Šafrán

Na některé věci člověk čeká celý život. O to víc je překvapený v momentě, kdy je najde ve věcech, které vždy bytostně odmítal.

Moje Milovaná.

Je brzy ráno. Možná moc brzy na to, aby bdělost dostala slušnost za advokáta. A možná moc pozdě na to, abych hledala omluvy pro své ponocování. Hájení svěřuji s důvěrou do dlaní nejsilnějšímu citu, který mě kdy pohltil a čekám na rozhodnutí. Rozhodnutí od soudu zvané mateřství.

Rouhala jsem se. Bránila se přijmout existenci „někoho“, kdo necelých 9 měsíců ve mně žil. Kdo si ze mě bral, snad, to nejlepší a učil se žít jenom pro mě - ve mně. Nějaké vědomí toho, že tu jsi, jsem měla. Ale nepřijala. A na sílu nic nedělám - to přeci víš. Zvláště ne to, učit se milovat z povinnosti či nějakého společenské - morální povinnosti. Ač jsem možná i chtěla.

Tvůj život je pro mě dar, zázrak, čistě osobní. A měla bys vědět, že byl již ve dvou indikujících čárkách. I přes své přesvědčení, že v roli matky propadnu, jsem ihned po zjištění věděla, že pro nás jiná cesta nevede. A že přijde dříve či později den, kdy my dvě se setkáme.

Rostla jsi. Ze „zdravého rozumu“ chodila jsem na prohlídky, jedla to, co bych měla - na co jsi měla chuť, dělala, co se po mně jako po nastávající matce vyžadovalo. První obavy o Tvůj život vycházely ze zklamání toho, že nejsem schopna Tě donosit. Sobecky jsem myslela na sebe. Ale věřím, že ve skrytu duše jsem se bála přímo o Tebe. Jen bolavá minulost a vlastní strádání mě otupilo natolik, že jsem zapomněla pro ostatní žít. Kdybych jen věděla, že Ty jsi klíčem k mému bolu. Že Ty jsi můj „stříbrný okraj“, třeba by láska se ve mě probudila mnohem dříve.

Sobecky jsem myslela na svou duševní pohodu, na své potřeby a nebrala ohled na to, jak mé vnitřní boje vnímáš Ty. S občasnou omluvou jsem pohladila bříško a žádala Tě vnitřním hlasem o prominutí. Za nepohodlí, které Ti můj tep způsobuje, vzlyky, které Tebou třesou, a noci, které se staly bezesnými plné bolavých myšlenek.

Přes všechna trápení, dlouhý čas, rostla jsi nezávisle na tom, jak se stávala Tvá existence a pocit zodpovědnosti pro mě alarmující. Myslím, že pozdě jsem si uvědomila fakt, že být matkou znamená být někomu celým světem. Nebyla jsem si jista, zda chci být celým světem někde, kde jsem lásku absolutně nehledala. A zda jím vůbec budu umět… chtít být.

A pak? Ses narodila…

Bolest tepající ve spáncích utišila malá tíha, která mi po posledním zatlačení přistála na břiše. Stačil jeden pohled na to, aby se fyzická bolest z těla vytratila a já zapomněla. Stačil jeden dotek k tomu, aby se změnilo absolutně všechno od samého základu. A stačil jediný Tvůj výkřik k tomu, abych skálopevně věděla, že CHCI Ti být celým světem.

Něha se mi rozlila do celého těla, pohltila každičkou buňku. Euforie, Tvé narození mi dalo druhou šanci žít. První přivinutí, první pohled, to, jak voníš, jaké grimasy se míhají Tvým malým obličejem. Mám zmapovaný každičký milimetřík Tvého roztomilého obličejíčku. Chápu význam Tvého křiku, broukání… věřím, že Ti rozumím.

Moje milovaná Aničko. Láska je dar. A pokud jsem nikdy nemilovala, pak teď je ta láska absolutní. Tvé narození je těžko popsatelné, slova mi nepřijdou dostatečně váhově zdatná k tomu, aby vyjádřila pocity, které mě nadále pohlcují. Vím jen, že obavy, strach, láska a potřeba o Tebe pečovat zůstane již navěky mou součástí. Kýženým a vyhledávaným poutem ode dne, kdy jsem jenom díky Tobě byla dokončena.

Dnes vím, co znamená milovat, jakou váhu má láska. Dnes vím, kdo ten šafrán do mého života přinesl. Byla jsi to - a jsi Ty.

Tvá máma.

Sledovat eMimino.cz

načítám...

Přečtěte si také

Žiju s ex-tchyní v domě své bývalé ženy. Nemám sílu začít znovu

Anonymní
24.05.26
3282

Když tchyně před patnácti lety přepsala dům na mou manželku, bral jsem to jako důkaz obrovské důvěry. Byli jsme mladí, měli jsme plány a já měl chuť do práce. Všechny své úspory, každou volnou...

„Manipuluje vámi,“ řekla mi učitelka o synovi (9) a doporučila další vyšetření

Anonymní
24.05.26
5654

Seděla jsem na židli v kabinetě, který byl až nepříjemně stísněný. Ostatně jako celá atmosféra této schůzky. Opět jsem byla na koberečku u paní učitelky. Po kolikáté už?

Já podstupovala IVF, zatímco manžel utrácel v bordelu. Chci rozvod

Anonymní
24.05.26
2104

Před třemi lety jsme si řekli, že je čas. Chtěli jsme rodinu. Jenže osud měl jiné plány a přirozená cesta nikam nevedla. Následoval kolotoč vyšetření, hormonálních injekcí, nekonečného čekání v...

Manžel přišel o práci a pořád se válí u televize. Prý si potřebuje odpočinout

Anonymní
24.05.26
1919

Už mám dost svého muže, ze kterého se stal absolutně líný a nepoužitelný člověk. Martin býval vždycky pracovitý a akční. Jenže loni na podzim ho vyhodili z práce, kde dělal mnoho let. Nejdřív...

Dcera je podle manžela na sport levá. Nutí ji k pohybu a platí drahé kroužky

Anonymní
24.05.26
774

Naše desetiletá Simonka má talent na zpěv a malování, ale rozhodně ne na sport. Žádný ji nebaví a vlastně jí ani moc nejde. Snažím se ji rozhýbat alespoň na procházkách a cvičíme spolu jógu. Jenže...

„Tak se mluví u vás na vesnici?“ Tchyně mě ponížila před všemi

Anonymní
23.05.26
6303

Na rodinných obědech už poslední dobou skoro radši mlčím. Stačí totiž, abych něco řekla po svém, a moje tchyně si ze mě okamžitě začne dělat srandu před ostatními. A čím dál víc mám pocit, že jí...

První výročí svatby mělo být romantické. Manžel ale odešel do hospody na hokej

Anonymní
23.05.26
6046

Nedávno to byl rok, co jsme měli s Michalem svatbu. Doufala jsem, že zajdeme na večeři, do kina nebo se jen projdeme večerním centrem. Nemusela to být žádná drahá romantika jako z filmu. Stačilo by...

Na oslavě mě přemluvili stoupnout si na váhu. To, co následovalo, bolelo

Anonymní
23.05.26
2990

Měla to být obyčejná rodinná oslava, během které jsem jen nešťastně zmínila, že se mi po porodu podařilo trochu zhubnout. Netušila jsem ale, že o pár minut později budu stát před celou rodinou na...

Fitness trenér se navážel do mé postavy. Teď nemám vůbec žádnou motivaci

Anonymní
23.05.26
2921

Sebrat odvahu a poprvé přijít do fitka pro mě bylo těžší, než si asi někdo umí představit. O to víc mě zasáhlo, když mi trenér během prvního tréninku řekl větu, po které jsem měla chuť se otočit a...

Kadeřnice mi úplně zničila vlasy. Teď tvrdí, že je to moje vina

Anonymní
23.05.26
1571

Po dlouhé době jsem se chtěla cítit hezky a objednala se na zesvětlení vlasů. Místo radosti jsem ale odcházela z kadeřnictví v šoku, se zničenými vlasy a pocitem, že za všechno vlastně můžu já sama.

Přidat deníček