Porod prvorodičky
- Porod
- Maxim170511
- 03.06.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Všechno začalo dne 16. 5. v 1:30 hodin ráno, kdy mi začaly nepravidelné kontrakce. Porod trval od prasknuté vody 12 hodin.
Řekla jsem si, že jelikož přenáším, byla jsem 40+5 t.t., tak už by bylo načase, aby ten můj malý čertík vykouknul ven, i když tomu podle prohlídek a monitorů nic nenaznačovalo. Tak jsem vlezla do sprchy, že buď bolesti ustoupí a opět to byli jen poslíčci a nebo se to rozjede naplno. Po sprše byl chvíli klid a pak se začaly bolesti stupňovat a ve 3:30 hod byli každých 5-8 min. Tak jsem vzbudila manžela, že raději pojedeme do porodnice, že to fakt docela dost bolí a že nás při nejhorším pošlou zpět domů.
V porodnici mě přijala mladá a příjemná PA a napojila na monitor. A najednou jsem necítila žádné kontrakce a hlavou mi problesklo, že si bude myslet, že jsem hysterická prvorodička, kterou někde zabolí a hned letí do nemocnice. Nakonec byly na monitoru vidět kontrakce každých 5-8 min, ale byly jen k 90. Potom PA zavolala doktora a ten mi řekl, že v tuhle chvíli jsou to jen poslíčci, že hrdlo je zcela uzavřené, ale že to vypadá na rozjíždějící se porod, ale ať jdu domů, že tady bych stejně jen ležela a čekala, a to mi doma bude líp.
Tak jsem se vrátila domů a to bylo 5:00 hodin, bolesti neustoupily, takže jsem do až do 8:00 hodin prohekala v posteli. V 8:00 hodin jsem se vydala opět do porodnice, kde jsem měla domluvenou poradnu s monitorem. Na monitoru nebyly žádné kontrakce. V poradně jsem už bolestí byla v předklonu a prosila mladého doktora, ať něco udělá, že už chci rodit
Doktor mě prohlédnul a řekl mi, že je tam zbytek hrdla, ale že je stálé uzavřené a že mi udělá Hamiltonův hmat, že to možná pomůže. Vrátila jsem se zklamaná domů, kde jsem si pro velké bolesti dala sprchu a zalehla do postele, ve které jsem se kroutila jako žížala.
Bylo 14:00 hod když mě v podbřišku chytla taková křeč, že jsem myslela, že už se nenarovnám. Když jsem se narovnala, tak jsem zjistila, že ze mě něco teče - jo, rupla mi voda a odešla hlenová zátka. Takže jsem opět alarmovala manžela, že mi rupla voda, že jedem. V porodnici mě přijala přijemná doktorka, která mě vyšetřila a řekla, že jsem otevřená na 1 cm. Abych to zkrátila - ve 14:00 jsem byla otevřená na 1 cm a ve 21:00 hod (do té doby jsem byla na hekárně) jsem byla stále na 1 cm. To už jsem zoufalostí nevěděla co dělat, bolesti byly fakt sv*nské. Brečela jsem, křičela a prosila mladou, milou PA, ať mi nějak pomůže, že už chci epidural. PA mě prošťourala a v tu chvíli jsem začala krvácet. Po hodině mě opět prohlédla a řekla, že jsem otevřená na 4 cm, že už jen půjdeme na přípravu (klystýr) a pak na sál, kde mi zavolají anestezioložku, která mi epidural píchne.
Na sál jsem se dostala ve 23:00 hodin. Asi za 30 minut přišla příjemná anestezioložka, která mi všechno vysvětlila (i když mě to bylo šumák, chtěla jsem, aby kontrakce střílející ke 190, už skončily) a napíchla mi epidural. To byla úleva! Cítila jsem jen tlaky v podbřišku při kontrakcích. V 1:30 hodin mě přišla PA vyšetřit a řekla, že jsem pořád otevřená na 4 cm (od 22:00 hod), že mi musí ten epidural nachvíli „vypnout“ a napíchnout kapačku oxytocinu, abych se otevřela. No a to začal ten pravej mazec! Bolesti jako svi*a, svíjela jsem se do kuličky a navíc se mi chtělo strašně moc tlačit. Řvala jsem, jako kdyby mě někdo vraždil, načež přišla PA, na kterou jsem začla řvát, ať mi ten epidural dá zpátky. Ona mě prohlédla a řekla, že jsem otevřená na 6 cm, že to je hezké, jak jsme postoupily a že mi zase dopíchne na chvíli epidural, abych se vydýchala a odpočinula si od bolestí a pak že zase dáme oxytocin, abych se ještě víc otevřela.
Napíchla mi další dávku epiduralu, jenže ten účinkuje až po 2 kontrakcích a já měla nutkání tlačit jako o závod, a tak jsem i přes zákaz tlačila a ječela. PA najednou řekla, že jsem si protrhla branku, že už jdeme rodit, i když jsem jen na 6 cm. Třikrát jsem zatlačila a malý MAXIM byl na světě (17. 5. ve 2:40 hodin) s mírou 53 cm a váhou 3570 g. Pak přišel mladý doktor na šití a docela se zhrozil a zavtipkoval, že je to jak když bude skládat puzzle. Tím, že jsem začala tlačit na 6 cm, jsem si roztrhla celý čípek, stěny, močovou trubici a zvenku byl nástřih + trochu natrhlý pysk. Asi po hodině a půl dokončil šití a já usnula s malým vedle mě.
I když to byl fakt horor a bolest a v jednu chvíli jsem myslela, že snad nikdy neporodím a nebo že vyskočím z okna, ale ten můj čertík za to opravdu stál a ten pocit po porodu bez bolesti s tím malým stvořením vedle vás je opravdu k nezaplacení
Omlouvám se za dlouhý deníček, a všem přeji pevné nervy a hodně síly při porodu a doufám, že budete mít rychlý a bezproblémový porod ![]()
Přečtěte si také
Měsíc co měsíc počítám každou korunu. Manžel mě přesto podezírá, že tajně piju
- Anonymní
- 12.11.26
- 16
„Ty mi chceš opravdu tvrdit, že jsi za poslední týden utratila šest tisíc jen za jídlo a věci pro naši dceru?“ zeptal se mě manžel a ukázal na výpis z účtu. Pak dodal něco, co mě opravdu nadzvedlo....
Advent ještě nezačal a já už mám Vánoc plné zuby. Zase je mám celé zařídit
- Anonymní
- 12.11.26
- 59
Letos jsem se rozhodla, že cukroví koupím a adventní kalendáře vyrábět nebudu. Místo úlevy zatím zažívám hlavně pocit, že musím svoje rozhodnutí každému vysvětlovat. Mám práci, dvě děti a chuť užít...
Ze školky mi ho zase poslali domů s rýmou. V práci už nevím, co říct
- Anonymní
- 11.11.26
- 639
Syna jsem po týdnu doma odvedla do školky a za dvě hodiny si pro něj jela znovu. Chápu, že nemocné dítě do kolektivu nepatří. Jen už nevím, kdy je dost zdravý na návrat a jak mám další nepřítomnost...
“Macinka má pravdu,” rýpl si dneska manžel. Zapomněl, že jsem taky hrála hokej?
- Anonymní
- 11.11.26
- 484
Žijeme v době, kdy se o rovnoprávnosti a svobodě volby mluví na každém rohu, ale jakmile přijdete domů za zavřené dveře, často zjistíte, že pod moderním nátěrem se ukrývají názory staré jako...
„Mami, na řízení už jsi moc stará,“ slýchám od dětí. Chtějí mi vzít klíče
- Anonymní
- 11.11.26
- 879
„Mami, myslím, že bys už neměla řídit. V tvém věku je to nebezpečné.“ Tohle mi oznámil můj vlastní syn u nedělního oběda, jako by mi právě sděloval, že mám vysoký tlak. Je mi 67 let, řidičský...
Chtěla jsem pomoct dceři po rozvodu. Dnes bych nejraději vyhodila ji i psa
- Anonymní
- 11.11.26
- 1755
„Jestli nám vezmeš Jonatána, už k tobě nikdy nepřijdu!“ vykřikla na mě moje jedenáctiletá vnučka a zabouchla dveře svého pokoje. Stála jsem na chodbě, pod nohama měla další chomáč psích chlupů a v...
Manžel chce pro syna gympl. Já hlavně chci, aby se nebál říct, co chce on
- Anonymní
- 11.11.26
- 310
Ještě jsme nenavštívili jedinou střední školu a už se kvůli jejich výběru doma hádáme. Manžel počítá s gymnáziem, já bych synovi ráda nechala prostor i pro průmyslovku, která ho zaujala. Jenže...
S podzimem mi docházejí síly. Manžel říká, že jsem jen líná
- Anonymní
- 10.11.26
- 1393
Ještě v září jsem po práci zvládala hřiště, nákup i večerní povídání. Teď odemykám byt a přemýšlím, co můžu odložit na zítřek, abych si mohla co nejdřív lehnout. Nevím přesně, co se se mnou děje....
Na Vánoce bude s manželkou. Já zase čekám, jestli mi vůbec napíše
- Anonymní
- 10.11.26
- 1107
Čekají mě druhé Vánoce ve vztahu se ženatým mužem. Loni jsem si namlouvala, že ty další už prožiju jinak. Letos pro něj mám koupený dárek a znovu poslouchám, proč se přes svátky skoro neuvidíme....
Je mi 30, nikdy jsem netoužila po sexu. Jsem vadný kus?
- Anonymní
- 10.11.26
- 830
Je mi třicet, nemám partnera a sex mě nikdy nezajímal. Zatímco moje kamarádky už na střední škole řešily první kluky, líbání a později společné bydlení, já jsem přemýšlela úplně o jiných věcech....