Skoro po roce
- Rodičovství
- Proužek
- 08.03.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
....a já jsem pořád šťastná, i když slunce zrovna nesvítí.
Moje malá.
Bez pár dní tomu bude rok, co se hradby mého „životního plánu“ sesunuly pod vlnou mateřství. Usmívám se nad vlastní naivitou, kdy myslela jsem si, že není na světě síla, která by má rozhodnutí dokázala změnit. A přitom? Stačilo tak „málo“.
Dívám se na Tebe, na Tvé zapálení do boje se záclonou. Stopy po právě dojedeném pudinku jsou všude po krémovém plátně. A podle Tvého výrazu soudím, že jsi se svou prací velmi spokojena. Abstraktní vzory převzala i stěna za závěsem, trochu i skříň a Tvé růžové lacláčky. Spokojeně si mlaskáš do zvuků cinkajících záclonových kroužků a vesele ji likviduješ dál. A já… se spokojeně usmívám, i když jsou to právě dva dny, co jsem závěsy vytáhl z pračky po nájezdu borůvkové přesnídávky.
Chvilka zaváhání - mámo, kde jsi? Setkáváš se s mým pohledem. Úsměv od ucha k uchu odhaluje dva osamocené zoubky ve spodním patře, ale za to horní se pyšní už čtyřmi velmi pevnými hlodáčky. Každý je jinak velký, vypadá to komicky. Ale ani to nezabrání tomu, aby gumová zvířátka dostala pěkně na frak.
Právě vylezlé sluníčko prosvítila odstátá ouška, drobné vlásky na hlavičce se rozzářily, očka jsou plná očekávání a nic se neděje. Přišla chvíle na proslov doprovázený poklonkovými gesty ruky, paci paci, pa pa a nakonec… zatnuté pěsti a bojový pokřik, za závěsem byl spatřen gumový kačer, ten to ale schytá. Obratný placák na bříško, zapojení nohou… kačer to má spočítaný. Vypadá to na drůbeží vývar, sliny jsou všude.
Jak málo stačí k dokonalému štěstí. Jak málo stačí k tomu, aby byl člověk na špici endorfinové vlny, jak málo stačí k tomu „chtít“ se na té vlně svézt. Jak málo stačí tomu - být - šťastný z maličkostí.
Nikdy bych nevěřila tomu, že budu ráda x-krát prát to samé prádlo, jen pro to, abych ho za pár hodin/dnů prala znova. Že se x-krát z ohnu pro ten samý předmět, jen proto, aby znova přistál na zemi. Že se za noc x-krát zvednu z postele, jen pro to, abych tuto činnosti další noc opakovala. A to všechno ráda.
Nikdy bych nevěřila tomu, že se dobrovolně nechám škubat za vlasy, píchat do očí, kopat do rukou, štípat, škrábat, poslintat bílé tričko, nechat si lovit křupky za výstřihem a snášet drobky v podprsence. Že budu mít radost z prdu, ze smradlavého pokladu. Že mi nebude vadit budit se, se zapasovanými dětskými hračkami mezi žebry, spát narvaná mezi dvěma matracemi na dřevěném roštu, nacházet všude dudlíky, nosit šíleně těžkou tašku, ve které je mých věcí asi jen 10 %… chodit z večerního koupání víc mokrá jak aktér akce „koupi, koupi, cáky, cáky“ a budit se s nosem plných slin od snahy mi ho ukousnout.
Nevadí mi ani odér z Tvých zpocených nohou, ani to, že jsi za den x-krát pod sprchou. Ani to, že z právě vyzvednuté výplaty mám trhací kalendář.
Nějak přicházím na to, že z většiny mých „NE“ se stala neutrální půda, z činností, které jsem nenáviděla, jakýsi zajetý rituál, který mi nevadí a možná i dělám ráda.
Moje Malá.
I když nejsou všechny dny růžové a místy mne dokážeš rozpálit doběla, nelituji ničeho, co se za dobu Tvé existence stalo. Tak dlouho jsem ve svém životě hledala smysl, až přišel sám. Neočekáván v tom nejneočekávanějším. O to překvapivé je, že v té nejnesnadnější věci na celém světě - být mámou. A já ho vítám… A teď ty záclony.
Přečtěte si také
Manžel děti drtí sportovními kroužky každý den. A já je tam mám vozit
- Anonymní
- 04.10.26
- 6036
Každé září mám pocit, že tentokrát už to zvládneme lépe. Připravím dětem věci do školy, sepíšu si důležité termíny a do kalendáře zapíšu všechny jejich aktivity. Prvních pár dní dokonce věřím, že...
Uspávání u nás byl horor. Nevěřila jsem, že nám pomůže tak jednoduchá rada
- Anonymní
- 04.10.26
- 1624
Každý večer to začínalo úplně stejně. Vykoupat, pyžamo, pohádka, pusa na dobrou noc a odejít. Jenže jakmile jsem zavřela dveře, ozval se pláč.
Zhrzená milenka mého muže mi začala psát. Rozhodla jsem se jí věřit
- Anonymní
- 04.10.26
- 2442
Když se mi ozvala žena, se kterou mě manžel podvedl, čekala jsem výmluvy nebo prosbu o odpuštění. Místo toho mi poslala zprávy, ze kterých jsem pochopila, že mi o našem manželství lhal mnohem déle,...
„Někdo mi chodí kolem domu,“ volal děda. Policie našla vetřelce
- Bellino
- 04.10.26
- 1315
Léto už sice skončilo, ale patří se ho zakončit veselou letní vzpomínkou, která ovšem začala trochu tajemně až nebezpečně. Rodinka s dítěte sice trávila letní dovolenou ve slunném Chorvatsku, ale...
„Tak jsi ráda, že to máš za sebou?“
- PenelopaW
- 04.10.26
- 953
Ne, že bych větu z titulku vnímala nutně negativně. Často je myšlena v dobrém ve smyslu: Vrátila jsi se do normálního života, to je fajn, ne? Někdy je ovšem pronášena i jako: Už ti rostou vlasy,...
Učitelka nechala syna (6) na ulici bez dozoru. Pak se to snažila hodit na mě
- Anonymní
- 03.10.26
- 2634
Můj šestiletý syn začal chodit do první třídy. Bylo to pro nás velká změna a řešili jsme to už dlouho předtím, než do třídy opravdu vstoupil. Vždycky jsem navíc měla zakódováno, že paní učitelka je...
Toxický šéf očekává, že mu budu odepisovat i po večerech. Já jsem se ohradila
- Anonymní
- 03.10.26
- 1307
Když jsem nastoupila do nové práce, chtěla jsem se osvědčit. První týdny jsem chodila domů pozdě, odpovídala na emaily večer a několikrát jsem pracovala i o víkendu. Nikdo mě k tomu přímo nenutil....
Máma plánuje Vánoce. Já se jen bojím, že už se jich nedožije
- Anonymní
- 03.10.26
- 1321
Je září a moje máma už plánuje Vánoce. Sedíme spolu v kuchyni, ona si dolévá čaj a nadšeně mi vypráví, co všechno bychom letos mohli podniknout. Mluví o cukroví, návštěvách a dokonce o lyžování v...
Syn je tlusté dítě. Tchyně ho systematicky překrmuje a já na to nesmím nic říct
- Anonymní
- 03.10.26
- 2149
Nikdy jsem nechtěla, aby měl můj syn pocit, že je s jeho tělem něco špatně. Jenže poslední dobou už jeho váhu řešíme s pediatričkou a doporučila nám trochu upravit jídelníček a hlavně dbát na...
Dcera mi omylem prozradila, že už není panna. Nemám z toho dobrý pocit
- Anonymní
- 03.10.26
- 10327
Jsou věci, o kterých rodič vlastně nechce vědět. A pak jsou věci, o kterých vědět chce, i když ho jejich zjištění trochu zaskočí. Přesně do té druhé kategorie patří informace, kterou mi dcera...