Pocity

Jak je někdy moc složité pochopit, co se odehrává v druhých. Nemusíš to chápat, ale respektuj. Nikdy nevíš, kdy se ocitneš na druhé straně a budeš žádat o pomoc ty sám. Bojuji. Věřím v sílu v sama v sobě. Miluji, protože chci být milována. Pláču, protože by mi jinak puklo srdce. Věřím... Věřím, páč mi to dodává sílu...

22. prosince by jsi oslavil své čtvrté narozeniny. Před čtyřmi roky jsi dostal andělská křídla. Chlapečku můj, jak moc bych si přála tě znovu vidět, pohladit tě a chovat v náruči.

Jak moc bych si přála aby ses vrátil.

Ten den se mi v hlavě pořád vrací, stále se přetáčí znova znova.

Čtyři dlouhý roky se nemohu smířit s tím, že jsem tě uložila do urny na hřbitov. Jak moc jsem se bála řečí od lidí, že mrtvý patří na hřbitov. Že si tvoji urničku nemohu nechat doma. Čtyři roky jsem bojovala s vnitřním neklidem v sobě. Nerozuměla jsem tomu, nebo jsem možná nechtěla.

Trápila se. Cítila, že tak to nechci. Potřebovala jsem tě mít u sebe a věděla, že i ty chceš být s námi.

Ano, letos jsem jsem tě odnesla zpátky domů a najednou se moje duše zklidnila. Dosáhla jsem vnitřního klidu. Mám tě doma a jsem šťastná… Už tě nikam neodložím, chlapečku můj.

Rozhoduji se, že si kousek tebe dám zatavit do srdce, abych tě mohla nosit blízko svého srdce… Nevím, jestli to po takové době půjde, jestli mi vyhoví v mém přání.

Lásko moje maličká, přeji ti krásné čtvrté nebeské narozeniny. Už nikdy tě neopustím!
Líbá tě, tvoje maminka.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
rena621
1671
16.12.18 01:29

Matka nikdy nezapomene :,( Preji hodne sil :(

  • načítám...
  • Zmínit
Citronkalekninka
1231
16.12.18 08:49

Proc se tohle deje :,(

  • načítám...
  • Zmínit
dedrichov
7355
16.12.18 08:59

Tolik jsi se natrápila, ale Tvůj malý je stále s Tebou, dohlíží na Tebe a chce vidět zase Tvůj úsměv. Vzpomínej, ale žij. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Anitramm
1487
16.12.18 14:04

Bože můj.. :,( :hug: :srdce: :srdce: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
karjak
429
16.12.18 18:26
:hug: :hug: :hug:
  • načítám...
  • Zmínit
RockerkaS
37
16.12.18 20:45

Milé ženy,

jak jsem si přinesla malého zpátky domů…jakoby se moje duše uzdravila..je mi lépe, a i ty vánoce pro mě budou klidnější, snesitelnější…říkám si mám všechny svoje dětičky doma…Prosinec je pro mě hodně náročný..Ani ne po roce od smrti Štěpánka se mi předčasně narodil Maxík..Takže na záčátku měsíce se raduji, na konci měsíce upadám do zvlláštního smutku..ale letos to bude jiné, doufám..

  • načítám...
  • Zmínit
Bubla Bůčková
26747
16.12.18 21:53

Tak teď normálně bulím :,(

:srdce: :hug:
  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Dopis

Jak jsem začala s látkovými plenkami I.část

Rumunsko s dětmi

Moje dvě lásky