Období v CARu
- Snažení
- Pampeliskam
- 02.03.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Pokračování mého čtení, stále pro přátele a známé, co nic netuší, a navíc také pro ty, které čeká první IVF.
Konec listopadu 2014, v ruce žádanka do CARu. Tak kam se objednám? Samozřejmě do toho nejlepšího a státního. COŽE?? Termín 19.2.2015?? Tak to je mazec. Mám moře času sjíždět diskuze o tom, co mě tam čeká. Ve finále jsem byla objednaná do 3 center a do jednoho, kde dělali studii zavedeného a nového léku na stimulaci.
První návštěva se konala už na začátku prosince. Bylo to na studii. Středa odpoledne. Pro přijetí je potřeba odběr krve v první den MS a spermio. Náhodou jsem první den ms! Spermio i přesto, že manžel chodí středy ráno na hokej a pro jistotu si udělal šťastnou chvilku před odchodem do práce, nakonec odevzdal. Samozřejmě jsem ho upozorňovala, že to po něm budou chtít…
Výsledky odeslány a na začátku ledna si zavoláme, jestli nás do studie vzali.
5.1. Juchůůůů, vzali nás. Od příštího cyklu stimulace. Jsem klidná, dobře naladěná, věřím, že rok 2015 bude zlomový a ten šťastný.
Až týden před stimulací přijdou černé myšlenky. Zvládnu to? Co ty injekce? Chci to tak moc? Nechci to málo? Jak moc to mám chtít, ať nejsem pak moc zklamaná? Chce to manžel? Všechno to přišlo tak rychle, všechno nám vyšlo, spadlo do klína… Na všechno si odpovídám, že ostatní to také zvládli, tak já musím taky.
První nervy přišly s telefonátem z CARu. Musím začít stimulaci do konce ledna, nebo mě ze studie vyřadí… Googlením zavařím telefon a řídím se všemi babskými radami. Ještě během polední pauzy kupuju tonic, doma do sebe naleju heřmánkový čaj a večer si dávám super horkou vanu a piju u toho pořádnou sklenku červeného. V práci radši ani nepoužívám citrusový olejíček do aromalampy. Výsledek se dostaví hned druhý den, uf.
Stimulaci jsem snášela dobře. Injekce nejdřív píchal muž a pak i já sama, nejradši bych si to všechno napíchala už v jeden den a vůbec, ať už je březen a máme výsledek, nejlépe pozitivní! Nu, mám ráda vůni dezinfekce, tak to byl pro mě aspoň takový bonus.
Hezky se nám to vyvíjelo, na UTZ bylo cca 15-20 folikulů. Punkce naplánovaná na 11.2. v 10.30. Manžel opět nezklamal a nenechal mě nervovat se z narkózy. Poněvadž jsme jeli pozdě. Cesta centrem hrozná.
„Proč sis tu cestu nespočítal dřív?“ „Mně to vždycky dojde, až když jsem na cestě.“
V tu chvíli bych nejradši, po vzoru Lociky, vytáhla pánvičku. Tak mlčím.
Zpoždění 10 minut, sestřičce do telefonu lžu, že už jsem před barákem a říkám, ať ty papíry připraví, že to jenom podškrábnu a nic číst nebudu. Než muž zaparkuje, už mám podepsáno.
„Tak si pojďte rovnou odložit na pokoj.“
Můj drahý muž ještě něco podepisuje… „Manžílku? Manželi? Manželi!“ konečně vnímá. „Kde mám tašku s věcmi?“
Tak nevím kdo z nás je víc vyděšený, taška byla v autě.
Mám to za sebou. Výsledek 17 oocytů, z toho 12 zralých kousků a po zkumavkové souloži 9 embryí. Bolí mě celý člověk, jsem vyřízená a utahaná. Břicho mě bolí ještě týden. Vaječníky cítím mnohem víc, než když byly plné a nafouklé. Cítím uvnitř otřesy z každého kroku, ale těším se, jak nám to v laboratoři roste.
Po pětidenní kultivaci přichází největší nervozita. Modlím se, aby nám zůstalo alespoň jedno embryo. Ještě než jdu do ordinace, dostanu další dávky léků. Hurá, to věstí dobrý výsledek.
V ordinaci ale šok, zbyl nám jen jeden kousek. Překvapení i pro doktorku, vzhledem k našemu věku.
I přes veškeré přípravy na špatné zprávy to obulím… Tak tady je ten problém, třeba jsem byla už někdy těhotná, ale jen tři dny a pak to odešlo. Při čekání na volný sál opět nezklamal manželův humor. „Tak mu musíme říkat Nemo, ten zbyl taky jenom jeden!“
Od 16.2. je Nemo s námi, takže jsou to teprve tři dny. Někdy v lednu jsem si řekla, že těhotenský test si udělám nejdřív 1.3., a to jsem si myslela, že už budu mít po krevních testech, ale nebudu. Držte mi palce, ať je důvod testovat.
Rekapitulace do dneška, tj. 21. den stimulace:
- Spolkla jsem 26 prášků.
- Zavedla jsem si 22 prášků.
- Píchla jsem si 18 injekcí za 12 dnů.
- Byla jsem na 5 UTZ.
- Brali mi 4× krev.
- 1 celková narkóza.
- 1 Nemo.
- Nula Kč za doplatky, vše hradí studie.
- Dostávat korunu za každou větu „jsi mladá“, nebo“ nemysli na to“ - jsem miliardář, co skáče z vlastní jachty pro perly.
Přečtěte si také
„Mami, on říká, že jsem ošklivá.“ Nikdy jsem se necítila tak bezmocná
- Anonymní
- 09.07.26
- 2451
Když dcera letos odjížděla na letní tábor, těšila se snad už od Velikonoc. Nové kamarádky, koupání, bojovky, spaní v chatkách. Ještě z autobusu mi mávala s úsměvem a já měla radost, že si užije...
Myslela jsem, že jsem konečně našla toho pravého. Dokud jsme neměli rande
- Anonymní
- 09.07.26
- 5228
Po rozvodu jsem si několik let říkala, že chlapa ke štěstí nepotřebuju. Mám práci, dospělého syna i dceru, vlastní byt a klid. Jenže člověk si zvykne na samotu jen do chvíle, než mu začne chybět...
Moje dcera se jí začala bát. Kvůli tomu skončilo přátelství, které trvalo 20 let
- Anonymní
- 09.07.26
- 2309
Ještě před dvěma lety jsme byly skoro každý víkend spolu. Naše děti si hrály na dece, my pily kávu a smály se tomu, že jednou pojedeme společně na dovolenou. Dnes se nevídáme vůbec. A důvod? Možná...
Na festival do Varů jsem jela zazářit. Odvezla jsem si pořádný trapas
- Anonymní
- 09.07.26
- 1034
Do Varů jsem odjížděla s jasným plánem. Aspoň na jeden večer si připadat jako filmová hvězda. Doma jsem nechala děti, partnerovi oznámila, že mě čeká kultura, a do kufru přibalila šaty, které už...
Řekl, že děti nechce stejně jako já. Zapomněl ale dodat, že už má tři
- Anonymní
- 09.07.26
- 1979
Nikdy jsem netoužila po dětech. Nevadily mi, ale nikdy jsem se neviděla jako máma. Měla jsem ráda svůj klid, spontánní výlety i tiché večery s knížkou. Když se kamarádky rozplývaly nad miminky,...
Tchyně mi odmítla pohlídat děti. O hodinu později jsem ji potkala na rande
- Anonymní
- 08.07.26
- 9822
Když se nám po dceři narodila dvojčata, náš život se během pár dnů obrátil vzhůru nohama. Manžel byl od rána do večera v práci, já doma se třemi malými dětmi a byla jsem ráda, když jsem si stihla v...
Dcera šla „jen“ ke kosmetičce. Když otevřela dveře, nevěřila jsem vlastním očím
- Anonymní
- 08.07.26
- 5693
Když Aneta oslavila osmnáctiny, samozřejmě dostala nějaké peníze od celé rodiny. Říkala, že je utratí, jak nejlépe to půjde. Čekala jsem, že si koupí nějakou parádu, nový telefon nebo si něco...
Přihlásila jsem dceru na 5 příměstských táborů. Po prvním dni chtěla zůstat doma
- Anonymní
- 08.07.26
- 6587
Prázdniny jsou dlouhé a naše dovolená s manželem není nekonečná. Když jsem letos přemýšlela, co s dcerou, příměstské tábory mi přišly jako skvělé řešení. Aničce je pět let, vloni byla na jednom a...
Manžel mě podvedl s ženskou, která ho vyždímala jak citrón. Teď mě chce zpátky
- Anonymní
- 08.07.26
- 3564
Pepovi jsem už odpustila několik nevěr. Ale naposledy už pohár přetekl. Našel si mladou a krásnou a oznámil mi, že si nemůže pomoct. Prý se zamiloval a chce konečně žít naplno. Po tolika letech už...
Cesta za dítětem lemovaná diagnózami, které nikam nevedou
- xxnejtxx
- 08.07.26
- 1131
Už je to čtrnáct let. Čtrnáct let, co se moje tělo rozhodlo mlčet. Bylo mi patnáct, když se menstruace začala ztrácet – občas vynechala měsíc, pak dva, pak se odmlčela úplně.
a jak tedy? 
držíme mu palce
gratuluji
