Porod 36+5t

Na testu se samozřejmě ukázala pouze jedna čárka.. Za několik dní mi to nedalo a udělala jsem si ho opět znova a čárky se objevili dvě…nikdy nezapomenu na ten pocit. Skoro celé těhotenství probíhalo téměř ukázkově. Od nějakého 8měsíce jsem začala trpět na otoky nohou a později i rukou.. Doktorka mi řekla,že se to stává tak jsem zůstala klidná. Asi o týden později jsem šla na monitor. Tam mi řekli,že mám strašně vysoký tlak a tak jsem odpoledne musela jít ležet na riziko. Tam jsem ležela skoro týden. Všechno se zdálo být v pořádku,až mě potom strašně rozbolela hlava. Šla jsem za sestrama,pro nějaký prášek. Změřili mi tlak a který jsem měla 165/145. Tak sestry okamžitě zavolali doktory aby rozhodli co dál.

Dostala jsem hrst léků a každou chvíli mě chodili měřit jak to vypadá.Nakonec mi naměřili monitor a zjistili,že začínám rodit… Napíchli mi kapačku a že se uvidí. Po chvíli opět přišla sestra,začala mě holit a balit tašku,kdyby náhodou byl nutný císař. Nakonec kapačka zabrala a mimčo si to rozmyslelo.. Tak mi řekli,že se další den na Velké vizitě rozhodne co se mnou. Pan primář řekl,že se začne vyvolávat porod a že nejpozději v neděli porodím. To byl pátek.

Byl to zvláštní pocit vědět,že za pár dní budu držet své milované miminko. Začali mi zavádět tablety a v neděli ráno mě odváděli o patro víš kde jsem čekala,až se to rozjede.. Seděla jsem na monitoru nevěděla jsem jako prvorodička co se bude dít. Za chvíli začal monitor pípat a zrovna když jsem měla slušný kontrakce mě sestra s doktorem čapli a táhli na sál,že se miminku nedaří a přestává dýchat. Měla jsem strašný strach.. Doktor si zavolal kolegu,jestli půjdu na císaře nebo ne. Musela jsem ležet na boku,ale tak byli bolesti horší,že jsem dostala nějaký oblbovák kapačkou.. Rozhodli,že se to zvládne normálně…

Nakonec si pamatuju,že na mě doktoři křičeli ať tlačím,až tak jsem začala trošku spolupracovat.Sestry mi prý tlačili na břicho ,ale to si nepamatuju,jen z vyprávění od manžela. Pak jsem jednou zatlačila z posledních sil a cítila strašnou úlevu… A tak se náš milovanej chlapeček dostal na svět. Bylo to překvapení,protože jsme si nenechali říct co to bude…

Tak to byl můj porod. Doufám,že druhý bude alespoň trošku lepší…