Šafrán

Na některé věci člověk čeká celý život. O to víc je překvapený v momentě, kdy je najde ve věcech, které vždy bytostně odmítal.

Moje Milovaná.

Je brzy ráno. Možná moc brzy na to, aby bdělost dostala slušnost za advokáta. A možná moc pozdě na to, abych hledala omluvy pro své ponocování. Hájení svěřuji s důvěrou do dlaní nejsilnějšímu citu, který mě kdy pohltil a čekám na rozhodnutí. Rozhodnutí od soudu zvané mateřství.

Rouhala jsem se. Bránila se přijmout existenci „někoho“, kdo necelých 9 měsíců ve mně žil. Kdo si ze mě bral, snad, to nejlepší a učil se žít jenom pro mě - ve mně. Nějaké vědomí toho, že tu jsi, jsem měla. Ale nepřijala. A na sílu nic nedělám - to přeci víš. Zvláště ne to, učit se milovat z povinnosti či nějakého společenské - morální povinnosti. Ač jsem možná i chtěla.

Tvůj život je pro mě dar, zázrak, čistě osobní. A měla bys vědět, že byl již ve dvou indikujících čárkách. I přes své přesvědčení, že v roli matky propadnu, jsem ihned po zjištění věděla, že pro nás jiná cesta nevede. A že přijde dříve či později den, kdy my dvě se setkáme.

Rostla jsi. Ze „zdravého rozumu“ chodila jsem na prohlídky, jedla to, co bych měla - na co jsi měla chuť, dělala, co se po mně jako po nastávající matce vyžadovalo. První obavy o Tvůj život vycházely ze zklamání toho, že nejsem schopna Tě donosit. Sobecky jsem myslela na sebe. Ale věřím, že ve skrytu duše jsem se bála přímo o Tebe. Jen bolavá minulost a vlastní strádání mě otupilo natolik, že jsem zapomněla pro ostatní žít. Kdybych jen věděla, že Ty jsi klíčem k mému bolu. Že Ty jsi můj „stříbrný okraj“, třeba by láska se ve mě probudila mnohem dříve.

Sobecky jsem myslela na svou duševní pohodu, na své potřeby a nebrala ohled na to, jak mé vnitřní boje vnímáš Ty. S občasnou omluvou jsem pohladila bříško a žádala Tě vnitřním hlasem o prominutí. Za nepohodlí, které Ti můj tep způsobuje, vzlyky, které Tebou třesou, a noci, které se staly bezesnými plné bolavých myšlenek.

Přes všechna trápení, dlouhý čas, rostla jsi nezávisle na tom, jak se stávala Tvá existence a pocit zodpovědnosti pro mě alarmující. Myslím, že pozdě jsem si uvědomila fakt, že být matkou znamená být někomu celým světem. Nebyla jsem si jista, zda chci být celým světem někde, kde jsem lásku absolutně nehledala. A zda jím vůbec budu umět… chtít být.

A pak? Ses narodila…

Bolest tepající ve spáncích utišila malá tíha, která mi po posledním zatlačení přistála na břiše. Stačil jeden pohled na to, aby se fyzická bolest z těla vytratila a já zapomněla. Stačil jeden dotek k tomu, aby se změnilo absolutně všechno od samého základu. A stačil jediný Tvůj výkřik k tomu, abych skálopevně věděla, že CHCI Ti být celým světem.

Něha se mi rozlila do celého těla, pohltila každičkou buňku. Euforie, Tvé narození mi dalo druhou šanci žít. První přivinutí, první pohled, to, jak voníš, jaké grimasy se míhají Tvým malým obličejem. Mám zmapovaný každičký milimetřík Tvého roztomilého obličejíčku. Chápu význam Tvého křiku, broukání… věřím, že Ti rozumím.

Moje milovaná Aničko. Láska je dar. A pokud jsem nikdy nemilovala, pak teď je ta láska absolutní. Tvé narození je těžko popsatelné, slova mi nepřijdou dostatečně váhově zdatná k tomu, aby vyjádřila pocity, které mě nadále pohlcují. Vím jen, že obavy, strach, láska a potřeba o Tebe pečovat zůstane již navěky mou součástí. Kýženým a vyhledávaným poutem ode dne, kdy jsem jenom díky Tobě byla dokončena.

Dnes vím, co znamená milovat, jakou váhu má láska. Dnes vím, kdo ten šafrán do mého života přinesl. Byla jsi to - a jsi Ty.

Tvá máma.

Sledovat eMimino.cz

načítám...

Přečtěte si také

Volby jako za komunismu: Není trapné házet do urny jedinou kandidátku?

Anonymní
07.10.26
620

Jak všichni víte, blíží se komunální volby a jistě už jste ve svých schránkách našli obálky s kandidátními listinami pro vaše obce. Já tu svou otevřela s očekáváním. Naše malá vesnice sice nemá moc...

Ex si prosadil, aby dcera chodila do dvou školek. Následky nesla hlavně ona

Anonymní
07.10.26
1144

Dvě školky, noční můra, která trvala dva roky. Nechápu, jak tohle může někdo dopustit. Ex se po rozvodu odstěhoval na druhý konec Prahy a trval na tom, že naše společná, tehdy tříletá Anežka, bude...

Dcera si změnila heslo k telefonu. Začala jsem mít podezření

Anonymní
07.10.26
861

Dcera už je ve věku, kdy si začíná hlídat svoje soukromí. Proto mě nejdřív nijak zvlášť nepřekvapilo, když si změnila heslo k telefonu. Jenže pak jsem si všimla, že si s někým pořád píše, telefon...

„Chlap si má po práci sednout na gauč a mít klid!“ tvrdí tchyně

Anonymní
07.10.26
4390

S tchyní máme v zásadě hezký vztah. Kdykoliv přijede na návštěvu, přiveze pečený koláč, dětem vykoupí půlku hračkářství a upřímně se zajímá o to, jak se máme. Jenže v momentě, kdy se konverzace...

Na firemním večírku jsem si spletla kolegu. To, co se stalo potom, byl osud

Anonymní
07.10.26
1505

Na firemní večírky jsem nikdy moc nebyla. Člověk se tam většinou snaží vypadat, že se skvěle baví, i když polovinu večera přemýšlí, kdy už bude společensky přijatelné odejít domů. Tentokrát jsem...

Rok jsem měla dokonalý vztah. Pak u mých dveří zazvonila jeho manželka

Anonymní
07.10.26
1102

Téměř rok jsem žila v přesvědčení, že jsem potkala toho pravého. David byl pozorný, galantní, nosil mi kytky bez důvodu a každá naše společná chvíle doprovázená kávou nebo procházkou byla jako...

Vždycky jsem si myslela, že svoje dítě nikdy neuhodím. Pak jsem mu dala facku

Anonymní
06.10.26
1497

Jednu věc jsem měla ve výchově svých dětí vždycky jasnou. Nebudu je bít. Sama jsem jako dítě dostávala facky a párkrát i pořádně přes zadek. „Škoda každé rány, která padne vedle,“ slýchala jsem...

Tchyně má klíče od bytu a chodí bez ohlášení. Manžel to neřeší

Anonymní
06.10.26
1290

Klíče od našeho bytu dostala tchyně jen pro případ nouze. Jenže postupně je začala používat kdykoli se jí zachce. Nosí polévku, přerovnává věci, kontroluje domácnost a manžel tvrdí, že bych měla...

Dělala jsem vše pro podporu jeho imunity. Stejně byl syn ve školce pořád nemocný

Anonymní
06.10.26
566

Když Matěj loni nastoupil do školky, počítala jsem s tím, že první rok bude horší. Rýma, kašel, jednou za čas teplota. Jenže realita byla taková, že byl doma snad každé dva týdny. A já málem přišla...

Manžel domů „donesl“ pohlavní nemoc. Tvrdí, že mě nepodvedl

Anonymní
06.10.26
1925

K lékařce jsem šla kvůli potížím, které jsem nejdřív přičítala něčemu banálnímu. Výsledek vyšetření mě zaskočil. Manželovi jsem řekla, že by se měl nechat vyšetřit také, ale on odmítá připustit, že...

Přidat deníček