Období v CARu
- Snažení
- Pampeliskam
- 02.03.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Pokračování mého čtení, stále pro přátele a známé, co nic netuší, a navíc také pro ty, které čeká první IVF.
Konec listopadu 2014, v ruce žádanka do CARu. Tak kam se objednám? Samozřejmě do toho nejlepšího a státního. COŽE?? Termín 19.2.2015?? Tak to je mazec. Mám moře času sjíždět diskuze o tom, co mě tam čeká. Ve finále jsem byla objednaná do 3 center a do jednoho, kde dělali studii zavedeného a nového léku na stimulaci.
První návštěva se konala už na začátku prosince. Bylo to na studii. Středa odpoledne. Pro přijetí je potřeba odběr krve v první den MS a spermio. Náhodou jsem první den ms! Spermio i přesto, že manžel chodí středy ráno na hokej a pro jistotu si udělal šťastnou chvilku před odchodem do práce, nakonec odevzdal. Samozřejmě jsem ho upozorňovala, že to po něm budou chtít…
Výsledky odeslány a na začátku ledna si zavoláme, jestli nás do studie vzali.
5.1. Juchůůůů, vzali nás. Od příštího cyklu stimulace. Jsem klidná, dobře naladěná, věřím, že rok 2015 bude zlomový a ten šťastný.
Až týden před stimulací přijdou černé myšlenky. Zvládnu to? Co ty injekce? Chci to tak moc? Nechci to málo? Jak moc to mám chtít, ať nejsem pak moc zklamaná? Chce to manžel? Všechno to přišlo tak rychle, všechno nám vyšlo, spadlo do klína… Na všechno si odpovídám, že ostatní to také zvládli, tak já musím taky.
První nervy přišly s telefonátem z CARu. Musím začít stimulaci do konce ledna, nebo mě ze studie vyřadí… Googlením zavařím telefon a řídím se všemi babskými radami. Ještě během polední pauzy kupuju tonic, doma do sebe naleju heřmánkový čaj a večer si dávám super horkou vanu a piju u toho pořádnou sklenku červeného. V práci radši ani nepoužívám citrusový olejíček do aromalampy. Výsledek se dostaví hned druhý den, uf.
Stimulaci jsem snášela dobře. Injekce nejdřív píchal muž a pak i já sama, nejradši bych si to všechno napíchala už v jeden den a vůbec, ať už je březen a máme výsledek, nejlépe pozitivní! Nu, mám ráda vůni dezinfekce, tak to byl pro mě aspoň takový bonus.
Hezky se nám to vyvíjelo, na UTZ bylo cca 15-20 folikulů. Punkce naplánovaná na 11.2. v 10.30. Manžel opět nezklamal a nenechal mě nervovat se z narkózy. Poněvadž jsme jeli pozdě. Cesta centrem hrozná.
„Proč sis tu cestu nespočítal dřív?“ „Mně to vždycky dojde, až když jsem na cestě.“
V tu chvíli bych nejradši, po vzoru Lociky, vytáhla pánvičku. Tak mlčím.
Zpoždění 10 minut, sestřičce do telefonu lžu, že už jsem před barákem a říkám, ať ty papíry připraví, že to jenom podškrábnu a nic číst nebudu. Než muž zaparkuje, už mám podepsáno.
„Tak si pojďte rovnou odložit na pokoj.“
Můj drahý muž ještě něco podepisuje… „Manžílku? Manželi? Manželi!“ konečně vnímá. „Kde mám tašku s věcmi?“
Tak nevím kdo z nás je víc vyděšený, taška byla v autě.
Mám to za sebou. Výsledek 17 oocytů, z toho 12 zralých kousků a po zkumavkové souloži 9 embryí. Bolí mě celý člověk, jsem vyřízená a utahaná. Břicho mě bolí ještě týden. Vaječníky cítím mnohem víc, než když byly plné a nafouklé. Cítím uvnitř otřesy z každého kroku, ale těším se, jak nám to v laboratoři roste.
Po pětidenní kultivaci přichází největší nervozita. Modlím se, aby nám zůstalo alespoň jedno embryo. Ještě než jdu do ordinace, dostanu další dávky léků. Hurá, to věstí dobrý výsledek.
V ordinaci ale šok, zbyl nám jen jeden kousek. Překvapení i pro doktorku, vzhledem k našemu věku.
I přes veškeré přípravy na špatné zprávy to obulím… Tak tady je ten problém, třeba jsem byla už někdy těhotná, ale jen tři dny a pak to odešlo. Při čekání na volný sál opět nezklamal manželův humor. „Tak mu musíme říkat Nemo, ten zbyl taky jenom jeden!“
Od 16.2. je Nemo s námi, takže jsou to teprve tři dny. Někdy v lednu jsem si řekla, že těhotenský test si udělám nejdřív 1.3., a to jsem si myslela, že už budu mít po krevních testech, ale nebudu. Držte mi palce, ať je důvod testovat.
Rekapitulace do dneška, tj. 21. den stimulace:
- Spolkla jsem 26 prášků.
- Zavedla jsem si 22 prášků.
- Píchla jsem si 18 injekcí za 12 dnů.
- Byla jsem na 5 UTZ.
- Brali mi 4× krev.
- 1 celková narkóza.
- 1 Nemo.
- Nula Kč za doplatky, vše hradí studie.
- Dostávat korunu za každou větu „jsi mladá“, nebo“ nemysli na to“ - jsem miliardář, co skáče z vlastní jachty pro perly.
Přečtěte si také
„Viď, že máš babičku raději než maminku,“ tchyně si nárokuje mou roli
- Anonymní
- 29.08.26
- 6712
S tchyní Vlastou jsme nikdy neměly ideální vztah, ale co se narodil malý Šimonek, přerostlo to v noční můru. Vždycky jsem si přála, aby měli hezký vztah, jenže z našich návštěv u ní se stala...
Koupila jsem dceři svačinu z mekáče, od té doby to mám na talíři
- Anonymní
- 29.08.26
- 1817
Nejsem žádná bio matka, ale ani nejsem člověk, který by své děti dopoval cukry a nezdravými polotovary. Jsem obyčejná ženská, která jednou ráno zapomněla, že dcera má mít s sebou svačinu na výlet a...
Manžel mi vyčítá rodičák. Prý jsem doma a nic nedělám
- Anonymní
- 29.08.26
- 1951
Jsem na rodičovské s dvouletým synem a čtyřměsíční dcerou. Dny mám plné krmení, uspávání, vaření, prádla a věčného uklízení něčeho, co se za deset minut znovu rozsype. Manžel ale vidí hlavně to, že...
Můj syn není žádné problémové dítě. Pak mi ve školce nabídli asistenta
- Anonymní
- 29.08.26
- 3744
Školka se blíží a s tím i moje přemýšlení nad tím, že mi paní učitelka několikrát řekla, že by můj čtyřletý Davídek potřeboval asistenta. Je jiný než ostatní děti, straní se jim, skoro nemluví, má...
Hraju si s dětmi v písku. Ostatní mámy mají konečně klid
- Anonymní
- 29.08.26
- 3319
My, mámy malých dětí, jsme na hřištích pořád. Který typ jste vy? Máma na lavičce nebo máma v písku?
Píšu si zápisník na vděčnost. Zatím v něm stojí jen: „Dnes nikdo nezvracel.“
- Anonymní
- 28.08.26
- 994
Ne, že bych nebyla vděčná za spoustu věcí. Mám milující rodinu, dvě krásné a zdravé děti a práci, kterou dělám ráda. Přesto mě konec prázdnin doslova ubíjí. Nejdřív měla střevní chřipku jedna...
Jak synovi se snachou vysvětlit, že mi nevadí, když se milují v našem domě
- babiMáňa
- 28.08.26
- 6645
Syn je u nás v domě s rodinou velmi často. Jsem za to nesmírně ráda, protože jejich děti nadevše miluji a klidně bych brala i další vnouče. Pravda je, že mi přijde, že o tom diskutují i oni dva,...
Zamilovala jsem se do táty ze školky. Jenže naše děti jsou nejlepší kamarádi
- Anonymní
- 28.08.26
- 8425
Začalo to úplně nevinně. Ranní pozdravy v šatně, pár zpráv kvůli dětem, společné vyzvedávání a občasné kafe po školce. Jenže dneska čekám, kdy mi napíše, a doma se tvářím, že se nic neděje. Jenže...
Zasnoubili se po 10 letech a nespěchají. Naplánovaly jsme jim svatbu samy
- Anonymní
- 28.08.26
- 1161
Po deseti letech! Přesně tak dlouho trvalo mému synovi, než se rozhoupal a koupil prsten. Když mi pyšně oznámil, že svou přítelkyni konečně požádal o ruku, spadl mi ze srdce balvan. Hned jsem si v...
Syn si mě doma nevšímá. Když jsem odjela na služebku, probrečel dva dny
- Anonymní
- 28.08.26
- 4370
Nedávno jsem se po mateřské vrátila zpátky do práce. Mám dva kluky, čtyři a pět let. Když přišla nabídka na čtyřdenní služební cestu, trochu jsem se zdráhala, ale nakonec jsem si řekla, že to...
a jak tedy? 
držíme mu palce
gratuluji
