách. Nepočali jsme. Vyzbrojena moudrem od pana gynekologa, že během jednoho cyklu máme cca 6-8% úspěchu, jsem nic neřešila a čekala, kdy to přijde…
Tak sakra, už by to jako mělo přijít! Naděje, pláč, naděje, pláč, rezignace, naděje a už se nám to sešlo. 15 měsíců bez antiny a břicho nikde. Takže pane doktore, kde je chyba? Podstoupili jsme klasické hormonální kolečko. Výsledek: anovulace. No výborně, tak že já jsem ten problém.
Podvědomě jsem tušila, že když kolem mě všichni otěhotní, zrovna když chtějí, takže bych asi měla vyplnit tu statistiku a mít to naopak.
No dobře, takže co s tím? OK, budu zobat clostík. Mimochodem, můj drahý muž je vynikající opora. Nikdy mě nenechá, abych myslela jen na problémy. Dokáže to třeba tím, že spermiogram odkládá tak dlouho, až dostane hnusnou angínu na dva týdny a laskavě se nechá vyšetřit týden po té, co si tam měl dojít… Moje cholerická povaha je v sedmém nebi.
Tak teda zobu clostík. Kontrola, UTZ hledá nějaký ten výsledek. Sláva, roste folikul! Tak to bychom měli. První pokus nevyšel, nevadí… Měsíc pauzička, manžel jede na pánskou jízdu. Další měsíc a zase to nevyšlo, dokonce jsem to dostala o 3 dny dřív.
Tak tohle mě nadobro zničilo. Já prostě nikdy těhotná nebudu. Nebudu mít dítě, neumím to, nevím proč, jsem ztracená, brečím v kuse asi půl dne. Mám už jenom poslední cyklus s clostíkem a pak už budu patřit fakt do těch statistik! (A poputuju do CARu.)
Za dva dny odjíždíme na dovolenou. Úplně zlomená a s nechutí jsem nastupovala do letadla. V hotelu jsem vystoupila z autobusu a nedokázala jsem nic víc, než si ustlat na recepci než dostaneme pokoj. Nic mě nezajímalo, bylo mi to fuk.
Ještě že jsme odjeli… Ne, neradujte se, nepodařilo se mi otěhotnět. Ale byla to nejlepší dovolená, co jsem zažila. Dohodli jsme se, že teď doberu poslední dávku clostíku a když tak počkáme nejmíň do jara, než začneme podnikat další kroky.
Udělala jsem si plán na rok 2015: udělám si řidičák, koupím auto, ať hned jezdím, půjdu na všechny soutěže Pole battle, zkusím se kvalifikovat na MČR, rozšířím si vzdělání. Když teda jako nemůžu mít děti, tak se začnu koupat nad pořádnou hloubkou, ať si mě (strašpytla) tam klidně něco sežere. Potápěla jsem se s přístroji, do té doby nemyslitelná věc… A to všechno mi pomohlo nabrat další dech a vrátit se do ČR s pozitivním pohledem.
Clostík neclostík, těhotenství nikde, tak teď půl roku v klidu.
A tak uběhl měsíc od naší dovolené a mamce umřela její věrná společnice, afgánská chrtka Fiestka, a za pět dnů na to umřela i její maminka, moje babička. No zkrátka týden jak má bý… A tak, asi z toho prázdného bytu, najednou moje mamka prvně zatoužila po vnoučatech. „Dobrých“ zpráv není nikdy dost, takže realita mojí plodnosti putovala směrem k jejím uším.
Nuže, tak mamky přání nakopalo nápad s půl rokem oddychu do zadku. Na konci listopadu 2014 držím v ruce žádanku do centra asistované reprodukce a vybírám, kam se objednám.
Přečtěte si také
Odmítla jsem opilého šéfa. Od té doby mám v práci peklo a přemýšlím o výpovědi
- Anonymní
- 23.09.26
- 25
Pracuji v jedné marketingové agentuře. Jsem tu už pár let a vždycky to bylo fajn. Můj šéf je sice trochu zvláštní člověk, ale vždycky jsem s ním tak nějak vycházela. A pak jsme jeli na...
Myslela jsem, že manžel chodí jen s kamarády na pivo. Pak jsem zjistila pravdu
- Anonymní
- 23.09.26
- 89
Manžel mi roky říkal, že když jde večer ven, sedí s kamarády v hospodě. Nikdy jsem to neřešila. Máme děti, práci, hypotéku a každý občas potřebuje vypadnout z domu.
Měli jsme se nastěhovat k sobě. Po jeho návrhu uvažuji spíše o rozchodu
- Anonymní
- 23.09.26
- 87
S přítelem jsme spolu dva roky a náš vztah fungoval do teď skvěle. Když přišla řeč na společné bydlení, přišlo mi to jako přirozený posun. Dohodli jsme se, že se přítel nastěhuje ke mně i se svým...
Zjistila jsem, že moje děti mají úplně jinou představu o tom, co je drahé
- Anonymní
- 23.09.26
- 97
Věta „Mami, kup mi to, stojí to jen dvě stovky“ mi nedávno doslova vyrazila dech. Vlastně jsem si do té doby ani moc neuvědomovala, že moje děti žijí v naprosté nevědomosti. Tak nějak jsem myslela,...
„S tou ženskou si jenom kazí život.“ Tchyně mě pomlouvá, ale neví, že to vím
- Anonymní
- 22.09.26
- 2870
„S tou ženskou si jenom kazí život. Kdyby byl sám, mohl mít dávno děti.“ Ta věta mě zastihla ve chvíli, kdy jsem stála v naší kuchyni a skládala nádobí do myčky. Přes zeď jsem slyšela hlas...
Kolegyně přes léto příšerně přibrala. Mám se jí na to zeptat, nebo to ignorovat?
- Anonymní
- 22.09.26
- 5695
Dnes už je povědomí o důvodech nabytí větší hmotnosti daleko rozšířenější než dřív. Když se kolegyně po dvou měsících vrátila do práce s deseti kily navíc, zbystřila jsem.
Kamarádka mi přivezla dárek, který nepotřebuji. Bylo mi hloupé to odmítnout
- Anonymní
- 22.09.26
- 1388
S kamarádkou se známe snad patnáct let, takže už se známe dost dobře. Když mi před časem říkala, že doma vyklízí kuchyň a má nějaké věci navíc, vůbec jsem tomu nevěnovala pozornost. Říkala jsem jí,...
Ve školce je dcera andílek. Doma kvůli maličkostem křičí a kope nohama
- Anonymní
- 22.09.26
- 1039
Učitelky popisují naši pětiletou dceru jako klidnou a poslušnou holčičku. Jenže chvíli po návratu domů přichází pláč, křik a někdy i kopání. Dlouho jsem si myslela, že dělám něco špatně. Pak mi...
Dcera babičce schovala drahý šperk. Ta pak obvinila mě, že jsem ho ukradla
- Anonymní
- 22.09.26
- 1011
Byly jsme s Aničkou na návštěvě u mé babičky. Je jí 85, nohy jí moc neslouží, ale paměť má jako slon. Aničce je pět let a má období, že miluje šperky a vše, co se třpytí. Když jsem odběhla pro...
Kolegyně přebírá moje nápady a tváří se, že mi pomáhá. Zvažuju výpověď!
- Anonymní
- 21.09.26
- 4170
Když k nám do práce nastoupila nová kolegyně, všichni ji okamžitě přijali. A vlastně se tomu ani nedivím. Je přesně ten typ člověka, který umí během pár dní zapadnout.
. Kdyz už se pak rozjela pravidelná ms, tak bez ovulace. Skončila jsem také v CAR ( Gennet a za sebe doporučuji), kde jsem prodělala IVf- neůspěšné, IUI- neůspěšné, tak jsem to pak nechala být, že si dám pauzu, ulevím hlavě a po roce začneme znova. Mezitím se stala spousta věcí a nakonec toho všeho jsem vyměnila chlapa a po necelém roce vztahu jsem přirozeně otěhotněla. Takže u mě to tak asi mělo být. Asi jsem s bývalým neměla mít děti (mmch, spermiogram mu vyšel skvěle).