Skoro po roce
- Rodičovství
- Proužek
- 08.03.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
....a já jsem pořád šťastná, i když slunce zrovna nesvítí.
Moje malá.
Bez pár dní tomu bude rok, co se hradby mého „životního plánu“ sesunuly pod vlnou mateřství. Usmívám se nad vlastní naivitou, kdy myslela jsem si, že není na světě síla, která by má rozhodnutí dokázala změnit. A přitom? Stačilo tak „málo“.
Dívám se na Tebe, na Tvé zapálení do boje se záclonou. Stopy po právě dojedeném pudinku jsou všude po krémovém plátně. A podle Tvého výrazu soudím, že jsi se svou prací velmi spokojena. Abstraktní vzory převzala i stěna za závěsem, trochu i skříň a Tvé růžové lacláčky. Spokojeně si mlaskáš do zvuků cinkajících záclonových kroužků a vesele ji likviduješ dál. A já… se spokojeně usmívám, i když jsou to právě dva dny, co jsem závěsy vytáhl z pračky po nájezdu borůvkové přesnídávky.
Chvilka zaváhání - mámo, kde jsi? Setkáváš se s mým pohledem. Úsměv od ucha k uchu odhaluje dva osamocené zoubky ve spodním patře, ale za to horní se pyšní už čtyřmi velmi pevnými hlodáčky. Každý je jinak velký, vypadá to komicky. Ale ani to nezabrání tomu, aby gumová zvířátka dostala pěkně na frak.
Právě vylezlé sluníčko prosvítila odstátá ouška, drobné vlásky na hlavičce se rozzářily, očka jsou plná očekávání a nic se neděje. Přišla chvíle na proslov doprovázený poklonkovými gesty ruky, paci paci, pa pa a nakonec… zatnuté pěsti a bojový pokřik, za závěsem byl spatřen gumový kačer, ten to ale schytá. Obratný placák na bříško, zapojení nohou… kačer to má spočítaný. Vypadá to na drůbeží vývar, sliny jsou všude.
Jak málo stačí k dokonalému štěstí. Jak málo stačí k tomu, aby byl člověk na špici endorfinové vlny, jak málo stačí k tomu „chtít“ se na té vlně svézt. Jak málo stačí tomu - být - šťastný z maličkostí.
Nikdy bych nevěřila tomu, že budu ráda x-krát prát to samé prádlo, jen pro to, abych ho za pár hodin/dnů prala znova. Že se x-krát z ohnu pro ten samý předmět, jen proto, aby znova přistál na zemi. Že se za noc x-krát zvednu z postele, jen pro to, abych tuto činnosti další noc opakovala. A to všechno ráda.
Nikdy bych nevěřila tomu, že se dobrovolně nechám škubat za vlasy, píchat do očí, kopat do rukou, štípat, škrábat, poslintat bílé tričko, nechat si lovit křupky za výstřihem a snášet drobky v podprsence. Že budu mít radost z prdu, ze smradlavého pokladu. Že mi nebude vadit budit se, se zapasovanými dětskými hračkami mezi žebry, spát narvaná mezi dvěma matracemi na dřevěném roštu, nacházet všude dudlíky, nosit šíleně těžkou tašku, ve které je mých věcí asi jen 10 %… chodit z večerního koupání víc mokrá jak aktér akce „koupi, koupi, cáky, cáky“ a budit se s nosem plných slin od snahy mi ho ukousnout.
Nevadí mi ani odér z Tvých zpocených nohou, ani to, že jsi za den x-krát pod sprchou. Ani to, že z právě vyzvednuté výplaty mám trhací kalendář.
Nějak přicházím na to, že z většiny mých „NE“ se stala neutrální půda, z činností, které jsem nenáviděla, jakýsi zajetý rituál, který mi nevadí a možná i dělám ráda.
Moje Malá.
I když nejsou všechny dny růžové a místy mne dokážeš rozpálit doběla, nelituji ničeho, co se za dobu Tvé existence stalo. Tak dlouho jsem ve svém životě hledala smysl, až přišel sám. Neočekáván v tom nejneočekávanějším. O to překvapivé je, že v té nejnesnadnější věci na celém světě - být mámou. A já ho vítám… A teď ty záclony.
Přečtěte si také
Máma tátu celý život podváděla. Myslela jsem si, že budu jiná, teď dělám to samé
- Anonymní
- 27.05.26
- 13
Moje máma byla vždycky tak trochu „do větru“, jak se říká. Jako malá jsem to samozřejmě nevnímala. Myslela jsem si, že naši mají normální manželství jako všichni ostatní. Jenže čím jsem byla...
Manželka po porodu odmítá sex. Když jsem zmínil milenku, označila mě za vyděrače
- Anonymní
- 27.05.26
- 35
S Danielou jsme měli vždycky krásný intimní život. Nikdy mezi námi v tomhle směru nebyl problém a patřili jsme k párům, které si byly opravdu blízké. Jenže všechno se změnilo po narození naší dcery...
Šéf mě po poradě psychicky znemožnil. Rozbrečela jsem se na záchodě
- Anonymní
- 27.05.26
- 48
Myslela jsem si, že svou práci zvládám, i když jedu poslední měsíce úplně na doraz. Jenže po jedné poradě si mě šéf zavolal bokem a řekl mi něco, po čem jsem se šla okamžitě rozbrečet na záchod.
Děti z nás tahaly peníze. S manželem teď raději předstíráme, že jsme na mizině
- Anonymní
- 26.05.26
- 3495
Můj manžel měl vždycky velmi dobrou práci. Vedl firmu a vydělával slušné peníze. Nikdy jsme si ale nehráli na boháče. Žili jsme normálně, neměli jsme potřebu se předvádět a většinu peněz jsme si...
Dcera se vdala za boháče a vnoučata hlídá chůva. Já bych to prý nezvládla
- Anonymní
- 26.05.26
- 1652
Jsem v důchodu, měla bych dost času na hlídání vnuček, ale moje dcera a její manžel to odmítají. Raději si platí chůvu, která s nimi dokonce jezdí i na dovolené. Cizí žena se stará o moje vnoučata...
Chůva poštvala syna proti mně. Nahrávka z kamery mi otevřela oči
- Anonymní
- 26.05.26
- 2168
Jsem matka samoživitelka. Naštěstí mám dobrou práci a vydělávám slušné peníze. Abych si ji ale mohla udržet, musela jsem se poměrně brzy vrátit do práce. Nějakou dobu mi pomáhala moje mamka, jenže...
Dcera mě požádala o hlídání dětí na víkend. Nakonec z toho byl celý týden
- Anonymní
- 26.05.26
- 1443
Jsem opravdu naštvaná. Mám pocit, že mě dcera v poslední době dost využívá. Našla si nového přítele a na děti začíná kašlat. Nedávno mě prosila, jestli bych si je nevzala na víkend. Samozřejmě jsem...
Naši pořád nadávají na počasí. Buď je zima, nebo hrozné vedro. Je to normální?
- Anonymní
- 26.05.26
- 586
Vím, že starší lidé bývají s lecčím nespokojení. Jenže moji rodiče už to podle mě začínají dost přehánět. V poslední době se úplně upnuli na počasí. Neustále sledují předpovědi, radar, zprávy o...
Dcera se pokusila o sebevraždu. Žiju v neustálém strachu a vyčerpání
- Anonymní
- 25.05.26
- 2253
Moje šestnáctiletá dcera Anežka je hodně labilní děvče. Problémy jsme s ní měli už od dětství. Když už se ale zdálo, že je z nejhoršího venku, přišla puberta a s ní šílené stavy, které ji dohnaly...
„Za všechno můžou Ukrajinci,“ argumentuje manžel. Jeho názory mi začínají vadit
- Anonymní
- 25.05.26
- 2133
Když začala válka na Ukrajině, manžel patřil k těm solidárním lidem, kteří chtěli pomáhat. Pamatuji si, jak o Ukrajincích mluvil hezky, sledoval zprávy a zajímal se o to, jak může pomoct. Dokonce...
.
